Prominutí zmeškání lhůty k vyjádření žalovaného na základě výzvy soudu podle § 114b odst. 1 o.s.ř. postupem podle § 58 odst. 1 o.s.ř. je vzhledem k nastalým účinkům fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o.s.ř. vyloučeno.

20Co 87/2009 - 46 U S N E S E N Í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Ivany Klimešové a JUDr. Zuzany Sváčkové v právní věci žalobce: Č. p., a.s., se sídlem v P-1, S. 75/16, zast. advokátem, proti žalovanému: J. T., bytem v P-8, V. 385/9, zast. advokátem, o zaplacení 1.228,- Kč s přísl., k odvolání žalovaného proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 4.2.2009, č.j. 26C 313/2008 – 38, t a k t o: Usnesení soudu I. stupně se p o t v r z u j e. O d ů v o d n ě n í: Napadeným usnesením zamítl soud I. stupně návrh žalovaného ze dne 26.11.2008 na prominutí zmeškání lhůty k podání vyjádření ve věci samé. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že usnesením č.j. 26C 313/2008 – 12 ze dne 7.7.2008 byl žalovaný ve smyslu ust. § 114b o.s.ř. vyzván, aby se v případě, že podá odpor proti současně vydanému platebnímu rozkazu, ve lhůtě 30 dnů, běžící od podání odporu, písemně vyjádřil k věci samé, případně sdělil, jaký vážný důvod mu ve vyjádření brání. Současně jej poučil o následcích nevyhovění této výzvě. Žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu dne 14.10.2008 a lhůta k vyjádření mu marně uplynula dne 13.11.2008. Žalovaný se k věci písemně vyjádřil až dne 26.11.2008 a současně požádal o prominutí zmeškání lhůty k vyjádření s tím, že z důvodu pracovní neschopnosti, trvající od 15.9.2008, nebyl schopen odůvodnit odpor proti platebnímu rozkazu ve stanovené 30 denní lhůtě. Podle doloženého potvrzení je žalovaný v pracovní neschopnosti od 15.9.2008 dosud, má povolené vycházky denně od 8 hod. do 12 hod. a od 14 hod. do 16 hod., podle lékařské zprávy ze dne 15.9.2008 není žalovaný omezen v chůzi a podle lékařských zpráv ze dne 20.10.2008, 3.11.2008 a 12.11.2008 žalovaný v uvedených dnech absolvoval lékařské vyšetření a jeho potíže odeznívají. Soud I. stupně konstatoval, že zdravotní potíže žalovaného v rozhodném období (od podání odporu 14.10.2008 do 13.11.2008) nebyly takového rázu, aby mu znemožňovaly byť jen oznámit překážku, která mu ve vyjádření bránila. Žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu v době pracovní neschopnosti a nic mu tak nebránilo, aby v jeho rámci sdělil uvedenou překážku soudu. Z těchto důvodů neshledal omluvitelné důvody pro prominutí zmeškání lhůty k vyjádření ve smyslu § 58 odst. 1 o.s.ř. a návrh žalovaného zamítl. Proti tomuto usnesení podal žalovaný včas odvolání. Poukázal na to, že trpí bolestivým onemocněním, při kterém musí být na lůžku a že doložil trvání své pracovní neschopnosti. Současně zdůraznil, že žije sám a jeho zdravotní stav mu nedovolil zformulovat a doložit tak složité podání, jakým je odůvodnění odporu, v němž musí být uvedeny veškerá rozhodující skutková tvrzení a důkazy, ani odeslat omluvu soudu. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se žalovanému promíjí zmeškání lhůty k podání „odporu“. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, aniž by nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o.s.ř.) a odvolání opodstatněným neshledal. Podle ust. § 114b odst. 5 o.s.ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odst. 1 včas nevyjádří ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. Podle obsahu spisu soud I. stupně ve věci rozhodl platebním rozkazem ze dne 7.7.2008, jehož součástí byla řádná výzvy k vyjádření dle § 114b odst.1 o.s.ř. (č.l. 12 a 13 spisu), který společně s žalobou doručil žalovanému do vlastních rukou dne 30.9.2008. Žalovaný podal dne 14.10.2008 proti platebnímu rozkazu odpor (č.l. 17 spisu), který ve stanovené lhůtě 30 dnů, běžící od jeho podání, neodůvodnil, ani nesdělil, jaký důvod mu ve vyjádření brání, ačkoliv byl o následcích nesplnění výzvy řádně poučen. Posledním dnem k podání kvalifikovaného vyjádření, případně ke sdělení překážek, které mu ve vyjádření brání, byl čtvrtek 13.11.2008. Zákonným důsledkem nesplnění výzvy, dané podle § 114b odst. 1 o.s.ř., je podle §114b odst. 5 o.s.ř. fikce uznání žalobou uplatněného nároku. Vzniku této fikce může zabránit jen včasné vyjádření žalovaného k žalobě nebo existence vážného důvodu, který v jeho podání žalovanému brání, a jeho včasné sdělení soudu ve lhůtě, stanovené ve výzvě. Prominutí zmeškání lhůty k vyjádření žalovaného na základě výzvy soudu podle § 114b odst. l o.s.ř. postupem podle § 58 odst. l o.s.ř. je proto vzhledem k nastalým účinkům fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o.s.ř. vyloučeno. S odhlédnutím od uvedeného je třeba poukázat na to, že žalovaný v daném případně podal odpor proti platebnímu rozkazu v době své pracovní neschopnosti, má lékařem povoleny pravidelné vycházky a navštěvuje lékaře. Tyto okolnosti jednoznačně svědčí o tom, že ani nebyl v situaci, která by mu neumožnila sdělit soudu, že u něj nastal vážný důvod, který mu brání podat ve stanovené lhůtě kvalifikované vyjádření k žalobě. Soud I. stupně proto správně návrh žalovaného na prominutí zmeškání lhůty k podání vyjádření zamítl. Z výše popsaných důvodů odvolací soud usnesení soudu I. stupně ve jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Praze dne 23. března 2009 JUDr. Irena S a r a l i e v o v á , v.r. předsedkyně senátu