Označením podniku v návrhu na výkon rozhodnutí jeho prodejem podle § 338f odst. 1 o.s.ř. a ve výroku usnesení nařizujícího tento výkon je třeba rozumět pouze obchodní firmu, právní formu, sídlo a identifikační číslo podniku podle vkladu obchodního rejstříku.Pojem podniku je sice v § 5 odst. 1 obch. zák. vymezen jako soubor hmotných, osobních i nehmotných složek podnikání, ale jejich bližší specifikace pro účely výkonu rozhodnutí prodejem podniku je nadbytečná už z toho důvodu, že vymezení co do jednotlivých věcí a práv náležejících k podniku je povinností ustanoveného správce podle § 338m odst. 1, 3, o.s.ř.

K návrhu oprávněné OSSZ v L. k vydobytí jejích pohledávek vůči povinné obchodní společnosti E.P. a.s. se sídlem v Ch. na základě vykonatelných výkazů nedoplatků ( § 274g o.s.ř. ) nařídil Okresní soud v Liberci svým usnesením sp. zn. 30 E 112/2003 ze dne 18.12.2003 výkon rozhodnutí prodejem podniku a to tak, že podle výroku jde o " prodej souboru hmotných, osobních a nehmotných složek podniku " a to vesměs nemovitostí, které dále uvedl výpočtem jednotlivých pozemků a budov zapsaných v katastru pro tamní katastrální území a obvod obce, kde je sídlo podniku. Další obsah usnesení odpovídal § 338h odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto usnesení podal odvolání povinný a vytknul, že podle obsahu usnesení jde o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, nikoli podniku, který je definován § 5 odst. 1 obch. zák. jako soubor věcí a práv. Dále tvrdil, že podstatnou část dluhů vymáhaných tímto výkonem rozhodnutí již uhradil, z čehož lze dovodit, že namítá nevhodnost navrženého výkonu rozhodnutí ve smyslu § 264 odst. 1 o.s.ř.Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno, což podle svého smyslu zřejmě znamenalo návrh na jeho změnu a zamítnutí návrhu. Odvolací soud potvrdil napadené usnesení ve správném znění, že se nařizuje výkon rozhodnutí prodejem podniku označeného ve výroku usnesení firmou (obchodním jménem), zkratkou vyjadřující jeho právní formu, dále sídlem a identifikačním číslem. Z o d ů v o d n ě n í : Krajský soud přezkoumal napadené usnesení a řízení jemu přecházející a až na určitou nepřesnost shledal usnesení okresního soudu správným. Podle ustanovení § 251 o.s.ř. nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Ustanovení § 274 písm.f o.s.ř. připouští použití § 251 o.s.ř. i na výkon vykonatelných rozhodnutí a výkazů nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení. Podle ustanovení § 108 zák. č. 582/1991 Sb. o organizaci provádění sociálního zabezpečení ve znění jeho změn a doplňků, pokud tento zákon nestanoví jinak, platí ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení předpisy o správním řízení. Podle § 52 odst. 2 zák. č. 71/1967 Sb. o správním řízení ( správní řád ) je rozhodnutí vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat ( podat rozklad ), jestliže odvolání ( rozklad ) nemá odkladný účinek. Podle § 104h odst. 1 zák. 582/1991 Sb. vykonatelná rozhodnutí ve věcech pojistného a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí. Naposledy citované ustanovení obsahuje i výslovný odkaz na § 274 o.s.ř. Podle § 104g odst. 2 téhož zákona výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem doručení. Při nařízení exekuce může soud zkoumat pouze vykonatelnost exekučního titulu a jeho obsahovou shodu s návrhem na výkon rozhodnutí. Okresní soud při rozhodování vycházel ze správného zjištění, že výkazem nedoplatků ze dne 25.3.1999 bylo povinnému uloženo zaplatit oprávněné OSSZ v L. 8.342.393,-Kč a výkazem nedoplatků ze dne 15.5.2002 bylo povinnému uloženo zaplatit oprávněné 25.247.537,-Kč. V obou výkazech je uvedeno, že jsou vykonatelné dnem doručení. Prvé rozhodnutí se stalo vykonatelným dne 29.3.1999, a druhé 30.5.2002. Okresní soud tedy postupoval správně, pokud se rozhodl návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí vyhovět. Podle § 261 odst. 1 o.s.ř. výkon rozhodnutí lze nařídit jen na návrh oprávněného. V návrhu na výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky uvede oprávněný jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. V daném případě oprávněný navrhl výkon rozhodnutí prodejem podniku podle hlavy šesté o.s.ř., tedy podle ustanovení § 338 f a následujících o.s.ř. Podle § 338f odst. 1 s.ř. výkon rozhodnutí prodejem podniku může být nařízen, jen když oprávněný označí podnik, jehož prodej navrhuje, a jestliže doloží, že podnik je majetkem povinného. Podle názoru odvolacího soudu je třeba pod pojmem označení podniku rozumět pouze jeho obchodní firmu, formu, sídlo a IČO, když těmito údaji je podnik dostatečně identifikován. Je sice faktem, že podnik je definován v § 5 odst. 1 obchodního zákoníku jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání, a dále tak, že k podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, avšak pro účely nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku je taková specifikace nadbytečná a to již proto, že to, co bude jako rozhodnutí podléhat, specifikuje až po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí správce soudem ustanovený a to podle § 338m o.s.ř. Z uvedeného důvodu byl vyhovující výrok okresního soudu odvolacím soudem pouze upřesněn. V Liberci dne 9.12.2004 Za správnost vyhotovení: Zpracoval: Marcela Bulířová JUDr. Karel L u k á š v.r.