Dospěje-li odvolací soud při odvolacím jednání k závěru, že odvolatelem označené důkazy neprokazují jeho tvrzení, že odvolání bylo podáno včas, neboť se odvolatel při doručování rozsudku soudu I. stupně vydaném po 31.3.2005 nezdržoval na doručné adrese, je povinen na tento závěr odvolatele upozornit a zároveň ho poučit, aby v přiměřené lhůtě potřebné důkazy označil.

65 C 13/2008-20 U s n e s e n í Městský soud v Praze rozhodl soudcem JUDr. Milanem Chmelíčkem v právní věci žalobce: L. Č. s., a. s., se sídlem P. 8, S. 8/1680, proti žalovanému: D. D., bytem P.4, T. 350/32, zast. soudním exekutorem Exekutorského úřadu , o žalobu pro zmatečnost podanou žalovaným proti usnesení zdejšího soudu ze dne 12. února 2008, č. j. 29 Co 500/2007-40, t a k t o : Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. února 2008, č. j. 29 Co 500/2007-40, se z r u š u j e . O d ů v o d n ě n í Žalobou pro zmatečnost ze dne 7. 7. 2008 se žalovaný domáhal zrušení usnesení zdejšího soudu č. j. 29 Co 500/2007-40 ze dne 12. 2. 2008, kterým bylo jako opožděné odmítnuto jeho odvolání proti rozsudku pro zmeškání Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. 29 C 43/2005-18, ze dne 29. 4. 2005. Žalovaný uváděl, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 mu nebyl řádně doručen, neboť tento rozsudek (i žaloba a předvolání k jednání soudu) mu byly doručovány na adresu P.4, N. 84, kde se v rozhodné době nezdržoval. Žalovaný se v rozhodné době zdržoval v Č. K. v rámci realizace smlouvy o dílo, tuto skutečnost i v odvolacím řízení prokazoval potvrzením J. T. a prohlášením své matky. Odvolací soud ovšem tyto listiny ve svém rozhodnutí hodnotil jako neprůkazné, aniž by žalobce na toto své hodnocení předem upozornil a umožnil mu tak, aby své tvrzení prokázal jinak. Žalobce se k žalobě nevyjádřil. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp.zn. 25 C 43/2005, ve kterém bylo vydáno žalobou pro zmatečnost napadené usnesení, tento soud zjistil, že rozsudkem ze dne 29. 4. 2005, č.j. 25 C 43/2005-18, bylo žalovanému rozsudkem pro zmeškání uloženo, aby žalobci zaplatil částku 116.129,- Kč spolu s úroky a náklady řízení. Tento rozsudek byl žalovanému doručován na adresu P. 4, N. 84 a po marném pokusu o osobní doručení byl dne 27. 5. 2005 uložen na poště. Žalovaný podal proti rozsudku odvolání až 11. 7. 2007, v něm tvrdil, že se v době od 4. 4. 2005 do 12. 6. 2005 ze služebních důvodů nepřetržitě zdržoval v Č. K., žaloba, předvolání k jednání ani rozsudek soudu I. stupně mu tak nebyly doručeny. Tuto skutečnost navrhl prokázat potvrzením J. T. i čestným prohlášením své matky. Soud I. stupně, poté co žalovaného vyslechl a měl k dispozici i výše zmíněná písemná prohlášení J. T. a matky žalovaného, věc předložil odvolacímu soudu s tím, že odvolání bylo podáno včas. Odvolací soud při jednání dne 12. 2. 2008 přečetl obsah výpovědi žalovaného před soudem I. stupně a dále i fotokopie potvrzení J. T. ze dne 29. 6. 2007 a čestného prohlášení Z. D. ověřeného dne 2. 7. 2007. Na to svým usnesením odvolání jako opožděné dle ust. § 218a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) odmítl a rozhodl o nákladech řízení. V odůvodnění odvolací soud konstatoval, že žalovaný sice tvrdil, že se v rozhodné době nepřetržitě zdržoval v Č. K., avšak tuto skutečnost nedoložil, neprokázal, kde se tehdy bez výjimky a na jaké adrese zdržoval, v tomto směru žádný důkaz nepředložil, a to ani smlouvu o dílo uzavřenou s J. T. V dané souvislosti jsou prohlášení J. i čestné prohlášení Z. D. neprůkazná. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 15. 5. 2008. V dané věci byla žaloba pro zmatečnost podána včas v zákonné tříměsíční lhůtě běžící od doručení napadeného usnesení (§ 234 odst. 1 o.s.ř.), u věcně příslušného soudu (§ 235a odst. 1 o.s.ř.), je proti napadenému usnesení dle ust. § 229 odst. 4 přípustná a je i důvodná. Dle ust. § 229 odst. 4 o.s.ř. žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. Žaloba pro zmatečnost je dle ust. § 229 odst. 4 o.s.ř. důvodná nejen tehdy, kdy závěr odvolacího soudu o tom, že odvolání muselo být odmítnuto, je skutkově chybný, ale i tehdy, je-li chybný právně, tj. jestliže závěr o tom byl učiněn v rozporu se zákonem. V dané věci lze konstatovat již bez zkoumání skutkových okolností, že závěr odvolacího soudu o odmítnutí odvolání byl učiněn v rozporu se zákonem, když odvolací soud při šetření včasnosti odvolání nepostupoval v souladu s občanským soudním řádem. Rozsudek pro zmeškání byl v nalézacím řízení vydán dne 29. 4. 2005, tedy již za účinnosti zák. č. 59/2005 Sb. a odvolání proti tomuto rozsudku tak bylo již nutno projednat dle znění občanského soudního řádu ve znění zák. č. 59/2005 Sb. (článek II, bod 2 zák. č. 59/2005 Sb.). Dle ust. § 218a o.s.ř. nerozhodl-li předseda senátu soudu I. stupně dle § 208 odst.1, ačkoliv odvolání bylo podáno opožděně, rozhodne o odmítnutí odvolání odvolací soud. Je-li to třeba , provede potřebná šetření buď sám nebo prostřednictvím soudu I. stupně nebo soudu dožádaného. Dle ust. § 213b odst. 1 o.s.ř. ( vloženého do o.s.ř. zák. č. 59/2005 Sb.), v odvolacím řízení se postupuje dle § 118a; tento postup však nemůže vést k uplatnění nových skutečností či důkazů v rozporu s ust. § 205a nebo § 211a nebo k uplatnění procesních práv, která jsou za odvolacího řízení nepřípustná. Dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Ze zásady předvídatelnosti soudních rozhodnutí, která je obecná a byla Ústavním soudem i Nejvyšším soudem akcentována ještě před přijetím výše uvedené právní úpravy, plyne, že poučovací povinnost dle ust. § 213b odst. 1 o.s.ř. se uplatní nejen při dokazování v souvislosti s věcí samou, ale i při šetření včasnosti odvolání. O odmítnutí odvolání zde rozhodoval až odvolací soud, z povahy věci tedy prováděl šetření k otázce, která nebyla, protože ani nemohla být, řešena v řízení předcházejícím rozsudku soudu I. stupně. Omezení odvolacích novot uvedené v ust. § 205a či § 211a o.s.ř. tak na prokazování včasnosti odvolání v dané věci nedopadá. Odvolací soud proto měl v případě, že žalovaným předložené listiny dle jeho závěru neprokazovaly pobyt žalovaného mimo adresu, na kterou mu byl doručován rozsudek soudu I. stupně, žalovaného dle ust. § 213b odst. 1 a § 118a odst. 3 o.s.ř. na toto své hodnocení důkazů upozornit a zároveň ho poučit, aby v přiměřené lhůtě potřebné důkazy označil. Pokud odvolací soud takto nepostupoval a aniž poskytl potřebné poučení a dospěl ve svém usnesení k závěru, že ohledně svého tvrzení žalovaný neunesl důkazní břemeno, bylo jeho rozhodnutí o odmítnutí odvolání učiněné dle § 218a o.s.ř. předčasné a učiněné v rozporu s ust. § 213b odst. 1 a § 118a odst. 3 o.s.ř. Zdejší soud proto dle ust. § 235e odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení senátu 29 Co zrušil. Po právní moci tohoto zrušujícího usnesení věc znovu projedná soud, jehož rozhodnutí bylo zrušeno, právní názor vyslovený v tomto zrušujícím usnesení je pro něj závazný (§ 235h odst. 2 o.s.ř.). V tomto dalším řízení soud rozhodne i o nákladech řízení o žalobě pro zmatečnost (§ 235i odst. 1 o.s.ř.), když přitom vyjde i z ustáleného výkladu ust. § 74 odst. 1 písm. a) exekučního řádu upravujícího rozsah, ve kterém může exekutor zastupovat účastníka v rámci své exekutorské činnosti. Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání ve dvojím vyhotovení do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. V Praze dne 21. listopadu 2008 JUDr. Milan Chmelíček, v.r. s o u d c e