Občanský soudní řád neobsahuje výslovné ustanovení o nákladech řízení při záměně účastníků podle § 92 o.s.ř. Protože tento procesní postup má pro účastníka, který ze řízení vystupuje, týž účinek jako vzetí žaloby zpět, je třeba při rozhodování o náhradě nákladů řízení, které mu vznikly,použít ustanovení § 146 odst.2 o.s.ř..

Ve sporu o zaplacení částky 5.029,50 Kč přísl. původní žalobce, J.L., po zahájení řízení zemřel a Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl, že na jeho místě bude v řízení vystupovat jeho vdova J.L. a dalším výrokem rozhodl, že na místě původního žalovaného M.Š. bude dále v řízení vystupovat M.H.a posléze rozhodl, že žalovanému M.Š. se nepřiznává náhrada nákladů řízení. To odůvodnil důvody hodnými zvláštního zřetele za použití § 150 o.s.ř. Ty spatřoval v tom, že podle jeho mínění původní žalovaný tím, že nereagoval na výzvu k zaplacení dluhu,zavinil, že nedostatek jeho pasivní legitimace vyšel najevo teprve během řízení. Další důvod shledal na straně nově do řízení vstoupivší vdovy po původním žalobci, která se z důvodů stojících mimo její vůli dostala do situace, v níž by uložení náhrady nákladů řízení původního žalovaného bylo vůči ní pociťováno jako nepřiměřená tvrdost. Do výroku o nákladech řízení se odvolal původní žalovaný M.Š. a popřel zejména, že by mu byla doručena řádná výzva k zaplacení dluhu a uplatnil i odvolací důvod nesprávného právního posouzení co se týče náhrady nákladů řízení s tím, že soud měl postupovat podle § 146 odst.2 o.s.ř. a přiznat mu náhradu nákladů řízení. Navrhl v tom směru změnu usnesení okresního soudu v napadené části. Odvolací soud změnil napadené usnesení ve výroku o nákladech řízení tak,že uložil žalobkyni J.L., aby žalovanému M.Š zaplatila do tří dnů „ k rukám“ jeho zmocněnce,advokáta JUDr Š.M. v J.N. částku 6.150,- Kč a náklady odvolacího řízení 450,- Kč. Z o d ů v o d n ě n í : Podle § 92 odst.2 věta první o.s.ř. na návrh žalobce může soud se souhlasem žalovaného připustit, aby žalobce nebo žalovaný ze řízení vystoupil, a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný. K takové procesní situaci došlo v tomto případě a okresní soud o tom rozhodl ve výroku II. Pro žalovaného M.Š. to znamená, že řízení se ve vztahu k němu končí, takže soud je povinen, jak to ukládá § 151 odst.1 o.s.ř. rozhodnout o jeho náhradě nákladů. Ve sporném řízení je to jedině žalobce, který určuje, kdo bude vystupovat na straně žalované. V daném případě byl žalován M.Š. a žalobce, pokud v průběhu řízení se rozhodl místo něho žalovat osobu jinou, měl dvě procesní řešení. Buď mohl žalobu proti M.Š vzít zpět a podat proti M.H. žalobu novou nebo, a k tomu se žalobce rozhodl, navrhnout záměnu účastníků podle shora citovaného § 92 odst.2 o.s.ř.. Pro žalovaného, jak on sám uvádí, je procesní výsledek stejný. Podle § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Zavinění toho kterého z účastníků je třeba posuzovat výlučně z procesního hlediska, tedy podle procesního výsledku. Vezme-li žalobce v průběhu řízení žalobu zpět, aniž by žalovaný jeho nárok uspokojil, jde vždy na straně takového žalobce o procesní zavinění a takovému žalovanému náleží náhrada nákladů soudního řízení. Protože občanský soudní řád nemá výslovnou úpravu náhrady nákladů řízení v případě záměny účastníků a protože, jak je uvedeno shora, tento procesní postup pro vystupujícího žalovaného má stejný procesní výsledek jako v případě zpětvzetí žaloby proti němu, je třeba na náhradu nákladů řízení aplikovat shora uvedený § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. a proto vystupujícímu žalovanému M.Š. náleží náhrada nákladů řízení u okresního soudu. S důvody, kterými okresní soud odůvodňuje aplikaci § 150 o.s.ř.,se odvolací soud neztotožňuje. J.L. je procesním nástupcem původního žalobce podle § 107 odst.2 o.s.ř. a jako taková podle § 107 odst.4 o.s.ř. musí přijmout stav řízení ,jaký v době jejího nástupu do řízení byl.Jde o povinnost zákonnou, takže to, že je jí uložena povinnost hradit náklady žalovanému, který se do tohoto procesního postavení dostal na základě úkonu jejího procesního předchůdce, nelze hodnotit jako nepřiměřenou tvrdost. Původnímu žalovanému ,M.Š. nelze vytýkat nedostatek procesní pečlivosti, neboť je to žalobce,který,žaluje-li plnění ze smlouvy, má mít jasno v tom, s kým smlouvu uzavřel. Použití § 150 o.s.ř. ze strany okresního soudu nebylo tak namístě. Za správnost vyhotovení: Zpracoval: Marcela Bulířová JUDr. Karel L u k á š v.r.