Má-li zástavní dlužník možnost žalovat podle § 166 občanského zákoníku o určení nepřípustnosti dražby předmětu zástavy ve veřejné nedobrovolné dražbě, není dán důvod potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků pro nařízení předběžného opatření podle § 74 odst. 1 o.s.ř. směřujícího k omezení zástavního věřitele v dispozici s předmětem dražby.

Navrhovatelka I.B. z D. se domáhala proti odpůrkyni 1) S.J. jako zástavní věřitelce a odpůrcům 2) JUDr. P.K. v D. a 3) ing. P.T. v D. jako dražitelům vydání předběžného opatření, jímž by jim bylo zakázáno disponovat s předmětem dražby, totiž s nemovitostmi zastavenými pro pohledávku první odpůrkyně a prodávanými ve veřejné nedobrovolné dražbě. Svůj návrh odůvodnila tím, že část dluhu složila do soudní úschovy a cena dražených nemovitostí je prý v nepoměru k hodnotě celé pohledávky. Okresní soud vyhověl návrhu a nařídil navržené předběžné opatření s tím, že toto předběžné opatření zanikne právní mocí usnesení o "zřízení soudcovské úschovy". Proti tomuto usnesení se odvolali všichni odpůrci a jako odvolací důvod uplatnili nesprávné právní posouzení (§ 205 odst. 2 g) o.s.ř.) s poukazem na § 166 občanského zákoníku, který pro dlužníka zakládá jiný způsob obrany proti dražbě a to možnost podání žaloby o určení nepřípustnosti dražby předmětu zástavy. Vyvraceli dále tvrzení odvolatelky, týkající se částečného plnění formou návrhu na přijetí části plnění do soudní úschovy a navrhli, aby napadené usnesení bylo změněno a návrh na vydání předběžného opatření zamítnut. Odvolací soud svým usnesením změnil napadené usnesení, zamítl návrh s tím, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení u soudu I. stupně a rozhodl o nákladech řízení odvolacího. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl mimo jiné: Vedle zákona o veřejných dražbách je speciálním ustanovením § 166 občanského zákoníku, který upravuje možnost obrany dlužníka ve veřejné dražbě. Stanoví, že proti prodeji zástavy se lze bránit žalobou na určení nepřípustnosti prodeje předmětu zástavy proti dražebnímu věřiteli. Tu může podat kdokoliv do 1 měsíce od doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám (§ 26 odst. 5 zák. 20/2000 Sb.), nejpozději přede dnem zahájení veřejné dražby. Žaloba proti prodeji zástavy podle § 166 občanského zákoníku podaná ve stavené lhůtě má odkladný účinek, který trvá až do pravomocného rozhodnutí, kterým je o ní rozhodnuto. Soud je tedy oprávněn v incidenčním sporu vyvolaném touto žalobou řešit, zda prodej zástavy ve veřejné dražbě je přípustný, či nikoliv, tedy i zkoumat, zda splněním zástavy dlužníkem se stal prodej zástavy nepřípustným. Zákon tak dává dlužníkovi možnost právním prostředkem dosáhnout zastavení veřejné dražby. Ovšem podání žaloby, které oddálí prodej zástavy, není pro dlužníka bez rizika. Je-li taková žaloba podána bezdůvodně, může při řízení v prvním stupni zástavní věřitel navrhnout, aby soud uložil žalobci nahradit zástavnímu věřiteli škodu, která mu vznikla oddálením prodeje zástavy. Zákon tak stanoví speciální způsob obrany i pro osobu dlužníka, pro jejíž uplatnění určuje propadlou lhůtu a možnost sankce. Žalobkyně (správně navrhovatelka) však chce dosáhnout vlastně stejného výsledku bez těchto rizik. Zvláštní způsob obrany však nelze cestou předběžné úpravy obejít. Z výše uvedených důvodů proto krajský soud napadené rozhodnutí změnil podle § 220 odst. 1 o.s.ř. a návrh na vydání předběžného opatření zamítl. Za správnost vyhotovení: JUDr. Karel Lukáš v.r.