3 A 79/2010-44     R o z s u d e k J m é n e m   r e p u b l i k y           Městský soud v  Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudců  JUDr. Ludmily Sandnerové a  Mgr. Milana Taubera v právní věci žalobce: F.  A., nar., státní občan bývalé Jugoslávie, resp. Kosova,  s adresou pro doručování: AK Čechovský & Václavek a partn., Praha 1, Václavské nám. 21, zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem v Praze 1, Václavské nám. 21, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3,  o přezkum rozhodnutí  ministra vnitra ze dne 7.6.2010 č.j. MV-37347/VS-2010, t a k t o:   I. Rozhodnutí ministra vnitra ze dne 7.6.2010 č.j. MV-37347/VS-2010 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 7 760,- Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.     O d ů v o d n ě n í        Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví, jímž byl zamítnut žalobcův rozklad proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 16.2.2010 č.j. OAM-673-8/MC-2010, kterým  bylo žalobci zrušeno podle ust. § 77 odst.2 písm. f) zákona č.326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povolení k trvalému pobytu a zároveň byla žalobci stanovena podle ust. § 77 odst.3 téhož zákona lhůta 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k vycestování z území. Zrušení napadeného správního rozhodnutí se žalobce domáhá z důvodu, že jeho blanketní rozklad byl jako nedůvodný zamítnut, aniž byl žalobce vyzván podle ust. § 37 odst.3 spr. ř. k odstranění vad podání (rozkladu), který neobsahoval důvody, resp. odvolací (rozkladové) námitky. Žalobce poukazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž je postup odvolacího (rozkladového) orgánu je nezákonný, rozhodne-li bez znalosti odvolacích (zde rozkladových) námitek. Zároveň žalobce vyslovil požadavek přiznání náhrady nákladů řízení.        Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a poukázal na to, že ačkoli podaný rozklad byl strohý, ministr jej shledal jako přezkoumatelný, věc přezkoumal v celém rozsahu, takže nedošlo k poškození práv žalobce na jeho právech a nebyly porušeny ani zásady řízení, správní řád či Listina.        Ze správního spisu vyplývá, že žalobce v zastoupení týmž zástupcem jako v řízení soudním podal dne 10.3.2010 tzv. blanketní rozklad s tím, že jej odůvodní do 10 dnů, avšak podaný rozklad již bez jakéhokoli byť dodatečného zdůvodnění nedoplnil.           Pokračování                                                   - 2 -                                                   3 A 79/2010        Přestože žalovaný uvádí, že rozhodnutí o rozkladu přezkoumalo žalobcův případ v celé šíři, a přestože není důvodu nevěřit takovému subjektivnímu přístupu žalovaného správního orgánu, neznalost odvolacích (rozkladových) důvodů a skutečnost, že se správní orgán nepokusí o vyzvání žalobce k jejich doplnění podle ust. § 37 odst.3 spr. ř., se z hlediska konstantní judikatury (např. č.1578/2008 Sb. NSS) považuje za vadu řízení, která se rovná nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů.  Nikdy totiž nemůže správní orgán zcela přesně předvídat, jaký důvod ke svému podání účastník správního řízení uvede. Úkolem správního orgánu v řízení o opravném prostředku je reagovat především na to, co účastník řízení vytýká rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, a tuto výtku skutkově a právně posoudit. Pojetí správního řádu klade důraz na rozsah přezkumu v mezích odvolacích, a tedy i rozkladových důvodů, a to přináší správním orgánům povinnost důsledného postupu podle již zmíněného ust. § 37 odst.3 spr. ř. Toto ustanovení ukládá povinnost  pomoci účastníku řízení, i když je právně zastoupen, odstranit nedostatky podání, zde rozkladu, nebo učinit výzvu k jejich odstranění v přiměřené lhůtě.        Z výše uvedených důvodů soud rozhodl o zrušení napadeného rozhodnutí pro vady řízení (§ 76 odst.1 písm. a/ s.ř.s.), nikoli proto, že by napadené rozhodnutí považoval v této fázi přezkumu za nezákonné. Otázkou zákonnosti napadeného rozhodnutí se totiž v důsledku zjištění primární procesní vady zatím ani nemohl zabývat.        Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst.1 s.ř.s. a o skutečnost, že žalobce měl ve věci úspěch. Její výši představuje zaplacený soudní poplatek v částce 2 000,- Kč a náklady na zastoupení advokátem za dva úkony právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení a podání žaloby, po 2 100 Kč včetně režijního paušálu ve výši 2 x 300,-  Kč (§ 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. f/, § 11 odst.1 písm. a/ a d/,  § 13 odst.3 vyhlášky č.177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soudu je z jeho činnosti, resp. z jiných věcí zastupovaných týmž advokátem,  známo, že zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto s ohledem na § 57 odst.2 s.ř.s. se náhrada zvyšuje o částku odpovídající této dani.   P o u č e n í:     Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek a z důvodů stanovených v § 102 a násl. s.ř.s., včetně podmínky být zastoupen advokátem, nemá-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie. Kasační stížnost, o níž rozhoduje Nejvyšší správní soud, lze  podat u  Městského soudu v Praze do dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku.   V Praze dne   24.9.2010                                                                                          JUDr. Jan Ryba                                                                                        předseda senátu