Ve sporu o vyklizení bytu nemůže být vyhověno návrhu žalovaného na vydání předběžného opatření, kterým by soud udělil za žalobce souhlas k odběru elektřiny a plynu od dodavatelů těchto médií, protože takové předběžné opatření překračuje rámec sporu.

17 Co 524/2003-35 U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Hajné a soudkyň JUDr. Evy Škultétyové a JUDr. Aleny Svátkové v právní věci žalobce: M.V.A. s. s r.o. se sídlem v P-7, N. Š. 4, , zast. advokátkou AK v P - 6, N. H. 12, proti žalovanému: Mgr. V. E. , bytem v P - 7, N. Š. 4, zast. advokátem AK v P - 1, N. P - 7, o vyklizení bytu, k odvolání žalobce proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 17.4.2003 č.j. 10 C 7/2003 o vydání předběžného opatření k návrhu žalovaného, t a k t o : Usnesení soudu I. stupně se m ě n í tak, že se zamítá návrh žalovaného, aby soud vydal předběžné opatření, kterým by udělil místo žalobce žalovanému souhlas k uzavření smlouvy o dodávce elektrické energie do bytové jednotky č. 762/9 v domě čp. 762 v P - 7, N. Š. 4 s P. e. a.s. se sídlem v P - 10, N. h. 1492/4 a dále, aby udělil místo žalobce žalovanému souhlas k uzavření smlouvy o dodávce plynu do bytové jednotky č. 762/9 v domě čp. 762 v P - 7, N. Š. 4 s P. p., a.s., se sídlem v P-4, U. P. 500. O d ů v o d n ě n í V tomto sporu se domáhá žalobce na žalovaném povinnosti vyklidit byt č. 762/9 o kuchyni a 2 pokojích s příslušenstvím situovaný v 5. nadzemním podlaží domu čp. 762 v P - 7, N. Š. 4 a povinnosti tento vyklizený byt odevzdat žalobci. Žalobce uvedl, že je vlastníkem předmětné bytové jednotky, kterou užívá žalovaný bez právního důvodu. Nájemkyní bytu byla pí PhDr. B. E., které skončilo právo nájmu výpovědí na základě přivolení soudu dnem 31.10.2000, paní B. E. pak zemřela dne 6.4.2002. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta, protože od roku 1989 bydlel se svojí babičkou, jejíž nájemní právo sice skončilo výpovědí, nebyla jí však zajištěna bytová náhrada a právo na přidělení této náhrady přešlo podle § 706 odst. 1 o.z. na žalovaného. Žalovaný navrhl v tomto sporu, aby bylo vydáno předběžné opatření, kterým by byl za žalobce udělen souhlas k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny a plynu tak, jak je ve výroku uvedeno. Žalobce totiž uzavření těchto smluv žalovanému neumožnil a naopak smlouvu s dodavateli medií uzavřel sám a neplacením těchto služeb docílil odpojení dodávek. Tím žalobce znemožňuje žalovanému užívat byt. Soud I. stupně tomuto návrhu vyhověl a vydal předběžné opatření tak, že udělil místo žalobce souhlas k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny a plynu s příslušnými dodavatelskými firmami. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že k výpovědi z nájmu pí PhDr. B. E. bylo soudem přivoleno, jak bylo prokázáno spisem 26 C 165/97, za situace, kdy sama uvedla, že s ní v bytě bydlí vnuk. Dále bylo prokázáno dopisem žalobce ze dne 14.11.2002 a čestným prohlášením žalobce, že odmítl potvrdit novou smlouvu o dodávce elektřiny proto, že žalovanému nesvědčí nájemní právo. Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. dospěl soud I. stupně k závěru, že paní PhDr. B. E. skončilo výpovědí právo nájmu bytu, v bytě však bydlí její vnuk a ona měla právo na zajištění náhradního bytu – o vyklizení bytu probíhá spor. Jestliže žalobce nedal souhlas k uzavření uvedených smluv, je třeba zatímně upravit poměry účastníků a vydat předběžné opatření tak, jak soud I. stupně učinil. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání a navrhl, aby předběžné opatření bylo zrušeno. Soud dospěl k závěru, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků a že je osvědčen nárok žalovaného, aniž by však byl prokázán. Žalobce má za to, že předběžné opatření bylo vydáno v rozporu s právem. V daném případě se jedná o stav, kdy ke spornému bytu zcela nepochybně nesvědčí nikomu právo nájmu, protože to skončilo ještě před smrtí pí PhDr. E. naléhavou potřebou provést komplexní rekonstrukci bytu včetně rozvodu medií. Žalobce měl proto důvod k nevydání souhlasu k uzavření nových smluv jednak proto, že byt nemá nájemce a jednak pro technické a bezpečností překážky. Smlouvu o odběru uzavírá s dodavateli nájemce a v tomto postavení žalovaný není. Žalobce je vlastníkem domu a do jeho vlastnického práva nesmí být neoprávněně zasahováno, dokonce nahrazením projevu vůle s někým, kdo není nájemcem, a v rozporu s technickými normami. Vydáním předběžného opatření překročil soud meze zatímní úpravy a vlastníka postavil do situace horší, než kdyby měl byt nájemce, protože v takovém případě dává vlastník souhlas k již konkrétní smlouvě. Odvolací soud z titulu podaného odvolání přezkoumal napadené usnesení, aniž by bylo třeba nařizovat jednání /§ 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř./ a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné, protože soud I. stupně nesprávně posoudil podmínky pro vydání předběžného opatření. Návrhu žalovaného na vydání předběžného opatření nelze vyhovět ze dvou zásadních důvodů, které soud I. stupně ve svém zdůvodnění posoudil nesprávně. Především je pro vyhovění návrhu na vydání předběžného opatření třeba, aby nárok toho, kdo vydání navrhuje, byl alespoň osvědčen, tj byl pravděpodobný. To však neznamená, že by stačilo pouhé tvrzení účastníka, ale tvrzení musí být podloženo nějakým důkazem, ze kterého lze považovat za pravděpodobné, že nárok existuje, i když později může být důkazně vyvrácen. V tomto případě se však žalovaný domáhá vydání předběžného opatření, kterým by mu bylo umožněno odebírat elektřinu a plyn a tím užívat byt za situace, kdy jeho základní nárok, tedy právo byt užívat, nejen není osvědčen, ale je předmětem probíhajícího sporu. Z dosavadních procesních tvrzení obou stran se navíc jeví jako nesporné, že nájemní právo pí E. zaniklo výpovědí a trvá / což je sporné / eventuálně pouze právo na bydlení z důvodu nutnosti přidělení náhradního bytu. Soud tedy nemůže za této sporné situace dospět k závěru, že nárok žalovaného v bytě bydlet je osvědčen. Již z toho důvodu nejsou splněny podmínky pro vydání předběžného opatření. Krom toho má odvolací soud za to, že návrh na vydání tohoto předběžného opatření přesahuje rámec zatímní úpravu poměrů účastníků tohoto sporu. Předmětem sporu je požadavek žalobce na vyklizení bytu a sporné je, zda má žalovaný k bytu jakékoliv právo. Úprava užívání bytu v rámci tohoto sporu tedy nesměřuje k řešení otázky se sporem ve smyslu § 102 o.s.ř související, ale je samostatným požadavkem žalovaného, který by musel být řešen samostatnou žalobou, ve které by se tato sporná otázka s vyklizením bytu nesouvisející řešila. Tomu nasvědčuje i výrok usnesení, kterým soud I. stupně sice rozhodl o předběžném opatření, ve skutečnosti však rozhodl definitivním výrokem spornou otázku, zda žalobce je povinen udělit souhlas k odběru medií. Pro rozhodnutí takového sporu by ovšem bylo třeba řešit řadu dalších předběžných otázek týkajících se jak právo žalovaného v bytě bydlet, tak i důvodu, proč byla dodávka přerušena, a bylo by třeba posuzovat také důvody vlastníka pro neudělení tohoto souhlasu. Nic takového nemůže být řešeno v rámci předběžného opatření a soud I. stupně tímto rozhodl nikoliv o zatímní úpravě poměrů v rámci sporu o vyklizení bytu, ale rozhodl o samostatném požadavku žalovaného, který musí být řešen ve sporném řízení, nikoliv předběžným opatřením v rámci sporu o vyklizení bytu. Z těchto důvodu soud I. stupně pochybil, jestliže dospěl k závěru, že je na místě návrhu na vydání předběžného opatření vyhovět. Odvolací soud proto vydané usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že návrh zamítl, protože pro jeho vydání nejsou splněny zákonné požadavky. Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné V Praze dne 24. října 2003 JUDr. Marie H a j n á, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Forsterová