ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a soudců Mgr. Lucie Trejbalové a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci   žalobkyně:       MERKUR CASINO a.s., IČ 27151506 sídlem Pláničkova 442/1, 162 00 Praha 6 zastoupena advokátem Mgr. Jiřím Marešem sídlem Opletalova 921/6, 110 00 Praha 1   proti žalovanému:  Generální ředitelství cel   sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2025, č. j. 6744-4/2025-900000-24110   takto: I. Žaloba se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1.      Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhá přezkumu shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo změněno rozhodnutí Celního úřadu pro Liberecký kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 23. 12. 2024, č. j. 123318-26/2024-560000-12, tak, že ve výrokové části 1) byla slova „měl dopustit“ nahrazena slovem „dopustila“, a ve výrokové části 2) byl za slova „na parkovišti“ doplněn text „se sdělením ´MERKUR CASINO´, s vyobrazením loga kasina v podobě ´Merkur sluníčka´, které je variantou oficiálních log evidovaných v databázi Úřadu průmyslového vlastnictví ČR pod kombinovanými ochrannými známkami č. X, č. X nebo č. X, a šipkou určující směr ke vchodu do obchodního centra“. 2.      Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou z: 1) „přestupku podle § 123 odst. 2 písm. i) zákona o hazardních hrách, kterého se měla dopustit tím, že dne 14. 5. 2024 v časovém rozmezí od 12:25 hod do 12:33 hod v provozovně „MERKUR CASINO“ umístěné na adrese: X,  X(dále také „provozovna“), při kontrole neprovozovala v kasinu živou hru na 6 započitatelných hracích stolech živé hry ze sedmi započitatelných hracích stolů X uvedených v povolení k umístění herního prostoru (kasina) č. j. X, ev. č. X, vydaném Magistrátem města Liberec dne 18. 12. 2023, po celou provozní dobu kasina tak, aby byla v kasinu provozována živá hra jako hlavní činnost, když šest stolů živé hry obsluhoval pouze jeden krupiér, který když vypořádával výhru nebo prohru jednoho hráče u jednoho stolu živé hry, byli ostatní hráči u dalších stolů živé hry nuceni vyčkat a nemohli se tak účastnit živé hry po celou provozní dobu kasina, čímž porušila povinnost stanovenou ustanovením § 68a odst. 2 zákona o hazardních hrách ve smyslu ustanovení § 68 odst. 1 stejného zákona“ 2) „trvajícího přestupku podle § 123 odst. 2 písm. g) zákona o hazardních hrách, kterého se dopustila tím, že v blíže nezjištěné době – nejméně však dne 26. 6. 2024 v průběhu kontroly, která byla zahájena dne 14. 5. 2024 ve výše uvedené provozovně, měla v bezprostřední blízkosti (GPS: X, X) budovy Nákupního centra X Liberec umístěného na adrese: X, umístěnou slovní a grafickou reklamu na provozování hazardních her (konkrétně se jednalo o jednu reklamní plachtu se sdělením „MERKUR CASINO“, se dvěma vyobrazeními loga kasina v podobě „X“, které je variantou oficiálních log evidovaných v databázi Úřadu průmyslového vlastnictví ČR pod kombinovanými ochrannými známkami č. X, č. X nebo č. X, a dvěma šipkami určujícími směr ke vchodu do obchodního centra na betonové opěrné zdi; dvě reklamní tabule v barevném provedení na lampách veřejného osvětlení na parkovišti) ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1961 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, jejímž umístěním byly propagovány její služby jako provozovatele hazardních her v dané lokalitě, čímž porušila povinnost danou ustanovením § 66 odst. 1 zákona o hazardních hrách“. 3.    Za    uvedené   přestupky   byl    žalobkyni  podle   §  123  odst.  5  písm.  a)  zákona  č.  186/2016 Sb.,       o       hazardních         hrách,   a        podle       §       41          zákona         č.        250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), ve společném řízení podle § 88 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky uložen úhrnný trest pokuty ve výši 200 000 Kč. Dále byla žalobkyni uložena povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 2 500 Kč. 4.    Dne 14. 5. 2024 ve 13:50 hod. zahájili pracovníci celního úřadu kontrolu zaměřenou na dodržování právních předpisů upravujících podmínky pro provozování hazardních her v provozovně žalobkyně „MERKUR CASINO“ umístěné na adrese X. Provozovna se nachází v budově Obchodního centra X (dále jen „OC X“). V průběhu kontroly byla pořizována fotodokumentace a videozáznam. V herním prostoru provozovny se v době kontroly nacházelo sedm započitatelných stolů živé hry „LUCKY COLOR“, tři nezapočitatelné stoly živé hry a 68 ks technických zařízení. 5.    Při   kontrole  dne  26. 6. 2024  bylo  zjištěno, že  v  bezprostřední   blízkosti  budovy  OC   X, ve které se nachází provozovna, je umístěna  reklamní plachta  a čtyři  reklamní tabule, na kterých je   zakázanou   formou   propagováno    provozování  hazardních   her   v provozovně v rozporu s § 66 odst. 1 zákona o hazardních hrách. Žalobkyně zároveň zprostředkovala v provozovně hru „LUCKY COLOR“ u šesti započitatelných hracích stolů živé hry takovým způsobem, že vždy když krupiér vypořádával výhru nebo prohru jednoho hráče u jednoho stolu živé hry, byli ostatní hráči u dalších stolů živé hry nuceni vyčkat a nemohli se tak účastnit živé hry po celou provozní dobu kasina. Účastníkům živé hry tedy nebyla po celou provozní dobu kasina umožněna současně hra na šesti započitatelných hracích stolech živé hry uvedených v povolení k umístění kasina, jejichž provoz byl zahájen podle § 68a zákona o hazardních hrách. 6.    Průběh kontroly byl zaznamenán do protokolu ze dne 28. 6. 2024, proti němuž žalobkyně podala námitky, kterým celní úřad nevyhověl. Dne 21. 10. 2024 vydal celní úřad příkaz, kterým žalobkyni uznal vinnou ze spáchání přestupku podle § 123 odst. 2 písm. i) ve spojení s porušením § 68a odst. 2 zákona o hazardních hrách a přestupku podle § 123 odst. 2 písm. g) ve spojení s porušením § 66 odst. 1 téhož zákona, za které jí uložil trest pokuty ve výši 200 000 Kč. Příkaz byl následně zrušen odporem žalobkyně. 7.    Celní  úřad  dne  21. 11. 2024  provedl  důkazy  mimo   ústní   jednání, o  čemž  sepsal   protokol. Jednalo se mimo jiné o úřední záznam ze dne 26. 6. 2024 včetně fotodokumentace pořízené v místě kontroly,   protokol  o  kontrole,   fotodokumentaci  ze  dne  14. 5. 2024,  základní  povolení   MF k provozování technické hry č. j. MF-3479/2023/73-56, základní povolení MF k provozování živé hry č. j. MF-3491/2023/73-20, herní plán živé hry, rozhodnutí Magistrátu města Liberec o umístění herního prostoru ev. č. X, č. j. X, schéma kamerového systému, videozáznam z monitorovacího zařízení, doplnění spisu o výpis z OR, EPP - pravomocná rozhodnutí   o   přestupcích   na   úseku   hazardních   her   spáchaných   žalobkyní   v posledních‚ třech letech a kamerové záznamy z kontroly zachycující průběh zkoušky živé hry. Dne 25. 11. 2024 vydal celní úřad sdělení, v němž žalobkyni poučil o ukončení shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí a dal jí možnost se s nimi seznámit a vyjádřit se k nim před vydáním rozhodnutí. 8.    Ve shora popsaném prvostupňovém rozhodnutí celní úřad přehledně shrnul dosavadní průběh řízení, provedené důkazy i relevantní právní úpravu. Ve vztahu k přestupku spočívajícím v porušení § 68a odst. 2 zákona o hazardních hrách odkázal na relevantní judikaturu a uvedl, že podle zákona musí být živá hra plynule umožněna v každý okamžik provozu na každém započitatelném hracím stole živé hry. Kontrolou bylo ověřeno, že v provozovně žalobkyně toto umožněno nebylo. Přestupek spočívající v porušení § 66 odst. 1 zákona o hazardních hrách považoval celní úřad rovněž za prokázaný. Během kontroly byla zjištěna přítomnost reklamní plachty a čtyř reklamních tabulí, na kterých je propagována činnost žalobkyně v bezprostřední blízkosti budovy OC Nisa. Reklamní plachta byla umístěna na opěrné betonové zdi v bezprostřední blízkosti obchodního centra. Na modrém pozadí se na ní nacházel nápis „MERKUR CASINO“, dva motivy usmívajícího se slunce, dvě směrové šipky v modré barvě, nápis „NAPROTI KINU“ a dále také informace: „Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře.“ Dále byly na parkovišti před vchodem do obchodního centra zjištěny čtyři tabule v barevném provedení, na nichž byl nápis „MERKUR CASINO“ s motivem usmívajícího se slunce a směrovou šipkou. Zaznamenána byla i jedna černobílá tabule umístěná pod dopravní značkou označující parkoviště před vchodem do budovy OC Nisa. Podle celního úřadu zákon o hazardních hrách ani důvodová zpráva neřeší vzdálenost, na kterou by se zákaz reklamy vztahoval. Doslovným výkladem daného ustanovení lze podle celního úřadu dospět k závěru, že zákaz se vztahuje pouze na budovu, její vnitřní prostor a prostor v její bezprostřední blízkosti. Omezení reklamy dle zákona o hazardních hrách má za cíl zamezit jejímu působení v rámci veřejného prostoru na osoby přítomné v místě a dosahu tohoto působení. Bez dalšího nelze považovat za dovolenou jakoukoliv reklamu v těsné blízkosti budovy jen proto, že reklama není v přímém kontaktu s budovou, i když by byl její efekt zcela shodný s reklamou umístěnou přímo na budově. Reklamní plachtu umístěnou na opěrné zdi celní úřad za propagaci herního prostoru žalobkyně považoval. Velikostně  totiž zabírala plochu  středního rozsahu a zvolená velikost, font i barva písma tvořily kontrast s jednolitou plochou šedé betonové zdi. Plachta tak plnila reklamní funkci nejen vůči klientům, kteří již provozovatele znají, ale i vůči dalším osobám. Stejný závěr učinil celní úřad ve vztahu k tabulím umístěným na veřejně přístupném parkovišti. Černobílou verzi tabule, která je užita ve spojení s dopravní značkou „parkoviště“ a informací, že je zde sedm parkovacích míst vyhrazených pro zákazníky kasina, za nedovolenou formu propagace herního prostoru nepovažoval, neboť slouží toliko k označení konkrétních míst k parkování zákazníků kasina. Celní  úřad  zdůraznil, že jeho  závěry  vychází  z  judikatury správních soudů, zejména pak z rozsudků Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 3. 2020, č. j. 30 Af 32/2019-43, Nejvyššího správního   soudu   ze   dne    11. 4. 2023, č.  j.  3 As 367/2020-36, a   Krajského  soudu  v  Praze ze  dne   22. 11. 2021, č.  j. 51 Af 40/2020-31, jejichž závěry citoval. Dále nesouhlasil se žalobkyní, že by udělená pokuta byla neúměrně vysoká. 9.    V  podaném  odvolání  žalobkyně  brojila  proti oběma přestupkům, ve vztahu k umístění reklamy v „bezprostřední blízkosti“ nákupního centra užila obdobnou argumentaci jako v žalobě. 10.                        V napadeném  rozhodnutí   žalovaný   shrnul   právní  úpravu   a   odvolací   námitky   žalobkyně. Nepřisvědčil argumentaci týkající se zákazu reklamy, zejména pak námitce, že užitá sdělení nebyla umístěna v bezprostřední blízkosti budovy. Podle žalovaného se v případě pojmu bezprostřední blízkost jedná o neurčitý právní pojem, který obsah zákona o hazardních hrách nijak nedefinuje. Z odvolání, ale  i  dalších  podání  bylo  patrné,  že  se  žalobkyně při interpretaci daného pojmu omezila toliko na jazykový výklad. Uvedený pojem však nelze vykládat absolutně, ale v kontextu smyslu právní úpravy a skutkových okolností věci. Celní úřad správně posoudil jednotlivá sdělení a zdůraznil jejich   schopnost   upoutat   pozornost   osob   pohybujících   se   v   okolí   obchodního   centra, které je vysoce frekventovanou lokalitou s rozsáhlým parkovištěm a podzemními garážemi. Reklamní   tabule   byly   umístěny   na   lampách   veřejného   osvětlení   na   parkovišti, plachta pak na betonové opěrné zdi u výjezdu z podzemního parkoviště. Tyto skutečnosti řádně celní úřad vyhodnotil v souladu s účelem zákona, jímž je eliminace rizik spojených s dostupností hazardních her    vůči    osobám, které    je    cíleně    nevyhledávají, a    vůči osobám patologicky závislým. Žalovaný doplnil, že parkoviště bezprostředně přiléhá k budově obchodního centra a opěrná zeď je oddělena pouze komunikací sloužící k výjezdu z garáží. Podle žalovaného je třeba na výklad pojmu „bezprostřední   blízkost“    nahlížet   též  z   hlediska   teleologického.  Hlavním   účelem § 66  odst.  1  zákona  o  hazardních  hrách, jež  stanovuje  zákaz   jakékoliv  propagace  umístěné na budově, ve které se herní prostor nachází, i v její blízkosti, je eliminace potencionálních negativních rizik vůči všem, kteří danou provozovnu cíleně nevyhledali. Nelze se proto ztotožnit s žalobkyní, že se ze strany celního úřadu jedná o extenzivní výklad. K uložené sankci žalovaný uvedl, že byla stanovena v rámci zákonného rozpětí do 50 000 000 Kč. Bylo přihlédnuto ke specifikům případu, opakovanému porušení povinností a sankce byla zvolena tak, aby splnila svůj účel, aniž by byla zjevně nepřiměřená či likvidační. II. Žaloba 11.  Ve včasně podané žalobě žalobkyně namítala především nesprávné právní posouzení pojmu „bezprostřední  blízkost“.  Uvedla, že  označení,  která  byla   předmětem  řízení,  jsou   umístěna na   parkovišti  u   nákupního  centra,  v  jehož  prostorách   se  nachází  provozovna    žalobkyně. Tato označení byla tedy zjevně umístěna mimo samotnou budovu a ve vzdálenosti vyšších desítek metrů  od  ní.  Dvě  označení  byla  umístěna  na  parkovišti  ve  vzdálenosti  62  metrů od vchodu do OC Nisa, třetí dokonce ve vzdálenosti 121 metrů vzdušnou čarou, 267 metrů pěší vzdáleností pro chodce. Vzdálenosti žalobkyně dokládala pomocí fotografií a snímků z map. Již z těchto údajů je podle žalobkyně zřejmé, že uvedené vzdálenosti zjevně překračují rámec toho, co lze za bezprostřední blízkost považovat. 12.  Tento názor žalobkyně podporuje též judikatura správních soudů. Krajský soud v Brně v rozsudku ze   dne   23. 3. 2017, č.  j.   62 A 73/2015-173, uvedl, že  za  „těsnou  blízkost“  lze  považovat např.    3, resp.   13   metrů.  Nejvyšší   správní   soud   poté   v  rozsudku   ze  dne  31.  7.  2018, č. j. 1 As 2/2018-37, označil i vzdálenost 13 metrů za nikoliv bezprostřední. Z judikatury správních soudů tak vyplývá, že za bezprostřední lze považovat vzdálenost maximálně nižších desítek metrů. Ve prospěch  výkladu  žalobkyně  svědčí i skutečnost, že označení nejsou viditelná z okolí vstupu do budovy X. Pokud má být naplněn účel podmínky „bezprostřední blízkosti“, která slouží k ochraně osob před působením reklamy na hazardní hry, je nezbytné, aby mezi označeními a provozovnou či jejím bezprostředním okolím existoval přímý vizuální kontakt. 13.  Žalobkyně měla za to, že výklad pojmu „bezprostřední blízkost“ provedený celními orgány, je extenzivní a v rozporu s jazykovým, systematickým i teleologickým výkladem zákona o hazardních hrách. Zároveň dodala, že se herní prostor nachází v odlehlé části druhého patra této budovy, nikoli v okolí vstupu do nákupního centra. Sám žalovaný uvádí, že plachta je umístěna v rohu průjezdu sloužícího k výjezdu vozidel z podzemního parkoviště. Jedná se tak o umístění ve zcela odlišném prostoru, než  se  nachází samotná  provozovna  hazardních  her. Místo  je navíc určeno primárně pro osoby opouštějící areál nákupního centra prostřednictvím vozidla. 14.  V  další   části   žaloby   žalobkyně   předložila   jazykový, systematický    a   teleologický   výklad § 66 odst. 1 zákona o hazardních hrách. Uvedla, že z jazykového hlediska pojem „bezprostřední“ znamená   přímo  sousedící,  těsně  přiléhající, bezprostředně  navazující.  Význam  tohoto  slova se v obecném jazyce spojuje s těsnou prostorovou návazností, tedy s tím, co je v nejbližším okolí. „Bezprostřední blízkost“ tak jazykově označuje stav, kdy je určitý objekt umístěn v těsné blízkosti jiného  objektu,  a  to  bez  existence  prostorového  nebo  funkčního odstupu. Prostorový odstup je v daném případě zjevný, neboť se označení nenachází na budově, ve které je umístěna provozovna, ani  v její  vnitřní  části, či  v jejím  těsném  okolí.  Naopak, označení  byla  umístěna ve vzdálenosti vyšších desítek metrů od vstupu do budovy. Vedle fyzické vzdálenosti je třeba přihlédnout rovněž k funkčnímu charakteru prostoru, kde byla označení umístěna. Parkoviště před nákupním centrem neslouží provozovně žalobkyně, je sdíleným prostorem, který využívají zákazníci  různých  obchodů.  Označení  umístěná  v takovémto  prostoru  tak  nemohou  působit na veřejnost jako bezprostřední pobídka ke vstupu do herního prostoru. 15.  Ze systematického hlediska je nutno vnímat dané ustanovení jako součást celkové koncepce regulace propagace hazardních her, která je v zákoně výrazně omezena s ohledem na ochranu veřejnosti, zejména osob ohrožených patologickým hráčstvím. Ustanovení míří zejména na zákaz reklamy bezprostředně navazující na místo provozování hazardních her, typicky tedy na vstupní prostory, fasády budovy, případně na předsálí a vnitřní části veřejně přístupné budovy, které navazují na samotný herní prostor. Tím se rozlišuje mezi nepřípustnou propagací v těsném okolí provozovny a obecnou propagací mimo tuto zónu, která není bez dalšího zakázána. 16.  Účelem zákazu stanoveného v § 66 odst. 1 zákona o hazardních hrách je dle důvodové zprávy zamezit  přímému  působení  reklamy  na  osoby  vstupující do herního prostoru nebo pohybující se v jeho bezprostředním okolí, a tím minimalizovat jejich impulzivní vstup do kasina vyvolaný reklamním  sdělením.  Bezprostřední  blízkost  je  tedy  třeba ve světle jazykového, systematického i teleologického výkladu § 66 odst. 1 zákona o hazardních hrách chápat jako těsnou prostorovou návaznost na prostor, ve kterém se nachází provozovna. V případě obchodního domu nelze takovýto prostor bez dalšího charakterizovat automaticky jako celou budovu včetně parkoviště. Bezprostřední blízkost by měla primárně splňovat jeho vnitřní část, ve které se nachází herní prostor. Nelze sem však zahrnovat místa, která jsou prostorově či funkčně oddělena. 17.  Žalobkyně uzavřela, že jednání, které je jí kladeno za vinu, nenaplňuje znaky přestupku podle § 123 odst. 2 písm. g) zákona o hazardních hrách, neboť z její strany nebyla porušena povinnost vyplývající z § 66 odst. 1 téhož zákona. Navrhovala proto, aby soud napadené rozhodnutí i jemu předcházející rozhodnutí celního úřadu zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Zároveň žádala, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 18.                                       Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že při výkladu příslušného ustanovení vycházel především z jeho smyslu a účelu, vzal v úvahu též již existující judikaturu. Účelem daného ustanovení je eliminace potencionálních negativních rizik vůči osobám, které se hazardních her primárně neúčastní, neboť oblast hazardních her je oblastí velmi rizikovou a prvořadým cílem zákona je tato rizika  minimalizovat. V  této  souvislosti  poukázal  na  rozsudek  Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 3. 2020, č. j. 30 Af 32/2019-43. 19.                                       Žalovanému  je  známa  v  žalobě  citovaná  judikatura  správních  soudů   z  oblasti  ochrany  lesa a stavebního řízení, prostřednictvím níž se žalobkyně snaží vykládat pojem „bezprostřední blízkost“. Daný  pojem je  však nutno  posuzovat  v  kontextu zcela odlišného právního prostředí, a to v režimu zákona o hazardních hrách, který podléhá ze strany zákonodárce velmi přísné regulaci a je vykládán restriktivně. Zákonodárce se totiž snaží chránit především zranitelné skupiny osob, aby nebyly vystavovány všudypřítomnosti hazardu, proto zavedl absolutní zákaz umísťovat na budovu, v níž se herní prostor nachází, ale i v jejím blízkém okolí jakékoli formy propagace na provozování hazardních her či získávání výher. 20.                                       Žalovaný měl za to, že v napadeném rozhodnutí dostatečně vysvětlil, proč vytýkaná označení vnímá jako zakázaná sdělení umístěná v bezprostřední blízkosti nákupního centra, v němž se kasino žalobkyně nachází. Parkoviště, kde byla předmětná označení umístěna, náleží k nákupnímu centru, což je patrné z fotografií založených ve spise. Rovněž betonovou opěrnou zeď, na níž byla připevněna plachta s příslušnými označeními, dělí toliko dopravní komunikace, sloužící k výjezdu z podzemního parkoviště nákupního centra. Obě místa jsou velice frekventovaná, ať pěšími nebo kolem jedoucími osobami. Z uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby soud podanou žalobu zamítl. IV.    Replika žalobkyně a duplika žalovaného 21.                                       V replice k vyjádření žalovaného žalobkyně zdůraznila, že judikatura soudů pojem „bezprostřední blízkost“ blíže nevymezuje. Soudní rozhodnutí, která žalovaný cituje, se soustředí na obecná východiska zákazu reklamy na hazardní hry, nikoliv však k definování toho, co konkrétně znamená umístění reklamy do bezprostřední blízkosti provozovny. Závěrem žalobkyně setrvala na svém tvrzení, že se označení nacházela ve značné vzdálenosti od vstupu do nákupního centra, a to v řádu desítek až stovek metrů. 22.                                       Jako odpověď na repliku žalobkyně žalovaný konstatoval, že její obsah se kryje s žalobními námitkami. Odkázal proto na odůvodnění napadeného rozhodnutí a svého písemného vyjádření k žalobě. V. Posouzení věci krajským soudem   23.     Soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v  rozsahu  a  mezích  uplatněných  žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového  a  právního  stavu,  který  tu  byl v době rozhodování správního orgánu, v souladu s § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s. 24.     Žalobkyně v žalobě především namítala, že celní orgány nesprávně vyložily ustanovení § 66 odst. 1 zákona o hazardních hrách, zejména slovní spojení „v jejich bezprostřední blízkosti“. Žalobkyně tvrdila,    že  pokud    se    propagace,   za   kterou   byla   celními   orgány    postižena,   nacházela ve vzdálenosti 62 až 267 metrů od OC Nisa, ve které se herní prostor nachází, není možné hovořit o „bezprostřední blízkosti“. 25.     Dle ustanovení § 66 odst. 1 zákona o hazardních hrách, na budově nebo ve veřejně přístupné vnitřní části budovy, ve které se herní prostor nachází, a v jejich bezprostřední blízkosti nesmí být umístěna reklama, sdělení nebo jakékoli jiné formy propagace, zejména slovní, zvukové, pohyblivé, statické, světelné nebo grafické, na provozování hazardních her nebo získání výher. 26.     Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 20. 12. 2022, č. j. 54 Af 24/2020-63, uvedl: „Ustanovení § 66 odst. 2 ve spojení s § 123 odst. 3 písm. e) zákona o hazardních hrách tak představuje přestupek ohrožovací, neboť jeho smyslem je  prevence,  respektive  preventivní  ochrana  zákonem  o hazardních hrách chráněného zájmu. Ze systematiky zákona o hazardních hrách i z důvodové zprávy (srov. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, VII. volební období, 2015, tisk č. 578) vyplývá, že jedním z jeho cílů je zajištění vysoké ochrany spotřebitelů a zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her. V souladu s tímto cílem je pak nutno přistupovat i k výkladu a aplikaci jednotlivých ustanovení tohoto zákona.“ 27.     Obdobně  se  vyjadřuje  i  důvodová  zpráva  k  zákonu   č. 349/2023 Sb.,  kterým byl § 66 zákona o hazardních hrách novelizován. K příslušnému ustanovení uvádí: „Nově se v § 66 odst. 1 rozšiřuje zákaz umístění reklamy, sdělení nebo jakékoliv jiné formy propagace na provozování hazardních her i na takovou reklamu, která je umístěna v bezprostřední blízkosti budovy, ve které se nachází herní prostor. Toto rozšíření reaguje na dosavadní zkušenosti dozorových orgánů, kdy byl zákaz reklamy na herní prostor umístěné na budově nebo ve veřejně přístupné vnitřní části budovy, ve které je herní prostor umístěn, provozovateli obcházen umisťováním např. tzv. „áčkových“ cedulí v bezprostřední blízkosti herního prostoru či umisťováním reklamy na budovy, které sousedí s  budovou,   ve   které  je   umístěn   herní   prostor.“  Podle   rozsudku   Nejvyššího   správního   soudu ze dne 11. 4. 2023, č. j. 3 As 367/2020-36, je hlavním účelem § 66 odst. 1 zákona o hazardních hrách především zabránit nepovolenému lákání veřejnosti ke vstupu do herního prostoru.  28.     Předně je třeba konstatovat, že s námitkou, podle níž propagace nebyla umístěna v bezprostřední blízkosti   budovy,  se   zcela   vyčerpávajícím   způsobem   vypořádal   již   žalovaný  na  stranách 13  a  14  napadeného  rozhodnutí. Žalovaný  a  ostatně  i  celní  úřad,  své  závěry  správně  opřel o důvodovou zprávu i relevantní judikaturu správních soudů. Jeho závěrům nemá soud co vytknout a odkazuje na ně. S žalovaným se lze zejména ztotožnit v tom, že ustanovení zákona o hazardních hrách je nutno vykládat teleologicky. 29.     Ve zde posuzovaném případě byla reklamní sdělení umístěna na parkovišti, které slouží výhradně potřebám X. Zákaz umístění reklamních poutačů v prostorech, kterými návštěvníci přicházejí do budovy, ve které se herní prostor nachází, účel citovaného ustanovení § 66 odst. 1 zákona o hazardních hrách naplňuje. Tento účel je preventivní a směřuje k omezení dostupnosti hazardních her a minimalizaci jejich negativních dopadů na osoby, které se jich nehodlají účastnit, a to zejména na osoby patologicky závislé na hraní hazardních her. Právě v místech s nejvyšší koncentrací osob je riziko působení reklamy největší, neboť zde dochází k přímému kontaktu s širokou veřejností, která provozovnu cíleně nevyhledává. Teleologický výklad pojmu „bezprostřední blízkost“ proto vyžaduje, aby byla daná situace posuzována nejen podle fyzické vzdálenosti, ale i podle funkčního propojení s budovou. Toto propojení je v případě parkoviště zcela evidentní, neboť právě přes něj přichází do obchodního centra drtivá většina návštěvníků. 30.     V tomto kontextu není rozhodné, že parkoviště neslouží výhradně zákazníkům žalobkyně. Stěžejní je právě to, že tento prostor využívají všichni návštěvníci směřující do budovy, v níž se nachází provozovna  kasina.  Pojem „bezprostřední  blízkost“   je  totiž  vztažen k této budově jako celku, nikoli   pouze   k  samotné  provozovně  žalobkyně. Na   posouzení  věci  pak  nemá  vliv  ani  to, zda je reklamní označení viditelné od vstupu do budovy, neboť podstatné je, jestli může upoutat pozornost  osob  pohybujících   se   na   parkovišti   sloužícímu   k   obsluze    obchodního   centra. I proto je třeba na dané sdělení pohlížet jako na reklamu umístěnou v jeho bezprostřední blízkosti ve smyslu § 66 odst. 1 zákona o hazardních hrách. S ohledem na shora uvedené se tedy nelze ztotožnit s tvrzením žalobkyně, že celní orgány aplikovaly extenzivní výklad, neboť ty postupovaly v souladu s účelem právní úpravy a se shora citovanou judikaturou správních soudů. 31.     Z   uvedených   důvodů   není   možné   přisvědčit   ani   argumentaci  žalobkyně,  která  odkazuje na judikaturu vztahující se ke stavebnímu řízení. Výklad pojmů „těsná blízkost“ či „bezprostřední blízkost lesa“, jak jej žalobkyně dovozuje z citovaných rozhodnutí, vychází z odlišného právního kontextu a sleduje zcela jiný účel právní úpravy. Tyto závěry se vztahují k ochraně veřejných zájmů v oblasti územního plánování a stavebního práva, nikoli k  regulaci  hazardních  her.  Účel  zákona o hazardních hrách je, jak bylo uvedeno výše, primárně preventivní. Směřuje k omezení rizik spojených s dostupností hazardních her, zejména vůči  osobám,  které  se  jich  nehodlají  účastnit, a vůči osobám patologicky   závislým. Proto   je  nutné  pojem „bezprostřední blízkost“  vykládat  v kontextu tohoto zákona, tedy s ohledem na ochranu veřejného zdraví a minimalizaci společenských škod. Přenášet výklad z  oblasti stavebního  práva  do  oblasti  regulace  hazardních her by znamenalo popřít účel právní normy a dojít k závěrům, které by fakticky preventivní funkci zákona oslabily. Z těchto důvodů zdejší soud  konstatuje,  že  judikatura  citovaná  žalobkyní  není na projednávanou věc použitelná. 32.     Dílčí námitka  žalobkyně směřující  proti  závěrům  správních  orgánů  ohledně  plachty  umístěné na opěrné zdi také není důvodná. V daném případě je reklamní poutač situován ve vzdálenosti několika metrů od budovy, v níž se nachází provozovna žalobkyně. Tato skutečnost sama o sobě postačuje k závěru, že se o umístění v bezprostřední blízkosti ve smyslu zákona o hazardních hrách jedná. Na tom nic nemění ani to, že se jedná o prostor, kterým návštěvníci obchodní centrum opouštějí. I takové umístění reklamního sdělení totiž působí na značný počet osob. V tom je třeba spatřovat podstatné riziko, neboť tyto osoby by mohly být motivovány k návratu do provozovny, což je v přímém rozporu s preventivním účelem  zákona  o  hazardních  hrách.  Umístění  reklamy v místech s vysokou koncentrací pohybu osob, byť při jejich odchodu, zvyšuje pravděpodobnost impulzivního  rozhodnutí  k  účasti   na  hazardní  hře.  Aprobování  tohoto  způsobu  prezentace by fakticky oslabovalo  ochrannou  funkci  zákona  a  vedlo  by  k  situaci, kdy  by  zákaz  reklamy v  bezprostřední  blízkosti  provozovny  ztrácel  svůj  smysl.  Z  těchto  důvodů  soud  konstatuje, že i umístění reklamního sdělení v prostoru sloužícím k odchodu návštěvníků z obchodního centra je třeba považovat za rizikové a neslučitelné s účelem právní úpravy. VI.        Závěr a náklady řízení 33.     Z uvedených   důvodů   vyhodnotil   soud   žalobní   námitky   jako   nedůvodné  a  žalobu  zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. 34.     O   podané  žalobě  rozhodl  soud bez  nařízení jednání, a  to  v  souladu  s  § 51  odst.  1  s.  ř.  s., za výslovného souhlasu žalobkyně a žalovaného.  35.     Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. 36.     V souzeném případu měl úspěch žalovaný správní orgán, ten náhradu nákladů řízení nepožadoval, ostatně mu ani  žádné  náklady  nad  rámec  jeho  běžné  činnosti  nevznikly, soud  proto  vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení  rozhodnutí, proti  němuž  směřuje, v jakém   rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec 6. ledna 2026   Mgr. Karolína Tylová, LL.M., v. r. předsedkyně senátu