Nelze důvodně dovozovat, že se obhájce dozvěděl, že jeho povinnost obhajování skončila z data následujícího po dni, do kterého soud státnímu zástupci stanovil lhůtu k prohlášení o tom, že se vzdává odvolání.

7 To 486/2008 U s n e s e n í Městský soud v Praze v neveřejném zasedání konaném dne 18. prosince 2008 projednal v trestní věci odsouzené S. G., stížnost advokátky proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. srpna 2008 , sp.zn. 1 T 83/2007 a rozhodl t a k t o : Podle § 149 odst. 1 písm.a) tr.ř. se napadené usnesení zrušuje a současně se rozhoduje tak, že se podle § 151 odst. 3 tr.ř. (s odkazem na vyhlášku č. 177/1996 Sb. – advokátní tarif v platném znění) přiznává advokátce odměna a náhrada hotových výdajů včetně DPH v celkové výši 2.856,- Kč. O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1, sp.zn. 1T 83/2007 bylo rozhodnuto v trestní věci odsouzené S. G. tak, že podle § 151 odst. 3 tr.ř. se advokátce nepřiznává účtovaná odměna ve výši 2.856,- Kč za obhajobu obžalované S. G., a to za položky přesně specifikované ve výroku předmětného usnesení v celkové výši 2.856,- Kč. Jmenovaná advokátka byla ustanovena nyní již odsouzené S. G. Obvodním soudem pro Prahu 1 a podle § 151 odst. 2 tr.ř.a má tedy nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů obhájce, kdy trestní věc byla skončena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2.7.2007 sp.zn. 1T 83/2007, který nabyl právní moci dne 2.7.2007. Obhájkyně dle vyjádření obvodního soudu dne 7.7.2008 podala návrh na přiznání nákladů obhajoby, který byl soudu doručen dne 9.7.2008. Vyšší soudní úřednice rozhodla tak, jak je shora uvedeno a to s odkazem na tu skutečnost, že vycházela ze situace, že posledním úkonem právní služby obhajoby v hlavním líčení byl den 2.7.2007, kdy obhájkyně byla u hlavního líčení přítomna po celou dobu konání a nyní již odsouzená S. G. se vzdala práva odvolání proti rozsudku i za osoby oprávněné a obvodní státní zástupce přítomný u tohoto jednání, se nevyjádřil a byl mu stanoven termín ve smyslu ustanovení § 314d odst. 3 tr.ř. a to dvoudenní lhůta pro vyjádření se k opravnému prostředku, tedy do 4.7.2007 včetně. Dále uvádí odůvodnění rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1, že rozsudek nabyl právní moci 3.7.2007 (předtím uvádí 2.7.2007) a tím skončila tedy i povinnost advokátky dle názoru soudu I. stupně, proto tedy advokátka dle názoru soudu I. stupně podala žádost o proplacení své odměny a náhrady hotových výdajů včetně DPH opožděně. Její nárok je tedy dle názoru soudu I. stupně promlčen, neboť tento nárok může uplatnit ve smyslu ustanovení § 151 odst. 2 tr.ř. do jednoho roku ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká. Proti tomuto usnesení podala advokátka řádně a včas stížnost. Tuto stížnost stěžovatelka odůvodnila zejména tím, že soud I. stupně konstatuje v usnesení, že trestní věc byla skončena rozsudkem, který nabyl právní moci 2.7.2007 a z toho důvodu tedy (ač následně uvádí, že rozsudek nabyl právní moci dne 3.7.2007) soud I. stupně dovozuje, že den 2.7.2007 je dnem,kdy se advokátka dozvěděla, že povinnost obhajovat skončila, tedy v den konání hlavního líčení a vyhlášení rozsudku u soudu, ale s tímto závěrem se stěžovatelka nemůže ztotožnit. Trvá na tom, že jí bylo předmětné rozhodnutí v dané věci tedy rozsudek doručen 16.7.2007 a to ve formě písemného vyhotovení a v konkrétním případě tedy den, kdy se dozvěděla, že povinnost obhajovat skončila, je den 16.7.2007 a z toho dovozuje, že jednoznačně uplatnila nárok na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů včas, neboť tento nemohl zaniknout dříve než 16.7.2008, kdy osobně doručila předmětný návrh soudu I. stupně a to 9.7.2008 do podatelny. Stěžovatelka současně poukazuje na to, že její stížnost zejména směřuje proti takovému rozhodnutí soudu I. stupně, tedy proti takovémuto výkladu právě termínu „kdy se obhájce dozvěděl“ a dovozuje z jakého důvodu se jeví takovýto výklad nesprávným“. Ze všech těchto důvodů tedy navrhla, aby rozhodnutí soudu I. stupně učiněné prostřednictvím vyšší soudní úřednice bylo zrušeno a aby městský soud jako stížnostní soud po zrušení tohoto usnesení sám rozhodl tak, že jí přizná odměnu za obhajobu a náhradu hotových výdajů v rozsahu uplatněném v podání doručeném soudu dne 9.7.2008. Městský soud v Praze jako soud stížnostní podle § 147 odst. 1 tr.ř. z podnětu podané stížnosti advokátkou přezkoumal správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost i řízení předcházející napadenému usnesení a to v celé šíři a dospěl k jednoznačnému závěru o pochybení soudu I.stupně. Vzhledem k tomu markantnímu pochybení a nesprávnému výkladu zákonného ustanovení soudem I. stupně poté po zrušení předmětného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 písm.a) tr.ř. sám ve věci znovu rozhodl vzhledem k důvodnosti stížnosti advokátky. Pokud jde o podrobné přiznání jednotlivých nároků v celkové výši 2.856,- Kč, přiznal soud stížnostní jmenované advokátce tyto řádně účtované částky a to dle vyhlášky 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 písm.a) a § 13 odst. 3 citovaného předpisu. Odměna 2x jeden úkon právní služby , dvakrát po 1.000,- Kč- 10%, tj. 1.800,- Kč. Jiná odměna dvakrát režijní paušál a to 2x po 300,- Kč, tj. 600,- Kč, to znamená celkem včetně DPH z částky 2.400,- Kč ve výši 19%, tj. 456,- Kč, částku 2.856,- Kč . Takovéto vyúčtování bylo provedeno naprosto správně, odpovídá údajům uvedeným v trestním spisu, advokátka byla ustanovena obhájcem v dané trestní věci dne 11. června 2007, jak je patrno z čl. 40 trestního spisu.Ze spisu je pak dále patrno, že advokátka dne 9.7.2008 doručila Obvodnímu soudu pro Prahu 1 vyúčtování obhajoby v trestní věci odsouzené S. G. (čl. 44 a následující trestního spisu včetně faktury č. 200818, jak je založena ve spise včetně osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty s účinností od 1.7.2008, čl. 47) Ze spisu je pak zcela jednoznačně patrno, že návrh na potrestání podezřelé S. G. byl doručen soudu dne 7. června 2007, zjednodušené řízení proběhlo dne 8. června 2007, kdy byla jmenovaná propuštěna ze zadržení a převedena do výkonu trestu odnětí svobody a byla jí ustanovena shora jmenovaná obhájkyně (stěžovatelka). Hlavní líčení pak následně proběhlo dne 2.7.2007 za přítomnosti obhájce zplnomocněného k tomu právě advokátkou, kdy byl vynesen rozsudek. Obviněná se vzdala práva odvolání proti rozsudku i za osoby oprávněné a vzhledem k tomu, že se státní zástupce nevyjádřil, byla mu stanovena ve smyslu ustanovení § 314d odst. 3 tr.ř. dvoudenní lhůta pro vyjádření k možnosti užití opravného prostředku. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že se jedná o lhůtu pořádkovou. Pokud jde o rozsudek v dané věci ze dne 2.7.2007, byl tento advokátce doručen dne 16.7.2007 rovněž tak její klientce S. G. i obvodnímu státnímu zastupitelství, jak je patrno z čl . 34 trestního spisu. Na originálu rozsudku není doposud vyznačena právní moc, tedy ve spise toto vyznačení absentuje. Z referátu, učiněného předsedkyní senátu je patrno, že rozhodnutí nabylo právní moci dne 3.7.2007 (čl.34 2. Strana). Ze shora uvedených skutečností jednoznačně vyplývá, že advokátka uplatnila svůj zákonný nárok řádně a včas. Ve smyslu ustanovení § 151 odst. 2 tr.ř. je nárok třeba uplatnit do jednoho roku ode dne , kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká. Stěžovatelka řádně uvedla, že tímto dnem je v daném případě doručení písemně vyhotoveného rozsudku, tj. den 16.7.2007, kdy se obhájkyně dozvěděla vzhledem k předchozímu vyjádření státního zástupce, že její povinnost obhajovat nyní již pravomocně odsouzenou S. G. skončila. Jestliže tedy její návrh byl doručen do kanceláře Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 9.7.2008, byl doručen řádně a včas a její nárok byl tedy řádně uplatněn. Výraz dozvěděl se, je v daném případě třeba vykládat velmi široce a nelze ho zužovat takto nepřípustným způsobem, jak to bylo učiněno soudem I. stupně osobou vyšší soudní úřednice. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem byly shledány stížnostní námitky stěžovatelky naprosto důvodnými a proto bylo rozhodnuto tak, jak shora uvedeno a napadené usnesení soudu I. stupně bylo zrušeno a stížnostní soud ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 písm.a) tr.ř. znovu sám rozhodl o přiznání odměny, náhrady hotových výdajů včetně DPH stěžovatelce, neboť řádně veškeré podklady k tomuto doložila a skutečnosti v jejím vyúčtování uvedené odpovídají skutečnostem, které jsou patrny z trestního spisu. Její nárok byl tedy uplatněn řádně a včas. Za této situace tedy byla její stížnost shledána naprosto důvodnou. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není další řádný opravný prostředek přípustný. V Praze dne 18. prosince 2008 JUDr. Hana Hubáčková, v.r. předsedkyně senátu