I. K prodeji zůstavitelova majetku nebo jeho části při likvidaci dědictví soudním komisařem mimo dražbu, tj. „z volné ruky“ (§ 175u odst. 1 in fine o.s.ř., § 96a odst. 1 vyhl. č. 37/1992 Sb.) je nutný souhlas soudu, kde se vede řízení o dědictví pozn. [34a) k § 17u odst. 1 o.s.ř., § 27 odst. 2 zák. č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání, nyní § 289 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb.]. II. O udělení souhlasu k takovému prodeji rozhoduje soud přímo. Soudní komisař v tomto případě nepředkládá soudu podle § 175zd odst. 1 o.s.ř. a § 93 odst. 1 vyhl. č. 37/1992 Sb. návrh na usnesení o udělení souhlasu. III. Stanoví-li zvláštní předpis, že věci určitého druhu mohou nabývat jen osoby splňující stanovené podmínky (viz např. § 8 zák. č. 119/2002 Sb.), mohou být věci při likvidaci dědictví prodány jen osobám, které tyto podmínky splňují.

24 Co 547/2007 - 428 U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Muzikáře a soudkyň JUDr. Zdeňky Vlasákové a JUDr. Hany Douskové ve věci projednání dědictví po J. Ř., posledně bytem P-2, V. 18/34, zemř. bez zanechání závěti, jehož účastníky jsou: A) stát - Č. r., zastoupená Ú. p. z. s. v. v. m., se sídlem R. n. 42, P-2, PSČ 128 00, B) věřitelé: 1) obch. společnost E.-B., s. r.o., P-10, K P. 1384/13, zastoupená advokátní kanceláří 2) obch. společnost R., S. 51, 549 41 Č. K., 3) V. z. s. ČČK, P-1, T. 18, zastoupená advokátem 4) obch. společnost C. I., a.s., H.-S., U P. 2, zastoupená advokátem 5) obch. společnost LD, s.r.o. - T. P., P-5, K M. 206, zastoupená advokátem, 6) obch. společnost D. s.r.o., P-10, P. 997/58, zastoupená D. M., P-6, P. 101/5, 7) F. ú. p. P-2, 120 00 P-2, V. 49, 8) P. s. s. z., se sídlem 182 00 P-8, T. 1997/13a, 9) obch. společnost P. s.r.o., se sídlem P-10, S. 12, 10) P. p. a.s., P-4, U P. 500, zastoupená advokátem, 11) OZP P-4, R. 1224/1, 12) V. z. p. Č. r., K. p. p. h. m. P., 110 01 P-l, N. P. 6, 13) S. P., P-4, N. J. 1033/17, zastoupený advokátem, 14) obch. společnost T-M. C. R., a.s., P-4, T. 2144/1, 15) obch. společnost P. a.s., 541 01 T-3, N. 524, o odvolání advokáta (viz shora pod 5) proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4.10.2007 č.j. 2 D 310/2000 - 409, t a k t o : I. Usnesení soudu I. stupně se v napadených výrocích B) a C) z r u š u j e a věc se v tomto rozsahu vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení. II. V nenapadeném výroku A) zůstává usnesení nedotčeno. O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením soud I. stupně rozhodl výrokem A., že obvyklá cena majetku ke dni úmrtí se určuje částkou 806.868,28 Kč, výše dluhů částkou 7,614.654,46 Kč a výše předlužení dědictví částkou 6,807.786,18 Kč. Ve výroku B. uvedl, že schvaluje text návrhu smlouvy o prodeji části majetku zůstavitele, tj. text návrhu smlouvy, který je v tomto výroku v plném rozsahu uveden. Z návrhu smlouvy kromě jiného vyplývá, že smlouvu uzavírá „Obvodní soud pro Prahu 2 … jehož jménem jedná … notář … jako soudní komisař pověřený Obvodním soudem pro Prahu 2 k provedení úkonů v řízení o dědictví“ (jako prodávající) a J. J. J. (jako kupující), že jde o prodej při likvidaci dědictví, předmětem tohoto prodeje je osobní automobil Škoda Favorit 135, v ceně dle prohlášení manželky J. Ř. 25.000,- Kč, revolver R. v ceně 5.100,- Kč a revolver S&W v ceně 7.300,- Kč (zbraně jsou v návrhu smlouvy blíže popsány, cena odpovídá znaleckému posudku soudního znalce) a podíl v obchodní společnosti P. s.r.o., v ceně 0,- Kč. Z návrhu dále vyplývá, že tento majetek je prodáván kupujícímu za celkovou kupní cenu 35.000,- Kč, kterou kupující uhradil v plné výši před podpisem kupní smlouvy na účet soudu, a kupující přistupuje ke společenské smlouvě obch. společnosti P. s.r.o. Výrokem C) soud uložil J.J. J., aby do 15 dnů od právní moci usnesení převedl částku 35.000,- Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 jako kupní cenu na úhradu „veškerého majetku zůstavitele dle výroku A)“. V odůvodnění uvedl, že výrokem A) podle § 175o odst. 2 o.s.ř. rozhodl o změně obvyklé ceny majetku, výše dluhů a čisté hodnoty dědictví, a to na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.032,- Kč. Ve věci byla pravomocně nařízena likvidace dědictví (usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 z 15.3.2005 č.j. 2 D 310/2000-313). Na výzvu adresovanou státu a věřitelům, o možnosti prodeje „z volné ruky“ přišla soudu jediná nabídka jednoho z věřitelů - J. J. J. Ostatní věřitelé ani stát neměli námitky proti výši kupní ceny. Kupující je jediným nabízejícím, jeho nabídka činí 35.000,- Kč. Výrokem C) mu byla uložena povinnost složit kupní cenu; pokud tuto povinnost nesplní, může mu být uložena pořádková pokuta až do výše 50.000,- Kč. Proti tomuto usnesení podal odvolání JUDr. J. J. V odvolání uvedl, že za majetek, který je v návrhu smlouvy uveden (auto, zbraně, podíl v obch. společnosti), nabídl cenu 35.000,- Kč, neboť předpokládal hladké převzetí majetku a přistoupení ke společenské smlouvě obch. spol. P. s.r.o., s tím, že zaniknou veškeré závady a dluhy. Jedna ze zbraní - revolver S&W je však nelegální zbraní, kterou zůstavitel nikdy nevlastnil. Policie nepostupovala správně, neboť měla navrhnout zabrání věci podle § 73 tr.zák. a vlastníkem se stane ze zákona stát, nikoli prodávající. Druhá zbraň - revolver R. - se již od r. 2000 nevyrábí a jeho cena stanovená v roce 2003 soudním znalcem již nemůže obstát. Pokud jde o auto, nepodařilo se zjistit, kde se nachází; na rozdíl od jiných předmětů nebyla cena auta zjištěna soudním znalcem. U obch. společnosti P. s.r.o. je dosud veden na internetu (v obchodním rejstříku) zůstavitel J. Ř. jako jednatel. Soud dokonce vyhrožuje odvolateli sankcí ve výši 50.000,- Kč, pokud kupní smlouvu neuzavře (nesplní povinnost uvedenou ve výroku C.). Od návrhu kupní smlouvy proto odstupuje. Navrhoval, aby napadené usnesení bylo zrušeno. Nad rámec obsahu napadeného usnesení, požadoval, aby se soud vypořádal s otázkou, kde jsou finanční prostředky jeho klienta (obch. spol. LD, s.r.o. - T. P.) v částce více než 500.000,- Kč. Městský soud v Praze přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu I. stupně včetně řízení, které mu předcházelo, aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. d), § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, a to i z jiných důvodů než které odvolatel uvedl. V případech, kdy byla nařízena likvidace dědictví, provede se likvidace zpeněžením zůstavitelova majetku podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí nebo prodejem mimo dražbu, tj. prodejem „z volné ruky“ (§ 175u odst. 1 o.s.ř.). V této věci je navrhován prodej části zůstavitelova majetku mimo dražbu („z volné ruky“). Zpeněžení zůstavitelova majetku při likvidaci dědictví prodejem mimo dražbu provádí soudní komisař. Potřebné úkony vykonává jako soudní komisař (§ 96 odst. 1 vyhl.č. 37/1992 Sb.). Při prodeji mimo dražbu se postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu, na který odkazuje § 175u odst. 1 o.s.ř., tj. podle § 27 odst. 2 zák.č. 328/1991 Sb. o konkurzu a vyrovnání. (Tomuto ustanovení odpovídá od 1.1.2008 ustanovení § 289 zák.č. 182/2006 Sb.). Podle tohoto předpisu může správce konkursní podstaty uskutečnit prodej mimo dražbu jen se souhlasem soudu, který při svém rozhodování přihlédne k vyjádření věřitelského výboru, k době předpokládaného zpeněžení, jakož i k nákladům, které bude třeba vynaložit na další udržování a správu konkursní podstaty. Udělí-li soud souhlas, může též stanovit podmínky pro prodej. (Podle § 289 odst. 1 zák.č. 182/2006 Sb. může insolvenční správce uskutečnit prodej mimo dražbu jen se souhlasem soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas udělen, nenabývá smlouva účinnosti.) Souhlas není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením (§ 27 odst. 2 zák. č. 328/1991 Sb., obdobně § 289 odst. 1 zák.č. 182/2006 Sb.) Při prodeji mimo dražbu lze kupní cenu stanovit pod cenu odhadní (§ 27 odst. 2, třetí věta zák.č. 328/1991 Sb., § 289 odst. 2 zák.č. 182/2006 Sb.). Přiměřené použití uvedeného předpisu na prodej mimo dražbu při likvidaci dědictví je třeba chápat tak, že soudní komisař má při tomto prodeji postavení, které je obdobné postavení správce konkursní podstaty (insolvenčního správce), tzn. že soud samostatně zvažuje vhodnost tohoto způsobu prodeje, rozhodne, zda k takovému prodeji udělí soudnímu komisaři souhlas, případně stanoví (zásadně předem) konkrétní podmínky prodeje „z volné ruky“ a za tímto účelem zjišťuje také stanovisko věřitelů. (Soud může např. stanovit, že „prodej mimo dražbu uskuteční soudní komisař za těchto podmínek: a) nabídka prodeje bude uveřejněna po dobu nejméně jednoho měsíce na úřední desce soudu, b) nabídky budou shromažďovány do 15 dnů od uplynutí doby uveřejnění, c) prodej bude uskutečněn za nejvýhodnější nabídku, d) zbraně lze prodat jen osobám, které jsou držiteli zbrojního průkazu nebo zbrojní licence - § 8 zák.č. 119/2002 Sb. apod.; k otázkám prodeje mimo dražbu srv. zejména J. I. J. Z., P.D., J. J. M.: Zákon o konkursu a vyrovnání, komentář, 2. vydání, LINDE PRAHA, a.s., Praha 2002, komentář a judikatura k § 27 zák., str. 681 a násl.). V této souvislosti není na místě, aby sám soudní komisař zpracovával pro soud návrh usnesení, kterým soud schvaluje jím prováděný prodej mimo dražbu. Má-li být zachován přiměřený postup jako při prodeji mimo dražbu správcem konkursní podstaty (insolvenčním správcem) podle zákona o konkursu a vyrovnání (insolvenčního zákona), je třeba, aby rozhodnutí soudu bylo na soudním komisaři zcela nezávislé, stejně jako v případě konkursu je nezávislé na správci konkursní podstaty. Pokud by sám soudní komisař, který tento způsob prodeje navrhuje a bude realizovat, určoval podmínky a uděloval souhlas k prodeji „z volné ruky“ (i když jen v podobě návrhu usnesení, které nakonec vydává soud), mohlo by to vést k pochybnostem, zda nedochází ke zneužívání této formy prodeje. Ustanovení § 27 zák.č. 328/1991 Sb., na které odkazuje § 175u odst. 1 o.s.ř., je ustanovením speciálním, které podle názoru odvolacího soudu rozšiřuje okruh úkonů vyňatých z úkonů notáře jako soudního komisaře (podle § 38 odst. 2 o.s.ř.) o další úkon, tj. o návrh usnesení, kterým soud uděluje soudnímu komisaři souhlas k prodeji z volné ruky při likvidaci dědictví. Výrok B) napadeného usnesení je schválením návrhu konkrétní smlouvy, kde je jako kupující uveden J. J. J. Ze spisu však nelze dovodit, že by J. J. J. byl se zněním návrhu smlouvy před vydáním usnesení seznámen. Projev vůle J. J. J. je obsažen jen v jeho přípise na č.l. 398 spisu. Jde pouze o nabídku, kterou rozhodně nelze považovat za návrh konkrétní kupní smlouvy. K případnému uzavření kupní smlouvy by mohlo dojít až následně, pokud by nabízející souhlasil se všemi podmínkami uvedenými v návrhu zpracovaném soudním komisařem, resp. pokud by došlo k jinému shodnému projevu vůle mezi prodávajícím a kupujícím, a soud k tomuto prodeji udělil souhlas nebo by tento prodej nevybočoval z podmínek soudem stanovených. Jak je však zřejmé z odvolání, J. J. J. s navrhovaným prodejem nesouhlasí. Z výzvy soudu, na kterou reagoval J. J. nabídkou, nejsou také patrné důležité skutečnosti, které mají pro uzavření smlouvy podstatný význam - např. kde se nalézá auto (v době nabídky již 7 let staré) nebo že jednu ze zbraní neměl zůstavitel v legálním držení. Také cena uvedená v návrhu kupní smlouvy je zjevně nepřiměřená, neboť vychází z cen stanovených (u auta nadto jen podle sdělení manželky) ke dni úmrtí zůstavitele v r. 2000, ačkoli k prodeji by mělo dojít v r. 2007, resp. 2008. Při likvidaci dědictví dochází k prodeji majetku zpravidla se značným časovým odstupem od doby úmrtí zůstavitele. Při prodeji majetku jsou pak rozhodující ceny odpovídající době prodeje, nikoli době úmrtí. Výtěžek likvidace dědictví nemusí ani nemůže být shodný s výší obvyklé ceny majetku, jak byla určena usnesením podle § 175o o.s.ř. Odchylky jsou evidentní, a to oběma směry (zatímco u nemovitosti bude pravidlem prodej za vyšší cenu než jakou měly ke dni úmrtí, u většiny movitých věcí, jakou je např. i auto z r. 1991, bude cena podstatně nižší). Při prodeji mimo dražbu právní úprava výslovně počítá i s prodejem za nižší cenu než je cena odhadní (viz § 27 odst. 2, třetí věta zák.č. 328/1991 Sb., § 289 odst. 2 zák.č. 182/2006 Sb.). Podle návrhu kupní smlouvy mají být kupujícímu mimo jiné prodány také zbraně. Soud však neřešil otázku, zda kupující může podle zvláštních předpisů zbraně nabývat (§ 8 zák.č. 119/2002 Sb.). Kromě toho byl odvolací soud v průběhu odvolacího řízení upozorněn Obvodním státním zastupitelstvím v Praze 2, že pistole S&W, která měla být předmětem prodeje, nepatří do dědictví a bude o ní rozhodnuto v trestním řízení. Nebyla ani dostatečně vyjasněna otázka, kdo má být vlastně kupujícím. J. J. J. vystupuje v řízení jako zástupce věřitele obch. společnosti LD, s.r.o. - T. P. V reakci na nabídku uvádí „moje AK nabízí“, uvedený majetek převezme „moje AK“. V odůvodnění napadeného usnesení je uvedeno, že „soudu přišla nabídka pouze jednoho z věřitelů, a to Advokátní kanceláře J. J. J. Bylo proto vhodné se ujistit, zda J. J. J. uvedenou nabídku činí jako zástupce věřitele LD, s.r.o. - T. P., nebo vlastním jménem jako fyzická osoba - J.J.J. Ze všech výše uvedených důvodů, a proto, že v době rozhodování odvolacího soudu je zřejmé, že k uzavření navrhované smlouvy pro nesouhlas kupujícího nedojde, nepřichází v úvahu rozhodování o souhlasu k uzavření této smlouvy. Výrok C), obsahující výzvu k složení kupní ceny na účet soudu ve stanovené lhůtě, by mohl obstát jen v případě udělení souhlasu k prodeji mimo dražbu, a to buď ve vztahu ke konkrétnímu zájemci, pokud by zde byl jen jeden zájemce, který projevil vůli uzavřít konkrétní smlouvu nebo jako obecně formulovaná podmínka při stanovení podmínek prodeje mimo dražbu (např. že kupující je povinen složit kupní cenu před uzavřením kupní smlouvy). Nebude-li konkrétním zájemcem kupní cena složena, k uzavření kupní smlouvy s tímto zájemcem nedojde; při obecných podmínkách budoucího prodeje může být kupní smlouva uzavřena s jiným zájemcem, který cenu složí a splní další podmínky. Nesložení kupní ceny však nemůže být důvodem k ukládání pořádkové pokuty. Napadené usnesení obsahuje i některé nepřesnosti: ve výroku C) se ukládá složit kupní cenu „na úhradu veškerého majetku zůstavitele dle výroku A) tohoto usnesení“, ačkoli výrok A) je výrokem, kterým se určuje obvyklá cena majetku, výše dluhů a čistá hodnota dědictví, a obvyklá cena majetku v něm uvedená zahrnuje veškerý majetek zůstavitele v ceně 806.868,28 Kč, nikoli jen majetek, který měl být předmětem kupní smlouvy. Protože v řízení došlo k takovým vadám, že napadené usnesení nemělo být zatím vůbec vydáno, odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř.). V dalším řízení, pokud má dojít k prodeji mimo dražbu, bude především nezbytné zjistit, zda majetek, který má být předmětem prodeje, vůbec v současné době fyzicky existuje, resp. kde se nalézá (osobní automobil), prodej nabízet za cenu, která odpovídá době prodeje, i když bude nižší než cena odhadní, věci, které podléhají zvláštnímu režimu nabízet ke koupi pouze tomu, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn je nabývat (zbraně), u revolveru S&W vyčkat rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, případně po uplynutí přiměřené lhůty ověřit dotazem u Státního zastupitelství v Praze 2 stav věci. Zájemce o koupi je vhodné vyhledávat v širším okruhu osob než jen mezi účastníky řízení (prostřednictvím inzerce, internetu, úřední desky), souhlas soudu se nemusí vztahovat ke konkrétní smlouvě, ale obecně k tomuto způsobu prodeje (s případným stanovením bližších podmínek prodeje), návrh rozhodnutí o souhlasu k prodeji mimo dražbu by neměl připravovat soudní komisař. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 18. dubna 2008 JUDr. Ladislav M u z i k á ř , v.r. předseda senátu