Pokud byl trest zákazu pobytu uložen vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody, započíná až po jeho výkonu. Pokud byl trest odnětí svobody přerušen dlouhodobě ze zdravotních důvodů (v daném případě na dobu jednoho roku), je třeba propuštění z výkonu přerušeného trestu chápat analogicky jako vykonání trestu a v důsledku toho je zřejmé, že v této době trest zákazu pobytu běží.

9 To 182/2008 - 7 U s n e s e n í Městský soud v Praze projednal ve veřejném zasedání konaném dne 14. května 2008 odvolání s t á t n í h o z á s t u p c e podané v neprospěch obžalovaného M. Č. proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 sp.zn. 4 T 90/2007 ze dne 30.7.2007, a rozhodl t a k t o: Podle § 258 odst. 1 písm. b/, c/ tr.ř. se napadený rozsudek z r u š u j e v celém rozsahu a podle § 259 odst. 1 tr.ř. se věc v r a c í obvodnímu soudu k novému rozhodnutí. O d ů v o d n ě n í Napadeným rozsudkem byl obžalovaný M. Č. podle § 226 písm. b/ tr.ř. zproštěn návrhu na potrestání pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. a/ tr.zák., kterého se dopustil tak, že nejméně dne 2.7.2007 se zdržoval v Praze 1, ačkoliv rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp.zn. 9 T 55/2006 ze dne 6.10.2006 mu byl uložen mimo jiné trest zákazu pobytu v Praze na dobu dvou let. Proti tomuto rozsudku podal řádně a včas odvolání státní zástupce v neprospěch obžalovaného. Dle jeho názoru se obvodní soud nevypořádal se všemi skutečnostmi významnými pro rozhodnutí. Otázku započítávání trestu zákazu pobytu v době přerušení výkonu trestu odnětí svobody je třeba posuzovat s ohledem na účel trestu jako takového ve smyslu § 23 odst. 1, 2 tr.zák. Úvahy soudu o nenaplnění subjektivní stránky zažalovaného trestného činu nemají oporu v provedených důkazech, neboť soud si neopatřil žádný důkaz, který by potvrzoval obhajobu obžalovaného, že se v Praze zdržoval opravdu v důsledku léčby. Navrhuje zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k novému projednání. Městský soud v Praze přezkoumal podle § 254 odst. 1 tr.ř. napadený rozsudek a jemu předcházející řízení z hlediska vytýkaných vad a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Obvodní soud neprovedl dokazování v dostatečném rozsahu a zejména jeho právní závěry nejsou správné. Pokud judikatura, která je výkladem zákona, některou otázku zatím neřeší, musí soud k takovému výkladu přistoupit sám a použít za tím účelem logiky, zdravého úsudku a obecných ustanovení trestního zákona (v daném případě týkajících se účelu trestu a účelu trestu zákazu pobytu konkrétně). Pokud byl trest zákazu pobytu uložen vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody, započíná až po jeho výkonu. Pokud ovšem trest odnětí svobody byl přerušen dlouhodobě ze zdravotních důvodů (v daném případě na dobu jednoho roku), je třeba propuštění z výkonu přerušeného trestu chápat analogicky jako vykonání trestu a je naprosto logické, že v této době trest zákazu pobytu běží. Druhá úvaha obvodního soudu o existenci „vážného důvodu“ k pobytu obžalovaného v Praze je pak zčásti pochybná, zčásti pak vůbec neobjasněná. Obžalovaný byl zadržen policií v Praze nikoli v souvislosti s podrobováním se nezbytné akutní léčbě, ale proto, že se povaloval na trávníku před Hlavním nádražím. Jde o dlouhodobého těžkého narkomana, soustavně páchajícího trestnou činnost, který je v současné době zase ve vazbě pro majetkovou trestnou činnost spáchanou v době, kdy se měl v Praze podrobovat nezastupitelné lékařské péči. Proto lze důvodně usuzovat, že obžalovaný se na území hl.m.Prahy namísto z důvodu léčby zdržuje proto, aby zde mohl fetovat a páchat trestnou činnost, nicméně jde pouze o byť důvodnou domněnku odvolacího soudu, která nechce brát obžalovanému prostor pro jeho obhajobu. Tu ovšem musí obvodní soud prověřit, což zatím naprosto pominul. Z usnesení o přerušení výkonu trestu odnětí svobody na čl. 43 spisu plyne, že léčba onemocnění obžalovaného, jež bylo důvodem přerušení trestu odnětí svobody, byla zajištěna v Kolíně, tedy v rámci jeho bydliště, nikoli v Praze. Proto obvodní soud zjistí průběh této léčby dotazem na příslušné zdravotnické zařízení a ověří druh onemocnění obžalovaného, který dosud zjistil jen z jeho výpovědi. Obžalovaného vyslechne, kde se v Praze léčil, zejména v den zadržení, a ověří tak jeho obhajobu. Teprve poté bude zvažovat existenci „vážného důvodu“ k pobytu obžalovaného v Praze a znovu ve věci v souladu s pokyny uvedenými shora a v souladu se zákonem rozhodne. Poučení: Proti tomuto usnesení není další řádný opravný prostředek přípustný. V Praze dne 14. května 2008 JUDr. Eva B u r i a n o v á ,v.r. předsedkyně senátu Vypracoval. JUDr. Václav Kašík