č. j. 175 Ad 20/2025-52 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Derflem ve věci žalobce: J. K., narozen X bytem X proti   žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 8. 2024, č. j. X takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou osobně podanou u Okresního soudu v Teplicích dne 17. 10. 2024, a následně u Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 6. 3. 2025, domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15. 8. 2024, č. j. X, jímž bylo podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“), a § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, změněno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 4. 2024, č. j. X. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobci snížen stupeň invalidity z druhého na první od 12. 5. 2024. Žalobce nesouhlasil s prvostupňovým rozhodnutím a podal proti němu námitky. Žalovaná však v odvolacím řízení rozhodla v neprospěch žalobce, když změnila prvostupňové rozhodnutí tak, že byl žalobci s účinností od 12. 10. 2024 odejmut invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. 2. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Žaloba, kterou žalobce podal, směřuje proti rozhodnutí žalované, jak už bylo shora popsáno, a tudíž se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která je jako institut upravena v části třetí hlavě druhé prvním dílu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tj. v § 65 až § 78 s. ř. s. 3. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. 4. Podle § 72 odst. 3 s. ř. s. jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení. 5. Dle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Dle odst. 2 věty první téhož ustanovení platí, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 3 věty první daného ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. dále platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. 7. Z listin předložených žalobcem soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno zřejmě již v den, kdy bylo vydáno (15. 8. 2024), když žaloba osobně podaná u Okresního soudu v Teplicích ve čtvrtek 17. 10. 2024, je datována 15. 8. 2024. Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne 30. 10. 2024, č. j. 18 C 364/2024-13, řízení o žalobě zastavil s odůvodněním, že se jedná o věc správního soudnictví. Okresní soud zároveň žalobce poučil, že může podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení s tím, že v takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení (17. 10. 2024). Žalobce podal proti usnesení okresního soudu odvolání, o kterém rozhodl krajský soud (občanskoprávní úsek) usnesením ze dne 10. 12. 2024, č. j. 84 Co 547/2024-17, přičemž potvrdil napadené usnesení okresního soudu. Krajský soud zároveň opětovně (obdobně jako okresní soud) poučil žalobce o možnosti podat správní žalobu ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení krajského soudu s tím, že v takovém případě bude platit, že žaloba ve správním soudnictví byla podána dne 17. 10. 2024. Usnesení krajského soudu nabylo právní moci dne 17. 1. 2025 (den doručení žalobci), jak plyne z doložky právní moci na usnesení. Žalobce však ve lhůtě jednoho měsíce žádnou správní žalobu nepodal. 8. Teprve dne 6. 3. 2025 bylo krajskému soudu doručeno podání označené jako „Dovolání proti usnesení č. j. 84 Co 547/2024-17 a námitka proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X. ze dne 12. 4. 2024 a rozhodnutí, č. j. X ze dne 15. 8. 2024.“ Dle názoru soudu lze předmětné podání vyhodnotit jako správní žalobu proti napadenému rozhodnutí žalované. 9. Pro zachování lhůty k podání předmětné žaloby bylo třeba, aby ji žalobce nejpozději v pondělí 17. 2. 2025 (lhůta jednoho měsíce od pravomocného zastavení řízení o žalobě v občanskoprávním řízení) předal soudu nebo jemu zaslal prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předala orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobce neučinil, neboť žalobu odeslal soudu až dne 5. 3. 2025 v návaznosti na schůzku se soudkyní občanskoprávního úseku Okresního soudu v Teplicích, která se konala téhož dne (viz údaje žalobce v doplnění žaloby). K podání žaloby tedy došlo zjevně po uplynutí stanovené lhůty jednoho měsíce od pravomocného zastavení občanskoprávního řízení. Nadto soud podotýká, že má pochybnosti i v tom směru, zda původní žaloba osobně doručená Okresního soudu v Teplicích ve čtvrtek 17. 10. 2024, byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců. Soud již výše zmínil, že žaloba je datována 15. 8. 2024, což svědčí o tom, že uvedeného dne bylo žalobci již doručeno napadené rozhodnutí, které bylo vydáno téhož dne. V takovém případě lhůta pro podání žaloby běžela od 15. 8. 2024 a skončila uplynutím dvou měsíců v úterý 15. 10. 2024. Jelikož žalobce podal osobně žalobu k Okresnímu soudu v Teplicích až ve čtvrtek 17. 10. 2024 lze usuzovat, že již tehdy podal žalobu opožděně. V tomto směru však soud nechce činit žádné kategorické závěry, když nemá k dispozici správní spis, ze kterého by bylo zřejmé datum doručení napadeného rozhodnutí žalobci. Soud nepovažoval za potřebné vyžadovat od žalované správní spis za situace, kdy dospěl k závěru, že žalobce nepodal žalobu ve lhůtě jednoho měsíce od pravomocného zastavení občanskoprávního řízení (viz výše) a nelze tudíž vycházet z data 17. 10. 2024 jako dne, kdy byla žaloba doručena soudu. Za popsané situace byla žaloba podána až dne 5. 3. 2025, kdy byla odeslána zdejšímu soudu po schůzce žalobce se soudkyní občanskoprávního úseku Okresního soudu v Teplicích. 10. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobce podal žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená lhůta dvou měsíců k jejímu podání dle § 72 odst. 1 s. ř. s. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost výrokem I. usnesení odmítl. 11. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně výrokem II. usnesení v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 4. února 2026 JUDr. Jiří Derfl v. r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.