Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSUL:2026:16.A.22.2025.61
Datum rozhodnutí24.03.2026
SoudKSUL
Spisová značka16 A 22/2025
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
Ke staženíPDF

Odůvodnění

č. j. 16 A 22/2025-61 USNESENÍKrajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera, a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Bc. Ondřeje Šafránka ve věci žalobce: R. K., narozen X   bytem X proti žalovaným: 1. Základní škola Teplice   IČO: 63788136   sídlem U Nových lázní 1102, 415 01  Teplice 2. Základní škola s rozšířeným vyučováním cizích jazyků, Teplice IČO: 46070877 sídlem Metelkovo nám. 968, 415 01  Teplice zastoupeným advokátkou Mgr. et Mgr. Lucií Neumannovou sídlem Masarykova třída 2462/55, 415 01  Teplice o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných, který měl spočívat v přijetí nezletilých dětí žalobce E. K., nar. X, a A. K., nar. X, ke školní docházce a umožnění jejich účasti na vyučování od 2. 9. 2025, jakož i ve vyslání A. K. na adaptační kurz dne 4. 9. 2025; a na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných, který měl spočívat v neposkytování informací o vzdělávání nezletilých dětí žalobci, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou k podepsanému soudu dne 2. 10. 2025 vč. jejího doplnění ze dne 13. 11. 2025 domáhal za a) určení, že postup žalovaných spočívající v přijetí jeho nezletilých dětí (E. a A.) ke školní docházce a v umožnění jejich účasti na vyučování od 2. 9. 2025, jakož i ve vyslání syna žalobce na adaptační kurz dne 4. 9. 2025, byl nezákonným zásahem do veřejných subjektivních práv žalobce; b) uložení zákazu žalovaným pokračovat v tomto nezákonném zásahu; c) uložení povinnosti žalovaným respektovat výkon rodičovské odpovědnosti obou rodičů a poskytovat informace o vzdělávání nezletilých dětí oběma rodičům rovným, přímým a nediskriminačním způsobem. 2. Žalobce se domáhal soudní ochrany podle dílu 3, hlavy II, části třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s“)., když předmětnou žalobou zahájil řízení o ochraně před nezákonným zásahem. Nezákonný zásah žalobce spatřuje v tom, že byl oběma jeho nezletilým dětem umožněn přestup na jinou školu, syn žalobce se účastnil adaptačního kurzu ve škole a oběma dětem je nadále poskytována povinná školní docházka, a to bez souhlasu žalobce a v rozporu s rozhodnutím opatrovnického soudu. Okresní soud v Nymburku rozhodl v opatrovnické věci pravomocným rozsudkem ze dne 19. 7. 2024, č. j. P 215/2023-349, o návrhu matky dětí na změnu školy tak, že jej zamítl. Přestože obě žalované školy byly prokazatelně dne 19. 8. 2025 seznámeny s nesouhlasem žalobce se změnou školy nezletilých, jakož i s existencí uvedeného rozsudku, vydaly dne 2. 9. 2025 rozhodnutí o přijetí dětí a umožnily jejich docházku, přičemž syn žalobce byl dne 4. 9. 2025 vyslán na adaptační kurz. Stejnou žalobou se žalobce dále domáhal soudní ochrany před nezákonným zásahem, který spatřoval v tom, že obě žalované omezují komunikaci se žalobcem jakožto otcem dětí a dopouští se vůči němu nerovného zacházení, zatímco s matkou komunikují běžným způsobem, čímž dochází k faktickému vyloučení žalobce z informací o vzdělávání dětí. 3. Podle § 82 s. ř. s.  může se každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, domáhat u soudu žalobou ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 4. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, pokud nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 5. Na tomto místě soud připomíná, že v předmětné věci již rozhodl usnesením ze dne 19. 11. 2025, č. j. 16 A 22/2025-31, když žalobu odmítl jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Ke kasační stížnosti žalobce Nejvyšší správní soud toto usnesení zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení, a to rozsudkem ze dne 11. 2. 2026, č. j. 6 As 170/2025-37 (dále jen „kasační rozsudek“). 6. K první části žaloby, jíž se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaných, který měl spočívat v přijetí nezletilých dětí žalobce ke školní docházce a umožnění jejich účasti na vyučování, jakož i ve vyslání syna žalobce na adaptační kurz, soud zdůrazňuje, že právo na vzdělávání a školské služby náleží pouze žákům a studentům, nikoli jejich zákonným zástupcům, právě proto může být účastníkem správního řízení o přijetí ke vzdělávání pouze daný uchazeč o vzdělání, nikoli jeho rodiče. Nejvyšší správní soud v kasačním rozsudku uvedl, že ve správním řízení, jehož předmětem je rozhodování o přijetí dítěte ke vzdělávání (v mateřské škole, na základní škole či na střední škole), je účastníkem řízení pouze dítě, které v zastoupení svých zákonných zástupců podává přihlášku k zápisu. Rozhodnutím ředitele školy o přijetí dítěte ke vzdělávání může být dotčeno pouze právo dětí na vzdělávání. Žádné veřejné subjektivní právo rodičů být dotčeno nemůže, neboť rodiče nejsou účastníky tohoto řízení. Rovněž v řízení o přestupu žáka do jiné základní školy je jeho účastníkem toliko dítě (jednající v zastoupení svým rodičem), nikoli samotný rodič dítěte. Jak je uvedeno v kasačním rozsudku „s realizací práva na vzdělávání a s plněním povinné školní docházky je pak neoddělitelně spjata nejen každodenní docházka žáků do školy, ale i jejich účast na akcích školou pořádaných (zde adaptačním kurzu)“. Z kasačního rozsudku tedy plyne, že rozhodnutí o přijetí dítěte do školy (a tedy i o přestupu) se sice určitým způsobem může zprostředkovaně dotknout právní sféry rodičů, neboť jim tím vzniká řada povinností (např. hradit školné, družinu, zájmové kroužky, obědy ve škole, zajišťovat docházku dítěte na výuku a akce školy, omlouvat absence atd.), nejedná se však o zásah do práv a povinností rodičů v oblasti veřejnoprávní. Právě proto jsou k řešení neshody rodičů ohledně výběru školy dítěte příslušné výhradně civilní soudy, jak stanoví § 877 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ochranu práv rodičů při výkonu jejich rodičovské odpovědnosti tedy poskytují civilní soudy, nikoli soudy ve správním soudnictví. Jednání popsané v této části žaloby tak nemůže být vzhledem ke své shora popsané povaze zásahem do práv žalobce (ani pokynem či donucením) ve smyslu § 82 s. ř. s., i kdyby byla všechna tvrzení žalobce pravdivá. Není-li tedy žalobce krácen na veřejných subjektivních právech tvrzeným jednáním žalovaných, není k podání zásahové žaloby aktivně procesně legitimován, neboť není splněna podmínka řízení spočívající v myslitelném dotčení právní sféry. Nejsou tedy splněny všechny esenciální podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. 7. Ve druhé části podané žaloby se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaných spočívajícím v neposkytovaní informací o vzdělávání jeho nezletilých dětí. Žalobce žádal, aby krajský soud uložil žalovaným povinnost poskytovat žalobci tyto informace rovným, přímým a nediskriminačním způsobem. V této části však podaná žaloba nesplňuje všechny zákonem stanovené zvláštní náležitosti, neboť neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností a označení důkazů, jichž se žalobce dovolává. Soud proto žalobce usnesením ze dne 9. 3. 2026, č. j. 16 A 22/2025-51, vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení odstranil vady žaloby v této části, tedy aby žalobu doplnil tak, aby z ní bylo jednoznačně patrné, k jakému konkrétnímu jednání, v němž je žalobcem spatřován nezákonný zásah, mělo dojít, kdy k nezákonnému zásahu mělo dojít a zda nezákonný zásah nadále trvá, jak probíhala komunikace žalovaných s žalobcem a s matkou nezletilých dětí a v čem konkrétně žalobce spatřuje rozdílný přístup žalovaných v komunikaci a sdílení informací o vzdělávání dětí k jemu samotnému a k matce dětí, a aby v souladu se svými tvrzeními formuloval petit žaloby. Dále jej soud vyzval, aby označil důkazy, jichž se na podporu svých žalobních tvrzení dovolává a má-li je k dispozici, aby je předložil soudu. Zároveň soud žalobce poučil o následcích nevyhovění výzvě. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 9. 3. 2026. Žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne 9. 3. 2026, doručeným soudu téhož dne, ve kterém v podstatě jen zopakoval svá tvrzení vztahující se k té části žaloby, kterou se domáhá ochrany před nezákonným zásahem, který měl spočívat v přijetí nezletilých dětí žalobce ke školní docházce a umožnění jejich účasti na vyučování, jakož i ve vyslání syna žalobce na adaptační kurz. Tu část žaloby, kterou se domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaných spočívajícím v neposkytovaní informací, však uvedeným podáním nedoplnil. K tvrzenému neposkytování informací o vzdělávání dětí neuvedl nic. Do dne vydání tohoto rozhodnutí žádné další podání, kterým by odstranil vytýkané vady žaloby, žalobce neučinil. Shora uvedené vady žaloby tak v soudem stanovené lhůtě řádně neodstranil a v řízení proto nelze pokračovat. 8. Soud nepřehlédl, že k požadavku žalobce na poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem žalovaných spočívajícím v neposkytovaní informací, žalobce v podání ze dne 9. 3. 2026 poněkud pozměnil petit žaloby. Původní žalobou žalobce požadoval „uložení povinnosti žalovaným respektovat výkon rodičovské odpovědnosti obou rodičů a poskytovat informace o vzdělávání nezletilých oběma rodičům rovným, přímým a nediskriminačním způsobem“ a v reakci na výzvu soudu k odstranění vad žaloby ve vztahu k tomuto žalobnímu požadavku se pak domáhal rozhodnutí, jímž by bylo  rozhodnuto tak, že „žalovaným se zakazuje pokračovat v nezákonném zásahu spočívajícím v omezování přímého poskytování informací žalobci o vzdělávání nezletilých dětí“, a dále že se jim  „ukládá povinnost poskytovat žalobci jako zákonnému zástupci nezletilých dětí informace o průběhu a výsledcích vzdělávání nezletilých dětí ve stejném rozsahu a stejnými základními komunikačními kanály, jaké poskytují druhému zákonnému zástupci, není-li pro jednotlivý úkon dán zvláštní zákonný režim“. Oběma žalobními požadavky se tedy žalobce domáhá ochrany před diskriminačním přístupem škol a požaduje, aby k němu bylo přistupováno stejně jako k matce dětí při podávání informací o vzdělávání dětí. Shora formulované závěry soudu tedy zůstávají neměnné i ve vztahu k žalobnímu petitu požadovanému žalobcem v podání ze dne 9. 3. 2026. 9. Soud shrnuje, že podaná žaloba není projednatelná, neboť v části, kterou se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaných, který měl spočívat v přijetí nezletilých dětí žalobce ke školní docházce a umožnění jejich účasti na vyučování, jakož i ve vyslání syna žalobce na adaptační kurz, nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný, a v části, kterou se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaných spočívajícím v neposkytovaní informací o vzdělávání svých nezletilých dětí, žalobce i přes výzvu soudu řádně a včas neodstranil vady žaloby. Soud proto žalobu podle § 37 odst. 5 a § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., jež stanoví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem dne 24. března 2026 Mgr. Václav Trajer v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky