Právní věta
Není-li v žalobě konkrétně a srozumitelně odůvodněno, v čem spočívá tvrzená nezákonnost rozhodnutí a na základě jakých konkrétních skutečností žaloba nezákonnost dovozuje, nemůže se soud s takovým žalobním bodem vypořádat.
Odůvodnění
Číslo jednací: 5Ca 239/2007 - 49-57
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYMěstský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Aleny Krýlové a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: J.Š., zast. JUDr. Karlem Jelínkem, advokátem se sídlem Karlovy Vary, Bělehradská 3 A, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Praha 1, Těšnov 17, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 11.6.2007, č.j. 45163/2006-14130
takto:
Žaloba se zamítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“) ze dne 29.11.2006, č.j.: SZIF/2006/0453079, jímž bylo změněno rozhodnutí ze dne 14.9.2006, č.j. SZIF/2006/0331142 tak, že žalobci se poskytuje dotace v rámci agroenvironmentálního opatření ve výši 4 033 543,86 Kč pro rok 2005 podle nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření.
V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že SZIF vydal dne 14.9.2006 pod čj. SZIF/2006/0331142 rozhodnutí, jímž zamítl žádost o poskytnutí dotace v rámci AEO pro rok 2005 podle nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření. Odvolatel podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, jemuž SZIF po osobním projednání s odvolatelem vyhověl a rozhodnutí ze dne 14.9.2006 změnil tak, že se poskytuje dotace ve výši 4 033 543,86 Kč. Tímto rozhodnutím SZIF neuznal pro základ výpočtu dotace 58 půdních bloků (PB), což odůvodnil tím, že kontrolami na místě č. 426/300/36/2005 a 426/300/36/2005/D bylo pomocí metody GPS (globální navigační systém) a LPIS (registr půdních bloků) zjištěno nesplnění podmínky § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 242/2004 Sb. Dále SZIF neuznal části 4 PB, což odůvodnil tím, že odvolatel deklaroval ornou půdu, ale na místě byl zjištěn travní porost. U dalších 3 PB byla na místě zjištěna změna kultury travní porost na kulturu orná půda. Tím byl porušen § 3 odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství. Dále SZIF konstatoval nesplnění podmínky u 4 PB, na kterých se nachází golfové hřiště, čímž není splněna podmínka ust. § 3i písm. b) z.č. 252/1997 Sb. Dále byla u 6 PB nacházejících se v blízkosti či přímo v areálu letiště shledána nezpůsobilost pro poskytnutí dotace, pro zbylou výměru však nebyla uplatněna sankce dle čl. 51 nařízení Komise (ES) č. 796/2004. Byl uznán zásah vyšší kopci ze zdravotních důvodů, a proto SZIF nepřihlížel k porušení zásad správné zemědělské praxe, konkrétně bodu 2 zásad uvedených v příloze č. 1 nařízení vlády č. 242/2004 Sb. v rozsahu vyšším než 20% celkové výměry obhospodařovaných travních porostů. V odvolání podaném proti rozhodnutí ze dne 29.11.2006 odvolatel nesouhlasil s novým odůvodněním vyřazení PB z důvodu měření GPS a LPIS. Ke golfovému hřiště uvedl, že na pozemcích hospodařil a produkci užil na farmě, se záměrem vybudovat golfové hřiště byl srozuměn, pokud na pozemcích došlo k nějakým zásahům, bylo tak učiněno bez jeho vědomí. K rozoraným PB odvolatel uvedl, že dva PB byly rozorány nedopatřením, třetí PB i.č. 840-1010 2802 nebyl rozorán, což potvrzuje i SZIF v rozhodnutí o námitkách proti kontrole. K problematice letiště uvedl, že žádost byla podána v dubnu 2005, kdy byly stanoveny PB způsobilé k zemědělství a pro poskytnutí platby. Na straně odvolatele nedošlo k pochybení při zařazení PB.
Žalovaný uvedl, že kontrolou SZIF na místě č. 426/300/36/2005, která byla provedena ve dnech 7.9.-17.10.2005 bylo mimo jiné konstatováno, že byly shlédnuty všechny pozemky odvolatele a tam, kde byl zjištěn rozdíl proti zákresu v LPIS, bylo provedeno měření pomocí GPS nebo LPIS. U PB s travním porostem byla přeměřena posečená plocha, u PB s kulturou orná půda byla změřena skutečně obhospodařovaná plocha. Pozemky neudržované, neposečené nebo zanedbané nebyly měřeny a byly označeny jako nezpůsobilé pro platbu. U 7 PB bylo konstatováno, že jsou užívány jako golfové hřiště, u 3 PB bylo zjištěno rozorání travního porostu. Na 6 PB bylo zjištěno, že se nachází v oploceném a označeném objektu letiště. Zjištění jsou popsána rovněž v příloze k protokolu o kontrole SZIF „Výsledky kontroly pozemků“, kde je u jednotlivých PB zapsáno jiné využití, popř. uvedeny rozdílné výměry s uvedením metody měření. Proti kontrole odvolatel podal námitky a SZIF dne 2.12.2005 vydal pod čj. 34/2005/08413 a č.j. 34/2005/08414 dvě rozhodnutí o námitkách. Rozhodnutím čj. 34/2005/08413 byly námitky shledány důvodnými a u 6 PB bylo změněno kontrolní zjištění. Mimo jiné u PB i.č. 840-1010 2802 , kde bylo rozoráno 0,28 ha, bylo při kontrole zjištěno strniště po obilovině, v kontrolním zjištění však bylo omylem uvedeno také pěstování brambor. Výsledky kontroly nebyly změněny. Rozhodnutím č.j. 34/2005/08414 nebyly námitky shledány důvodnými, mimo jiné i pro půdní bloky užívané jako golfové hřiště a letiště. Proti rozhodnutím o námitkách bylo podáno odvolání, které bylo zamítnuto a kontrolní zjištění potvrzena rozhodnutím ze dne 4.1.2006. Ve dnech 5.12.-14.12.2005 byla u odvolatele provedena doplňková kontrola č. 426/300/36/2005/D. Námitky, které odvolatel proti této kontrole podal, byly zamítnuty rozhodnutím ze dne 21.2.2006, čj. SZIF/2006/0044686.
K důvodům podaného odvolání pak žalovaný uvedl:
Protože kontrolou na místě bylo pomocí metody měření GPS a LPIS zjištěno, že části PB nesplňují podmínku § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 242/2004 Sb., nelze tyto PB/části PB zohlednit do zjištěné plochy oprávněné pro poskytnutí dotace. Zjištění vyplývají z kontrolního protokolu, zejména z přílohy „Výsledky kontroly pozemků“.
Ani námitce žalobce, týkající se rozorání 3 půdních bloků žalovaný nevyhověl, neboť z protokolu o kontrole vyplynulo, že části půdních bloků byly rozorány a byla tam pěstována pohanka, obilnina nebo brambory. U PB č. 840-1010 2802 bylo rovněž zjištěno a potvrzeno rozorání. Rozhodnutím o námitkách č. 34/2005/08413 bylo pouze změněno kontrolní zjištění, kdy zjištění o pěstování brambor a obilnin na ploše 0,28 ha (jak bylo uvedeno v protokole o kontrole č. 426/300/36/2005) bylo opraveno na zjištění o pěstování pouze obilniny.
Žalovaný rovněž nevyhověl námitce žalobce týkající se poskytnutí dotace na 4 PB, na kterých bylo zjištěno golfové hřiště (další 3 PB z kontrolního zjištění byly ze žádosti staženy žádostí o změnu zařazení ze dne 21.11.2005). Golfová hřiště nejsou pozemky využívané k zemědělské činnosti. Dle zákona o zemědělství, je travním porostem souvislý porost s převahou travin určený ke spásání nebo výrobě sena, případně travní senáže. Vyjádření Stavebního úřadu Magistrátu města Karlova Vary ze dne 4.12.2004 potvrzuje na základě místního šetření ze dne 16.9.2004, že pro zřízení golfového hřiště byly provedeny terénní úpravy, byla provedena skrývka ornice a další drobné úpravy. Součástí hřiště je hrací plocha, 9 jamek, odpaliště, pískové překážky, vodní překážky, zavlažování, sadové úpravy a mokřady. Magistrát města Karlovy Vary tímto vyjádřením konstatoval, že byly splněny podmínky rozhodnutí o využití území č.j.: SÚ/3323/03/Ing.Dou ze dne 16.9.2003.
Žalovaný rovněž nevyhověl námitce žalobce, týkající se poskytnutí dotace na dalších 6 půdních bloků nacházejících se v blízkosti či v areálu Letiště Karlova Vary – Olšová Vrata. Stálá letiště, jež slouží primárně leteckému provozu (tzn. plochy, na nichž se nachází zabezpečovací zařízení nebo pro jejichž údržbu platí zvláštní pravidla vyplývající z pravidel pro letecký provoz) nelze evidovat v LIPS jako kulturu způsobilou pro poskytování dotací. Z tohoto důvodu nebyla žalobci poskytnuta dotace AEO na 14,57 ha, které jsou nezpůsobilé pro poskytnutí dotace, avšak nebyla na ně uplatněna sankce vyplývající z rozdílu mezi plochou zjištěnou a plochou deklarovanou dle § 51 nařízení Komise č. 796/2004.
Jako oprávněné shledal žalovaný uplatnění zásahu vyšší moci z důvodu opakované pracovní neschopnosti v souvislosti s porušením zásad správné zemědělské praxe, konkrétně bodu 2 zásad.
Závěrem žalovaný konstatoval, že prvoinstanční orgán se dopustil nepřesnosti, pokud uvedl, že vyhověl odvolateli v celém rozsahu. Odvolací orgán přesto nepřistoupil ke zrušení prvoinstančního rozhodnutí, neboť shledal, že je věcně správné a případné další správní řízení by způsobilo pouze průtahy ve vyplacení stejné výše dotace.
Žalobce v podané žalobě uvedl, že ve dnech 7.9. – 17.10.2005 a následně 5.-14.12.2005 provedl SZIF kontrolu zemědělské činnosti na jeho farmě. Přestože je SZIF při své činnosti vázán zákonem č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o SZIF“), nařízením Komise č. 796/2004 a nařízením Rady (ES) č. 1782/2003, zákonem č. 552/1991 Sb. o státní kontrole (dále jen „zákon o státní kontrole“) a zákonem č. 71/1967 Sb. o správním řízení (dále jen „správní řád“), SZIF požadavky uvedených předpisů nesplnil. Žalobce konkrétně napadal:
1. Průběh kontroly provedené ve dnech 7.9.-17.10.2005, o níž byl sepsán protokol o kontrole ze dne 17.10.2005, č.j.: 426/300/366/2005, neboť:
a) SZIF nepředložil při zahájení vlastní kontroly žalobci své dokumenty ani mu neposkytl relevantní informaci o vlastní kontrole, jak mu ukládá § 9 a § 12 odst. 2 písm. a) zákona o státní kontrole a § 12 odst. 6 zákona o SZIF.
b) SZIF nepředložil žalobci dokumenty, na jejichž základě byl žalobce dle sdělení SZIF vygenerován počítačem ke kontrole (§ 23 odst. 1 správního řádu).
c) SZIF odmítl akceptovat dlouhodobou pracovní neschopnost žalobce (pokročilé stádium boreliózy) jako zásah vyšší moci a pod pohrůžkou svévolného odmítnutí kontroly, s dopady v odmítnutí dotace, kontrolu neodložil a zahájil jí (čl. 40 nařízení Rady č. 1782/2004, čl. 70 nařízení Komise č. 796/2004, § 19 odst. 1 a 3 správního řádu).
d) V odvolacím řízení vyšlo najevo, že SZIF se pohyboval po farmě anonymně, bez ohlášení a upozornění. SZIF nepřizval žalobce k místnímu ohledání při údajném měření půdních bloků za pomoci systému GPS a neumožnil žalobci vyjádřit se k přesnému a skutečnému stavu zjišťovaných věcí. Žalobce nebyl seznámen s podklady, které vedly SZIF k vydání prvostupňového rozhodnutí a neměl možnost doplňovat důkazy. K tomu žalobce odkázal na § 32 odst. 1, § 33 odst. 1, § 38 odst. 3 a § 4 odst. 1 správního řádu.
e) Před zasláním protokolu ze dne 17.10.2005, č.j.: 426/300/366/2005 nebyl proveden žádný písemný záznam ani protokol o úkonech, jednáních ani o důkazech, ke kterému by mohl žalobce cokoliv dodat. Protokol, ani žádný podklad k němu, nebyl žalobci předložen a žalobce tak neměl možnost se k němu vyjádřit, ani ke způsobu jeho zjištění, či navrhnout jeho doplnění. K tomu žalobce poukazoval na § 16 zákona o státní kontrole a § 33 odst. 2 a § 34 odst. 3 správního řádu.
f) Přestože protokol ze dne 17.10.2005, č.j.: 426/300/366/2005 je nesrozumitelný a velmi rozsáhlý (80 stran) a žalobce požádal SZIF o poskytnutí součinnosti, SZIF žalobci tento protokol nevysvětlil a neposkytl mu pomoc ani elektronickou verzi protokolu. Rovněž pak žalobci SZIF neposkytl ani spis s podklady či jiné konkrétní informace, dle kterých dospěl ke svým závěrům. SZIF tak porušil § 3 odst. 2, § 23 odst. 1 správního řádu.
g) Přes žádost žalobce nebyl sepsán zápis z koncilia 11 pracovníků SZIF ze dne 31.1.2006. Zápis, který byl dodatečně z jednání učiněn, je bez konkrétní opory v právních normách.
h) Protokol o kontrole ze dne 17.10.2005, č.j.: 426/300/366/2005 ani jiný dokument neobsahují v rozporu s čl. 48 odst. 1 písm. c) nařízení Komise č. 796/2004 hodnotící doložku, která by posoudila závažnost porušení každého požadavku, jak ukládá čl. 48 odst. 1 písm. c) Nařízení komise č. 796/2004 Sb. K tomu žalobce poukazoval na čl. 7 odst. 1, 2 a 4 nařízení Rady č. 1782/2004.
i) SZIF snížil výměru půdních bloků v evidenci LIPS bez možnosti zásahu a vyjádření navrhovatele (§ 33 odst. 1 a § 38 odst. 3 správního řádu).
j) Důvody a zjištění v protokolu ze dne 17.10.2005, č.j.: 426/300/366/2005 jsou v následných rozhodnutí klasifikovány jinak, půdní bloky se ztrácí a jiné se objevují.
k) Žalobce neznal a nemohl znát v den podání žádosti o dotace ustanovení, podle kterých byl lustrován. K tomu poukázal na § 11a odst. 2 zákona po SZIF.
2. Průběh kontroly provedené dne 5.12.-14.12.2005, o níž byl sepsán protokol ze dne 14.12.2005, č.j.: 426/300/36/2005/D. Nad shora uvedené námitky žalobce doplnil, že:
a) SZIF žalobce seznámil na místě s charakterem kontroly „samostatná kontrola na pěstování meziplodin“, později ji však dokumentoval jako „plánovaná doplňková“, čímž vnesl do správního řízení zmatek.
b) V protokolu je zanesena řada nepodložených formulací a výroků, které nemají oporu ve skutečném a objektivním zjištění, které s ohledem na časovou a klimatickou dostupnost nebylo možné objektivně učinit ani ověřit. Konkrétně jde o zjištění, že u 25 půdních bloků žalobce neprovedl nejpozději do 15.7. první seč, respektive u dalších do 15.10. seč druhou, že po seči nebyla posečená hmota odklizena mimo pozemek, že žalobce provedl mulčování jiné než 2. seče porostu nižší 15 cm, že nesklidil posečenou hmotu a neprovedl přesekání pastvin.
c) Namítal, že SZIF rozhodnutím o námitkách ze dne 21.2.2006, č.j.: 426/300/36/2005/D v závěrečném poučení upřel žalobci právo na odvolání, když konstatoval, že se proti němu nelze odvolat.
d) Podstatnou vadu protokolu spatřoval ve skutečnosti, že v době kontroly byly půdní bloky pokryty souvislou vrstvou sněhu vysokou 20 až 30 cm a dále silně sněžilo. Žalobce pak na půdních blocích nenalezl žádné stopy ve sněhu.
e) Tvrdil, že rozhodnutím ze dne 4.1.2006, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutím o námitkách podaným do kontrolního protokolu ze dne 17.10. 2005, pojednávalo o desítkách parcel, které vůbec nebyly ve výroku kontrolního protokolu. V dalším řízení byla procedura zkrácena a o námitkách do protokolu bylo rozhodnuto bez dalšího opět tak, že rozhodnutí pojímá i zjištění, která vůbec nebyla součástí kontrolního protokolu. Co do obsahu tak napadené rozhodnutí porušuje princip dvoinstančnosti je zmatečné a nepřezkoumatelné.
Žalobce dále vznesl námitky proti:
3. Neuznání dlouhodobé pracovní neschopnosti jako zásahu vyšší moci. Uvedl, že legislativa ES a ČR definuje déle trvající pracovní neschopnost jako zásah vyšší moci. Žalobce byl dlouhodobě nemocen s opakovanými hospitalizacemi, což SZIF sdělil a doložil. K přerušení pracovní neschopnosti v období mezi 16.9.2005 a 27.10.2005 došlo pouze z formálních důvodů, stav dlouhodobé PN přesto nebyl uznán jako zásah vyšší moci. (čl. 40 odst. 4 nařízení Rady 1782/2004, čl. 33 nařízení Komise č. 445/2002, § 13 odst. 4 zákona č. 241/2004 Sb. a § 4 odst. 6 zákona č. 242/2004 Sb.).
4. Vyřazení travních porostů v širším vilanu letiště.
a) Tvrdil, že SZIF posoudil travní porosty na pozemcích letiště, které jsou zemědělsky využívány a rozhodl, že letištní pozemky nejsou využívané k zemědělské činnosti a vyřadil půdní bloky č. 7403/1, 7403/2, 7407/1, 8302/1, 8403 a 8301/1 z evidence LIPS pro podporu. Toto rozhodnutí SZIF blíže neodůvodnil.
b) Namítal, že travní plochy neslouží k pojezdu, parkování ani k manipulaci leteckou či obslužnou technikou, což žalobce doložil vyjádřením ředitele ČSL ze dne 22.9.2005.
c) Žalobce tyto půdní bloky obhospodařuje v souladu se zákonem definovanými podmínkami.
d) O zařazení uvedených půdních bloků bylo samostatně jednáno v průběhu roku 2005, při němž Ministerstvo zemědělství uznalo tyto pozemky za způsobilé. Protokol o místním šetření ze dne 29.3.2005 byl také předložen. Půdní bloky byly do evidence LPIS zaneseny při vědomí a znalosti aktuálního stavu zástupce regionální zemědělské agentury Ministerstva zemědělství. Nezáleží na tom, kde fyzicky pozemek je, a není povinností pozemek využívat k produkci, ale jen udržovat v dobrém stavu.
e) Žádná norma, vztahující se k zemědělskému hospodaření nepoužívá termínu „letiště“ a nevylučuje jeho plochy z režimu zemědělského obhospodařování, ani z podmínek podpory. Pozemky nebyly vyjmuty ze zemědělského půdního fondu, ani kolaudovány k jinému účelu.
K uvedeným námitkám žalobce poukázal na § 3 a § 3i odst. b) zákona o zemědělství, dále na čl. 44, 51, 131 nařízení Rady 1782/2003 a čl. 29 nařízení Komise č. 445/2002.
5. Vyřazení travních ploch pozemků připravovaných cvičných luk ke golfu. U půdních bloků č. 0601/1, 0601/2, 0601/3, 0601/4, 0601/5, 0601/6 a 0602/3 se žalobce ohradil proti použití diskvalifikačního příměru „Golfové hřiště“. Namítal, že SZIF toto rozhodnutí blíže neodůvodnil. Záměrem vlastníka některých z inkriminovaných pozemků je výhledové vybudování golfového hřiště. Vzhledem k tomu, že nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí k dotčeným pozemkům nebo vynětí ze zemědělského půdního fondu, žalobce pozemky obhospodařoval v souladu se zákonem definovanými podmínkami. Inkriminované půdní bloky byly do evidence LPIS zaneseny při vědomí a znalosti aktuálního stavu zástupce regionální zemědělské agentury Ministerstva zemědělství. Tvrdil, že nezáleží na tom, kde fyzicky pozemek je, a že není povinností pozemek využívat k produkci, ale jen udržovat v dobrém stavu. I zde žalobce poukázal na § 3 a § 3i odst. b) zákona o zemědělství, dále na čl. 44, 51, 131 nařízení Rady 1782/2003 a čl. 29 nařízení Komise č. 445/2002.
6. Vyřazení půdních bloků z důvodu neuznání provedení 1. sečí v termínu do 15.7 na travních plochách. Žalobce uvedl, že v rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o námitkách ze dne 4.1.2006, č.j.: SZIF/2006/0015011 je zaneseno 10 půdních bloků s tím, že 1. seč nebyla provedena nejpozději 15.7. Namítal, že v období, kdy kontrola proběhla (7.9.-17.10.2005), nebylo reálně možné posoudit, že na posečených porostech nebyla provedena první seč. V rozhodnutí o námitkách ze dne 21.2.2006, č.j.: SZIF/2006/0044686 ke kontrole provedené v období 5.-12.12.2005 pak SZIF provedl nový rozšířený výčet 59 půdních bloků s tím, že nebyla 1. seč provedena nejpozději 15.7. K tomu žalobce poukázal na to, že v období druhé kontroly leželo na pozemcích 20 až 30 cm sněhu a žalobce ve sněhu nezaznamenal žádné lidské stopy. Odkázal na § 32 odst. 1 a § 46 odst. 1 správního řádu a čl. 47 odst. 2 nařízení Komise č. 796/2004.
7. Vyřazení půdních bloků z důvodu užívání louky jako pastviny. Namítal, že v rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o námitkách ze dne 4.1.2006, č.j.: SZIF/2006/0015011 a v rozhodnutí o námitkách ze dne 21.2.2006, č.j.: SZIF/2006/0044686, je uvedeno, že na třech PB č. 7401, 0601/4 a 0601/6 zařazených v managmentu louka je prováděna pastva.
a) Půdní blok č. 7401 odděluje pastevní půdní bloky od sebe. Chce-li žalobce přehnat dobytek na pastvu, musí přejít tímto koridorem na části tohoto půdního bloku. Natažení elektrického ohradníku na části louky je opatřením, aby se dobytek nezaběhl. Přehnání dobytka po posečené trávě louce nelze klasifikovat jako nesprávné užívání louky. V době kontrol nebyl dobytek na louce přítomen.
b) Půdní bloky č. 0601/4 a 0601/6 byly částečně neúmyslně zahrazeny při reorganizaci pastvy a nouzovém stažení stáda ovcí do provizorního výběhu. Nejednalo se o změnu charakteru užívání, ale o provizorní manipulační opatření. Na půdních blocích byly provedeny obě seče, pak byl přehnán dobytek. Ideou zákonodárce je udržení stavů přihlášených kultur a neměnit jejich charakter s tím, že na údržbu luk je poskytován vyšší příspěvek k provedení 2 sečí. Tato podmínka poskytnutí dotace na louku byla evidentně splněna a obě seče byly provedeny, pak byl přehnán dobytek, respektive nezbytně manipulovány ovce. K tomu odkázal na § 7 odst. 6 písm. d) nařízení vlády č 242/2004 Sb. a odst. 2 přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 241/2004 Sb. a na přílohu č. l nařízení vlády čl. 242/2004 Sb.
8. Vyřazení půdních bloků z důvodu neodklizení posečené hmoty z pozemku. Uvedl, že v rozhodnutí ze dne ze dne 4.1.2006, č.j.: SZIF/2006/0015011 je zaneseno 10 půdních bloků s tím, že posečená hmota není z pozemku odklizena, v rozhodnutí ze dne 21.2.2006, č.j.: SZIF/2006/0044686 je uvedeno dalších 39 půdních bloků. Namítal, že žádná zákonná norma neukládá žalobci termín, do kterého má být odklizena posečená hmota, zákonem jsou dány pouze termíny provedení sečí. I zde žalobce odkázal na § 7 odst. 6 písm. d) nařízení vlády č. 242/2004 Sb. a odst. 2 přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 241/2004 Sb. a přílohu č. 1 nařízení 242/2004 Sb.
9. Vyřazení půdních bloků v důsledku provedení mulčování jiné než poslední seče porostu nižšího 15 cm. K tomu poukázal na to, že v obou rozhodnutích jsou do výčtu 7 půdních bloků s výhradou, že žalobce provedl mulčování jiné než první seče porostu nižšího 15 cm, zařazeny 2 půdní bloky (č. 2602/3 a 3601), které však byly řádně obdělávány dle pravidel správné zemědělské praxe. K tomu žalobce odkázal na odst. 2 přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 241/2004 Sb., čl. 47 odst. 2 nařízení Komise č. 796/2004 a § 32 odst. 1 správního řádu.
10. Vyřazení půdních bloků v důsledku neprovedení přesekání pastvin. V rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o námitkách ze dne 4.1.2006 je zaneseno 5 PB (č. 3401, 3407, 3408, 4405 a 7504/4), s tím, že pastvina není po skončení pastevní cyklu, nejdéle však do 30 dní po skončení pastevního cyklu, přesekána. Zákonný termín pro provedení ukončení pastvy je však do 31.10. a k němu je poskytnuta 30 denní lhůta. V době kontroly 7.9.-17.10.2005 tak byly pastviny ještě spásány, respektive dosekávány. K tomu žalobce odkazoval na § 7 odst. 7 písm. a), c) nařízení vlády č. 242/2004 Sb., § 32 odst. 1 správního řádu a čl. 47 odst. 2 nařízení Komise č. 796/2004.
11. Vyřazení půdních bloků z důvodu změny užívání kultury travní porost na kulturu orná půda. Nesouhlasil s výrokem, že rozoral PB a změnil travní kulturu na ornou půdu.
a) K půdnímu bloku č. 2802 uvedl, že SZIF uznal námitky žalobce, což uvedl v oddílu B rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o námitkách ze dne 4.1.2006, č.j.: SZIF/2006/0015011. Přesto je uvedený půdní blok zařazen v seznamu vyřazení.
b) K rozorání půdního bloku č. 5501 a části půdního bloku č. 2801/2 (0,46 ha) došlo nedopatřením, a to poprvé v rozmezí období pěti let a bezprostředně po zjištění závady se žalobce snažil o obnovu zásahem zúrodněného travního porostu. V evidenci LIPS jsou pozemky nadále vedeny jako travní porost a je na nich pěstován porost s převahou travin určených ke krmným účelům.
12. Žalobce dále vyjmenoval důvody, které uvedl v odvolání podaném proti rozhodnutí SZIF ze dne 14.9.2006, čj. SZIF/2006/0331142 o zamítnutí dotace v rámci agroenviromentálního opatření pro rok 2005. Namítl, že toto odvolání nebylo vůbec Ministerstvu zemědělství postoupeno k vyřízení a rozhodl o něm SZIF. Rozhodnutí SZIF ze dne 29.11.2006 nenavazuje věcně ani formálně na předchozí rozhodnutí, nezabývá se vůbec nebo minimálně námitkami, které žalobce proti předchozímu rozhodnutí uplatnil v odvolání, přesto SZIF výrokem rozhodnutí ze dne 29.11.2006 konstatuje, že odvolání žadatele se vyhovuje. Namísto zbytku ze 41 PB, které byly předmětem odvolání, jemuž SZIF proklamativně vyhověl, napadl SZIF v rozhodnutí ze dne 29.11.2006 dokonce 93 PB, tedy dvakrát více, než v rozhodnutí předcházejícím. V odvolání, které žalobce proti rozhodnutí SZIF ze dne 29.11.2006, čj. SZIF/2006/0453079 podal, namítl, že SZIF sice uznal zásah vyšší moci (dlouhodobá pracovní neschopnost), avšak ve vztahu k neexistujícímu pochybení „neprovedení“ prvních sečí, u 58 PB pak nově klasifikoval jako důvod neuznání, že pracovníci fondu provedli měření pomocí metody GPS, LPIS nebo půdní bloky neměřili. Takové zdůvodnění žalobce odmítá, neboť žádnému takovému měření nebyl ani přítomen a nemohl se k němu vyjádřit, za absurdní považuje, pokud pracovníci pozemky ani neměřili a přesto je vyřadili. Řada těchto PB nebyla ani uvedena v Protokolu o kontrole probíhající v období 7.9.-17.10.2005. Žalobce dále nesouhlasil tím, že 4 PB byly deklarovány jako orná půda a užívány jako travní porost (louka či pastvina), k tomu namítl, že bylo hospodařeno v souladu s pravidly, jimž odpovídá pěstování krmných plodin na OP. Nesouhlasil s tím, že u 3 PB změnil kulturu travní porost na kulturu orná půda, zde odkázal na žalobu v části Vyřazení PB z důvodu změny užívání z kultury travní porost na kulturu orná. Nesouhlasil s tím, že u 2 PB změnil kulturu travní porost na ornou půdu, k tomu uvedl, že tato výhrada SZIF nebyla předmětem zjištění kontrolního orgánu a nebyla uvedena v kontrolním protokolu ani v jakémkoli rozhodnutí. Nesouhlasil s tím, že SZIF se u 4 PB opírá o územní rozhodnutí deklarující budoucí užití pozemků. K tomu namítl, že pro využití pozemků, jejich zařazení do evidence LPIS a podání žádosti o dotaci jsou rozhodující aktuální uživatelské vztahy, jiné okolnosti nejsou relevantní. Územní rozhodnutí nemá váhu pro určení aktuálního uživatelského vztahu, jeho platnost je podmíněna vydáním stavebního povolení nikoli zahájením stavby, argumentace, že nebezpečí promeškání lhůty je důkazem o vniku golfového hřiště, nemůže obstát, důkazem o vzniku golfového hřiště je kolaudační rozhodnutí, které dosud nebylo vydáno. Žalobce byl srozuměn s výhledovým záměrem vybudování golfového hřiště na pozemcích, v roce 2005 však na nich jako na pozemcích travních prokazatelně hospodařil a získanou produkci užil na farmě ve smyslu § 3i z.č. 252/1997 Sb. Pro období ukončení hospodaření dohodl s investorem podmínky respektující dotační podmínky, což potvrzuje čestné prohlášení PhDr. H. ze dne 15.12.2005. Pokud na pozemcích došlo k nějakým zásahům či změnám, bylo to bez vědomí žalobce, porosty na pozemích však stále odpovídaly dikci zákona o zemědělství i NK EU. Dále nesouhlasil s tím, že 7 PB „letiště“ je nezpůsobilých k poskytnutí dotace, k tomu poukázal na to, že kontrole předcházela dohoda mezi žalobcem a Mze ČR o způsobilosti těchto PB k dotacím. Nesouhlasil s tím, že u 5 PB není provedeno přesekání do 30 dnů od skončení pastvy, k tomu namítl, že kontrola probíhající v období 7.9.-17.10.2005 probíhala v období před ukončením pastvy a uplynutím stanovené lhůty, uvedené nebylo ani předmětem kontrolního zjištění. Nesouhlasil s tím, že u 3 PB byla na pozemích prováděna pastva, k tomu uvedl, že tyto PB nebyly zařazeny do pastevních areálů, pokud se na nich objevila zvířata, šlo pouze o provozní řešení při přehánění skotu, tato výhrada nemá oporu v předcházející kontrole ani v žádném rozhodnutí, šlo o nové zařazení. Nesouhlasil s tím, že u 7 PB bylo provedeno mulčování jiné než poslední seče porostu nižšího než 15 cm, k tomu namítl, že šlo o nové zařazení, které není založeno na kontrolním zjištění.
13. Pokud jde o žalobou napadené rozhodnutí ze dne 11. června 2007, čj. 45163/2006-14130, žalobce namítal povrchnost a neochotu žalovaného věc řešit a neúměrně a nezákonně dlouhé období, po které spis ležel na SZIF a žalovaného.
14. Tvrdil, že žalovaný neřešil diskontuitu mezi oběma rozhodnutími o dotaci SZIF. Rozhodnutí o poskytnutí krácené dotace se zabývá jinými důvody u uvedených PB a navíc se v něm objevuje nových 64 PB včetně nových důvodů odmítnutí dotace. Přestože se žalobce odvolal proti rozporům uvedeným v rozhodnutích, žalovaný se těmito rozpory vůbec nezabýval a potvrdil větší výčet pozemků oproti napadenému rozhodnutí SZIF. Žalovaný neřešil ani diskontinuitu kontrolního a dotačního správního řízení, tj. nezabýval se tím, že se měnily jak PB, tak zdůvodnění závad zakládajících důvod k finálnímu odepření dotace. Žalobce v žalobě výslovně uvedl, že nesouhlasí s těmito závěry žalobou napadeného rozhodnutí: U 58 PB pracovníci kontroly použili měření pomocí metody GPS, LPIS nebo půdní bloky neměřili, čímž SZIF zdůvodnil jejich vyřazení, u 3 PB žadatel změnil kulturu travní porost na kulturu orná půda, u 4 PB se žalovaný opírá o územní rozhodnutí, u 6 PB neposkytnutí dotace z důvodu jejich polohy blízko či v areálu letiště. V případě těchto námitek žaloba odkazuje na zdůvodnění těchto námitek uvedené na str. 21, 19, 14-15, 15-16 žaloby. Dále žalobce nesouhlasí s konečnou sumarizací a potvrzením stanovené výše dotace. Namítá, že rozhodnutí neobsahuje stejnou sumu PB, na která se rozhodnutí vztahuje. Rozhodnutí není podloženo reálným zjištěním, jevy se buďto nestaly, nebo nebyly předmětem předcházejícího řízení.
Ze všech shora uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud zrušil žalobou napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na svých tvrzeních uvedených v napadeném rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu zamítl.
Městský soud v Praze na základě žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (s.ř.s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
Ze správního spisu vyplynuly tyto pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:
Žalobce dne 29.4.2005 podal žádost ze dne 13.4.2005 o dotaci v rámci Agroenviromentálního opatření. V čestném prohlášení, které je součástí této žádosti, žalobce mj. uvedl, že je seznámen s podmínkami poskytnutí dotace a zavázal se umožnit vstup pověřeným osobám oprávněným provádět kontrolu do svých objektů a na pozemky k ověření plnění podmínek pro poskytnutí podpory. Součástí žádosti je oznámení, jímž SZIF žadateli podle čl. 22 nařízení Komise č. 796/2004 oznámil úmysl provést kontrolu plnění podmínek pro poskytnutí dotace v období od 1.6.2005 do 31.10.2005. Tuto skutečnost vzal žalobce na vědomí.
Z protokolu o kontrole č. 426/300/36/2005 ze dne 17.10.2005 je zřejmé,že předmětem kontroly bylo v rámci Agro-environmentálního opatření Ekologické zemědělství a Ošetřování travních porostů. Kontrolu provedli Jindřich Svatopluk, pověření ke kontrole č. 54/2005, a Ing. Josef Minařík, pověření ke kontrole č. 58/2005. Dle kontrolních zjištění byla kontrola zahájena 7.9.2005 v 9. hodin v Olšových Vratech za přítomnosti žalobce, který vzhledem k dlouhodobému onemocnění v přítomnosti kontrolních pracovníků pověřil zastupováním J. K.. V protokolu je uvedeno, že byly shlédnuty všechny pozemky žadatele, tam, kde byl shledán rozdíl oproti zákresu v LPIS, bylo provedeno měření pomocí GPS nebo LPIS. U PB s travním porostem byla přeměřena posečená plocha, u PB s kulturou orná půda byla změřena skutečně obhospodařovaná plocha, pozemky neudržované, neposečené nebo zanedbané, nebyly měřeny a byla označena změřená výměra 0, tedy nezpůsobilé pro platbu. Protokol obsahuje výčet pozemků, na nichž nebyla provedena l. seč nejpozději do 15.7, případně nebyla odklizena posečená hmota. Podle slovně popsaných zjištění jsou PB 0601/1, 0601/2, 0601/3, 0601/4 část, 0601/5 část, 0601/6 část a 0602/3 užívány jako golfové hřiště a tudíž jsou nezpůsobilé pro platbu. Na PB 0601/4 a 0601/6 deklarovaných jako louka je prováděna pastva ovcí. Na PB 5501 deklarovaném jako TP je pěstována pohanka, na PB 7401 deklarovaném jako louka je prováděna pastva, na PB 2801/2 deklarovaném jako TP pěstovány brambory, na PB 2802 deklarovaném jako TP pěstovány obilovina a brambory, PB 7403/1, 7403/2, 7407/1, 8301 část, 8302/1 a 8403 jsou udržované louky v oploceném a označeném objektu letiště, tyto půdní bloky jsou nezpůsobilé k platbě. Protokol obsahuje i výčet pozemků neudržovaných, zanedbaných a s neposečenými nedopasky a pozemků, na nichž bylo provedeno pouze mulčování po 15.7. (září) porostu zjevně vyššího než 15 cm. Uvedený protokol žalobce dle připojené doručenky převzal dne 21.10.2005. Přílohou protokolu je doklad nazvaný Výsledky kontroly pozemků, v němž jsou zachycena jednotlivá zjištění, včetně údajů o výměře deklarované žadatelem, o výměře zjištěné a metodě měření.
Z rozhodnutí ze dne 2.12.2005, č.j.: 34/2005/08413 mj. vyplynulo, že kontrolní zjištění v protokolu č. 426/300/36/2005 bylo mj. změněné tak, že u půdního bloku č. 2802 bude uvedeno strniště po obilovině. Dle odůvodnění bylo pěstování brambor uvedeno omylem.
Dle protokolu o „doplňkové“ kontrole č. 426/300/36/2005/D ze dne 14.12.2005 bylo předmětem kontroly v rámci Agro-environmentálního opatření Ekologické zemědělství, Ošetřování travních porostů a Pěstování meziplodin. Kontrola byla ohlášena telefonicky. Kontrolu provedli Jindřich Svatopluk, pověření ke kontrole č. 54/2005, a Ing. Josef Minařík, pověření ke kontrole č. 58/2005. Kontrolní zjištění uvádí řadu pozemků, u nichž nebyla provedena l. seč do 15.7., dále pozemky, u nichž nebyla posečená hmota odklizena. Dále rozorané pozemky, resp. jejich část, s kulturou travní porost, pozemky, na kterých nebylo provedeno sečení, popř. mulčování nedopasků, pozemky, na nichž bylo provedeno mulčování jiné než poslední seče porostu vyššího než 15 cm a pozemky zařazené do podopatření “ošetřování travních porostů,“ na nichž je prováděna pastva. Protokol uvádí, že byla provedena korekce u PB uvedených ve Výsledku kontroly pozemků ve sloupci „Kultura, změna kultury“ a ve sloupci „Výměra zjištěná“. Provedené změny jsou v protokolu popsány. Protokol uvádí i výsledky kontroly osevu meziplodin, která v případě první kontroly provedena nebyla. Do správního spisu je založen doklad nazvaný Výsledky kontroly pozemků, vztahující se k této následné kontrole. Kontrolní protokol žalobce převzal dne 23.12.2005.
Podle protokolu o místním šetření ze dne 29.3.2005, založeného do správního spisu, bylo provedeno místní šetření na půdních blocích 6502, 6504, 7504/3, 7402, 7404, 7403/4, 8405, 8409. Uvedené půdní bloky budou podle protokolu v souladu s metodickým pokynem Mze ČR ze dne 22.3.2005 v LPIS označeny jako nezpůsobilé a budou vyřazeny z evidence LPIS. Žalobce do protokolu s tímto postupem vyjádřil podmíněný souhlas, budou-li PB zohledněny v případném řízení o vrácení dotace, neboť žalobce je do této doby řádně užíval a o metodickém pokynu ze dne 22.3.2005 se dozvěděl až nyní. Do spisu je založeno i vyjádření Letiště Karlovy Vary ze dne 22.9.2005, týkající se pozemků 8301/1, 8302/1, 7403/2, 7407/1, 8403/1, 7403/2 a 7403/1 (čísla PB jsou špatně čitelná), podle kterého se na těchto pozemcích sice neprovádí manipulace z hlediska letištního provozu, ale jde o bezpečnostní zony, žalobce na těchto pozemích provádí sklizeň travního porostu a musí respektovat bezpečnostní opatření - vjezd na pozemky je koordinován v čase a oprávněná k němu je pouze určená/lustrovaná osoba.
Územním rozhodnutím ze dne 16.9.2003, č.j.: SÚ/3323/03/Ing.Dou-328 stavební úřad Magistrátu města Karlovy Vary rozhodl o využití území Golfové hřiště Háje.
Rozhodnutím ze dne 14.9.2006, čj. SZIF/2006/0331142 byla žádost žalobce zamítnuta. V odůvodnění jsou vyjmenovány PB týkající se žádosti o poskytnutí dotace v rámci podopatření ekologické zemědělství podle § 6 odst. 2 písm. a) a c) nařízení vlády č. 242/2004 Sb. a v rámci podopatření ošetřování travních porostů podle § 7 odst. 6, odst 7 a odst. 8 písm. b) bod l a písm. c) uvedeného nařízení vlády a uvedeny důvody, pro které se žádost zamítá.
O odvolání, které žalobce proti rozhodnutí ze dne 14.9.2006 podal, rozhodl SZIF (dále Fond) podle § 57 odst. 1 z.č. 71/1967 Sb. (za použití § 179 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.), a to tak, že odvolání se vyhovuje a rozhodnutí ze dne 14.9.2006 se mění tak, že SZIF poskytuje žadateli pro rok 2005 dotaci v rámci argoenvironmentálního opatření v celkové výši 4 033 543,86 Kč. V odůvodnění Fond uvedl ke zjištění o porušení zásady správné zemědělské praxe, konkrétně podmínky bodu 2 zásad uvedených v příloze č. 1 nařízení vlády č. 242/2004 Sb., že kontrolní zjištění uvedená v kontrolním protokolu č. 426/300/36/2005/D z kontroly provedené od 5.12.2005 do 14.12.2005 („doplňková“ kontrola) nelze použít, protože jsou nepřezkoumatelná, neboť byla učiněna v rámci řádné kontroly, ale byla zaznamenána a vyhodnocena až v rámci doplňkové kontroly. Dále uvedl, že nezohlednil kontrolní zjištění z kontroly z období od 7.9.2005-17.10.2005 („řádná“ kontrola) uvedená v kontrolním protokolu č. 426/300/36/2005, týkající se porušení podmínky bodu 2 zásad, neboť rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 8.6.2006, čj. 16861/2006-14130 bylo žadateli uznáno ohlášení vyšší moci z důvodů opakované pracovní neschopnosti, tj. že žadatel nebyl schopen ze zdravotních důvodů např. dodržet termín 1. seče do 15.7. Fond konstatoval, že žadatel v průběhu správního řízení změnil (snížil) celkovou výměru pro podopatření ekologické zemědělství a pro podopatření ošetřování travních porostů. Dále uvedl, že zohlednil kontrolní zjištění vyplývající z obou kontrol o nesplnění podmínky podle § 4 odst. 2 nařízení na celé žadatelem deklarované ploše, proto v souladu s čl. 2 nařízení Komise (ES) č.796/2004 Sb. nezohlednil do zjištěné plochy půdní bloky (díly) popřípadě části půdních bloků, kde pracovníci kontroly použili měření pomocí metody GPS, LPIS nebo půdní bloky neměřili z důvodu neobhospodařování celého půdního bloku a do zjištěné výměry byla zapsána výměra 0,00 ha. Fond vyjmenoval celkem 58 PB, jichž se toto zjištění týká s uvedením příslušné výměry. Fond zohlednil i zjištění řádné kontroly ohledně PB 850-1010 0501 s deklarovanou výměrou 5,06 ha a kulturou orná půda, kdy bylo zjištěno, že je užíván jako louka, PB 850-1010 1704/2 s deklarovanou výměrou 7,03 ha, kdy bylo zjištěno, že řádně užívaná plocha byla 2,04 ha, PB 850-1010 1704/3 s deklarovanou výměrou 1,04 ha a kulturou orná půda, kdy bylo zjištěno, že je užíván jako pastvina, a PB 850-1010 1802/5 s deklarovanou výměrou 6,77 ha a kulturou orná půda, kdy bylo zjištěno, že jeho část o výměře 5,02 ha je louka. Uvedené výměry nezahrnul do zjištěné plochy oprávněné pro poskytnutí dotace. Zohlednil i zjištění řádné kontroly týkající se porušení podmínky podle § 3 odst. 5 písm. b) zákona o zemědělství a vyjmenoval čtyři PB, jichž se toto porušení týká (2801/2 na výměře 0,46 ha, 5501 na výměře 1,90 ha, 2707/8 na výměře 0,40 ha a 2707/9 na výměře 0,43 ha). Na část výměry, jíž se porušení týká, dotaci neposkytl. Pokud jde o PB 840-1010 2802, kde rovněž byla zjištěna změna kultury travní porost na kulturu orná půda na výměře 0,28 ha, Fond uvedl, že toto zjištění nebylo zohledněno, neboť u tohoto PB bloku byla zároveň zjištěna nižší než deklarovaná výměra a rozdíl ve výši 1,37 ha byl způsoben mimo jiné i změnou zemědělské kultury. Dále Fond vyjmenoval 4 PB (0601/1, 0601/2, 0601/3 a 0602/3) nesplňující podmínku stanovenou v § 3i písm. b) zákona o zemědělství, neboť z územního rozhodnutí stavebního úřadu Magistrátu města Karlovy Vary ze dne 16.6.2003 vyplývá, že pro tyto PB byl již v roce 2003 změněn účel jejich využití, a jejich účelem využití je golfové hřiště. Územní rozhodnutí by pozbylo platnosti, pokud by do dvou let od právní moci nebylo započato s využitím území k účelu golfové hřiště. Vyjádřením Stavebního úřadu Magistrátu města Karlovy Vary ze dne 1.12.2004 je však potvrzeno, že k tomuto dni bylo hřiště zřízeno. Uvedené PB tedy nelze zahrnout do plochy oprávněné pro poskytnutí dotace. Dále Fond uvedl, že znovu posoudil splnění podmínek v případě PB 7403/1, 7403/2, 7406/4, 7407/1, 8301/1, 8302/1 a 8403, které se nacházejí v blízkosti areálu Letiště Karlovy Vary. Podmínky pro poskytnutí dotace byly splněny pro následující výměry: 2,27 ha půdního bloku 7403/6 (nástupnický půdní blok 7403/1), 11,77 ha půdního bloku 7406/4, 06 ha půdního bloku 7407/1, 2,97 půdního bloku 8301/3 (nástupnický půdní blok 8301/1), pro 2,02 ha půdního bloku 8302/10 (nástupnický půdní blok 8302/1) a pro 18,01 půdního bloku 8403/2 (nástupnický půdní blok 8403). Zbylá výměra půdních bloků je nezpůsobilá pro poskytnutí dotace, avšak neuplatní se sankce vyplývající z rozdílu mezi plochou zjištěnou a deklarovanou dle čl. 51 nařízení Komise č. 796/2004. Fond dále zohlednil kontrolní zjištění týkající se porušení podmínky § 7 odst. 7 písm. c) nařízení na PB 3407, 3408 (s následníkem 3408/1), 4405, 7504/4 (s následníkem 7504/5) a 7702, neboť nebylo provedeno do 30 dnů od skončení pastvy sečení nedopasků, případně mulčování, dále porušení podmínky podle § 7 odst. 6 písm. e) nařízení na PB 7401, 0601/4 (s následníkem 0601/9) a 0601/6 (s následníkem 0601/7), kde byla prováděna pastva a dále porušení podmínky § 7 odst. 6 písm. a) nařízení na PB 2602/3, 3601, 3703/6, 3703/8, 4705, 4708 a 5602, kde bylo provedeno mulčování jiné než poslední seče porostu nižšího 15 cm. Zároveň uvedl, že protože k porušení těchto podmínek došlo během příslušného pětiletého období poprvé, neuplatní se za tato porušení žádná sankce. Fond dále konstatoval rozdíly mezi plochou deklarovanou pro jednotlivá podopatření a plochou zjištěnou v rámci kontroly. Pokud zjištěný rozdíl byl větší než 3% nebo 2 ha, ale nepřesáhl 20% zjištěné plochy, poskytl dotaci na plochu zjištěnou v rámci kontroly sníženou o dvojnásobek zjištěného rozdílu (čl. 51 odst. 1 první pododstavec nařízení Komise č. 796/2004). Pokud zjištěný rozdíl byl větší než 20% zjištěné plochy, žádost o dotaci zamítl (čl. 51 odst. 1 druhý pododstavec). Pokud zjištěný rozdíl nebyl větší než 3% nebo 2 ha, poskytl dotaci na plochu zjištěnou (čl. 50 odst. 3). Závěrem SZIF uvedl, že podanému odvolání, které je důvodné, vyhověl v plném rozsahu.
Žalobní námitky uplatněné v podané žalobě soud posoudil takto:
Námitky, směřující vůči protokolu ze dne 17.10.2005, č. 426/300/36/2005 neshledal soud oprávněnými. Z žádosti o poskytnutí předmětné dotace, kterou žalobce podal dne 29.4.2005, vyplynulo, že SZIF oznámil žalobci podle čl. 22 nařízení Komise č. 796/2004 úmysl provést kontrolu plnění podmínek pro poskytnutí dotace na místě v období od 1.6.2005 do 31.10.2005, což žalobce vzal na vědomí. Z protokolu o kontrole vyplývá, že kontrola byla zahájena dne 7.9.2005 v přítomnosti žalobce. Na základě toho má soud za to, že žalobce byl v souladu s ust. § 12 odst. 2 písm. a) zákona o státní kontrole seznámen s kontrolou SZIF. Kontrolu dle protokolu ze dne 17.10.2005, č.j.: 426/300/36/2005 provedl Jindřich Svatopluk, členem inspekční skupiny byl Ing. Josef Minařík. Dle písemných pověření založených ve správním spise č. 54/2005 a č. 58/2005 se jednalo o osoby oprávněné k provedení fyzických kontrol na místě (§ 9 zákona o státní kontrole). Pokud žalobce namítal porušení § 12 odst. 6 zákona o SZIF, pak takové ustanovení platné znění zákona o SZIF v době provádění kontroly (a ani později) neobsahovalo. V okamžiku zahájení kontroly SZIF vycházel toliko z podané žádosti žalobce. Žalobce tak byl s veškerými relevantními informacemi seznámen. Pokud žalobce tvrdil, že mu nebyl předložen dokument, na jehož základě byl vygenerován počítačem ke kontrole, pak soud v předloženém spisovém materiálu žádost o předložení takového dokumentu nenalezl. Jestliže žalobci nebylo umožněno, aby se seznámil s důvody provedení kontroly, jak tvrdí, bylo na něm, aby uvedený požadavek podal písemně, případně aby jej uvedl v podání směřovaném vůči SZIF, např. v námitkách vůči protokolu ze dne 17.10.2005, č.j.: 426/300/366/2005. Pokud tak žalobce neučinil, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži SZIF, či žalovanému. K poukazu na § 23 odst. 1 správního řádu soud uvádí, že uvedené ustanovení zakotvuje právo účastníka řízení nahlížet do spisu a právo na pořízení výpisů. Správní spis neobsahuje žádné podklady, které by nasvědčovaly tomu, že správní orgány tato práva žalobci odepřely. Námitka o neakceptaci dlouhodobé pracovní neschopnosti žalobce, jako zásahu vyšší moci, je v rozporu s napadeným rozhodnutím, v němž žalovaný, stejně jako SZIF v předcházejícím rozhodnutí ze dne 29.11.2006, uznal dlouhodobou pracovní neschopnost žalobce jako zásah vyšší moci. Z protokolu o provedené kontrole ze dne 17.10.2005, č.j.: 426/300/36/2005 vyplývá, že kontrola pozemků probíhala za účasti Ing. K., zmocněného žalobcova zástupce, nejprve proběhla verifikace a následně přeměření pozemků. Tvrzení žalobce, že se SZIF pohyboval po farmě anonymně bez ohlášení a upozornění, je obecné, nevyplývá z něho kdo, kdy a kde se měl pohybovat po farmě, navíc nemá oporu v protokolu o provedené kontrole. Soud tak neshledal porušení ust. § 38 odst. 3 správního řádu. S obsahem protokolu o kontrole byl dle § 16 odst. 1 zákona o státní kontrole žalobce obeznámen, neboť jej dle doručenky založené ve správním spise převzal dne 21.10.2005. O seznámení se s podklady rozhodnutí svědčí i skutečnost, že žalobce podal proti protokolu námitky. Žalobci tak byl vytvořen v souladu s ust. § 33 správního řádu prostor pro vyjádření námitek vůči protokolu o kontrole, případně k navržení důkazů. Podkladem kontroly byla žádost žalobce o poskytnutí dotace a přílohy k uvedené žádosti. Uvedené podklady pocházejí přímo od žalobce a musely mu tak být známy. K neposkytnutí pomoci a elektronické verze protokolu a k tvrzenému porušení § 3 odst. 2 správního řádu soud uvádí, že ani v tomto případě není taková žádost obsahem správního spisu. Žalobce o pomoc, či o zaslání elektronické verze protokolu podle obsahu správního spisu nežádal. Správní spis tak neposkytuje dostatek podkladů k tvrzení žalobce o porušení § 3 odst. 2 správního řádu. Pokud žalobce namítal nesrozumitelnost protokolu, pak v tomto případě nedostál povinnosti stanovené v ust. § 71 odst. 1 písm d) s.ř.s. formulovat žalobní bod způsobem umožňujícím soudní přezkum, neboť neuvedl, v jaké části a na základě jakých skutečností považuje protokol za nesrozumitelný. Obdobně i v případě tvrzení žalobce, že nebyl na místě učiněn zápis z koncilia 11 pracovníků SZIF, respektive že dodatečný zápis nemá oporu v právních normách, nebyla splněna povinnost žalobce spočívající v konkrétní formulaci žalobního bodu. Z uvedeného tvrzení není zřejmé, co bylo předmětem jednání svolaného koncilia pracovníků SZIF, údajný dodatečně sepsaný zápis žalobce nijak neidentifikoval. K porušení čl. 48 odst. 1 písmeno c) nařízení č. 796/2004 nemohlo v daném případě dojít, neboť uvedený článek je umístěn v kapitole III., která upravuje podle svého názvu Kontroly podmíněnosti. Předmětná kontrola však byla u žalobce prováděna podle čl. 28 nařízení 796/2004, tj. podle kapitoly II. s názvem Kontroly na místě. Pokud žalobce v případě této žalobní námitky poukazoval na čl. 7 odst. 1, 2 a 4 nařízení Rady 1782/2004, pak nejenže uvedené nařízení neobsahuje čl. 7, ale především se toto nařízení vztahuje toliko na náhrady u sušeného odstředěného mléka v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 582/2004, tedy nikoliv na projednávanou věc. K tvrzení žalobce, že kontrola SZIF snížila výměru půdních bloků v evidenci LIPS bez možnosti zásahu a vyjádření žalobce a tvrzení, že důvody a zjištění jsou v protokolu ze dne 17.10.2005, č.j.: 426/300/366/2005 a v následných rozhodnutí klasifikovány jinak, půdní bloky se ztrácejí a jiné se objevují, soud konstatuje, že i tato námitka žalobce je obecná a tedy ani zde žalobce nesplnil svojí povinnost formulovat námitku způsobem umožňujícím soudní přezkum, neboť neuvedl, jakých půdních bloků se snížení výměry týká a rovněž jaké důvody a zjištění jsou klasifikovány odlišně či jaké půdní bloky se ztratily, případně objevily. Námitku žalobce, že nevěděl, podle kterých ustanovení byl lustrován, soud neshledal oprávněnou, neboť seznámení se s podmínkami poskytnutí dotace žalobce potvrdil v čestném prohlášení, které je součástí žádosti o dotaci. Poukazoval-li žalobce na ust. § 11a odst. 2 zákona o SZIF, pak toto ustanovení upravuje vrácení dotace v případě, že tato byla poskytnuta neoprávněně, což však není případ žalobce. Namítá-li žalobce, že rozhodnutí ze dne 4.1.2006, jímž bylo rozhodnuto o odvolání proti rozhodnutí o námitkách podaných proti protokolu sepsaném ve věci řádné kontroly, rekapitulovalo 24 z původních 27 údajně závadných PB, oproti rozhodnutí o námitkách navíc uvedlo 14 nových PB a potvrdilo vyjmutí původních 6 PB, postrádá tato žalobní námitka odůvodnění nesprávnosti takového postupu a rozhodnutí.
Ani námitky vůči protokolu ze dne 14.12.2005, č. 426/300/36/2005/D neshledal soud důvodnými. Nad shora uvedené soud uvádí, že tvrzení žalobce, že byl seznámen s charakterem kontroly „samostatná kontrola na pěstování meziplodin“, kterou následně SZIF dokumentuje jako „plánovanou doplňkovou“, neodpovídá protokolu o kontrole č. 426/300/36/2005/D, kde je v části B vymezen předmět kontroly, a to přímé platby SAPS, TOP-UP-platba na chov přežvýkavců, LFA, a v rámci agroenvironmentálního opatření ekologické zemědělství, ošetřování travních porostů a pěstování meziplodin (i předmět „řádné“ kontroly je v protokolu č. 426/300/36/2005 přesně vymezen). K žalobním námitkám, v nichž žalobce nesouhlasí se zjištěními kontrolního protokolu ze dne 14.12.2005, podle kterých neprovedl nejpozději do 15.7. první seč, respektive do 15.10. seč druhou a nesklidil posečenou hmotu, soud odkazuje na prvostupňové rozhodnutí ze dne 29.11.2006, kde SZIF jednoznačně uvádí, že kontrolní zjištění o porušení zásady správné hospodářské praxe, konkrétně podmínky bodu 2 zásad uvedených v příloze č. 1, která jsou uvedena v tomto protokolu ze dne 14.12.2005, jsou nepřezkoumatelní a nelze je proto dále použít. Proti zjištěním kontrolního protokolu, že žalobce provedl mulčování jiné než 2. seče porostu nižšího 15 cm a neprovedl přesekání pastvin, s nimiž dále žalobce v žalobě nesouhlasí, nebyly žalobcem v jeho stanovisku k „doplňkové“ kontrole založeném ve správním spise vzneseny žádné námitky, tedy ani námitka, že se na pozemcích nacházelo 20-30 cm sněhu, což neumožnilo zjistit stav věci. Rozhodnutí o námitkách ze dne 21.2.2006 ve vztahu k těmto porušením odkazuje na zjištění fyzické kontroly na místě a vyjmenovává PB, jichž se tato porušení týkají. K tvrzení uplatněnému v žalobě, že v době druhé, „doplňkové“ kontroly, se na pozemcích nacházelo 20-30 cm sněhu, poukazuje soud na obsah kontrolního protokolu ze dne 14.12.2005, podle kterého byla na pozemcích nesouvislá sněhová pokrývka. Nebyly-li proti kontrolnímu zjištění uplatněny věcné námitky, nelze než vycházet ze zjištění, jak je v protokole popsáno. K žalobní námitce, že rozhodnutí o námitkách ze dne 21.2.2006 neuznalo dlouhodobou pracovní neschopnost jako zásah vyšší moci, soud uvádí, že toto není podstatné za situace, kdy prvostupňovým rozhodnutím i rozhodnutím žalovaného byl zásah vyšší moci uznán. K námitce žalobce, že rozhodnutím o námitkách ze dne 21.2.2006 bylo žalobci odňato právo na odvolání, soud poukazuje na ust. § 18 odst. 3 zákona č. 552/1991 Sb., ve znění účinném od 1.1.2006, podle kterého proti rozhodnutí o námitkách není opravný prostředek přípustný. Nepřezkoumatelnost uvedeného rozhodnutí o námitkách, na kterou žaloba bez bližšího odůvodnění poukazuje, soud neshledal. Ani žalobní námitku, že rozhodnutí ze dne 21.2.2006 pojímá zjištění, která nejsou součástí protokolu, nelze uznat za oprávněnou již proto, že žalobce nekonkretizoval, o která zjištění a o které PB se jedná.
V další části žaloby pak žalobce vznesl námitky proti konkrétním kontrolním závěrům.
K námitce neuznání dlouhodobé pracovní neschopnosti jako zásahu vyšší moci a rovněž k námitce vyřazení PB z důvodu neuznání provedení l. seče v termínu do 15.7. na travních plochách se soud již vyjádřil shora.
K námitkám proti vyřazení travních porostů v širším vilanu letiště soud předně uvádí, že tvrzení žalobce, že SZIF vyřadil půdní bloky č. 7403/1, 7403/2, 7407/1, 8302/1, 8403, 8301/1 z evidence LIPS pro podpory, aniž své rozhodnutí zákonným způsobem odůvodnil, neodpovídá skutečnostem uvedeným v prvostupňovém rozhodnutí ze dne 29.11.2006 a v rozhodnutí žalovaného. Z rozhodnutí ze dne 29.11.2006 vyplývá, že u půdních bloků č. 7403/1, č. 7407/1, č. 8302/1, č. 8403, č. 8301/1 byla dotace poskytnuta ohledně uvedené části výměry na některý z nástupnických půdních bloků. Vyřazení zbylé výměry z poskytnutí dotace žalovaný v napadeném rozhodnutí zdůvodnil, když uvedl, že důvodem vyřazení byla skutečnost, že tyto půdní bloky (části půdních bloků) slouží primárně potřebám letiště Karlovy Vary – Olšová Vrata, přičemž plochy, na nichž se nachází zabezpečovací zařízení nebo pro jejichž údržbu platí zvláštní pravidla vyplývající z pravidel pro letecký provoz, nelze evidovat v LPIS jako kulturu způsobilou pro poskytování dotací. Soud dodává, že podle § 3i písm. b) zákona o zemědělství je travním porostem zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se nachází stálá pastvina, popřípadě souvislý porost s převahou travin určený ke krmným účelům nebo k technickému využití. Travní porosty zařazené v širším vilanu letiště však jsou určeny a udržovány za účelem řádného provozu letiště, tedy primárně neslouží k zemědělskému obhospodařování. Na výše uvedeném nemůže nic změnit skutečnost, že tyto pozemky přímo neslouží k pojezdu, parkování a jiné manipulaci s leteckou či jinou technikou, ani to, že nebyly vyjmuty ze zemědělského půdního fondu a ani kolaudovány k jinému účelu. Faktické využití těchto pozemků není v souladu s ust. § 3a odst. 1, respektive ust. § 3 odst. 4 písm. a) a ust. § 3i písm. b) zákona o zemědělství, která upřednostňují jako prvotní uživatelsky vztah zemědělské obhospodařování. Z vyjádření podaného letištěm Karlovy Vary k zemědělskému obhospodařování travních porostů ze dne 22.9.2005 plyne, že obhospodařování uváděných PB musí respektovat bezpečnostní opatření, pro údržbu těchto pozemků tedy platí pravidla vyplývající pro letecký provoz. Tvrzení žalobce, že nezáleží na tom, kde pozemek fyzicky je a není povinností ho používat k produkci, ale jen udržovat v dobrém stavu, je v rozporu s nařízením vlády č. 242/2004 Sb., které upravuje opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívající v ochraně složek životního prostředí a poskytování dotací při zemědělském hospodaření (§1), jejichž poskytnutí váže mimo jiné i na podmínku, že žadatel na obhospodařované zemědělské půdě dodržuje zásady správné zemědělské praxe. Soud přisvědčuje žalobci, že žádná norma vztahující se k zemědělskému hospodaření nepoužívá termínu letiště. Tohoto pojmu SZIF, stejně jako žalovaný použil pouze k snadnější orientaci mezi půdními bloky, pro které žalobce žádal o poskytnutí podpory. S ohledem na shora uvedené neshledal soud námitky žalobce důvodnými.
Důvodné neshledal soud ani námitky vůči vyřazení travních ploch pozemků připravovaných cvičných luk ke golfu. Nad shora uvedené soud uvádí, že i v případě půdních bloků, na nichž se nachází Golfové hřiště Háje, správní orgány jejich vyřazení z poskytnutí dotace zdůvodnily, když uvedly, že vydaným územním rozhodnutím byl změněn účel jejich využití a tyto pozemky nejsou využívány k zemědělské činnosti. Pojmu golfové hřiště bylo správními orgány užito, obdobně jako v případě letiště, za účelem rychlé a snadné orientace v půdních blocích, pro které žalobce žádal dotaci. Územním rozhodnutím Stavebního úřadu Magistrátu města Karlovy Vary ze dne 16.9.2003, č.j.: SÚ/3323/03/Ing.Dou-328 bylo rozhodnuto o využití těchto pozemků pro účel Golfové hřiště Háje, vyjádření stavebního úřadu potvrzuje využití území v souladu s územním rozhodnutím. Ani v tomto případě tak není naplněno ust. § 3a odst. 1, respektive § 3 odst. 4 písm. a) zákona o zemědělství a rovněž ani ust. § 3i písm. b) zákona o zemědělství, neboť půdní bloky prioritně neslouží k zemědělským účelům. Soud proto námitkám žalobce nepřisvědčil.
K tvrzení žalobce ohledně vyřazení půdních bloků 7401, 0601/4 a 0601/6 z důvodu užívání louky jako pastviny soud uvádí, že tyto PB byly podle prvostupňového rozhodnutí ze dne 29.11.2006 vyřazeny pro porušení podmínky stanovené v § 7 odst. 6 písm. e) nařízení vlády č. 242/2004 Sb., podle kterého žadatel po celou dobu trvání pětiletého období, v němž je zařazen do podopatření ošetřování porostů, na travních porostech v žádosti označených jako louka neprovádí pastvu. Zjištění, že žalobce na uvedených PB prováděl pastvu, vyplývá z protokolu o kontrole č. 426/300/36/2005. Pokud žalobce v žalobě uvedl, že přes půdní blok 7401 přeháněl dobytek, pak nepopřel, že jej užíval pro účel pastvy. Tvrzení žalobce, že v případě PB 0601/4 a 0601/6 tyto zahradil při aktuální reorganizaci pastvy, kdy bylo stádo nouzově staženo do provizorního výběhu a jednalo se tedy pouze o provizorní manipulační opatření, případně tvrzení, že šlo o zahrazení neúmyslné, nic nemění na porušení podmínky stanovené v citovaném ust. § 7 odst. 6 písm. e) nařízení vlády č. 242/2004 Sb., která výjimku ze zákazu provádění pastvy neumožňuje.
K námitce žalobce týkající se vyřazení PB z důvodu neodklizení posečené hmoty z pozemku, soud uvádí, že podle odůvodnění prvostupňového rozhodnutí ze dne 29.11.2006 žalobce za takové zjištění postižen nebyl. Proto je nerozhodné, je-li toto kontrolní zjištění uvedeno v rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o námitkách ze dne 4.1.2006 a v rozhodnutí o námitkách ze dne 21.2.2006.
Žalobce dále nesouhlasil s vyřazením PB proto, že žadatel provedl mulčování jiné, než poslední seče porostu nižšího 15 cm, tj. z důvodu porušení ust. § 7 odst. 6 písm. a) nařízení vlády č. 242/2004 Sb., podle kterého žadatel na travních porostech zařazených jako louka nepoužívá mulčování, s výjimkou poslední seče za podmínky, že výška souvislého travního porostu nepřesahuje 15 cm. Žalobce v žalobě uvedl, že toto ustanovení neporušil v případě PB 2602/3 a 3601. Namítl, že v době provedené kontroly (září) nebylo možné usoudit, že PB nebyly posekány do 15.7. a poukázal na to, že čl. 47 odst. 2 nařízení komise č. 796/2004 stanoví, že lze kontrolovat jen požadavky a normy, jejichž dodržování lze ověřit v době návštěvy. Protokol o kontrole č. 426/300/36/2005 však mimo jiné i v případě PB 2602/3 a 3601 konstatuje „provedení pouze mulčování po 15.7. (září) porostu zjevně vyššího než 15 cm a hmota na zemi“. Soud je toho názoru, že v době provádění kontroly (září) bylo možno zjistit, že na PB bylo provedeno mulčování, a to porostu zjevně vyššího než 15 cm, čímž došlo k porušení podmínky stanovené v § 7 odst. 6 písm. a) nařízení. Skutečnost, že porost byl evidentně vyšší než 15 cm, nasvědčuje neprovedení seče. Ani tato žalobní námitka tedy není důvodná.
K námitkám proti vyřazení PB z důvodu, že žadatel neprovedl přesekání pastvin, tj. z důvodu porušení ust. § 7 odst. 7 písm. c) nařízení vlády č. 242/2004 Sb., podle kterého žadatel na travních porostech označených v žádosti jako pastvina provádí sekání nedopasků do 30 dnů po skončení každého cyklu pastvy nejpozději do 30 dnů po skončení sledovaného pastevního období (s výjimkou, kdy orgán ochrany přírody stanoví jinak či jde o svažitý PB) , soud uvádí, že všechny PB, na nichž došlo k porušení této podmínky podle prvostupňového rozhodnutí ze dne 29.11.2006 (tj. PB 3407, 3408, 4405, 7504/4 a 7702) byly kontrolovány i v rámci „doplňkové“ kontroly prováděné v prosinci 2005. V protokolu o kontrole č. 426/300/36/2005/D je ohledně uvedených PB zaznamenáno zjištění, že do 30 dnů po skončení cyklu pastvy, nejpozději však do 30 dnů po skončení sledovaného pastevního období, nebylo provedeno sečení, popř. mulčování nedopasků. Nemohou tak obstát žalobní námitky, že v době provádění „řádné“ kontroly 7.9.-17.10.2005 byly pastviny ještě spásány, resp. dosekávány, a že k zákonnému termínu po ukončení pastvy (31.10.) je třeba připočíst 30denní lhůtu. V době provádění „doplňkové“ kontroly již lhůta 30 dnů uplynula a zjištění této „doplňkové“ kontroly proto lze přijmout. Žalobní námitky proto nejsou důvodné.
Důvodné nejsou ani námitky žalobce ohledně vyřazení půdních bloků z důvodu změny užívání z kultury travní porost na kulturu orná půda, tj. z důvodu porušení ust. § 3 odst. 5 písm. b) zákona o zemědělství ve znění účinném do 30.9.2009, podle kterého příslušný orgán dotaci neposkytne, jestliže žadatel změní u PB či dílu PB vedeného v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů druh zemědělské kultury travní porost na kulturu orná půda. Tvrzení žalobce, že k rozorání PB č. 5501 a části PB č. 2801/2 došlo nedopatřením a žalobce se ani nepokusil o přepis v evidenci LPIS, nic nemění na skutečnosti, že k porušení citovaného ustanovení došlo. Tvrzení, že k rozorání došlo nedopatřením, ostatně nekoresponduje s kontrolním protokolem č. 426/300/36/2005, ve kterém je výslovně uvedeno, že na půdním bloku č. 5501 byla pěstována pohanka, na části půdního bloku č. 2801/2 brambory. Pokud žalobce namítal, že vůči PB č. 2802 byly SZIF uznány jeho námitky, soud podotýká, že SZIF uznal námitku žalobce, avšak pouze v části týkající se druhu plodiny, která byla na tomto půdním bloku pěstována. SZIF rozhodnutím ze dne 2.12.2005, č.j.: 34/2005/08413 opravil kontrolní zjištění, že byly pěstovány obiloviny a brambory a uvedl, že byly pěstovány pouze obiloviny.
Soud se nezabýval výčtem nedostatků, které žaloba shledává v rozhodnutí SZIF ze dne 14.9.2006, čj. SZIF/2006/0331142. Toto rozhodnutí bylo na základě žalobcova odvolání změněno rozhodnutím SZIF ze dne 29.11.2006, čj. SZIF/2006/0453079 a nebylo tedy předmětem odvolání, o němž rozhodoval žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný správní orgán. Řešení žalobních námitek směřujících proti rozhodnutí ze dne 14.9.2006 by tak postrádalo smyslu. Je však třeba uvést, že postup, jímž SZIF o odvolání proti rozhodnutí ze dne 14.9.2006 rozhodl, neodpovídá ustanovení § 57 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb. (správní řád), o které své rozhodnutí opřel. Podle § 57 odst.1 správního řádu může správní orgán, který rozhodnutí vydal, o odvolání sám rozhodnout, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví a jestliže se rozhodnutí netýká jiného účastníka řízení než odvolatele a nebo jestliže s tím ostatní účastníci řízení souhlasí. Protože SZIF podanému odvolání nevyhověl v plném rozsahu, neměl o odvolání rozhodovat a měl podle § 57 odst. 2 správního řádu odvolání předložit k rozhodnutí odvolacímu orgánu. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že přesto rozhodnutí SZIF ze dne 29.11.2006 nezrušil, a to proto, že shledal, že je věcně správné a jeho zrušení by způsobilo pouze průtahy ve vyplacení dotace ve stejné výši. Soud věc posoudil tak, že byť byl postup SZIF procesně nesprávný, žalobci nebylo odňato právo odvolání. Proti rozhodnutí ze dne 29.11.2006 se odvolal a měl možnost uvést veškeré námitky, které ve věci shledal. O tomto odvolání rozhodl správní orgán k tomu příslušný. V samotném postupu žalovaného, který odvolání proti rozhodnutí ze dne 29.11.2006 zamítl a toto rozhodnutí potvrdil, proto soud neshledal důvod pro zrušení žalobou napadeného rozhodnutí.
Další žalobní námitky, které směřují do „prvostupňového“ rozhodnutí SZIF ze dne 29.11.2006, soud neshledal důvodné. Pokud žalobce namítá, že rozhodnutím SZIF konstatuje, že odvolání vyhovuje, přesto se jeho námitkami uvedenými v odvolání (proti rozhodnutí ze dne 14.9.2006) zabýval minimálně nebo vůbec a místo 41 PB, které byly předmětem odvolání, a jimž SZIF vyhověl, zanáší do nového rozhodnutí dalších 93 PB, lze pouze odkázat na již shora uvedené. Bylo na žalobci, aby v odvolání, které podal proti rozhodnutí ze dne 29.11.2006, uplatnil veškeré námitky proti těm závěrům SZIF, na základě kterých SZIF rozhodnutím ze dne 29.11.2006 nevyhověl žalobcově žádosti v plném rozsahu. V žalobě podané k soudu, která je podána proti rozhodnutí žalovaného jako odvolacího správního orgánu, bylo na žalobci vznést žalobní námitky proti těm závěrům žalovaného, které žalobce považuje za nesprávné a konkrétně a srozumitelně uvést důvody, na základě kterých je jako nesprávné posoudil. Je sice faktem, že rozhodnutí žalovaného je výsledkem celého předchozího řízení a jeho podkladem jsou tedy jak provedené kontroly, tak i dříve vydaná rozhodnutí, žalovaný však jako odvolací orgán reaguje prioritně na důvody uvedené v odvolání, které bylo podáno proti prvostupňovému rozhodnutí. Stejně tak správní soud přezkoumává rozhodnutí odvolacího orgánu (nikoli všechna rozhodnutí předcházející), a to, až na zákonem stanové výjimky, pouze v mezích uplatněných žalobních námitek. Není-li v žalobě konkrétně a srozumitelně odůvodněno, v čem spočívá tvrzená nezákonnost rozhodnutí a na základě jakých konkrétních skutečností takto žaloba dovozuje, není v možnostech soudu se s takovým žalobním bodem vypořádat.
V další části žaloby žalobce zkonstatoval důvody uvedené odvolání, které podal proti rozhodnutí ze dne 29.11.2006. Po té uvedl žalobní námitky výslovně směřující proti žalobou napadenému rozhodnutí ze dne 11.6.2007, k nimž soud uvádí toto:
Námitka, že rozhodnutí žalovaného je povrchní a žalovaný věc řešil po neúměrně a nezákonně dlouhé období, je nekonkrétní, neboť žalobce neuvádí, v čem spočívá povrchnost rozhodnutí, případně která zákonná ustanovení žalovaný porušil, nerozhodl-li ve věci bezprostředně po podání odvolání. Jako nekonkrétní a zároveň i nedůvodnou soud posoudil další žalobní námitku, že žalovaný neřešil diskontinuitu mezi oběma rozhodnutí SZIF ani diskontinuitu kontrolního a dotačního řízení. Rozhodnutí SZIF ze dne 14.9.2006, jímž byla žádost jako celek zamítnuta, nutně vychází z jiných závěrů než rozhodnutí SZIF ze dne 29.11.2006, jímž bylo rozhodnutí ze dne 14.9.2006 změněno a jímž bylo podané žádosti, byť ne v plném rozsahu, vyhověno. Správnost, resp. nesprávnost závěrů SZIF uvedených v rozhodnutí ze dne 29.11.2004 lze dovozovat na základě provedeného dokazování, nikoli poukazem na odlišné závěry dřívějšího rozhodnutí, které bylo změněno. Žalobní námitka, že žalovaný neřešil diskontinuitu kontrolního a dotačního řízení, v němž se, jak žalobce tvrdí, průběžně měnily jak PB, tak zdůvodnění závad, není konkrétní, neboť žalobce neuvádí, ve kterých konkrétních skutečnostech shledává rozpory a s jakými konkrétními rozpory a z jakých důvodů (zda z úřední povinnosti či na základě konkrétní námitky žalobcova odvolání podaného proti rozhodnutí ze dne 29.11.2006)) se žalovaný měl vypořádat a neučinil tak. Soud poukazuje na to, že v případě žalobních námitek proti vyřazení PB z důvodů porušení dotačních podmínek, které soud podrobně vypořádal již shora, neshledal rozpory mezi kontrolními zjištěními a závěry správního orgánu uvedenými v rozhodnutí ze dne 29.11.2006, případně v rozhodnutí žalovaného.
V části žaloby výslovně směřující proti rozhodnutí žalovaného žalobce uvedl, že rozporuje výrok Mze ČR, že u 58 PB pracovníci kontroly fondu použili měření pomocí metody GPS, LPIS nebo půdní bloky neměřili, čímž SZIF zdůvodnil jejich vyřazení. Pokud jde o zdůvodnění této žalobní námitky, odkázal na oddíl D II. odst. II. str. 21 žaloby, tj. část žaloby, v níž uvedl jeden z důvodů odvolání podaného proti rozhodnutí ze dne 29.11.2006. Zde žalobce dovozuje, že SZIF sice akceptoval námitku proti neprovedení prvních sečí, tj. uznal zásah vyšší moci v důsledku dlouhodobé pracovní neschopnosti pro neexistující pochybení, ale u dalších nových 58 PB zdůvodnil jejich vyřazení tím, že pracovníci kontroly použili měření pomocí metody GPS, LPIS či bloky vůbec neměřili. Primární důvod pro vyřazení odpadl a SZIF nově klasifikuje důvod neuznání PB, žádnému měření však žalobce nebyl přítomen, za absurdní považuje, pokud pracovníci PB neměřili a přesto je vyřadili, tento důvod vyřazení žalobce odmítá. K této žalobní námitce soud poukazuje na odůvodnění rozhodnutí ze dne 29.11.2006, z něhož vyplývá, že oněch 58 PB, případně jejich částí, bylo vyřazeno pro nesplnění podmínky stanovené v § 4 odst. 2 nařízení č. 242/2004 Sb. na celé deklarované výměře PB, přičemž do zjištěné výměry nebyla zapsána plocha, která nebyla obhospodařovaná. Žalovaný odvolací orgán pak k této otázce dále poukázal na to, že tato zjištění vyplývají z kontrolního protokolu, zejména z přílohy „Výsledky kontroly pozemků“. V příloze „Výsledky kontroly pozemků“, kterou obsahují oba kontrolní protokoly, je v případě toho kterého PB zaznamenán případný rozdíl mezi výměrou deklarovanou a výměrou zjištěnou, důvod vzniku tohoto rozdílu a použitá metoda měření. Je-li podle § 4 odst. 2 písm. c) nařízení vlády č. 242/2004 Sb. podmínkou pro přiznání dotace skutečnost, že žadatel plní zásady správné zemědělské praxe na celé výměře jím užívané zemědělské půdy, pak v obecné rovině lze konstatovat, že vyřazení toho PB či jeho části, kde tato podmínka plněna není, není pochybením. Měl-li žalobce za to, že některý z 58 PB vyjmenovaných v rozhodnutí SZIF ze dne 29.11.2006 všechny podmínky stanovené v § 4 odst. 2 nařízení vlády splňuje, případně z jiných důvodů neměl být vyřazen, bylo na něm tento PB konkretizovat, splnění stanovených podmínek a nesprávné vyřazení PB odůvodnit, a to již v odvolání podaném proti rozhodnutí SZIF ze dne 29.11.2006, případně posléze ve správní žalobě, pokud by žalovaný konkrétní tvrzení žalobce nezohlednil. Takto však žalobce nepostupoval. Ani v podané žalobě nikterak nekonkretizoval, který z oněch 58 PB byl vyřazen nesprávně a z jakých konkrétních důvodů a žalobní námitky, jak je v žalobě vymezil, za důvodné uznat nelze.
Ke zbylým žalobním námitkám, jimiž žalobce, jak uvádí, rozporuje výrok Mze ČR, že u 3 PB změnil kulturu travní porost na kulturu orná půda, výrok týkající se 4 PB opírající se o územní rozhodnutí a výrok ohledně 6 PB v blízkosti letiště, přičemž odkazuje na odůvodnění uvedené na str. 19, 15-16 a 14-15 žaloby, se soud již podrobně vyjádřil shora a za důvodné je neuznal.
Pokud žalobce dále namítá, že nesouhlasí se závěrečnou sumarizací Mze a potvrzením výše dotace SZIF, neboť tato rozhodnutí neobsahují stejnou sumu PB, na která se rozhodnutí vztahuje, rozhodnutí není podloženo reálným zjištěním, jevy se buď nestaly, nebo nebyly předmětem předcházející řízení, jde o námitku zčásti nesrozumitelnou, zčásti nekonkrétní a soud ji proto vyřešit nemůže. Proto soud pouze uvádí, že pokud žalovaný zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí SZIF dne 29.11.2004, potvrdil i výši přiznané dotace. Soud neshledal, že by v žalobě konkrétně namítaná porušení nebyla podložena kontrolním zjištěním.
Protože soud neshledal žalobu důvodnou, zamítl ji podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, žalovanému správnímu orgánu, který měl ve věci úspěch, náklady řízení nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat kasační stížnost za podmínek uvedených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Praze dne 21. prosince 2010
JUDr. Eva Pechová v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Sylvie Kosková
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky