Ustanovení čl. 32 odst. 3 Úmluvy o mezinárodní silniční nákladní dopravě CMR, která má při posuzování právních vztahů vzniklých ze smluv, jež její úpravě podléhají, přednost před ochodním zákoníkem, odkazuje na obecná ustanovení tohoto zákoníku upravující běh promlčecí doby.Účinky částečného splnění závazků ze smlouvy, která podléhá právnímu režimu CMR, se proto řídí ustanovením § 407 odst.3 a 4 obch. zák. Proto nemůže částečné splnění již promlčeného dluhu založit běh nové promlčecí doby ohledně jeho zbytku.

Žalobce T.C.T. s.r.o. se sídlem v M.B. podnikající v oboru mezinárodní silniční automobilové dopravy se domáhal proti žalovanému S.Š. bytem v J. vydání rozsudku, jímž by žalovanému jako podnikateli bylo uloženo zaplatit mu částku 30.000,- Kč fakturovanou mu jako cenu za provedení přepravy nákladu z místa na území Francie do místa určení v tuzemsku. Smlouva o přepravě byla uzavřena na objednávku žalovaného jako příjemce zásilky a to dne 27.2.2002, cena fakturována 5.3.2002 s datem splatnosti 29.4.2002. Žaloba byla podána 29.1.2004. Žalovaný nepopřel fakt uzavření smlouvy ani provedení objednané přepravy a neměl ani výhrady proti fakturované a žalobou uplatněné ceně přepravy. Namítl však promlčení nároku žalobce. Když v průběhu řízení vyšlo najevo, že část dluhu ve výši 10.000,- Kč zanikla dvěma platbami poskytnutými žalovaným ve dnech 19.8.2003 a 14,10.2003, vzal žalobce ohledně této částky s příslušenstvím žalobu zpět a v tomto rozsahu Okresní soud v Jablonci nad Nisou svým rozsudkem sp.zn. 14 C 83/2004 ze dne 31.1.2005 řízení zastavil. Ohledně zbytku žalobou uplatněné částky žalobu zamítl a dal tak zapravdu námitce promlčení s tím, že pro právní vztahy založené smlouvou o mezinárodní silniční automobilové dopravě platí přednostně úmluva CMR uveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 11 z r. 1975,která v čl.32 odst.1 stanoví pro nároky z takových smluv promlčecí dobu jednoroční a ta v době podání žaloby již uplynula. Rozhodl též o nákladech řízení a za stavu, kdy se žalovaný jejich náhrady zřekl,rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce v odvolání uplatnil odvolací důvod nesprávného právního posouzení ( § 205 odst. 2 g) o.s.ř.), který shledává v tom, že soud nevzal při posuzování běhu promlčecí doby v úvahu skutečnost, že dluh byl částečně uhrazen. Běh promlčecí doby se vzhledem k ustanovení čl. 32 odst. 3 CMR řídí právem platným u soudu, který ve věci jedná a rozhoduje, takže běh lhůty měl být posouzen podle § 407 obch. zák. Odvolatel se domníval, že částečná úhrada dluhu vedla k přerušení promlčecí doby a počátku, nové čtyřleté doby, takže jeho právo na úhradu zbytku dluhu není promlčeno. Navrhl proto, aby napadený rozsudek byl změněn, žalobě vyhověno a přiznána mu náhrada nákladů řízení. Odvolací soud rozsudek v napadené části,tedy ve výroku zamítajícím žalobu a o nákladech řízení potvrdil a za stavu, kdy žalovanému v odvolacím řízení nevznikly náklady rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Z o d ů v o d n ě n í : Krajský soud přezkoumal rozsudek v napadené části a řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. V daném případě se odvolací soud se skutkovými závěry okresního soudu zcela ztotožňuje, smluvní vztah mezi účastníky vznikl dnem, kdy žalobce realizoval objednávku ze strany žalovaného to je dne 27.2.2002, kdy pro žalovaného provedl přepravu prázdných obalů kamionem z francouzského města S. do České republiky-J.Není pochyb o tom, že účastníci uzavřeli smlouvu o mezinárodní silniční automobilové přepravě. Na úpravu vztahů vzniklých z této smlouvy dopadá specielní zákonná úprava, a to Úmluva o mezinárodní silniční nákladní dopravě ( CMR), uveřejněná vyhláškou č. 11/1975 Sb. Tato zvláštní úprava má přednost před úpravou obecnou. V průběhu řízení před soudem I.stupně vznesl žalovaný námitku promlčení. Okresní soud se správně touto námitkou zabýval. Podle čl. 32 odst. 1 Úmluvy CMR se nároky z přeprav promlčují za jeden rok. Promlčecí doba počíná běžet podle písmena c) citovaného ustanovení uplynutím tří měsíců ode dne uzavření přepravní smlouvy. Dále se v bodu 3.tohoto ustanovení upravuje stavení promlčecí doby s odkazem na právo platné u soudu, u něhož se věc projednává s tím, že totéž platí i pro přerušení promlčení. Přerušení promlčení obecně znamená, že promlčecí doba končí a začíná se nová promlčecí doba.Tyto účinky má uznání dluhu dlužníkem.V návaznosti na citovaný článek Úmluvy CMR lze aplikovat obchodní zákoník platný v době vzniku závazku. Podle § 407 odst. 3 obch. zák. plnil-li dlužník částečně svůj závazek, má toto plnění účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku.V daném případě však toto ustanovení nelze aplikovat. Toto dílčí ustanovení totiž nelze vytrhnout z kontextu celého ustanovení § 407. Jestliže promlčecí doba počala běžet uplynutím tří měsíců od vzniku smlouvy, to je ode dne 27.5.2002, vypršela roční promlčecí doba dnem 27.5.2003. Došlo-li se strany žalovaného k částečnému plnění až ve dnech 19.8.2003 a 14.10.2003, byl již tento závazek promlčen. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení (§ 407) lze promlčený dluh s odkazem na odstavec 1 uznat pouze písemně, aby nastaly zákonné účinky přetržení promlčecí doby a počala běžet lhůta nová. Z logiky uspořádání tohoto ustanovení jednoznačně vyplývá, že částečným plněním závazku nelze bez dalšího, o je písemného uznání závazku, promlčený závazek uznat. Přestože se okresní soud nezabýval v důvodech svého rozhodnutí tím, že došlo k částečnému plnění závazku se strany žalovaného až po jeho promlčení,jsou jeho právní závěry správné. K námitce promlčení shledal odvolací soud jeho rozhodnutí v napadené části věcně správným a proto je podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Potvrzující výrok se vztahuje i na výrok o nákladech řízení, když úspěšnému žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Za správnost vyhovení: Zpracoval: Marcela Bulířová JUDr. Karel L u k á š v.r.