I. varianta Na rozdíl od jiných řízení, která probíhají současně s exekučním řízením a která se týkají majetku náležejícího k podniku povinného, v exekučním řízení, ve kterém byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem podniku, není správce podniku oprávněn ze zákona zastupovat povinného ve smyslu § 338k odst. 6 o.s.ř. Povinný proto může, i bez souhlasu správce podniku, podávat odvolání proti rozhodnutím, která se doručují účastníkům exekučního řízení a proti kterým je odvolání obecně přípustné, a může si zvolit i zástupce pro řízení. II. varianta V exekučním řízení, ve kterém byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem podniku, není správce podniku oprávněn ze zákona zastupovat povinného ve smyslu ust. § 338k odst. 6 o.s.ř. Povinný proto může, i bez souhlasu správce podniku, podávat odvolání proti rozhodnutím, která se doručují účastníkům řízení a proti kterým je odvolání obecně přípustné, a může si zvolit i zástupce pro řízení.

14 Co 87/2006 – 103 U S N E S E N Í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Veselé a soudců JUDr. Jany Šrédlové a Mgr. René Fischera ve věci exekuce oprávněného: I.N., a.s., se sídlem P-1, K. 6/2062, IČ 26906651, zast.  advokátem, proti povinnému: P. I., a.s., se sídlem P-1, K. 18, zast. advokátem, pro 36,754.352,- Kč s příslu-šenstvím, k odvolání povinného do usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. listopadu 2005, č.j. 33 Nc 6933/2005 – 53, t a k t o : Usnesení soudu I. stupně se  p o t v r z u j e . O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením zprostil soud I. stupně provedením exekuce JUDr. J. P., tomuto exekutorovi nepřiznal náhradu nákladů exekuce a pověřil provedením exekuce soudního exekutora JUDr. J. P. Soud I. stupně postupoval dle § 44 odst. 9 ex.ř. Oprávněný navrhl změnu soudního exekutora, neboť JUDr. P. je značně vytížen a není schopen dokončit exekuční řízení a vymoci pohledávku pro oprávněného. Navrhl, aby provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. J. P. JUDr. P. s navrhovanou změnou vyslovil dne 13. 10. 2005 souhlas a uvedl, že nežádá náhradu nákladů exekuce. Uvedené usnesení napadl včasným odvoláním povinný prostřednictvím zvoleného advokáta. Namítal, že nejsou dány podmínky pro postup dle § 44 odst. 9 ex.ř., tedy existence důvodů zvláštního zřetele hodných. Takovými důvody nemůže být přetíženost exekutora a narušení nezbytné důvěry mezi exekutorem a oprávněným. Oprávněný v řízení postupuje bez ohledu na právní řád s jediným cílem dosáhnout rychle provedení exekuce. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Oprávněný ve svých přípisech ve věci uvedl, že vydáním exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem podniku povinného a jmenováním správce podniku Ing. P. J. se tento dle § 338k odst. 6 o.s.ř. stal zástupcem povinného a tento již nemůže udělit plnou moc k zastupování advokátovi. Požadoval, aby bylo odvolání odmítnuto jako podané neoprávněnou osobou. Odvolací soud se předně zabýval otázkou, zda odvolání bylo podáno oprávněnou osobou. Dle § 71 ex.ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce prodejem podniku přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem podniku, tedy ustanovení § 338f až § 338zr o.s.ř. Dle § 338k odst. 1 o.s.ř. správce při výkonu své funkce postupuje podle zákona a dalších právních předpisů a podle pokynů soudu; dbá, aby po nařízení výkonu rozhodnutí nedošlo bezdůvodně ke zmenšení majetku prodávaného podniku, popřípadě aby se majetek podniku očekávaným způsobem zvýšil. K řádnému zajištění majetku podniku činí vhodná opatření, zejména vyrozumí peněžní ústav, že s prostředky na účtu povinného, které slouží k provozování podniku, může povinný nakládat jen s jeho souhlasem. Vyžadují-li to okolnosti případu, může správce vyzvat dlužníky povinného, aby plnění svých peněžitých dluhů skládali na účet povinného, který za tím účelem zřídil. Zjistí-li správce, že součástí podniku je nemovitost, vyrozumí bez zbytečného odkladu příslušný katastrální úřad, že byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem podniku a že povinný nesmí bez jeho souhlasu nemovitost převést na jiného, zatížit ji nebo s ní jinak nakládat. Dle § 338k odst. 6 o.s.ř. ve sporech a v jiných řízeních, v nichž je povinný účastníkem a které se týkají podniku, je správce oprávněn povinného zastupovat i bez jeho souhlasu; má přitom obdobné postavení jako zástupce účastníka na základě procesní plné moci (§ 28a odst. 1). Po dobu, po kterou správce podniku zastupuje povinného, nesmí jiné osoby povinného zastupovat nebo za něj jednat. Účelem ustanovení § 338k odst. 6 o.s.ř. je zabránit zmenšení majetku prodávaného podniku, případně zvýšit tento majetek, tedy dohled správce podniku v jiných řízeních, která probíhají současně s exekučním řízením a která se týkají majetku náležejícího k podniku povinného. Tedy k tomu, aby v těchto řízeních opomenutím nebo účelovým jednání povinného nedocházelo ke zmenšování majetku podniku, je správce oprávněn povinného v těchto souvisejících řízeních zastupovat, a to i tehdy, kdyby s tím povinný nesouhlasil. Jde o zákonné zmocnění k zastupování a správce má při něm stejné postavení jako zástupce účastníka na základě procesní plné moci. Správce podniku svého oprávnění zastupovat povinného může využít, ale nemusí. Rozhodne-li se však, že povinného bude zastupovat, nesmí jednat před soudem nebo jiným orgánem sám povinný ani osoby jím pověřené nebo zmocněné. Oprávnění pověřených osob povinného a jeho zmocněnců nezanikají, ale po dobu, po kterou správce podniku v řízení zastupuje povinného, nesmí být vykonávána. Toto oprávnění správce podniku je nepřenosné, správce podniku se nemůže dát zastoupit jiným jako dalším zástupcem a nemůže ani zmocnit někoho jiného, aby povinného v řízení zastupoval (blíže JUDr. V. K., JUDr. L. D. : Výkon rozhodnutí v soudním řízení, vydalo Linde Praha a.s., 2004, str. 598). Ovšem v exekučním řízení, i když v něm byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem podniku a byl ustanoven správce podniku, povinný nepřestává být účastníkem řízení, a to ve všech jeho fázích (blíže JUDr. V. K., JUDr. L. D. : Výkon rozhodnutí v soudním řízení, vydalo Linde Praha a.s., 2004, str. 585). Jak vyplývá z doslovného znění zákona, povinnému je doručováno usnesení o nařízení exekuce (§ 338h odst. 2 o.s.ř.), usnesení o ceně  podniku (§ 338n odst. 4 o.s.ř.), dražební vyhláška (§ 338p odst. 1 o.s.ř.), usnesení o příklepu (§ 338y odst. 1 o.s.ř.), rozvrhové usnesení (§ 338 zi o.s.ř.) a konečná zpráva (§ 338 zj odst. 2 o.s.ř.). Jako účastník řízení má dle § 201 o.s.ř. právo podat proti těmto rozhodnutím odvolání, pokud se nejedná o rozhodnutí, proti kterým obecně není odvolání přípustné (§ 202 o.s.ř.), kdy v některých případech zákon výslovně možnost podání odvolání povinným upravuje (§ 338p odst. 5  a § 338y odst. 2 o.s.ř.). Stejně tak povinný má jako účastník řízení právo zvolit si zástupce v řízení dle § 24  a násl. o.s.ř. ve spojení s § 254 odst. 1 o.s.ř. Na rozdíl od  jiných řízení, která probíhají současně s exekučním řízením a která se týkají majetku náležejícího k podniku povinného, v exekučním řízení, ve kterém byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem podniku, není správce podniku oprávněn ze zákona zastupovat povinného ve smyslu § 338k odst. 6 o.s.ř. Povinný je proto oprávněn ,i bez souhlasu správce podniku, podávat odvolání proti rozhodnutím, která se doručují účastníkům exekučního řízení a proti kterým je odvolání obecně přípustné, a je i oprávněn zvolit si zástupce v řízení. Pokud tedy bylo v této věci podáno odvolání advokátem, kterému povinný udělil plnou moc k zastupování, bylo podáno oprávněnou osobou. Odvolací soud poté přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo, dle § 212 a § 212a o.s.ř. a, aniž ve věci nařizoval jednání ( § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř.), dospěl k závěru, že odvolání povinného  není důvodné. Dle § 44 odst. 9 ex.ř. požádá-li oprávněný soud o změnu exekutora, soud po vyjádření exekutora jej pověření zprostí, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. V takovém případě pověří soud provedením exekuce exekutora, kterého navrhne oprávněný, a věc mu přípisem postoupí. Účinky původního návrhu oprávněného na nařízení exekuce zůstávají zachovány. Odměna exekutora, který byl zproštěn pověření, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce. Zákon neobsahuje žádnou bližší identifikaci důvodů zvláštního zřetele hodných nutných pro aplikaci uvedeného zákonného ustanovení. Proto je třeba tyto důvody posuzovat dle okolností konkrétního případu. Zde za situace, kdy předmětem exekučního řízení je vymožení velmi vysoké částky přesahující 36 mil. Kč a exekuční příkaz byl vydán na prodej podniku, tedy z hlediska procesních úkonů velmi složitý a časově náročný způsob provedení exekuce, je dle odvolacího soudu časová vytíženost soudního exekutora JUDr. P., pro kterou by se nemohl věnovat probíhající exekuci, skutečně důvodem zvláštního zřetele hodným pro výměnu soudního exekutora. Na základě shora uvedeného postupoval odvolací soud dle § 219 o.s.ř. a usnesení soudu I. stupně včetně navazujících výroků o náhradě nákladů exekuce JUDr. P. a o pověření JUDr. P. provedením exekuce jako věcně správné potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení  n e n í  dovolání přípustné. V Praze dne 2. března 2006 JUDr. Milada  V e s e l á , v.r. předsedkyně senátu