Z dikce ust. § 203 odst. 1 věta druhá o. s. ř. vyplývá, že pokud dojde ke vzdání se odvolání účastníkem řízení kdykoli v průběhu odvolací lhůty, způsobuje tento úkon nepřípustnost odvolání vedlejšího účastníka na jeho straně bez ohledu na to, jaká je časová posloupnost obou těchto procesních úkonů (t.j. úkonu vzdání se odvolání a úkonu podání odvolání vedlejším účastníkem).

17 Co 342/2002-44 U S N E S E N Í Městský soud v Praze jako odvolací soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Hajné a soudců JUDr. Ireny Noskové a JUDr. Evy Škultétyové v právní věci žalobce: H. m. P., se sídlem P-1, M. n. 2, , zast. advokátem se sídlem P-1, proti žalované: I. P., spol. s r.o. se sídlem P-1, O. 23,, zast. advokátem se sídlem P-8, za vedlejšího účastenství: Z. a v. p., a.s. se sídlem V.–P.D, ul. U V., P-7, na straně žalobce, o určení vlastnického práva k nemovitostem, k odvolání vedlejšího účastníka proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4.5.2001 č.j. 12 C 16/2001 - 17, t a k t o : Odvolání vedlejšího účastníka s e o d m í t á . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem ze dne 4.5.2001 byla soudem I. stupně zamítnuta žaloba, jíž se žalobce proti žalované domáhal určení vlastnického práva k nemovitostem parcelní číslo 1819/10,1819/12, 1819/15, 1819/16, 1819/17, 1849/1, 1849/5, 1850/8, 1850/13, 1850/14, 1850/15 a 1867/3 v katastrálním území B., obec P. Zároveň bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 20.000,- Kč. Podle odůvodnění dospěl soud I. stupně k závěru, že smlouva o hospodářské spolupráci z roku 1991 upravovala sice investice do nemovitého majetku a přechodu vlastnictví těchto investic, nikoli však přechod vlastnického práva k nemovitostem jako takovým. Na základě této smlouvy tedy nemohl nabýt vlastnictví k předmětným nemovitostem ani žalobce ani Český stát. Výrok o nákladech řízení byl zdůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku, jenž byl doručen právnímu zástupci žalobce dne 21.5.2001, podal dne 25.5.2001 odvolání vedlejší účastník a zároveň oznámil svůj vstup do řízení na straně žalobce. Přípisem podaným do podatelny Obvodního soudu pro Prahu 7 dne 1.6.2001 se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce výslovně vzdal práva odvolání proti uvedenému rozsudku ze dne 4.5.2001 ve smyslu ust. § 207 odst. 1 o.s.ř. Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda je či není proti tomuto rozsudku odvolání vedlejšího účastníka přípustné. Dle ust. části dvanácté, hlavy I. článku 15 přechodných a závěrečných ustanovení k novele o.s.ř. č. 30/2000 Sb. a contrario se na rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím soudu vydaným po 1.1.2001, tedy po účinnosti zmíněné novely, vztahují již ustanovení takto novelizovaného o.s.ř. Dle ust. § 203 odst. 1 o.s.ř. vedlejší účastník může podat odvolání jen tehdy, jestliže do řízení vstoupil nejpozději do patnácti dnů od doručení rozhodnutí účastníku, kterého v řízení podporuje. Odvolání vedlejšího účastníka není přípustné, jestliže se jím podporovaný účastník odvolání vzdal nebo jestliže s odvoláním vedlejšího účastníka nesouhlasí. V daném případě vstoupil vedlejší účastník na straně žalobce do řízení včas, neboť tak učinil v průběhu patnáctidenní odvolací lhůty, jež běžela žalobci od doručení rozsudku soudu I. stupně. První zákonná podmínka řádného vstupu vedlejšího účastníka do řízení a jeho odvolání byla tedy splněna. Nicméně ještě v rámci běhu odvolací lhůty zaslal žalobce, tedy vedlejším účastníkem podporovaný účastník, soudu přípis, v němž se vzdal práva odvolání proti uvedenému rozsudku dle ust. § 207 odst. 1 o.s.ř. Žalobce tento svůj procesní úkon učinil rovněž včas /v odvolací lhůtě/. S ohledem na to, že se žalobce, tj. vedlejším účastníkem podporovaný účastník, včas vzdal práva odvolání, učinil tak tímto svým procesním úkonem odvolání vedlejšího účastníka nepřípustným ve smyslu ust. § 203 odst. 1 věta druhá o.s.ř. bez ohledu na to, že k aktu vzdání se práva odvolání došlo později než k podání odvolání vedlejším účastníkem. Odvolací soud má zato, že z dikce zákona vyplývá, že pokud dojde ke vzdání se odvolání účastníkem řízení dle ust. § 207 odst. 1 kdykoli v průběhu odvolací lhůty, způsobuje tento úkon nepřípustnost odvolání vedlejšího účastníka na jeho straně bez ohledu na to, jaká je časová posloupnost obou procesních úkonů. Proto rozhodl odvolací soud o odmítnutí odvolání žalobce ve smyslu ust. § 218 písm. c) o.s.ř., aniž nařizoval jednání / § 214 odst. 2 písm. a) o.s.ř. /. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř., za situace, kdy odvolání vedlejšího účastníka bylo sice pro nepřípustnost odmítnuto, nicméně ostatním účastníkům žádné náklady ve stádiu odvolacího řízení nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í odvolání ani dovolání přípustné. V Praze dne 17. října 2002 JUDr. Marie H a j n á předsedkyně senátu