č. j. 16 A 30/2025-20   USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Ondřeje Šafránka ve věci žalobce:   B. H., narozený X bytem X zastoupený obecným zmocněncem Mgr. P. T. A. bytem X proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 3, 170 34  Praha 7 o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného spočívajícímu ve vydání sdělení o nesplnění podmínek ze dne 20. 10. 2025, č. j. OAM-49823-11/ZM-2025, takto: I.        Žaloba se odmítá. II.     Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Podáním ze dne 23. 10. 2025, označeným jako „žaloba proti nezákonnému zásahu správního orgánu“, doručeným Městskému soudu v Praze dne 24. 10. 2025, žalobce navrhl, aby soud prohlásil, že sdělení žalovaného ze dne 20. 10. 2025, č. j. OAM-49823-11/ZM-2025, je nezákonné a zakázal žalovanému pokračovat v jeho důsledcích, zejména požadovat vrácení průkazu o pobytu a vydání výjezdního příkazu. Usnesením ze dne 10. 11. 2025, č. j. 20 A 50/2025-11, Městský soud v Praze postoupil věc zdejšímu soudu z důvodu místní příslušnosti. 2. Z podané žaloby bylo zřejmé, že žalobce žalobou brojí proti sdělení o nesplnění podmínek podle § 42g odst. 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), jímž bylo žalobci sděleno, že nebyly splněny podmínky stanovené v § 42g odst. 7 a 8 zákona o pobytu cizinců pro jeho zaměstnávání u zaměstnavatele s. n. o. p. cz a. s., IČO: 63998203, sídlem Stanislava Maliny 452, 397 01  Písek, na pracovním místě – druh práce (CZ-ISCO) „Montážní dělníci výrobků z kovů (82191), místo výkonu práce Průmyslová 23, 431 51  Klášterec nad Ohří, číslo volného pracovního místa 30 872 040 718“. 3. Povahou sdělení o nesplnění podmínek vydaným podle § 42g odst. 9 zákona o pobytu cizinců se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 9. 2021, č. j. 8 Azs 56/2021-41, v němž dospěl k závěru, že sdělení podle § 42g odst. 9 zákona o pobytu cizinců je správním aktem způsobilým být předmětem soudního přezkumu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“). 4. Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem je subsidiárním prostředkem ochrany, který se aplikuje pouze v případech, kdy žalobce nemá k dispozici žádné jiné právní prostředky. Institut žaloby proti nezákonnému zásahu nemůže být vykládán jako náhražka žaloby proti rozhodnutí správního orgánu a není proto ani v procesní dispozici účastníka řízení volit, kterou z těchto žalob bude pro sebe považovat za výhodnější a které řízení bude iniciovat. Určujícím kritériem pro podání této žaloby totiž není jakási procesní taktika žalobce, nýbrž povaha napadeného úkonu. Přitom platí, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu má před žalobou proti nezákonnému zásahu přednost v tom smyslu, že lze‑li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky, je účastník řízení povinen je využít a teprve po vyčerpání těchto prostředků si zároveň otevírá procesní prostor pro případné podání žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu. Přímo žalovat nezákonný zásah je proto možno jen tehdy, pokud ochrana jinými právními prostředky není možná. Vztah obou zmíněných žalobních typů tak lze označit za primát žaloby proti rozhodnutí, kdy sekundární možnost podání úspěšné žaloby proti nezákonnému zásahu nastupuje teprve tehdy, pokud žaloba proti rozhodnutí nepřipadá v úvahu, a to ani po zprocesnění zásahu jinými právními prostředky ve smyslu ustanovení § 85 s. ř. s. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 3. 2023, č. j. 7 As 208/2022-39). 5. Soud proto usnesením ze dne 11. 12. 2025, č. j. 16 A 30/2025-17, žalobce poučil o možnosti změnit dosavadní žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu na žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. Ke změně typu žaloby stanovil soud žalobci lhůtu dvou týdnů od doručení usnesení. 6. Podle § 40 odst. 2 věty první s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. 7. Z doručenky plyne, že usnesení ze dne 11. 12. 2025 bylo žalobci doručeno v pátek 12. 12. 2025. Dvoutýdenní lhůta pro změnu žaloby uplynula v pátek 26. 12. 2025, a protože tento den připadl na svátek, lhůta skončila nejbližší pracovní den, tj. v pondělí 29. 12. 2025. Soud na tomto místě konstatuje, že žalobce předmětnou žalobu ve stanovené lhůtě nezměnil, ačkoli byl poučen, že soud ji jinak bude považovat za nepřípustnou ve smyslu § 85 s. ř. s. 8. Podle § 85 s. ř. s., platí, že žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. 9. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, nestanoví-li tento zákon jinak, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný. 10. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba proti nezákonnému zásahu žalovaného spočívajícímu ve vydání sdělení o nesplnění podmínek ze dne 20. 10. 2025, č. j. OAM‑49823‑11/ZM-2025, je nepřípustná, a proto ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. výrokem I. usnesení odmítl. 11. V důsledku odmítnutí žaloby soud současně podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku II. usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 12. O soudním poplatku soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl žalobcem uhrazen a žalobce ani nebyl ani k jeho úhradě vyzván. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 7. ledna 2026 Mgr. Václav Trajer v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.