I. Osoba, která se chtěla účastnit dražebního jednání jako dražitel, a které soud neumožnil účast na dražbě pro nezaplacení dražební jistoty, když touto osobou byly vzneseny námitky proti udělení příklepu, je subjektivně legitimována k podání odvolání proti usnesení o udělení příklepu. II. Zákon č. 254/2004 Sb. se na případy zaplacení dražební jistoty dle § 336 odst. 2 o.s.ř. nevztahuje.

14 Co 521/2005 – 896 U S N E S E N Í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Veselé a soudců JUDr. Jany Šrédlové a JUDr. Ivy Suneghové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného:  S. P. a.s., se sídlem P-10, S. 560/8,      IČ 27078396, zast.   advokátem, proti povinné: E. H., bytem P-4, S. 579/29, pro 2,029.473,- Kč s příslušenstvím, k odvolání V.s.r.o. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4      ze dne 1. srpna 2005, č.j. E 1889/94 – 883 t a k t o : Usnesení soudu I. stupně  s e   m ě n í   tak, že se příklep vydražiteli Z. S., bytem v B., M. 115,   n e u d ě l u j e . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením udělil soud I. stupně příklep ohledně předmětné vydražené nemovitosti Z. S., bytem v B., M. 115. V odůvodnění tohoto usnesení je uvedeno, že soud I. stupně nepřipustil účast dražitele na dražbě společnosti V.s.r.o., protože platba dražební jistoty ve výši 1,500.000,- Kč byla provedena v hotovosti, což je v rozporu s dražební vyhláškou a se zákonem č. 254/2004 Sb. Dražební vyhláškou bylo stanoveno, že dražební jistotu je možno zaplatit jen na účet soudu u banky specifikovaný ve výroku V. dražební vyhlášky. Ustanovení § 336e odst. 2 o.s.ř. sice připouští platbu dražební jistoty v hotovosti, ale  později přijatý zákon č. 254/2004 Sb.   (nabyl účinnosti 1. 7. 2004) tuto normu nepřímo novelizoval. Platba byla provedena v hotovosti k rukám pokladní soudu I. stupně v prostorách banky, kdy pokladní platbu následně vložila na účet soudu. Příklep byl udělen vydražitelce uvedené ve výroku napadeného usnesení, neboť tato učinila nejvyšší podání 10,750.000,- Kč. Společnost V. s.r.o. vznesla proti udělení příklepu při dražebním jednání námitky, jelikož považovala své nepřipuštění účasti na dražbě pro nezaplacení dražební jistoty za bezdůvodné. Uvedené usnesení napadla včasným odvoláním společnost V. s.r.o. Namítala, že dražební jistota byla prostřednictvím zaměstnance soudu skládána na účet soudu, soud I. stupně pominul § 2 odst. 2 zákona č. 254/2004 Sb., neboť porušení zákona č. 254/2004 Sb. nezpůsobuje neplatnost provedení platby (provedení platby není právní úkon), ale jen možnost uložení pokuty poskytovateli platby a dražební vyhláška nestanovila způsob zaplacení dražební jistoty. Soud dražební jistotu svým zaměstnancem přijal a až následně platby zpochybnil, čímž způsobil právní nejistotu dražitele, která dle judikatury Ústavního soudu nemůže jít na újmu jeho práv. Dražitel vznesl při dražebním jednání 1. 8. 2005 námitky proti postupu soudu. Navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací  soud  přezkoumal napadené  usnesení  i  řízení,  které jeho  vydání předcházelo, dle § 212 a § 212a o.s.ř., aniž ve věci nařizoval jednání (§ 254 odst. 6 o.s.ř.). Dle § 336k odst. 1 o.s.ř. usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky. Dle odst. 2 proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání. Dle § 336h odst. 2 o.s.ř. se jako vydražitel může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu. Soud v souladu s § 336h odst. 2 o.s.ř. musí u každého, kdo se k dražebnímu jednání dostavil jako dražitel, zkoumat, zda jistotu skutečně zaplatil. Pokud není jistota zaplacena do zahájení dražebního jednání, soud mu neumožní účast na dražbě jako dražiteli a tuto skutečnost uvede v protokolu o dražebním jednání. Dle § 336k odst. 3 o.s.ř. odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ustanovení § 219a se nepoužije. Nemožnost odvolatele zúčastnit se dražby je důvodem ke změně usnesení zejména tehdy, jestliže v důsledku nezákonného postupu soudu I. stupně byl odvolatel vyloučen z účasti na dražbě jako dražitel. Při provedení dražby byl porušen zákon například tím, že soud neumožnil dražit všem oprávněným dražitelům (srovnej JUDr. Vladimír Kurka, JUDr. Ljubomír Drápal: Výkon rozhodnutí v soudním řízení, vydalo Linde Praha a.s., 2004, str. 552). Z uvedeného je zřejmé, že osoba, která se chtěla účastnit dražebního jednání jako dražitel, a které soud neumožnil účast na dražbě pro nezaplacení dražební jistoty,když  touto osobou byly vzneseny námitky proti udělení příklepu, je subjektivně legitimována k podání odvolání proti usnesení o udělení příklepu. Odvolací soud se proto dále věcně zabýval odvolacími námitkami. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb. se pro účely tohoto zákona  rozumí a) bezhotovostní platbou platba provedená bezhotovostním převodem peněžních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně a bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného státu, b) poskytovatelem platby ten, kdo platbou uhrazuje závazek. Protože v zákoně není explicitně definováno, co je  platba v hotovosti , je třeba za  platbu  považovat  plnění závazku v penězích nebo v drahých kovech či kamenech, nebo v jiných vysoce hodnotných komoditách. To vyplývá z ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) citovaného zákona (podle kterého  poskytovatelem  platby  je  ten,  kdo  uhrazuje  závazek) a rovněž i z jeho přechodných ustanovení (§ 7 citovaného zákona), upravujících  případy, kdy bylo sjednáno splnění závazku platbou v hotovosti  přede  dnem  nabytí  jeho  účinnosti  (blíže srovnej Milan Kindl: Dopady veřejnoprávních zákazů na platnost právních úkonů, právní fórum, 2004, 6, str. 228). Dle § 488 o.z. závazkovým právním vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek. Zaplacení dražební jistoty soudu dle § 336e odst. 2 o.s.ř. nelze bezesporu klasifikovat jako plnění na závazkový vztah mezi složitelem a státem, ale jako jednostranný vklad. Zaplacením jistoty si vydražitel pouze zajišťuje právo účasti na dražebním jednání. Již z tohoto důvodu se dle § 2 odst. 2 zákona č. 254/2004 Sb. tento zákon na případy zaplacení dražební jistoty nevztahuje. Dále dle § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb. poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 15 000 EUR (dále jen "limit") je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí, jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu provedena v hotovosti. Zákon č. 254/2004 Sb. tedy respektuje možnost odchylné úpravy provedené zvláštním právním předpisem. Z ustanovení § 336e odst. 2 věta druhá o.s.ř. výslovně vyplývá, že jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu nebo platbou na účet soudu. Ustanovení   § 336e odst. 2 o.s.ř. tak obsahuje zvláštní právní úpravu respektovanou a předpokládanou ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb. V tomto smyslu je povinností soudu v dražební vyhlášce uvést oba zákonné způsoby zaplacení jistoty (blíže srovnej JUDr. Vladimír Kurka, JUDr. Ljubomír Drápal: Výkon rozhodnutí v soudním řízení, vydalo Linde Praha a.s., 2004, str. 534). Společnost V. s.r.o. tedy postupovala v souladu se zákonem, pokud dražební jistotu zaplatila v hotovosti pokladní soudu. Její odvolání je důvodné,protože zák. č. 254/2004 Sb. se na případy zaplacení dražební jistoty dle § 336e odst. 2 o.s.ř. nevztahuje. Z uvedeného je zřejmé, že při provedení dražby došlo k porušení zákona, neboť v důsledku nezákonného postupu soudu I. stupně  byl odvolatel vyloučen z účasti na dražbě jako dražitel. Proto odvolací soud dle § 336k odst. 3 o.s.ř. usnesení o příklepu změnil tak, že se příklep neuděluje. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 254 odst. 1, § 224 odst. 1  a § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v odvolacím řízení úspěšnému odvolateli žádné náklady řízení nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení  l z e  podat dovolání do dvou měsíců od doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím soudu I. stupně. V Praze dne 17. října 2005 JUDr. Milada  V e s e l á , v.r. předsedkyně senátu