Soud usnesením, jímž rozhoduje o žalobě na nařízení prodeje zástavy, vždy rozhodne o náhradě nákladů řízení vyhoví-li žalobě, nestanoví k zaplacení přiznané náhrady nákladů řízení lhůtu k plnění s ohledem na to, že tato pohledávka se uspokojuje, stejně jako zajištěná pohledávka a její ostatní příslušenství – z výtěžku prodeje zástavy.

U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudců JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Aleše Nezdařila ve věci žalobce: K., a.s. se sídlem v P-1, N. P. 33/969, proti žalované: A. H., bytem L. 509/35, P-9, o nařízení soudního prodeje zástavy, k odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 2. 7. 2010, č.j. 53C 514/2009-22, t a k t o : I. Usnesení soudu I. stupně se m ě n í tak, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 7. 5. 2010, č.j. 53C 514/2009-18 se doplňuje takto: Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 3.000,-Kč. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Usnesením ze dne 2. 7. 2010, č.j. 53 C 514/2009-22 zamítl soud I. stupně návrh žalobce na vydání doplňujícího rozhodnutí o nákladech řízení. Své usnesení odůvodnil tím, že soudem I. stupně bylo rozhodnuto o soudním prodeji zástavy a záměrně o nákladech řízení mezi účastníky nebylo rozhodováno, neboť o nich bude rozhodnuto až ve druhé fázi, tj. až v rámci vykonávacího řízení. Tento názor soudu I. stupně vychází z nálezu Ústavního soudu sp.zn. II.ÚS 114/06. Usnesení napadl včasným odvoláním žalobce. Namítal, že závěr soudu nemá oporu v platné legislativě. Výrok o náhradě nákladů řízení musí obsahovat každé rozhodnutí soudu, jímž se řízení u něj končí. V daném případě soud rozhodl o nařízení prodeje zástavy a řízení tak ukončil, aniž by rozhodl o nákladech řízení. Soud měl o nákladech rozhodnout z úřední povinnosti a přiznat náhradu nákladů řízení žalobci, který byl ve sporu úspěšný. Z uvedeného důvodu navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3.000,- Kč představující zaplacený soudní poplatek. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a § 212a o.s.ř. a, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné. Dle § 167 odst. 2 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku. Dle ust. § 166 odst. 1 o.s.ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Dle odst. 2 cit. ust. doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne. Soud I. stupně rozhodl o nařízení soudního prodeje zástavy usnesením ze dne 7. května 2010 a soud I. stupně tímto usnesením nerozhodl o nákladech řízení. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 4.6.2010 a žalobce podal návrh na doplnění rozhodnutí soudu I. stupně dne 9.6.2010, tj. v zákonem stanovené 15tidenní lhůtě od doručení rozhodnutí. Podle ustanovení § 200y odst. 1 o. s. ř. řízení o soudním prodeji zástavy je zahájeno na základě žaloby, kterou se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li zvláštní právní předpisy soudní prodej zástavy. Podle ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, a kdo je zástavním dlužníkem. Podle ustanovení § 200za odst. 3 o. s. ř. podle vykonatelného usnesení o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy. Zástavní právo je definováno jako právní institut, který slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn, s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy (srov. § 152 občanského zákoníku). Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem včas splněna nebo byla-li splněna po své splatnosti jen částečně anebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky (zbytku pohledávky nebo příslušenství) z výtěžku zpeněžení zástavy (srov. § 165 odst. 1 občanského zákoníku). Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele buď ve veřejné dražbě, nebo soudním prodejem zástavy (srov. § 165a odst. 1 občanského zákoníku). Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud vykonatelným usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, která začíná podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy . Je-li prodávanou zástavou nemovitá věc, užijí se na výkon rozhodnutí prodejem této zástavy ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak (srov. § 338a odst. 1 o. s. ř.). Dle nálezu Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 114/2006 je porušením práva na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny základních práv a svobod základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod základních práv a svobod), pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za občanského soudního řádu), současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy, rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. Odvolací soud dospěl k závěru, že o nákladech řízení je nutno rozhodnout již v první fázi rozhodování, tj. při nařízení soudního prodeje zástavy dle § 200y - § 200za o.s.ř., a to přes odlišnou judikaturu Ústavního soudu výše uvedenou. Byť hovoříme o dvou fázích soudního prodeje zástavy, jedná se o dvě samostatná řízení. Rozhodnutím o nařízení soudního prodeje zástavy se končí řízení o nařízení soudního prodeje zástavy zahájené na základě žaloby, kterou se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a dle §151 odst.1 věta prvá o.s.ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Přiznané náklady řízení se stávají příslušenstvím pohledávky zajištěné zástavním právem (§ 121 odst. 3 obč. zák.) a lze je uspokojit pouze prodejem zástavy (§ 165 obč. zák.). Druhá fáze soudního prodeje zástavy je rovněž samostatným řízením, které je zahájeno podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy. Z uvedeného vyplývá, že soud v usnesení, jímž rozhoduje o žalobě na nařízení prodeje zástavy, vždy rozhodne o náhradě nákladů řízení; vyhoví-li žalobě, nestanoví k zaplacení přiznané náhrady nákladů řízení lhůtu k plnění s ohledem na to, že tato pohledávka se uspokojuje - stejně jako zajištěná pohledávka a její ostatní příslušenství - z výtěžku prodeje zástavy. Ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tj. vykonávací dle části šesté o.s.ř. (§ 338a o.s.ř.) se řeší otázka existence pohledávky zajištěné zástavním právem, skutečná výše pohledávky atd.. V této fázi pak je způsobilou námitkou zástavního dlužníka např. promlčení zástavního práva a zánik zajištěné pohledávky. Namítne-li povinný důvodně promlčení zástavního práva či zánik pohledávky, soud výkon rozhodnutí prodejem zástavy zastaví (§ 268 o.s.ř.), přičemž při zastavení výkonu rozhodnutí přihlédne k zániku nebo promlčení zástavního práva, i když k nim došlo před vydáním usnesení o nařízení prodeje zástavy. Shodně se k této otázce vyjadřuje i judikatura R 37/2005, podle které to, že v řízení o soudním prodeji zástavy soud zkoumá jen skutečnosti uvedené v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (§ 268 odst. 3 o. s. ř.) nebo vylučovací (excindanční) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř.. Z uvedeného plyne, že náklady řízení přiznané oprávněnému v první fázi řízení budou uspokojeny spolu s pohledávkou jako její příslušenství v rámci rozvrhu výtěžku prodeje zástavy. Jestliže však na základě oprávněné námitky zástavního dlužníka bude výkon rozhodnutí prodejem zástavy zastaven, nebudou uspokojeny ani náklady řízení jako příslušenství pohledávky, neboť příslušenství pohledávky lze uspokojit pouze prodejem zástavy. Zástavní dlužník tedy není zkrácen na svých právech, neboť ve druhé fázi řízení může vznášet námitky vůči pohledávce a tyto námitky jsou způsobilou obranou i proti jejímu příslušenství. Shodně je řešena tato problematika v komentáři Občanského soudního řádu I autorů Drápal, Bureš a kol., vydaném nakladatelstvím C. H. Beck v roce 2009, str. 1560. Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval dle § 220 o.s.ř. a usnesení soudu I. stupně změnil, jak je uvedeno ve výroku. O nákladech odvolacího řízení soud rozhodl dle ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž úspěšnému žalobci v odvolacím řízení náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Praze dne 22. září 2010 JUDr. Jana Š r é d l o v á v. r. předsedkyně senátu