Správce konkursní podstaty má naléhavý právní zájem na určení, že věcné břemeno zatěžující nemovitý majetek zahrnutý do konkursní podstaty a založené smlouvou, kterou uzavřel úpadce, neexistuje.

Nad úpadcem, který je akciovou společností zabývající se výrobou a prodejem konfekčního zboží, byl pravomocně prohlášen konkurs a ustanoven správce konkursní podstaty, Ing. V.K. bytem N.B. Ten zahrnul do konkursní podstaty mimo jiné nemovitý majetek ležící v katastrálním území J. v P. a v C. Tyto nemovitosti jsou zatíženy věcnými břemeny s obsahem užívacího práva k různým částem budov ve prospěch P.M. bytem v Č.L. jako soukromě podnikající osoby. Za tohoto stavu správce konkursní podstaty žaloval P.M. s návrhem, aby bylo určeno, že uvedená věcná břemena neexistují. Okresní soud v Č.L. svým rozsudkem sp. zn. 12 C 246/2004 ze dne 24.11.2004 zamítl s odůvodněním, že není dán naléhavý právní zájem na žalobcem požadovaném určení ve smyslu § 80c, o.s.ř. Nedostatek naléhavého právního zájmu spatřuje soud I. stupně v tom, že zájem na lepším zpeněžení věcnými břemeny zatížených nemovitostí nezakládá kvalifikovaný právní zájem na tomto určení, protože ten by byl dán jen tehdy, pokud by bylo ohroženo samotné právo žalobce nebo by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, což není tento případ. Žalobce v odvolání uplatnil odvolací důvod nesprávného právního posouzení ( § 205 odst. 2g, o.s.ř), který vidí v tom, že je v rozporu s §§ 1 až 3 konkursního řádu právní názor soudu I. stupně, protože ten porušuje základní smysl konkursu jako prostředku k zabezpečení uspokojení věřitelů z majetku zahrnutého do podstaty. Napadený rozsudek je dále v rozporu s § 8 odst. 2 ZVK stanovícím povinnosti správce podstaty při hospodaření s majetkem do ní zahrnutým. Popírá výhradní oprávnění správce na zpeněžení majetku ve smyslu §§ 27, 27a a 28 ZVK. Konečně odvolatel namítá i rozpor napadeného rozsudku s Ústavou, totiž čl. 36 Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku, protože ve svých důsledcích brání žalobci v přístupu k právu. Navrhl proto, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud svým usnesením takto rozhodl a uložil okresnímu soudu, aby se věcí zabýval meritorně. Z o d ů v o d n ě n í : Odvolací soud bez nařízení jednání ( § 214 odst. 2 písm. d, o.s.ř. ) v odvolacím řízení, v němž postupoval podle příslušných ustanovení o.s.ř. účinných do 31.3.2005, přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že nejsou podmínky ani pro jeho změnu ani potvrzení. V dané věci se žalobce domáhá vydání rozsudku, kterým bude určeno, že věcná břemena zatěžující určité nemovitosti, které náleží do konkursní podstaty, neexistují a že neexistuje tedy ani právo jim odpovídající.Prokazuje při tom vznik těchto věcných břemen příslušnými smlouvami, jejichž neplatnost v žalobě namítá, a prokazuje jejich vklad do katastru nemovitostí. Aby soud mohl rozhodnout, zda věcná břemena existují či nikoli a zda tedy existuje či neexistuje právo jim odpovídající, musí nejprve jako předběžnou otázku odpovědět na to, zda příslušné smlouvy, kterými věcná břemena byla zřízena jsou či nejsou platné. Příslušné smlouvy, jak již v řízení před okresním soudem vyšlo najevo, se žalovaným uzavřela V.O.C.a.s. se sídlem v C., na jejíž majetek jak rovněž před okresním soudem bylo zjištěno, byl prohlášen konkurs, když správcem konkursní podstaty byl ustanoven Ing. V.K., tedy žalobce. Podle § 14 odst. 1 a) zák. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání ve znění pozdějších změn a doplňků prohlášením konkursu oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na správce. To znamená, že pokud jde o spory takového majetku se týkající, pozbývá úpadce způsobilost být v takovém sporu účastníkem a tím na straně žalobce nebo žalovaného je tedy správce konkursní podstaty. Podle § 80c, o.s.ř. lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah je či není je-li na tom naléhavý právní zájem. V určovací žalobě žalobce musí naléhavý právní zájem tvrdit i prokázat. Podle § 1 odst. 1 zákona 265/1992 Sb. k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí České republiky se zapisuje vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva. Podle § 1 odst. 4 citovaného zákona zápisy mají právní a evidenční účinky podle tohoto zákona. Podle § 2 odst. 1 téhož zákona, práva uvedená v § 1 odst.1 se zapisují v katastru nemovitostí zápisem vkladu práva nebo výmazu vkladu práva, pokud tento zákon nestanoví jinak, podle odst. 2 práva uvedená v § 1 odst. 1 vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru a podle odst. 3 právní účinky vkladu vznikají na základě pravoplatného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen katastrálnímu úřadu. Jak z § 1 odst. 1 zák. 265/1995 Sb. vyplývá, do katastru nemovitostí se zapisuje právo věcnému břemeni odpovídající, nikoli platnost nebo neplatnost smlouvy, kterou bylo zřízeno věcné břemeno. Proto takový účastník nemůže mít naléhavý právní zájem na určení platnosti nebo neplatnosti takové smlouvy, ale jestliže tvrdí, že taková smlouva je neplatná, současně prokazuje, že má naléhavý právní zájem na určení toho, zda věcné právo takovou smlouvou zřízené a právo jemu odpovídající existuje či neexistuje, protože jedině takové určení je způsobilé odstranit nejistotu v jeho právním postavení nebo zamezit ohrožení jeho práva. Má-li takový naléhavý právní zájem účastník smlouvy, jejíž tvrzená neplatnost, jak výše uvedeno, bude soudem v řízení o určení existence nebo neexistence věcného břemene a práva jemu odpovídajícího zkoumána jako předběžná, pak je takový naléhavý právní zájem i na straně správce konkursní podstaty v případě, že na účastníka smlouvy byl prohlášen konkurs a v případě, že neplatnost smlouvy o zřízení věcného břemene tvrdí správce podstaty, v tomto případě žalobce, na něhož přešlo právo nakládat s majetkem podstaty. Okresní soud, který zaujal nesprávný právní názor, že na straně žalobce, tedy správce konkursní podstaty, není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, se nezabýval věcí samou. Rozsudek je tak pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelný. Odvolací soud ho proto podle § 221 odst. 1c, o.s.ř. zrušil a vrátil věc podle § 221 odst. 2a, o.s.ř. k dalšímu řízení, kde se soud bude zabývat věcí samou, zhodnotí dosud provedené důkazy a provede případně další důkazy, které účastníci navrhnou a ve věci znovu rozhodne. Za správnost vyhotovení: Zpracoval: Marcela Bulířová JUDr. Karel L u k á š v.r