č. j. 75 Ad 9/2025-13 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., ve věci žalobce:   S. H., narozený X zastoupený opatrovnicí D. B. oba bytem X   proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí takto: I.        Žaloba se odmítá. II.     Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 8. 9. 2025 domáhal zrušení rozhodnutí, které specifikoval jako rozhodnutí žalované ze dne 27. 6. 2025, č. j. LPS/2025/842-NR-STC_CSSZ. 2. Z podané žaloby soud zjistil, že žalobce napadá posudek o invaliditě Institutu posuzování zdravotního stavu, na jehož podkladě žalovaná vydává rozhodnutí podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Soud se proto přípisem žalované dotázal, zda již bylo na podkladě posudku rozhodnutí vydáno, a požádal o jeho případné zaslání s vyznačenou doložkou právní moci. Žalovaná soudu obratem zaslala vyjádření ze dne 11. 9. 2025, zn. X, v němž uvedla, že žalovatelné rozhodnutí o námitkách dosud nevydala. Ke svému vyjádření žalovaná přiložila prvostupňové rozhodnutí ze dne 13. 3. 2025, č. j. X. 3. S ohledem na obsah žaloby a vyjádření žalované je zřejmé, že se žalobce domáhal zrušení dosud nevydaného rozhodnutí žalované, jakožto správního orgánu, které zaměnil s lékařským posudkem vypracovaným v rámci námitkového řízení. To znamená, že se v tomto případě jedná o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 4. Při posuzování žaloby proti rozhodnutí správního orgánu soud nejprve hodnotí, zda jsou splněny podmínky řízení. Nezbytnou podmínkou v řízení o této žalobě je předchozí vyčerpání řádných opravných prostředků, které jsou účastníku správního řízení k dispozici ve správním řízení. Uvedená podmínka vychází z celkové koncepce správního soudnictví v České republice, která je založena na subsidiaritě ochrany veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob ve správním soudnictví oproti ochraně, která je těmto právům poskytována v rámci veřejné správy. Před použitím některé z žalob ve správním soudnictví je tedy nutné vždy vyčerpat řádné opravné prostředky či jiné procesní prostředky nápravy, které jsou k dispozici v řízení před správním orgánem. Tato zásada je v obecné rovině vyjádřena v § 5 s. ř. s., podle kterého platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Obecně stanovený důvod nepřípustnosti návrhu v § 5 s. ř. s. dále rozvádí § 68 písm. a) s. ř. s., podle kterého je žaloba nepřípustná tehdy, pokud žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný. 5. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v projednávané věci nebyla splněna jedna ze základních podmínek řízení, tj. vyčerpání řádných opravných prostředků před podáním žaloby, jež je nezbytná k tomu, aby soud mohl předmětnou žalobu meritorně projednat. Jelikož žalobce před podáním žaloby nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, resp. nevyčkal rozhodnutí o námitkách, proti kterému lze brojit žalobou, je podaná žaloba nepřípustná podle § 68 písm. a) s. ř. s., a soud ji proto podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl. Nutnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby ke správnímu soudu přitom opakovaně konstatoval i Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65, který byl publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 672/2005). 6. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel soud z § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. O vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť je řízení od soudního poplatku osvobozeno. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ústí nad Labem 24. října 2025 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.  samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.