Číslo jednací:  9A 268/2011 - 14   U s n e s e n í  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci  žalobce: Mgr. M. D., proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne  19.7.2011 č.j. S-MHMP 492988/2011     t a k t o : I. Žaloba se odmítá .   II. Žádný z účastníků nemá  právo na náhradu nákladů řízení.                                                                O d ů v o d n ě n í :   Magistrát hlavního města Prahy, odbor živnostenský a občanskosprávní rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto usnesení (dále jen „napadené rozhodnutí“) změnil na základě žalobcova odvolání prvostupňové rozhodnutí Úřadu městské části Praha 18, odboru správních agend ze dne 2.6.2011 č.j. MC18 9140/2011 OSA, vydané ve věci žádosti žalobce o poskytnutí ochrany proti zřejmému zásahu do pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníku vůči údajnému rušiteli V. H. Výrok napadeného rozhodnutí zní takto: „Podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c/ zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, se napadené rozhodnutí při nezměněném výroku mění v odůvodnění tak, že se z něho vypouští -          ze šestého odstavce věta ve znění: „a že tento zásah je trvalého charakteru“ -          celý sedmý odstavec ve znění: „Doba mezi zásahem do tohoto pokojného stavu a podaným návrhem na poskytnutí ochrany proti zřejmému zásahu do pokojného stavu musí být odpovídající pro použití tohoto výjimečného, speciálního právního ustanovení, výkladem ne delší 3 až 6 měsíců.“   Žalobou ze dne 25.8.2011 podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, jakož i zrušení prvostupňového rozhodnutí Úřadu městské části Praha 18, odboru správních agend ze dne 2.6.2011 č.j. MC18 9140/2011 OSA správním soudem pro jejich nezákonnost. Městský soud v Praze nicméně shledal, že žalobu nelze v rámci správního soudnictví projednat.   Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d/ zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle § 68 písm. b) s.ř.s. je žaloba nepřípustná také tehdy, jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu.   Podle ustanovení § 46 odst. 2 s.ř.s. soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve  sporu nebo v  jiné právní věci,  o které má  jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení,  anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí,  jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být   navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od  právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.   Rozhodování správního orgánu o ochraně před zásahem do pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníku je rozhodováním ve věcech soukromoprávních (shodně viz rozhodnutí zvláštního senátu zřízeného dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 8.10.2008 č.j. Konf 8/2008 – 4). O žalobě proti napadenému rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci, proto nepřísluší rozhodovat správnímu soudu, ale výlučně soudu v občanském soudním řízení. Městský soud v Praze z uvedeného důvodu žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d/ a § 46 odst. 2 s.ř.s. odmítl.   Je na žalobci, aby podal nový návrh – žalobu podle ust. § 244 a násl. o.s.ř. Tuto žalobu, jejíž náležitosti jsou upraveny v ust. § 246 odst. 2 o.s.ř., je nutno podat ve lhůtě uvedené níže v bodu I. poučení u místně příslušného okresního (v Praze obvodního) soudu.   Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   P o u č e n í :   I.                 V této věci se žalobce může domáhat svého práva podáním žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 46 odst. 2 s.ř.s.) u místně příslušného obvodního soudu (§ 249 odst. 1, § 250 o.s.ř.), a to tak, aby v této lhůtě žaloba došla soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení (§ 82 odst. 3 o.s.ř.).   II.             Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.   III.          Podání kasační stížnosti nemá vliv na běh lhůty k podání žaloby dle bodu I. tohoto poučení, kterou lze podat pouze ve lhůtě tam uvedené.   V Praze dne 29. prosince 2011                                                                                       JUDr. Naděžda Řeháková v. r.             předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Matznerová, DiS.