Spoluvlastníkovi nemovitostí, k nimž se zřízuje soudcovské zástavní právo, se usnesní nařizující tento výkon rozhodnutí doručuje až po právní moci. Není tedy účastníkem řízení o zřízení soudcovského zástavního práva a pokud podá proti tomuto usnesení odvolání, jde o opravný prostředek podaný neoprávněnou osobou. ( Závěr z porady občanskoprávního úseku pobočky krajského soudu v Liberci dne 1.12.2003 podle § 11 odst. 2 směrnice č. 20/2002 MS).

Okresní soud v Děčíně zřídil svým usnesením k návrhu oprávněného OSSZ v D. proti povinnému T.O. v P. soudcovské zástavní právo k nemovitostem zapsaným v katastru pro k.ú. Království a obec Šluknov. Proti tomuto usnesení se odvolaly dvě podílové spoluvlastnice těchto nemovitostí, které prohlásily, že se zastavením nemovitostí nesouhlasí a vytkly, že věc byla nesprávně posouzena. Odvolací soud odmítl toto odvolání s tím, že je podáno neoprávněnými osobami. Žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. V odůvodnění uvedl mimo jiné: Podle § 201 o.s.ř. může napadnout rozhodnutí okresního soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním účastník, pokud to zákon nevylučuje. Podle § 338e odst. 1 o.s.ř. při výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem se nepoužijí ustanovení § 263 až 266, dále § 267 a 268 odst. 1e, o.s.ř.Ustanovení § 268 odst. 1g o.s.ř. lze použít jen tehdy, zanikne-li právo rozhodnutím přiznané před podáním návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí. Z výše uvedeného ustanovení lze dovodit, že z obecných ustanovení o výkonu rozhodnutí lze použít § 255 o.s.ř. Podle § 255 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníky řízení při výkonu rozhodnutí oprávněný a povinný. Podle odst. 2 tohoto ustanovení, jsou-li nařízeným výkonem rozhodnutí postiženy věci nebo práva patřící do společného jmění manželů, je účastníkem řízení, pokud jde o tyto majetkové hodnoty, i manžel povinného.Účastníky řízení se kromě toho mohou stát i osoby, kterým toto postavení přiznává zákon a to pouze pro určité fáze exekučního řízení. Pro celé řízení o soudcovském exekučním zástavním právu jsou účastníky řízení oprávněný a povinný. Ustanovení § 338a a násl. však neupravují výslovně účastenství spoluvlastníků nemovitostí, na nichž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo. Z charakteru toho právního institutu však krajský soud dovozuje, že je na místě analogicky aplikovat některá ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí. I když má soudcovské zástavní právo pouze funkci zajišťovací ( nedochází k bezprostřednímu postihu majetku ), je nepochybné, že se dotýká právního postavení spoluvlastníků nemovitostí, na nich je zřizováno. Podle § 335b odst. 3 se usnesení nařizující tento výkon rozhodnutí doručuje až po právní moci osobám, o nichž je soudu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo právo nájemní. V daném případě jsou obě odvolatelky podílovými spoluvlastnicemi předmětných nemovitostí, každá jednou ideální čtvrtinou. Do okamžiku nabytí právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nejsou účastnicemi řízení a proto, pokud přesto podají odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, jde o odvolání podané neoprávněnými osobami. Za správnost vyhotovení: JUDr. Karel L u k á š v.r. Marcela Bulířová