Podle § 2 vyhl. č. 140/1979 Sb. je smlouva o dodávce topných plynů uzavřena potvrzením přihlášky k odběru topných plynů ze sítě bez ohledu na to, že přihlášku nepodepsal vlastník, resp. správce nemovitosti.

36 Co 98/2002 - 55 U S N E S E N Í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Hnaníčkové a soudců JUDr. Jany Kamenické a Mgr. René Fischera v právní věci žalobce Č. p., a.s., se sídlem v P-4, U p. 500/42, zastoupené advokátem, proti žalované: B. Z., bytem v P-3, Č. 11, o 5. 795,70 Kč s přísl., k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14.2.2002 čj. 12C 29/2001-27, t a k t o : Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku ve věci samé a ve výroku o nákladech řízení zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení. V zamítavé nenapadené části zůstává n e d o t č e n . O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 5.795,70 Kč s úroky z prodlení za odběr plynu na adrese v P-3, ul. B. 1759/72 za období od dubna 1997 do března 1998. Vyšel ze zjištění, že žalovaná podepsala přihlášku k odběru plynu na této adrese 13.2.1989, že plyn byl odebírán a fakturován, 13.2.1997 byla pro neplacení dodávka plynu přerušena. Dne 25.2.1997 obnovena, v červnu 1998 byl odběr ukončen. Soud I. stupně dovodil, že přihláškou k odběru plynu, kterou žalobce přijal, mezi účastníky vznikl smluvní vztah dle § 222 obč. zák. ve znění účinném do 31.12.1991 a že žalovaná je povinna z této smlouvy plnit do doby jeho zániku, a to bez ohledu na to, zda v bytě bydlela a sama plyn odebírala. Pro vznik smlouvy shledal nerozhodným, že přihláška k odběru nebyla spolupodepsána vlastníkem nemovitosti. Námitkou žalované, že nepodepsala doklad z 25.2.1997 o odplombování plynoměru a že podpis na něm není její, se nezabýval. Po zjištění, že zažalovaná částka odpovídá částce, která byla vyfakturována a že žalovaná dodávku plynu ani správnost výše vyfakturované částky nezpochybnila, žalobě vyhověl. Požadované úroky z prodlení přiznal až od 1.11.1998, zatímco za dobu od 30.6.1998 do 30.10.1998 žalobu zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce neprokázal, že by předmětnou fakturu žalované doručil a že ta se o dlužné částce tedy mohla dozvědět až z upomínky, která jí byla doručena 31.10.1998. Proti tomuto rozsudku, a to do jeho vyhovujícího výroku, podala odvolání žalovaná. Namítla, že v době od dubna 1997 do března 1998 v bytě v domě v B. ul. 1759/72, v P-3 nebydlela, bydlel v něm pan S. a ten také plyn odebíral. Namítla, že žalobce již v předchozí době plynoměr pro neplacení odebraného plynu zaplomboval a po té dodávku plynu bez součinnosti s ní obnovil. Podpis na dokladu o odplombování plynoměru, stejně tak jako o jeho výměně, není její. Namítla dále, že i původní přihláška k odběru plynu, kterou podepsala, nesplňuje zákonné náležitosti, neboť na ní chybí podpis vlastníka či správce nemovitosti a že v důsledku toho nevznikl ani smluvní vztah mezi ní a žalobcem. Navrhla, aby napadený rozsudek byl změněn tak, že se žaloba zamítá. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Žalovaná uplatnila přípustný odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. g/ o.s.ř. Odvolací soud z podnětu tohoto odvolání přezkoumal dle § 212 odst. 1 o.s.ř. v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které mu předcházelo, a to doplnil listinným důkazem - přihláškou k odběru plynu z 13.2.1989 spolu s přílohou, která obsahuje podmínky pro dodávku plynu. Shodně se soudem I. stupně dovodil, že za situace, kdy žalovaná přihlášku k odběru plynu podepsala a žalobce ji akceptoval, došlo mezi nimi ke vzniku smluvního vztahu a to bez ohledu na to, že ji nepodepsal vlastník, popř. správce nemovitosti. Je správný i závěr soudu I. stupně, že žalovaná je povinna až do ukončení tohoto smluvního vztahu za dodaný plyn platit i když sama plyn neodebírala. Podle § 2 vyhl. č. 140/1979 Sb. o dodávce topných plynů obyvatelstvu je smlouva o jejich dodávce uzavřena potvrzením přihlášky k odběru topných plynů ze sítě. Soud I. stupně však při svém rozhodnutí opomenul, že součástí přihlášky k odběru byla akceptace podmínek pro dodávku a odběr plynu. Čl. VII bod 3 podmínek stanoví, že smluvní vztah založený touto smlouvou končí dnem ukončení odběru plynu na základě žádosti odběratele. Je-li však dodávka přerušena z vyjmenovaných důvodů, mezi nimiž je i nedodržení platebních podmínek, zvláště placení záloh a faktur (čl. V bod 11), a odběratel do 30 dnů od přerušení dodávky plynu nenapraví závadný stav či nesplní svou povinnost a nepožádá o obnovení dodávky plynu, končí smluvní vztah uplynutím této lhůty. Za stavu, kdy žalobce sám potvrdil, a z předložených dokladů to je zřejmé, že 13.2.1997 byla přerušena dodávka plynu pro neplacení a že po úhradě faktur byla 25.2.1997 obnovena, bylo třeba se zabývat námitkou žalované, že po přerušení dodávky plynu s ní žalobce jako s odběratelkou nejednal a že podpis na dokladu z 25.2.1997 o opětovné dodávce plynu není její. Bylo totiž třeba zvažovat, zda nedošlo k zániku smluvního vztahu žalované jako odběratelky plynu dle čl. VII bodu 3 cit. podmínek. Došlo-li k zániku smluvního vztahu, je třeba dále vážit možnou odpovědnost z titulu bezdůvodného obohacení, ovšem jen ve vztahu k tomu, kdo plyn fakticky odebíral. V tomto směru bylo povinností soudu účastníky poučit dle § 118a/ o.s.ř. a vyzvat je k doplnění skutkových údajů a navržení důkazů o nich. Protože soud I. stupně takto nepostupoval, trpí řízení procesní vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Proto neplatí pro odvolací řízení omezení odvolacích důvodů dle § 205a/ odst. 1 písm. b/ o.s.ř. a je třeba se zabývat i návrhy na doplnění řízení, které uplatnil žalobce v odvolacím řízení. Soud I. stupně, který vycházel z jiného právního názoru, z naznačených hledisek uplatněný nárok neposuzoval. Odvolacímu soudu, který funkční působnost soudu I. stupně nemůže nahrazovat, proto nezbylo, než jeho rozhodnutí podle § 221 písm. a/ o.s.ř. v napadeném výroku zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení, v němž se bude řídit právním názorem, který je vysloven v tomto rozhodnutí. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 20. února 2003 JUDr. Věra Hnaníčková, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Eva Dvořáková