Za situace, kdy je doručena výpověď ze společného nájmu bytu oběma manželům, stačí, když ve lhůtě 60ti dnů ve smyslu ustanovení § 711 odst. 3 obč. zák. podá žalobu na určení neplatnosti této výpovědi jen jeden z nich. Návrh na přistoupení druhého manžela do řízení na straně žalobce (§ 92 odst. 1 o.s.ř.) může být podán i po uplynutí lhůty výše uvedené.

14 Co 1/2009 – 52 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Veselé a soudců JUDr. Jany Šrédlové a JUDr. Ivy Suneghové v právní věci žalobců: a) J. T., b) B. T., oba bytem P-4, K. 16/293, oba zastoupeni advokátem se sídlem P-2, O. 273/13, proti žalovanému: S. s.r.o. se sídlem P-4, K.16/293, IČ 49703382, zast. advokátem, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, o odvolání žalovaného do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. listopadu 2008, č.j. 12 C 188/2008 – 34, t a k t o: I. Rozsudek soudu I. stupně se p o t v r z u j e . II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náklady odvolacího řízení 9.000,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta. O d ů v o d n ě n í: Napadeným rozsudkem určil soud I. stupně, že výpověď z nájmu bytu č. 6, 2+1 s příslušenstvím, III. kategorie, nacházejícího se ve 3. podlaží domu č.p. 293, K.16, P-4 – N., kterou dal žalovaný žalobcům dne 4.4.2008, je neplatná (výrok I.) a uložil žalovanému zaplatit žalobcům náklady řízení 10.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta (výrok II.). Žalobu na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu podala pouze prvá žalobkyně. Dne 21.10.2008 navrhla přistoupení svého manžela – druhého žalobce do řízení. Soud I. stupně jeho přistoupení do řízení připustil usnesením ze dne 29.10.2008. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že prvá žalobkyně byla na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26.6.1980, sp. zn. 7C 68/80, kterým bylo zrušeno společné užívací právo k předmětnému bytu manželů J. T. a A. L. a výlučnou uživatelkou byla určena J. T., výlučnou nájemkyní tohoto bytu. Právní mocí uvedeného rozsudku se stal společným nájemcem bytu tehdejší manžel prvé žalobkyně, tedy druhý žalobce. Dne 4.4.2008 dal žalovaný oběma žalobcům výpověď z nájmu bytu dle § 710 odst. 2 písm. c) o.z., neboť jsou vlastníky jiné bytové jednotky č. 574/2, k.ú. M. S.. Výpověď z nájmu byla doručena oběma žalobcům. Žalobci nezpochybňovali skutečnost, že jsou vlastníky bytové jednotky 1+0 s celkovou podlahovou plochou 16,6 m2, k.ú. M. S. Dle dopisu ze dne 28.7.2008 si ostatní nájemci stěžují na porušování dobrých mravů v domě synem žalobců. Soud I. stupně dospěl k následujícím závěrům. Oba žalobci jsou věcně aktivně legitimováni. Správně byla výpověď z nájmu dána oběma žalobcům a oběma byla také doručena, neboť byt je ve společném nájmu manželů. Prvá žalobkyně podala žalobu včas, ve lhůtě 60 dnů od doručení výpovědi dle § 711 odst. 3 o.z. Tímto okamžikem došlo k zastavení běhu této lhůty a je nerozhodné, zda návrh na přistoupení druhého žalobce do řízení byl podán rovněž ve lhůtě 60 dnů od doručení výpovědi z nájmu bytu. Výpovědní důvod není naplněn. Byt žalobců na M. S. má podlahovou plochu včetně koupelny a WC jen 16,6 m2, jedná se o jednu místnost. Na žalobcích nelze spravedlivě požadovat, aby užívali jen tento byt, který by jim nezajistil důstojné bydlení. Byt, ze kterého je žalobcům dána výpověď, má podlahovou plochu asi 60 m2. Z hlediska zákonných výpovědních důvodů je nerozhodné, zda byt na M. S. představuje pro žalobce majetkovou hodnotu, za kterou by si mohli pořídit jiné bydlení. Výpověď z nájmu bytu je tedy neplatná a žalobě bylo vyhověno. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Uvedený rozsudek napadl včasným odvoláním žalovaný. Namítal následující. Neplatnosti výpovědi z nájmu bytu se v zákonné prekluzívní lhůtě musí dovolat všichni společní nájemci bytu. Pokud se druhý žalovaný stal účastníkem řízení až právní moci usnesení o jeho přistoupení, tedy po uplynutí zákonné prekluzívní lhůty pro podání žaloby na určení neplatnosti výpovědi z nájmu, měla být žaloba pro opožděnost zamítnuta. Je v rozporu s dobrými mravy, pokud žalobci zakoupili byt v nejlukrativnější části P. a přitom uspokojují svou bytovou potřebu v předmětném bytu za neregulované nájemné a pokud syn žalobců svým chováním obtěžuje ostatní nájemce domu. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl. Žalobci ve svém vyjádření požadovali potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Společný nájem bytu manželů svědčí oběma společně a nerozdílně. Pokud podal žalobu v zákonné lhůtě jen jeden z manželů, domáhal se právní ochrany i ve prospěch druhého manžela. Dle § 701 odst. 1 o.z. je obrana proti výpovědi z nájmu bytu běžnou věcí ve smyslu zájmu na zachování možnosti uspokojování potřeby bydlení. Tedy žalobu mohla podat jen prvá žalobkyně i ve prospěch druhého žalobce. Navíc dle § 701 odst. 2 o.z. jsou ve vztahu ke třetím osobám oba žalobci oprávněni společně a nerozdílně. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o.s.ř. a řízení dále doplnil (§ 213 odst. 3, 4 o.s.ř.). Z nájemní smlouvy uzavřené dne 1. 4. 1992 mezi I. L. na straně pronajimatele a prvou žalobkyní na straně nájemce bylo zjištěno, že pronajimatel dle zákona č. 87/1991 Sb. vstoupil do práv dosavadního pronajimatele OPBH P-4. Prvá žalobkyně je nájemcem předmětného bytu s tím, že v domácnosti žijí B. T., manžel, R. T., syn, a L. T., dcera. Z doručenek dokladujících zaslání výpovědi z nájmu bytu ze dne 4.4.2008 každému ze žalobců bylo zjištěno, že výpověď byla doručena osobně prvé žalobkyni dne 8.4.2008 a druhému žalobci dne 15.4.2008. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu byla podána prvou žalobkyní dne 2.6.2008. U jednání odvolacího soudu uvedla prvá žalobkyně, že s A. L. se rozvedla v roce 1976 a za druhého žalobce se provdala v roce 1977. V bytu žije kromě žalobců syn žalobkyně z předchozího manželství P. L., který je od roku 1999 po autohavárii plně invalidní. Dcera L. se odstěhovala v roce 2001, syn R. bydlí od roku 2004 nebo 2005 v bytu žalobců na M.S. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. Podstatný rozdíl v řízeních týkajících se výpovědi z nájmu bytu před a po novele občanského zákoníku provedené zákonem č. 107/2006 Sb. je v koncepci výpovědi z nájmu bytu. Podle § 711 odst. 3 o.z. v platném znění písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta (§ 710 odst. 2), poučení nájemce o možnosti podat do šedesáti dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, a pokud nájemci podle tohoto zákona přísluší bytová náhrada, závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu. Podle občanského zákoníku ve znění zákona č. 107/2006 Sb. je výpověď z nájmu bytu z hlediska existence uplatněného výpovědního důvodu platným právním úkonem, pokud není podána žaloba na určení neplatnosti výpovědi dle § 711 odst. 3 o.z.. Tedy dokud není podána v zákonné 60- denní lhůtě od doručení výpovědi z nájmu bytu žaloba na určení neplatnosti z nájmu bytu, platí, že uplatněný výpovědní důvod je dán. Nepodání žaloby má tedy hmotněprávní účinky způsobující zánik nájmu jeho výpovědí. Je nesporné, že předmětný byt je ve společném nájmu žalobců jako manželů. Prvá žalobkyně se stala výlučnou nájemkyní předmětného bytu na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26.6.1980, sp. zn. 7 C 68/80. Jelikož v té době byla již provdána za druhého žalobce (manželství uzavřeno v roce 1977), vzniklo oběma žalobcům právo společného užívání bytu dle § 175 odst. 1 o.z. ve znění naposledy zákona č. 146/1971 Sb., a následně dnem 1.1.1992 právo společného nájmu bytu dle § 871 odst. 1 o.z. ve znění zákona č. 509/1991 Sb. Dle již ustálené judikatury týkající se řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu dle občanského zákoníku ve znění před novelou provedenou zákonem č. 107/2006 Sb. mají manželé - společní nájemci bytu ve smyslu § 703 a násl. o.z. - postavení nerozlučných společníků (R 56/97 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 613/2003). Výpověď z nájmu bytu musí být dána oběma manželům a oběma musí být také doručena (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 Cdon 37/97). Postavení manželů jako nerozlučných společníků se projevuje v tom, že oba manželé musí být účastníky soudního řízení, jinak je třeba žalobu zamítnout pro nedostatek věcné legitimace (R 56/97). Např. pokud je žaloba podána jen jedním z manželů a druhý manžel s podáním žaloby nesouhlasí, je nutno jej žalovat, tedy uvést na místě žalovaného. Pokud nejsou účastníky řízení oba manželé jako nerozluční společníci, lze zabránit zamítnutí žaloby pro nedostatek věcné legitimace návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení podle § 92 odst. 1 o.s.ř. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 613/2003). Uvedené judikatorní závěry lze použít beze zbytku i pro řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu dle § 711 odst. 3 o.z. ve znění zákona č. 107/2006 Sb. účinného od 31.3.2006, tedy v tomto případě. Zde byla totiž dána výpověď z nájmu bytu až 4.4.2008, tedy již za účinnosti novelizovaného občanského zákoníku. Rozdílem je to, že nájemci nejsou již na straně žalovaných, když původně byli žalováni nájemci na přivolení k výpovědi z nájmu bytu pronajimateli, ale na straně žalobců, neboť nyní žalují v zákonem stanovených výpovědních důvodech nájemci na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu žalované pronajimatele. Tedy namísto pasivní věcné legitimace lze hovořit jen o aktivní věcné legitimaci. Tedy i v prostředí nerozlučného společenství manželů – nájemců na straně žalobce platí, že žalobu může podat i jen jeden z manželů. Druhý manžel pak musí být účastníkem řízení a je lhostejno, zda na straně žalobce nebo na straně žalovaného. Pokud může druhý manžel vystupovat i na straně žalovaného, je nerozhodné, zda bude jeho vstup do řízení na straně žalobce dle § 92 odst. 1 o.s.ř. navrhován ve lhůtě dle § 711 odst. 3 o.z. v platném znění. Závěr o tom, že z včasně podané žaloby na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu má prospěch i manžel, jehož lhůta dle § 711 odst. 3 o.z. již uplynula, dovozují při své přednáškové činnosti i soudci Nejvyššího soudu ČR Doc. JUDr. V. K., CSc. a JUDr. M. F. Za situace, kdy je doručena výpověď ze společného nájmu bytu oběma manželům, stačí, když ve lhůtě 60ti dnů ve smyslu ustanovení § 711 odst. 3 obč. zák. podá žalobu na určení neplatnosti této výpovědi jen jeden z nich. Návrh na přistoupení druhého manžela do řízení na straně žalobce (§ 92 odst. 1 o.s.ř.) může být podán i po uplynutí lhůty výše uvedené. Z výše uvedeného dovozuje odvolací soud, že je dána věcná aktivní legitimace žalobců. Žalobkyni byla doručena výpověď z nájmu bytu 8.4.2008 a žaloba byla podána 2.6.2008, tedy ve lhůtě dle § 711 odst. 3 o.z. Pak je nerozhodné, že vstup druhého žalobce, kterému byla doručena výpověď z nájmu 15.4.2008, byl navržen až 21.10.2008, tedy po uplynutí lhůty dle § 711 odst. 3 o.z. Zbývá tedy posoudit existenci výpovědního důvodu. Dle § 711 odst. 2 písm. c) o.z. pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt. Zde je nesporné, že žalobci byt 1+0 s celkovou podlahovou plochou 16,6 m2, k.ú. M. S. sice vlastní, ale neužívají, neboť v něm bydlí syn žalobců R.T. Navíc na žalobcích nelze spravedlivě požadovat, aby tento byt užívali, neboť je zejména svou velikostí a vybavením nevyhovující bytové potřebě rodiny žalobců, kterou tvoří nejen oba žalobci, ale i plně invalidní syn žalobkyně P. L. Zatímco byt, ze kterého byla dána žalobcům výpověď, je bytem 2+1 s příslušenstvím, byt na M. S. je jen jednou místností o celkové výměře včetně WC, chodby a koupelny jen 16,6 m2. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1649/2003). Je irelevantní argumentace žalovaného ustanovením § 3 odst. 1 o.z. Žalovaný takto dovozuje rozpor chování žalobců s dobrými mravy, když investovali finanční prostředky do bytu na M. S., který můžou pronajímat za neregulované nájemné, a když syn žalobců narušuje pořádek v domě. Prostřednictvím ustanovení § 3 odst. 1 o.z., podle kterého výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nelze konstituovat existenci dalšího výpovědního důvodu, který není v ustanovení § 711 odst. 2 o.z. uveden. Žalovaný dal žalobcům výpověď z nájmu dle § 711 odst. 1 písm. c) o.z., nikoliv např. dle § 711 odst. 2 písm. a) o.z. Na základě shora uvedeného postupoval odvolací soud dle § 219 o.s.ř. a rozsudek soudu I. stupně včetně správného akcesorického výroku o nákladech řízení jako věcně správný potvrdil. Žalobci jako věcně aktivně legitimovaní účastníci podali ve lhůtě dle § 711 odst. 3 o.z. žalobu na určení neplatnosti výpovědi. Použitý výpovědní důvod dle § 711 odst. 2 písm. c) o.z. není naplněn, tudíž výpověď z nájmu bytu je neplatná. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci mají nárok na odměnu dle § 7 písm. d) vyhl. č. 484/2000 Sb. zvýšené o 30 % v částce 7.800,- Kč a čtyři režijní paušály po 300,- Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dvakrát zaslání vyjádření k odvolání a dvakrát účast u jednání odvolacího soudu), celkem 9.000,- Kč (zástupce žalobců není plátcem DPH). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e n í dovolání přípustné, ledaže dovolací soud na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím soudu I. stupně dospěje k závěru, že rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. V Praze dne 13. února 2009 JUDr. Milada V e s e l á , v.r. předsedkyně senátu