Od 1.1.2001 je přípustnost odvolání proti usnesení o příklepu vydražené nemovitosti podmíněna podáním námitek jen u jiných dražitelů než vydražitele. Oprávněný, povinný i vydražitel jsou oprávněni podat odvolání, i když u dražebního jednání námitky nevznesli.

16 Co 49/2006-205 U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z jeho předsedy JUDr. Milana Chmelíčka a soudců JUDr. Ivy Březinové a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D.,  ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné společnosti (dále jen „oprávněné“): A., s. r. o.,  se sídlem U. O., D. 818, proti povinnému: D. Š., bytem P-9, V. 238, t.č. neznámého pobytu, zastoupený opatrovníkem J. Š., bytem P-9, V. 238/103, prodejem nemovitostí pro částku 200.000,- Kč s příslušenstvím, k odvolání vydražitele: M. d., se sídlem P-9, S. 933,, zast. Mgr. O. L., advokátem se sídlem P-2, F. n. 1808/3, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 21.7.2005, č.j. 26 E 20/2001-188, t  a  k  t  o: I. Usnesení soudu I. stupně se  p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O  d  ů  v  o  d  n  ě  n  í Napadeným usnesením soud I. stupně v rámci vykonávacího řízení nařízeného usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 z 14.3.2001, č.j. 26 E 20/2001-8, udělil vydražiteli (odvolateli) příklep k vydraženým nemovitostem, a to k pozemkům č. parc. 37/2 – zahrada a č. parc. 204 – zahrada, zapsaným na LV, k. ú. V., u K. ú. pro hl. m. P., k. p. P., se všemi součástmi a příslušenstvím za nejvyšší podání v částce 1,501.000,- Kč, a vydražiteli stanovil povinnost zaplatit nejvyšší podání (částku 1,501.000,- Kč) do dvou měsíců od právní moci usnesení s tím, že na toto nejvyšší podání se započítává jím složená dražební jistota v částce 94.300,- Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že při dražebním jednání konaném dne 21.7.2005 v budově Obvodního soudu pro Prahu 9 nebyly proti příklepu vydražiteli vzneseny žádné námitky, a proto bylo o jeho udělení  rozhodnuto  ve smyslu ust. § 336j o.s.ř., s následky zakotvenými v ust. § 336l a § 336m o.s.ř. Proti takovému usnesení podal vydražitel v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém namítá, že při nařízení dražebního jednání i v průběhu dražby došlo v posuzovaném případě k porušení zákona, neboť bylo vždy uváděno, že závady a práva spojené s předmětnými pozemky nebyly zjištěny žádné, ačkoli přes pozemek č. parc. 37/2 – zahrada je vedena pozemní komunikace, která je bezesporu závadou zatěžující daný pozemek a dávající právo blíže neurčenému počtu třetích osob se bez dalšího po uvedeném pozemku pohybovat, vstupovat na něj a ve svém důsledku jej tak užívat, což bezprostředně zasahuje do vlastnického práva každého vlastníka pozemku a ve výkonu vlastnického práva jej omezuje, čímž dochází i k omezení jeho využitelnosti a snížení jeho hodnoty. Z těchto důvodů tak žádá, aby odvolací soud změnou napadeného usnesení vydražiteli příklep neudělil a nestanovil mu ani lhůtu k zaplacení nejvyššího podání. Účastníci řízení se k odvolání vydražitele nevyjádřili. Ještě předtím, než odvolací soud začal přezkoumávat správnost napadeného usnesení, posuzoval, zda odvolání bylo vůbec podáno oprávněnou osobou, a to z toho důvodu, že vydražitel nevznesl proti udělení příklepu námitky.  Dospěl přitom ke kladnému závěru, když rozhodující je zde změna právní úpravy provedená zák. č. 30/2000 Sb. Dle ust. § 336j odst. 2 o.s.ř., ve znění účinném do 31.12.2000, proti usnesení, kterým byl  příklep udělen, mohou podat odvolání jen ti, kteří byli přítomni dražbě a vznesli námitky. Mimo to může do 15 dnů ode dne dražby podat odvolání každý, komu v rozporu s ust. § 336c odst. 1 písm. a) nebyla doručena dražební vyhláška a nebyl proto dražbě přítomen. Dle ust. § 336k odst. 1 o.s.ř., ve znění účinném od 1.1.2001, usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky. Dle § 336k odst. 2 o.s.ř. proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odst. 1.   Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v ust. § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnili dražebního jednání. Nyní účinná právní úprava tedy nepodmiňuje subjektivní přípustnost odvolání proti usnesení o příklepu u „každého“ přítomného u dražebního jednání tím, že si podal námitky, ale dle gramatického výkladu nyní účinného ust. § 336k odst. 2 o.s.ř. je tato povinnost stanovena jen u jiných dražitelů než vydražitel, kteří byli přítomni dražbě. Na věc tak nedopadá usnesení NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1256/99, publikované jako R 57/2000 ve Sbírce soudních rozhodnutí, když toto rozhodnutí bylo vydáno ještě před účinností zák. č. 30/2000 Sb. Odvolací soud tak přezkoumal napadené usnesení soudu I. stupně i řízení mu předcházející ve smyslu ust. § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání vydražitele není způsobilé otřást správností tohoto rozhodnutí. Na tomto místě považuje odvolací soud za nutné nejprve zdůraznit, že zjištění a ocenění jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených ve smyslu § 336a odst. 1 písm. b/ a c/ o.s.ř. představuje určení podle výsledku ocenění a ohledání nemovitosti jednak ceny nemovitosti a jejího příslušenství a ceny jednotlivých práv a závad spojených s nemovitostí, jednak závad, které prodejem v dražbě nemohou zaniknout. Zákon stanoví odlišný režim pro nájem bytů a pro ta věcná břemena, u kterých to určuje zvláštní předpis a která jsou pro svůj charakter z hlediska celospolečenských zájmů tak důležitá, že je nutné účinky ze zákona zajistit, aby trvala nadále bez ohledu na změnu vlastníka nemovitosti a především bez ohledu na ochotu vydražitele tato břemena převzít. Tato břemena a nájemní práva k bytu vydražitel musí převzít ze zákona. K hodnotě těchto věcných břemen se přihlíží již při určení výsledné ceny potud, že částky na ně připadající se vždy odečtou od ceny nemovitosti. Z ostatních věcných břemen (zpravidla zřízených smluvně) a nájemních práv (včetně nájmu a podnájmu nebytových prostor) je vydražitel povinen vždy převzít ta, o nichž soud rozhodne, že jejich osud není možné činit závislým na výsledku dražby, neboť nejen v zájmu osob oprávněných, ale i v zájmu společnosti je nezbytné, aby i tato věcná břemena a nájemní práva nadále zatěžovala prodávanou nemovitost. V takovém případě se i tato věcná břemena a nájemní práva jako závady odečtou od ceny nemovitosti a jejího příslušenství. Povinnosti z těch věcných břemen a nájemních práv, o nichž soud nerozhodne, že budou i nadále zatěžovat nemovitost, přecházejí na vydražitele jen za předpokladu, že mu za ně bude poskytnuta náhrada (§ 337g odst. 2 o.s.ř.). Nedostane-li vydražitel plnou náhradu, tato věcná břemena  a nájemní práva zanikají dnem právní moci rozvrhového usnesení. V posuzované věci vydražitel ve svém odvolání pouze uvádí, že na jednom z vydražených pozemků se nachází pozemní komunikace neurčitého charakteru, která však není, stejně jako práva k ní, uvedena ve výpisu z katastru nemovitostí, a jediným dokladem     o její existenci je odvolatelem předložená kopie blíže neoznačeného situačního plánku, na němž je pravděpodobně dodatečně zakreslena jako cesta vedoucí z pozemku parc. č. 37/1 na pozemek parc. č. 36 přes předmětný pozemek parc. č. 37/2, z čehož je zřejmé, že se jedná o neoficiální a nikde neevidovanou cestu, vytvořenou třetími osobami přes zatím nevyužívaný  a neoplocený pozemek, o níž však nelze hovořit v žádném případě jako o právu či závadě spojené s vydraženou nemovitostí ve smyslu ust. § 336a o.s.ř., s tím, že odvolatel navíc netvrdí, že tato cesta byla zřízena v souladu s občanskoprávními a stavebními předpisy,   a netvrdí ani konkrétní právo určité osoby užívat tuto cestu, popřípadě pro posouzení této věci jinou relevantní skutečnost. S ohledem na vše, co bylo výše uvedeno, tak odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil ve smyslu ust. § 219 o.s.ř. O náhradě nákladů odvolacího řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 254 odst. 1 o.s.ř. s tím, že účastníkům řízení v tomto stádiu žádné náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení u soudu I. stupně dospěje Nejvyšší soud ČR k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. v  Praze dne 7. února 2006 JUDr. Milan Chmelíček, v. r. předseda senátu