O nákladech řízení při zastavení exekuce rozhoduje soud. Exekutor pověřený soudem k provedení exekuce podle § 44 odst. 2 exekučního řádu je účastníkem řízení o zastavení exekuce v rozsahu rozhodnutí o nákladech řízení podle § 271 o.s.ř. pokud jde o jeho náklady podle § 90 odst. 1 exekučního řádu. Při zastavení exekuce je na exekutorovi, aby soudu tyto náklady vyčíslil a doložil. Zároveň by měl soudu sdělit, zda a v jaké výši obdržel na tyto náklady od oprávněného zálohu. Při rozhodování o nákladech podle § 271 o.s.ř. posoudí soud, zda se oprávněný při podání návrhu na exekuci nebo v jejím průběhu nedopustil procesního pochybení ve smyslu bezdůvodného vymáhání nároku. Nelze-li oprávněnému procesní zavinění vytknout, přizná mu soud též náhradu nákladů vzniklých při provádění exekuce i nákladů spojených s řízením o zastavení exekuce.

K návrhu oprávněných ing. R.V. a P.V. proti povinnému P.K. nařídil okresní soud exekuci k vydobytí částky 317.575,- Kč s přísl. A jejím provedením pověřil exekutora JUDr. I.R. Posléze svým usnesením tuto exekuci zastavil a povinnému uložil nahradit oprávněným náklady řízení 18 285,-- Kč. Exekutor svým podáním navrhl, aby toto usnesení bylo ve výroku o nákladech doplněno a to tak, aby povinnému bylo uloženo zaplatit exekutorovi částku 111 138,-- Kč. zahrnující hotové výlohy a odměnu. Okresní soud posoudil toto podání jako návrh na doplnění rozhodnutí a svým usnesením je zamítl s odůvodněním, že exekutor není účastníkem řízení, jimi jsou jen oprávněný a povinný podle § 36 odst. 1 exekučního řádu a kromě toho pokládal podání za opožděné, protože došlo soudu poté, co usnesení o zastavení exekuce nabylo právní moci. Exekutor v odvolání vytkl, že byl v řízení o zastavení exekuce opominut a to v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR, protože takto mu byl odepřen přístup k soudu. Odvolací soud zrušil napadené usnesení bez náhrady a v důvodech svého usnesení uvedl mimo jiné: Okresní soud pochybil, když neposoudil podání exekutora ve smyslu § 41 odst. 2 o.s.ř. jako odvolání proti usnesení o zastavení exekuce ve výroku o nákladech řízení. Odvolání bylo podáno včas. Při zastavení exekuce podle § 55/1 exekučního řádu není exekutor oprávněn rozhodovat o nákladech exekuce příkazem k úhradě nákladů. O těchto nákladech rozhoduje výlučně soud. Toto oprávnění soudu je nutno akceptovat již proto, že zánikem pověření exekutora je ovlivněna výše odměny exekutora (§ 11/2 vyhl.č. 330/2001 Sb.) Při zastavení exekuce je na exekutorovi, aby soudu vyčíslil náklady exekuce, doložil je, a zároveň soudu sdělil, zda a v jakém rozsahu obdržel od oprávněného na tyto náklady zálohu. Při rozhodování o nákladech řízení při zastavení exekuce ve smyslu § 271 o.s.ř. jde o posouzení, zda se oprávněný nedopustil procesního pochybení. O tom lze uvažovat tam, kde nezachoval potřebnou opatrnost při podání návrhu na exekuci a proto přistoupil k vymáhání své pohledávky bezdůvodně nebo bezdůvodně v exekučním řízení pokračoval. Za správnost vyhotovení: JUDr. Karel Lukáš v.r. Kamila Kovářová