Nedošlo-li v exekuci prodejem nemovitosti k řádnému popření přihlášené pohledávky do doby rozhodnutí soudního exekutora o rozvrhu rozdělované podstaty, nemůže účastník účinně popřít pohledávku v odvolání proti rozvrhovému usnesení.

16Co 171/2010-94 U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy  JUDr. Milana Chmelíčka a soudců JUDr. Ivy Březinové a Mgr. Martina Jachury ve věci oprávněného: Č.P., a.s., , se sídlem S. 16/75, P 1, proti povinnému: S. V., , bytem F. P 5, exekuce prodejem nemovitostí pro 32.875,- Kč s přísl., o odvolání povinného proti usnesení  JUDr. Marcely Miklové soudní exekutorky Exekutorského úřadu Praha – západ ze dne 23.března 2010, č.j. 051/2246/10/Ex 443/03, t  a  k t o: Usnesení soudní exekutorky  s e   p o t v r z u j e . O d  ů v o d  n ě n í   Napadeným usnesením soudní exekutorka z rozdělované podstaty ve výši  700.000,- Kč  uspokojil  přihlášené  pohledávky  v  tomto pořadí a výši: pohledávku soudního exekutora JUDr. Marcely Miklové ve výši 154.056,- Kč, pohledávku zástavního věřitele Finančního úřadu v Lounech ve výši 4.109,- Kč, pohledávku oprávněného Č.P. a.s. ve výši 112.491,- Kč, pohledávku věřitele VZP ČR ve výši 80.236,- Kč, pohledávku Stavebního bytového družstva Remostav ve výši 200.000,- Kč a pohledávku věřitele Osinek  a.s. ve výši 149.017,- Kč, vše k hotovému zaplacení. V dané věci výši rozdělované podstaty tvořila částka 700.000,- Kč, žádný z účastníků se k rozvrhovému jednání nedostavil a soudní exekutor dle obsahu spisu vyčíslil pohledávky včetně příslušenství ke dni rozvrhového jednáním, zařadil je do skupin a konstatoval skutečnosti významné pro jejich pořadí. Do 1. skupiny dle § 337c odst. 1 písm. a/ zařadil pohledávku soudního exekutora na základě pravomocného příkazu k úhradě nákladů exekuce, do 3. skupiny (písm. c/) zařadil pohledávku oprávněné Č.P. a pohledávku zástavního věřitele Finančního úřadu v Lounech a do 5. skupiny pohledávku věřitele VZP, do 6. skupiny pak zařadil pohledávky zbývajících věřitelů. Uspokojil pouze pohledávku SBD REMOSTAV ve výši 200.091,- Kč a částečně pohledávku věřitele OSINEK a.s. ve výši 149.017,- Kč. Na pohledávku věřitele Městys Peruc a Home Credit se z rozdělované podstaty ničeho nedostalo. Pohledávku  ZEPTER INTERNATIONAL  s.r.o. odmítl pro opožděnost a k pohledávce soudního exekutora JUDr. Vladimíra Plášila nepřihlížel, neboť na ni nevznikl právní nárok. Rozvrhové usnesení napadl včasným odvoláním povinný a vyjádřil nesouhlas s rozdělením, které provedla exekutora. Uváděl, že soudní exekutorka využila toho,  že k rozvrhovému jednání se nikdo z věřitelů nedostavil a  provedla rozdělení rozvrhu dle svého uvážení, což považoval za nezákonné. Tvrdil, že rozdělení znevýhodňuje některé věřitele, náklady na exekuci jsou nadhodnoceny, některá tvrzení v odůvodnění považoval                     za lživá. Navíc předmětem prodeje byl majetek manželky povinného, který získala za peníze jejích rodičů. Navrhoval, aby odvolací soud usnesení o rozvrhovém jednání zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Při jednání dne 31.8.2010 se žádný z předvolaných účastníků rozvrhového jednání nedostavil, ač byli řádně obesláni a odvolací soud proto jednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Omluvu manželky povinného a její žádost o odročení jednání nepovažoval soud za důvodnou, neboť své tvrzení o tom, že pobývá v zahraničí na léčení, ničím nedoložila. Rozhodnutí o rozvrhu rozdělované podstaty je rozhodnutím  o  věci  samé,  kde  způsob vypořádání vyplývá ve smyslu § 212 písm.d) o.s.ř. z právního předpisu (R 57/2002 a simili), odvolací soud proto není vázán rozsahem, v němž se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí soudu I. stupně či soudního exekutora. Může tedy změnit  i tu část výroku  o rozvrhu, která výslovně odvoláním napadena nebyla, lze-li důvodnost odvolací námitky vztáhnout i na jinou část výroku než část týkající se odvolatele. Tento závěr ovšem platí jen tehdy, pokud byly odvolací námitky uplatněny odvolatelem přípustně a lze k nim tedy přihlédnout. Právě tato podmínka není v dané věci u popření pohledávek povinným v odvolání splněna. Dle § 336f odst.1 o.s.ř. věřitel, který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem, nebo jiným titulem uvedeným v § 274 o.s.ř., a nebo pohledávku zajištěnou zástavním právem, může jí do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. Dle odst. 4 v přihlášce musí  být  uvedena  výše  pohledávky  a  jejího  příslušenství,   jejíhož   uspokojení   se   věřitel povinného domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží. O tomto následku musí být věřitel poučen v dražební vyhlášce. Dle § 337b odst.3 o.s.ř. každý z účastníků rozvrhu může popřít vyčíslené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. K námitkám osob, které  se k rozvrhovému jednání nedostavily,  se nepřihlíží, leda že by byly uplatněny a doloženy před jednáním. Dle § 337e odst.1 o.s.ř. v rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani z části podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty. Dle  § 337e odst.2 o.s.ř. ty, o jejichž námitkách nemohlo být rozhodnuto dle odst.1, soud vyzve, aby do 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst.1 , jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty;    o částce připadající na sporné pohledávky soud rozhodne, že bude projednána při dalším rozvrhovém jednání. V projednávaném případě povinný především popírá co do výše pohledávku soudního exekutora a ostatní pohledávky, pokud jde o jejich zařazení do skupiny nebo jejich pořadí. Dle výše citovaných ustanovení v exekučním řízení prodejem nemovitosti mohou být vyčíslené pohledávky v průběhu rozvrhového řízení popřeny co do důvodu, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí. Popřít vyčíslenou pohledávku může každý účastník rozvrhu - tedy i povinný. Pohledávku může účastník řízení popřít, když ale své námitky proti ní je povinen zároveň doložit, rovněž již v době před zahájením rozvrhového jednání. V dané věci je rozhodující, že k popření pohledávky, která má být uspokojena z rozdělované podstaty, musí dojít zásadně před vydáním rozvrhového usnesení (§ 337b odst.3 o.s.ř.). Je tomu tak proto, aby soudní exekutor, který o rozvrhu rozhoduje, měl možnost buď sám o popření pohledávky rozhodnout, nebo odkázat popírajícího účastníka, aby své popření uplatnil odporovou žalobou (§ 337e odst.2, § 267a o.s.ř.). Z povahy věci proto nelze účinně nově popřít pohledávku až v odvolacím řízení. Ustanovení § 337b odst.3 o.s.ř. je ustanovením speciálním, které se uplatní dle § 211 o.s.ř. přiměřeně  i v odvolacím řízení a jeho aplikace má přednost před  aplikací obecného ust. § 254 odst.5 věta prvá o.s.ř., dle  něhož je bez dalšího možno v odvolacím řízení uplatňovat nové skutečnosti a důkazy. Je-li tedy předmětem odvolacího přezkumu rozvrhové usnesení, princip úplné apelace neplatí zcela, ale odvolací soud při přezkumu vychází z ust. § 337b odst.3 o.s.ř. Proto při popření pohledávky v odvolání pouze z obsahu spisu zjistí, zda došlo k jejímu řádnému popření již v řízení v I. stupni, v negativním případě nemůže  k této námitce rozvrhové usnesení z tohoto důvodu přezkoumat. Dle obsahu spisu před dražebním jednáním a ani v průběhu rozvrhového jednání (jehož se žádný z účastníků rozvrhu neúčastnil) nikdo nevznesl námitky proti přihlášeným pohledávkám,  ať již co do důvodu, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí a soudní exekutorka přistoupila k uspokojení vyčíslených pohledávek a zařadila je do skupin dle § 337c o.s.ř. Za této situace nemůže odvolací soud k námitkám povinného, které jsou svým obsahem popřením rozvrhem uspokojených pohledávek, v rámci odvolacího řízení přihlédnout a věcně se jimi zabývat. Kromě obecného blíže nespecifikovaného a nedoloženého popření pohledávek byla jako nová skutečnost uplatněna v odvolání (rovněž jen obecně) i námitka, že v exekuci byl postižen majetek manželky povinného. Tato námitka však není ve stadiu přezkumu rozvrhového jednání námitkou důvodnou, tuto námitku bylo možno účinně uplatnit dle § 267 o.s.ř. samostatnou vylučovací žalobou ve sporném řízení a při rozhodování o rozvrhu se touto námitkou soud samostatně věcně zabývat nemůže. Odvolání povinného tak důvodné není, odvolací soud proto napadené usnesení jako věcně správné dle § 219a o.s.ř. potvrdil. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné, ledaže by na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení u soudu I. stupně dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolatel musí být zastoupen advokátem. V Praze dne 31. srpna 2010 JUDr. Milan Chmelíček, v. r. předseda senátu