č. j. 75 A 3/2025-17   USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., ve věci žalobce: O. B., narozený X   státní příslušnost Alžírsko trvale bytem X   t. č. pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Balková proti žalovanému: Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort   sídlem Masarykova 27, 400 01 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2025, č. j. KRPU-19383-23/ČJ-2025-040022-ZZC, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou dne 21. 2. 2025 na podatelnu žalovaného domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2025, č. j. KRPU-19383-23/ČJ-2025-040022-ZZC, jímž bylo rozhodnuto o zajištění žalobce podle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. 6. 2013 za účelem jeho předání k posouzení jeho žádosti o mezinárodní ochranu podle § 129 odst. 1, odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), a jímž byla stanovena doba trvání zajištění žalobce 30 dnů od okamžiku omezení osobní svobody. 2. Soud ve věci nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky soudního řízení, mimo jiné, zda byla žaloba podána včas. 3. Podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. 4. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Takovým zvláštním zákonem je také zákon o pobytu cizinců.  5. Podle § 172 odst. 4 zákona o pobytu cizinců platí, že žaloba proti rozhodnutí o zajištění cizince musí být podána do 15 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu a podává se prostřednictvím policie nebo u příslušného soudu. 6. Soud si od žalovaného vyžádal žalobou napadené rozhodnutí včetně dokladu o doručení, ze kterého vyplývá, že si žalobce od žalovaného převzal napadené rozhodnutí dne 21. 1. 2025. Ve správním řízení žalobce právně zastoupen nebyl, otázka případného doručení napadeného rozhodnutí současnému právnímu zástupci žalobce tak pro posouzení včasnosti podání žaloby není relevantní a pro počátek běhu lhůty k podání žaloby je podstatné pouze datum doručení napadeného rozhodnutí žalobci. 7. Podle ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Poslední den lhůty pro podání žaloby proti napadenému rozhodnutí proto připadl na den 5. 2. 2025 (a tento den byl běžným pracovním dnem). Žalobce však podal žalobu na podatelnu policie až dne 21. 2. 2025, tedy v době, kdy již lhůta k podání žaloby marně uplynula. 8. Žalobce v podané žalobě uvedl, že ji podává ve lhůtě 30 dnů v souladu s poučením. Soud proto zdůrazňuje, že žalobce byl o možnosti podání žaloby proti napadenému rozhodnutí a o zákonné lhůtě pro podání žaloby řádně poučen. Žalovaný v napadeném rozhodnutí jednoznačně a správně uvedl, že obecná lhůta pro podání žaloby proti správnímu rozhodnutí ve věcech pobytu cizinců činí 30 dnů, a dále, že žalobu proti rozhodnutí o zajištění cizince je možné podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí správního orgánu. Z poučení je jasně zřetelné a pochopitelné, že se na věc žalobce aplikuje zákonné ustanovení o lhůtě patnáctidenní. 9. Na základě výše uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že zákonná lhůta k včasnému podání žaloby nebyla zachována a předmětná žaloba byla podána opožděně, proto ji ve výroku I. tohoto usnesení podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl. 10. Výrok II. usnesení o náhradě nákladů účastníků řízení se poté opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s., podle které žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta. Poučení: Proti výrokům ad I. a ad II. tohoto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 4. března 2025 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.  samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.