Lhůta uvedená v ustanovení § 3 odst. 6 zák. č. 107/2006 Sb. je lhůtou propadnou (prekluzivní).

14 Co 175/2008 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudců JUDr. Ivy Suneghové a Mgr. René Fischera právní věci žalobce: M. S., bytem B. 733/21, P-2, zast. advokátkou, proti žalovanému: I. V. S., bytem S. 1756/34, P-1, zast. advokátkou, o určení neplatnosti jednostranného zvýšení nájemného, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3.12.2007 č. j. 23 C 106/2007 – 24, t a k t o : I. Rozsudek soudu I. stupně se p o t v r z u j e . II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 6.307,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na určení neplatnosti jednostranného zvýšení nájemného ohledně bytové jednotky č. 8 umístěné ve 4. patře domu na adrese B. 733/21, P-2-V., provedené vůči žalobci oznámením o jednostranném zvýšení nájemného datovaným 11.9.2006 (výrok I.) a uložil žalobci povinnost uhradit žalovanému náklady řízení ve výši 12.971,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Po provedeném dokazování vzal za zjištěné, že žalobce je nájemcem bytové jednotky č. 8 ve čtvrtém patře domu na adrese B. 733/21, P-2. Dne 3.10.2006 bylo žalobci doručeno písemné oznámení nové výše nájemného s podpisem I. V. S.. Žalobce s novou výší nájemného nesouhlasil a reklamoval zvýšení nájemného dne 21.11.2006 doporučeným dopisem zaslaným na adresu správce I. S. Žalobce následně podal proti I. S. žalobu na určení neplatnosti zvýšení nájemného, kterou vzal zpět a řízení bylo Obvodním soudem pro Prahu 2 usnesením ze dne 6.4.2007 zastaveno. Následně podal tutéž žalobu proti paní S. v květnu 2007, řízení v této věci bylo rovněž zastaveno a poté žalobce podal tuto žalobu dne 9.8.2007 opět proti I. S. Soud I. stupně dospěl k závěru, že žaloba byla podána po lhůtě stanovené v § 3 odst. 6 zák. č. 107/2006 Sb. Dle tohoto ustanovení je nájemce oprávněn podat žalobu k soudu, pokud nesouhlasí s jednostranným zvýšením nájemného, ve lhůtě tří kalendářních měsíců od doručení oznámení pronajímatele o jednostranném zvýšení nájemného. V daném případě lhůta uplynula dnem 31.1.2007. Skutečnost, že žalobce podal žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 2, kterou později vzal zpět, nemá právní účinky na zachování takové zákonné lhůty. Vzhledem k promeškání lhůty žalobcem nebylo možno žalobu věcně projednat a soud proto žalobu zamítl. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení sestávající z nákladů právního zastoupení. Proti rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Soudu I. stupně v něm vytýkal, že nevzal v úvahu skutečnost, že žalobce podal žalobu soudu ve lhůtě a zpětvzetí učinil po doporučení ze strany soudu. Aby žalobce doložil svou vůli pokračovat v již započatém sporu, prokazatelně podal návrh na zpětvzetí žaloby ve stejný den, ve který podal i žalobu následnou. Soud se nevypořádal ani s tím, že oznámení o zvýšení nájemného neobsahuje zákonem stanovené náležitosti a nemůže tudíž způsobit zamýšlené účinky. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, případně, aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. Žalovaný ve svém písemném vyjádření navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a o.s.ř. správnost napadeného rozsudku včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, a poté neshledal odvolání žalobce důvodným. Soud I. stupně zjistil dostatečně skutkový stav a věc následně správně právně posoudil, pokud jde o běh lhůty dle ust. § 3 odst. 6 zák. č. 107/2006 Sb. a otázku včasnosti podané žaloby. Dle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 107/2006 Sb. jednostranné zvýšení nájemného pronajímatelem lze uplatnit v období, které začíná dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a končí dnem 31.12.2010. Dle odst. 6 citovaného ustanovení povinnost platit zvýšené nájemné vzniká dnem, který je uveden v oznámení o zvýšení nájemného, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po uplynutí 3 kalendářních měsíců od jeho doručení nájemci. V této lhůtě je nájemce oprávněn podat žalobu k soudu na určení neplatnosti zvýšení nájemného. Zákon v některých případech stanoví lhůtu pro uplatnění určitých práv s tím, že právo, které nebylo uplatněno ve lhůtě, zaniká. Jde o tzv. prekluzi. Nezáleží na tom, z jakého důvodu nebylo právo včas uplatněno, zda se tak stalo z neznalosti, úmyslně, nebo pro nezaviněnou překážku. Má-li právo zaniknout prekluzí, musí to být v právním předpise stanoveno. Zpravidla se používá dovětek „jinak právo zanikne“, ale skutečnost, že jde o lhůtu propadnou (prekluzívní), lze vyjádřit i slovně jinak. Např. ust. § 13 odst. 2 zák. č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích ve znění pozdějších předpisů, dle něhož oprávněný subjekt mohl své právo uplatnit u příslušného orgánu v určité lhůtě, bylo v soudní praxi vyloženo rovněž jako ustanovení, které výslovně stanoví, že právo zanikne, nebylo-li v zákonem stanovené lhůtě uplatněno. Rovněž např. lhůty stanovené § 64 zák. č. 65/1965 Sb., zákoník práce, nyní ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, pro uplatnění neplatnosti rozvázání pracovního poměru u soudu, jsou lhůtami prekluzívními, i když v těchto ustanoveních není výslovně uvedeno „jinak právo zanikne“. Jazykovým a logickým výkladem ust. § 3 odst. 6 zák. č. 107/2006 Sb. lze rovněž dospět k závěru, že lhůta uvedená v ustanovení § 3 odst. 6 zák. č. 107/2006 Sb. je lhůtou propadnou (prekluzívní). Potřebný úkon pro uplatnění práva je třeba učinit nejpozději poslední den lhůty, žaloba musí být u soudu podána, nestačí předat ji poslední den lhůty poště k doručení. K zániku práva prekluzí pak soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť prekludované právo zaniká ex lege. Chce-li tedy nájemce dosáhnout toho, aby nenastaly právní účinky vyplývající z jednostranného zvýšení nájemného, musí podat u soudu žalobu na určení neplatnosti zvýšení nájemného, a to nejpozději ve lhůtě stanovené v § 3 odst. 6 zák. č. 107/2006 Sb. Nepodal-li nájemce takovou žalobu, vznikla mu uplynutím v citovaném ustanovení uvedené lhůty povinnost platit zvýšené nájemné a soud se tedy již nemůže zabývat posouzením otázky platnosti zvýšení nájemného. Soud I. stupně správně dovodil, že lhůta pro podání žaloby žalobci uplynula dnem 31.1.2007 a jestliže podal žalobu až dne 9.8.2007, nebylo možné přezkoumávat platnost zvýšení nájemného a žalobu bylo nutno zamítnout. Nelze souhlasit s námitkou odvolatele, že řádně pokračoval v započatém sporu, když podal žalobu o určení neplatnosti zvýšení nájemného ve lhůtě a řízení o ní bylo pro zpětvzetí zastaveno, a ve stejný den, kdy učinil zpětvzetí v původním řízení, podal žalobu novou a lhůta tak byla zachována. Pro běh lhůty uvedené v § 3 odst. 6 zák. č. 107/2006 Sb. nemá právní význam, uplatní-li nájemce neplatnost zvýšení nájemného žalobou a bylo-li pravomocným rozhodnutím soudu řízení zastaveno (případně byla žaloba odmítnuta). V první řadě odvolatel přehlíží, že uplatnil-li účastník u soudu svůj nárok a v zahájeném řízení řádně pokračoval, po dobu řízení neběží promlčecí lhůta, nikoli však lhůta prekluzívní a navíc nelze hovořit o řádném pokračování v řízení, jestliže bylo zastaveno řízení žalobou zahájené. Z uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí soudu I. stupně je věcně správné, proto postupoval dle § 219 o.s.ř. a rozsudek soudu I. stupně potvrdil včetně správného akcesorického výroku o nákladech řízení. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle §224 odst.1 a §142 odst.1 o.s.ř., kdy žalovanému vznikly v odvolacím řízení náklady za právní zastoupení advokátem ve výši paušální odměny 5.000,- Kč, k níž náleží jeden režijní paušál 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996Sb. a částka odpovídající 19% dani z přidané hodnoty 1.007,- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v I. stupni. V Praze dne 20. června 2008 JUDr. Jana Š r é d l o v á , v.r. předsedkyně senátu