Jsou-li pochybnosti o duševním stavu pachatele, je i ve zkráceném řízení nutno se zabývat základní skutečností důležitou pro rozhodnutí o vině, jako je i otázka příčetnosti obžalovaného. Pokud nelze ve lhůtě 14ti dnů příp. ve lhůtě prodloužené vyhotovení znaleckého posudku zajistit nejsou podmínky ke konání zkráceného přípravného řízení dány a je nutno návrh na potrestání odmítnout (trestní věc 5 To 109/2002).

5 To 109/2002 U S N E S E N Í Městský soud v Praze projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. března 2002 stížnost Obvodního státního zástupce pro Prahu 1 proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30.1.2002, sp.zn. 1 T 37/2002, v trestní věci obviněného J. H., a rozhodl t a k t o : Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr.ř. s e stížnost z a m í t á . O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 tak, že pod bodem I. podle § 314c odst. 1 písm.c) z důvodu § 179a odst. 1 písm. b) tr.ř. za použití § 179b) odst. 4 tr.ř. odmítl návrh na potrestání ze dne 29.1.2002 podaný státním zástupcem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 dne 30.1.2002 a pod bodem II. podle § 314b) odst. 2 tr.ř. a podle § 68 odst. 1,2,3 písm.e) tr.ř. a z důvodu § 67 odst. 1 písm.c) tr.ř. obviněného J. H. vzal do vazby. Proti výroku usnesení pod bodem I. podal státní zástupce stížnost, v které uvádí, že se domnívá, že byly splněny podmínky pro konání zkráceného přípravného řízení s tím, že ohledně jeho trestní odpovědnosti, pokud soud bude na této okolnosti trvat, je možno přibrat znalce i v rámci zjednodušeného řízení před soudem, neboť i ustanovení § 105 odst. 1 tr.ř. tuto eventualitu řeší. Vzhledem k výše uvedenému navrhl, aby Městský soud v Praze jako soud rozhodující o stížnosti usnesení v bodě I. zrušil a uložil soudu I. stupně, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Městský soud v Praze podle § 147 odst. 1 tr.ř. přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení, proti kterému stěžovatel podal stížnost, jakož i řízení předcházející napadenému usnesení, a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. Zkrácené přípravné řízení se může konat, pakliže pachatel trestného činu, za který zákon hrozí trestem odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, byl přistižen při činu či bezprostředně poté a v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání byly zjištěny skutečnosti jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v § 179b) odst. 4 tr.ř. postavit před soud. Ustanovení § 179b) odst. 4 tr.ř. pak stanoví tuto lhůtu na dobu dvou týdnů ode dne, kdy policejní orgán obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání. Městský soud v Praze se plně ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že v této lhůtě nemohlo být zkrácené přípravné řízení skončeno. I ve zkráceném řízení je totiž nutno objasnit základní skutkové jakou je i otázka příčetnosti obžalovaného. S odůvodněním nutnosti posouzení duševního stavu obv. znalcem se stížnostní soud plně odvolává na důvody, jak je uvedl v napadeném usnesení soud I. stupně. Přibrání znalce a vyhotovení znaleckého posudku přitom zjevně nelze ve lhůtě 14 dnů stihnout. Podmínky ke konání zkráceného přípravného řízení tedy dány nebyly a soud I. stupně učinil po právu, pokud podle § 314c odst. 1 písm.c) tr.ř. odmítl návrh na potrestání. Stížnost obvodního státního zástupce byla tedy shledána nedůvodnou a proto byla zamítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný další řádný opravný prostředek. V Praze dne 13. března 2002 JUDr. Jaroslav C i h l á ř , v.r. Za správnost vyhotovení : Olga Šenfeldová