Číslo jednací: 10A 44/2010 - 77                   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Viery Horčicové a Mgr. Jana Kašpara v právní věci žalobců: a) Bc. I. K., b) P. K., oba zast. JUDr. Lubošem Kunou, advokátem se sídlem Táborská 29, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 17, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9.12.2009, č.j. 36716/2009-16210,   t a k t o :   I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 9.12.2009, č.j. 36716/2009-16210, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný je povinen  zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši  15 176,-Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců JUDr. Luboše Kuny, advokáta.   O d ů v o d n ě n í   Žalobou podanou Městskému soudu v Praze dne 23.2.2010 se žalobci domáhají přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 9.12.2009, kterým žalovaný v souladu s ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobců a potvrdil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru ochrany prostředí, č.j. S-MHMP-434691/2007/OOP-IV-852/R-103/2009/Fi ze dne 4.9.2009, jímž bylo  podle ust. § 3 odst. 3 zákona  č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen  „lesní zákon“) rozhodnuto v pochybnostech tak, že pozemek parc. č. 4555/1 v k.ú. Modřany je pozemkem určeným k plnění funkcí lesa podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b/ lesního zákona.   Žalobci v podané žalobě konstatovali, že jsou vlastníky předmětného pozemku parc.č. 4555/1 o výměře 17.797m2, který je v katastru nemovitostí veden jako lesní pozemek (druh) určený k plnění funkcí lesa (způsob ochrany). Pozemek nabyli kupní smlouvou ze dne 8.12.2004, v té době se jednalo o pozemky ve zjednodušené evidenci, parcely dle pozemkového katastru p.č. 846 a 856. Vzhledem k tomu, že se původně jednalo o role evidované ve složkách pozemkové knihy číslo 110 a  480, bránili se, aby byly po převodu do evidence katastru nemovitostí evidované jako lesní pozemky, když se na nich fakticky žádný lesní porost nenachází. Proto podali v říjnu 2007 žádost k Magistrátu hlavního města Prahy, aby předmětný pozemek byl vyjmut z kategorie lesních pozemků, tehdy jim nebylo vyhověno a žalovaný orgán rozhodnutím ze dne 16.7.2008, č.j. 18122/2008-16210(2) jejich žádost vyhodnotil jako žádost o rozhodnutí v pochybnostech, zda jde o pozemek určený k plnění funkcí lesa a věc vrátil se závazných právním názorem, dle kterého bylo povinností správního orgánu nejprve zjistit, zda pozemky původně vedené jako role byly pravomocným správním rozhodnutím vyjmuty ze zemědělského fondu. Správní orgán I. stupně však tento právní názor žalovaného nerespektoval a svým rozhodnutím ze dne 18.11.2008 stanovil, že předmětný pozemek je určen k plnění funkcí lesa, na základě odvolání žalobců vydal žalovaný dne 3.2.2009 rozhodnutí č.j. 2212/2009-16210, kterým věc znovu vrátil orgánu prvního stupně a zopakoval potřebu vyřešit předběžnou otázku, zda došlo k vyjmutí pozemku ze zemědělského původního fondu. Magistrát hlavního města Prahy pak ve svém rozhodnutí ze dne 4.9.2009 určil, že předmětný pozemek je určen k plnění funkcí lesa, přičemž vychází z toho, že v rozhodnutí Odboru komunálního hospodářství a zemědělství Národního výboru hlavního města Prahy ze dne 13.2.1980, č.j. OKHZ 7633/79, jímž byla část pozemku p.č. 4555 v k.ú. Modřany prohlášena součástí lesního fondu, se mimo jiné uvádí, že rozhodnutím téhož odboru ze dne 20.12.1979 byla tato část vyňata ze zemědělského půdního fondu. Napadené rozhodnutí žalovaného tuto argumentaci akceptuje.   Žalobci s odvoláním na citaci ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 3 lesního zákona, uvádí, že v případě jejich pozemku bylo rozhodnuto, že se jedná o tzv. jiný pozemek a tomuto rozhodnutí vytýkají:   1)     Pozemek je označen příslušností k pozemkům určených k plnění funkcí lesa, ačkoliv není k dispozici jednoznačné rozhodnutí orgánu státní správy lesů.         Namítají, že v rozhodnutí  ze dne 13.2.1980 Odbor komunálního hospodářství a zemědělství Národního výboru hlavního města Prahy prohlašuje za součást lesního půdního fondu blíže nespecifikovanou část pozemku p.č. 4555 v k.ú. Modřany o výměře 36000ha, podle argumentace žalovaného by se mělo jednat o tu část, kterou tentýž odbor rozhodnutím ze dne 20.12.1979 vyňal ze zemědělského půdního fondu. Rozhodnutím odboru komunálního hospodářství a zemědělství Národního výboru hlavního města Prahy ze dne 20.12.1979, č.j. 7633/79, zem. byla ze zemědělského půdního fondu vyjmuta rovněž blíže nespecifikovaná část p.č. 4555, v k.ú. Modřany v rozsahu 3,6ha a současně povolena změna kultury jiné části téže parcely v rozsahu 3,81 ha na louku.       Namítají dle § 3 správního řádu nedostatečné zjištění stavu věci, neboť v daném případě žalovaný považuje tato dvě nekonkrétní rozhodnutí dostatečná pro zjištění skutkového stavu, ačkoliv není vůbec patrné, o jakých částech  pozemku p.č. 4555 v k.ú.Modřany se tehdy rozhodovalo, tento pozemek měl mít podle geometrického plánu  ze dne 10.8.1979  výměru 12,1412ha a tímto plánem z něj vznikly dvě parcely, a to parc. č. 4555/1 o výměře 7,8515 ha a č. 4555/2 o výměře 4,2897 ha, v obou případech se mělo jednat o role, tj. zemědělskou půdu.         Pokud rozhodnutí ze dne 20.12.1979 pojednává o pozemku č. 4555 v k.ú. Modřany, pak tento dle geometrického plánu ze srpna již zřejmě neexistoval, navíc je otázkou, která konkrétní část zemského povrchu odpovídala současné parcele č. 4555/1 k.ú. Modřany o výměře 1,7797ha, resp. pozemkům dle pozemkové knihy p.č. 846 a 856, které žalobci koupili a zda vůbec patřila některé ze dvou částí pozemku p.č. 4555 (3,6ha role- les,či 3,81 ha role- louka zmíněných v rozhodnutí z roku 1979, nebo se jednalo o jinou část tohoto pozemku, když zbývalo ještě 4,7312ha.         Napadené rozhodnutí tak nebylo vydáno po potřebném objasnění skutkového stavu a nebyly odstraněny pochybnosti o tom, která část původní parcely p.č. 4555 byla vlastně řádně a pravomocně vyňata ze zemědělského půdního fondu, resp.  zda vůbec byly role p.č. dle PK 846 a 856 ze zemědělského půdního fondu vyjmuty.   2)     Pozemek není ani zpevněnou lesní cestou, ani drobnou vodní plochou, ani ostatní plochou, ani není nad horní hranicí dřevinné vegetace, ani lesní pastvinou či políčkem pro zvěř.         Správní orgán je vázán reálnou situací a výčet v § 3 odst. 1 písm. b/ lesního zákona považují žalobci za konečný. Vzhledem k tomu, že dle  místního ohledání  jejich pozemek nespadá do žádné z uvedených kategorii, nemůže jít o tzv. jiný pozemek určený k plnění funkcí lesa.   3)     není vyloučeno, že jde i nadále o součást zemědělského půdního fondu.          Žalovaný správně v předchozích rozhodnutích uvedl, že  nemůže být k plnění funkcí lesa určen pozemek, který spadá do zemědělského půdního fondu. Z neurčité specifikace části pozemku č. 4555 o výměře 3,6 ha v rozhodnutí Odboru komunálního hospodářství a zemědělství NVP ze dne 20.12.1979 č.j. 7633/79  nelze prozatím  bez důvodných pochybností určit, zda byl  pozemek žalobců p.č. 4555/1 v k.ú. Modřany zahrnut v uvedených 3,6 ha, a tak  vyjmut ze zemědělského půdního fondu.             Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě, doručeném Městskému soudu v Praze dne 30.7.2010, uvedl, že se řádně zabýval a v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu vypořádal s návrhy a námitkami žalobců, které byly uplatněny v průběhu správního řízení. Uvádí, že obsah žaloby o průběhu projednání věci správními orgány odpovídá skutečnosti.   K námitkám žalobců uvádí žalovaný následující: K námitce 1)  Tato námitka nebyla žalobci v průběhu správního řízení uplatněna a z uvedeného důvodu navrhuje, aby k ní soud nepřihlédl. Správní orgány dle jeho tvrzení vycházely z toho, že se uvedené rozhodnutí z roku 1980 na pozemek č. 4555/1 v k.ú. Modřany vztahuje a s tím závěrem se plně ztotožnili i žalobci - v této souvislosti pak odkazuje na vyjádření žalobkyně Bc. I. K. ze dne 6.11.2009, z něhož vypichuje, že žalobkyně připomíná, že pozemek č. 4555/1 byl v katastru nemovitostí veden pod PK čísly 846, 856, zpracováním geometrického plánu v roce 2006 se stal pozemkem č. 4555/1 a je potvrzen i katastrálním úřadem a součástí spisu. Pro úplnost žalovaný  dodává, že žalobcům bylo známo již nejméně od 26.7.2005, že jejich pozemek je veden jako lesní pozemek, neboť v tento den schválil Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha Geometrický plán č. 2179-197/2004 z 9.11.2004 (nejedná se tedy o geometrický plán z roku 2006, jak uvádí žalobkyně). K námitce 2) K citaci ustanovení § 3 odst. 1 písm. b/ lesního zákona uvádí, že tato je uvedena jen částečně. Uvádí celé znění zákonné dikce a dodává, že pojem „ostatní plocha“ užitý lesním zákonem není totožný s pojmem „ostatní plocha“ ve smyslu katastrálních předpisů, resp. evidencí druhů pozemků. Má za to, že ve smyslu lesního zákona se ostatní plochou rozumí jakékoliv pozemky, tedy mj. i ty s travním porostem, za splnění zákonné podmínky, že s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství a nejsou součástí zemědělského půdního fondu. Pro úplnost odkazuje na odůvodnění rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 4.9.2009. Trvá na tom, že v případě předmětného pozemku se jedná o pozemek určený k plnění funkcí lesa, neboť jde o jiný pozemek, který s lesem souvisí a plní jeho funkce. K námitce 3) Ani námitka ohledně toho, že rozhodnutí Národního výboru hlavního města Prahy č.j. 7633/79, zem. ze dne 20.12.1979 neobsahuje specifikaci, na kterou část předmětného pozemku o výměře 3,6 ha se vztahuje, nebyla žalobci uplatněna v průběhu správního řízení a i k ní navrhuje žalovaný, aby soud z tohoto důvodu nepřihlédl. Správní orgány vycházely z premisy správnosti správního aktu (rozhodnutí Národního výboru hlavního města Prahy, odboru komunálního hospodářství a zemědělství č.j. OKHZ 7633/79-VK ze dne 13.2.1980 a jak je patrno z vyjádření k odstavci 1), toto v rámci správního řízení nerozporovali ani žalobci. Z toho důvodu se správní orgány rozhodnutím Národního výboru hlavního města Prahy ze dne 20.12.1979  o vynětí ze zemědělského půdního fondu nezabývaly, neboť otázku příslušnosti k zemědělskému půdnímu fondu měly za vyřešenou, když v odůvodnění rozhodnutí ze dne 13.2.1980 je výslovně uveden odkaz na rozhodnutí o vynětí ze zemědělského půdního fondu a rozhodnutí o prohlášení pozemku za součást lesní půdy tedy bylo vydáno za splnění zákonné podmínky, že pozemek nebyl v době jeho vydání součástí zemědělského půdního fondu. Jen pro úplnost na závěr žalovaný dodává, že rozhodování ohledně zemědělského půdního fondu není v kompetenci žalovaného, ale Ministerstva životního prostředí.     V replice k vyjádření žalovaného, doručené Městskému soudu v Praze dne 3.1.2011, žalobci namítají, že zákon nezakazuje  v řízení před soudem vznášet námitky i nad rámec argumentace použité ve správním řízení, resp. zákon nestanoví,  že by se k takto před správním orgánem neuplatněné námitce nepřihlíželo.   Žalobci tvrdí, že z rozhodnutí NVP OLVHZ č.j. 7633/79 by bylo možno vycházet s premisou jeho správnosti, však jen za předpokladu, že by z něj bylo zřejmé, zda se vztahuje i na pozemek dnes označený jako p.č. 4555/1 v k.ú. Modřany.   K ostatním plochám uvedeným v § 3 odst. 1 písm. b/ lesního zákona pak dodávají, že tyto musí s lesem souviset nebo sloužit lesnímu hospodářství, pokud mají být k plnění funkce lesa určeny, a to nebylo ve správním řízení ohledně pozemku č. 4555/1 v k.ú. Modřany prokázáno, ba naopak, bylo zjištěno, že lesnímu hospodářství jednoznačně neslouží a s lesem „souvisí“ pouze svým sousedstvím a vyšlapanými stezkami, které přes něj vedou. Rozhodnutí v tomto smyslu jde dle nich nad rámec taxativního výčtu.      Městský soud v Praze předně shrnuje, že  vydání žalobou napadeného rozhodnutí předcházela  žádost žalobkyně Bc. I. K. k Magistrátu hlavního města Prahy dne 15.10.2007  o vynětí pozemků určených k plnění funkcí lesa a uvedení do skutečného stavu v územním plánu. Magistrát výzvou ze dne 5.11.2007 vyzval žalobkyni k odstranění nedostatků žádosti a žalobkyně tyto svým podáním došlým Magistrátu dne 10.12.2007 tyto odstranila, aby pak Magistrát vydal dne 2.1.2008 rozhodnutí o provedení důkazu ohledáním místa, tj. pozemku parc.č. 4555/1 v k.ú. Modřany a následně byl pořízen Protokol z ohledání místa ze dne 15.1.2008 (včetně opravy o upřesnění určení hranic pozemku) ze dne 23.1.2008.   Magistrát hlavního města Prahy svým rozhodnutím ze dne 17.3.2008, sp. zn. S-MHMP-434691/2007/OOP-IV-852/u2/2008/Fi nepovolil žalobcům podle § 41 odst. 8 správního řádu rozšíření obsahu podání o lesní pozemek parc. č. 1828/31 v k.ú. Modřany a rozhodnutím ze dne 18.3.2008, sp. zn. S-MHMP-434691/2007/OOP-IV-852/R-35/2008/Fi nepovolil trvalé odnětí pozemku parc. č. 4555/1 v k.ú. Modřany plnění funkcí lesa. Toto rozhodnutí žalobkyně napadla odvoláním k žalovanému a ten svým rozhodnutím ze dne 16.7.2008 rozhodnutí Magistrátu ze dne 18.3.2008 zrušil a věc tomuto vrátil k novému rozhodnutí. Novým rozhodnutím sp. zn. S-MHMP-434691/2007/OOP-IV-852/R-147/2008/Fi ze dne 18.11.2008 Magistrát rozhodl tak, že pozemek parc. č. 4555/1 v k.ú. Modřany je pozemkem určeným k plnění funkce lesa. I toto rozhodnutí  napadla žalobkyně odvoláním a Ministerstvo zemědělství dne 3.2.2009, č.j  2212/2009-16210 napadené rozhodnutí Magistrátu opět zrušilo a věc vrátilo zpět k novému projednání.   Odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy shromáždil všechny nezbytné podklady pro rozhodnutí a seznámil s nimi účastníky (protokol ze dne 10.6.2009). Žalobkyně se obrátila na Ministerstvo zemědělství prostřednictvím Magistrátu s žádostí o atrakci, případně delegaci, Ministerstvo zemědělství dne 4.8.2009 usnesením č.j. 24921/09-16210 věc nepřebralo, nepověřilo k projednání a rozhodnutí jiný věcně příslušný orgán a naopak prodloužilo Magistrátu lhůtu pro vydání rozhodnutí.   Rozhodnutím  ze dne  4.9.2009 rozhodl Magistrát hl.m. Prahy  podle § 3 odst. 1 písm. b/ lesního zákona tak, že pozemek dle katastru nemovitostí parc. č. 4555/1 v k.ú. Modřany je pozemkem určeným k plnění funkcí lesa. V odůvodnění rozhodnutí v návaznosti na závazný právní názor  žalovaného  pokud jde o podklady, o které se rozhodnutí opírá, Magistrát (str.3) konstatuje, že požádal příslušný Katastrální úřad pro hlavní město Prahu o prověření zápisu v katastru nemovitostí u pozemku parcela č. 4555/1, k.ú. Modřany a  zaslání kopií právních podkladů,  a vycházel ze zaslané kopie rozhodnutí Odboru komunálního hospodářství a zemědělství Národního výboru hlavního města Prahy jako orgánu státní správy lesního hospodářství č.j. OKHZ 7633/79 ze dne 13. 2. 1980, kterým byla prohlášena dle § 2 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb. o lesích část pozemku parc. č. 4555 v k.ú. Modřany o výměře 3,6ha  za součást lesního půdního fondu. Magistrát konstatuje, že na kopii není zcela zřetelná desetinná čárka, je zřejmé, že se jedná o 3,6 ha, poukazuje  na důvody tohoto rozhodnutí, v nichž je uvedeno, že „pravomocným rozhodnutím zdejšího odboru č.j. 7633/79, zem. ze dne 20. 12. 1979 byla část výše uvedeného pozemku vyňata ze zemědělského půdního fondu. Z uvedeného Magistrát uzavřel, že je zřejmé, že zápis v katastru nemovitostí o druhu současného pozemku parc. č. 4555/1 vychází z rozhodnutí a rovněž ze skutečnosti, že katastrální úřad toto rozhodnutí akceptoval a provedl na základě jeho změnu druhu pozemku je zřejmé, že se jedná o pravomocné rozhodnutí. Následně Magistrát konstatoval  k důvodům  žádosti, že u uvedeného pozemku je v katastru nemovitostí zapsán druh pozemku lesní pozemek s odkazem na § 2 písm. a) lesního zákona a ust. § 3 odst. 1 lesního zákona a platný územní plán, dle něhož v každém případě se na pozemku předpokládá zeleň a  jedná se o nezastavitelné území, s poukazem na to, že žalobci  pozemek zakoupili v roce 2004, kdy byl rovněž v katastru nemovitostí veden jako pozemek lesní a dle územního plánu nezastavitelné území. K závěrům odvolacího orgánu v předchozím rozhodnutí, zda jde o lesní pozemek dle § 3 odst. 1 písm.a) lesního zákona, Magistrát (str. 4-5) uvedl, že  přes předmětný pozemek prochází vedení vysokého napětí a na větší části tohoto pozemku se nachází ochranné pásmo tohoto vedení vysokého napětí s tím, že v ochranném pásmu tohoto vysokého napětí je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3m. V souladu s ust. § 13 odst. 1 lesního zákona byla vydána rozhodnutí o odnětí a omezení pozemků k plnění funkcí lesa ze dne 3. 12. 1999 a 7. 6. 2000, jimž předcházela rozhodnutí Ministerstva zemědělství, územního odboru Praha, č.j.  les 150/97  ze dne 11. 4. 1997 a  č.j.  les 259/99 ze dne 6. 9. 1999 o souhlasu s vydáním územního rozhodnutí, jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa včetně parc. č. 4555/1 v k.ú. Modřany podle § 14 odst. 2 lesního zákona. Uvedl dále, že se na celém pozemku nachází travní porost a pouze na jeho menší části několik stromů a prochází několik  cest pro pěší, plnění funkcí lesa je tak na většině pozemku omezeno z důvodu ochranného pásma vedení vysokého napětí, a proto není na většině pozemku lesní porost; toto omezení plnění funkcí lesa je  dlouhodobé, ale v zásadě dočasné. V budoucnosti je zde možná existence lesního porostu. Bezlesí z důvodu ochranného pásma vedení vysokého napětí a malá část pozemku s porostem odpovídá pozemkům určeným k plnění funkcí lesa podle § 3 odst. 1 písm. a) lesního zákona, na menší část pozemku nezasahuje ochranné pásmo vedení vysokého napětí, nachází se zde rovněž travní porost. Vzhledem k tomu, že je rozhodováno o celém pozemku a správní orgán nezjistil, že by zde byly odstraněny lesní porosty na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 lesního zákona je odpovídající zařazení pozemku mezi pozemky určené k plnění funkcí lesa podle § 3 odst. 1 písm. b) lesního zákona (ostatní plochy).           V další části odůvodnění Magistrát poukázal na to, že pozemek plní významně funkci rekreační v souladu s hlavní funkcí lesů v Praze a je zařazen do lesů zvláštního určení podle § 8 odst. 5 písm. c) lesního zákona jako lesy příměstské na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství České republiky, územního odboru Praha 3, č.j. les 445/00-K ze dne 18. 12. 2000, které bylo potvrzeno rozhodnutí ministra zemědělství České republiky ze dne 16. 10. 2003, které nabylo právní moci 11.11.2003. V dalším poukázal na charakter podobných pozemků určených k plnění funkcí lesa nejen v této lokalitě, ale v rámci Hlavního města Prahy s tím, že  jde o komplexy lesa prostřídané bezlesími, kde je omezeno plnění  funkcí lesa, charakterem tvořící lesoparky určené pro rekreační  účel, případně zvyšující potenciál plnění rekreační funkce  v podmínkách velkoměsta. O plnění rekreační funkce na předmětném pozemku pak svědčí vyšlapané cesty, pozemek  zpřístupňuje  pro obyvatele Prahy okolní pozemky  určené k plnění funkcí lesa, a to s lesními porosty i bez nich. Poukázal na to, že pozemek sousedí s dalšími pozemky určenými k plnění funkcí lesa konkrétním výčtem parcel (viz strana 5). V dalším se vypořádal s námitkami žalobců ohledně zřízení stavby vedení vysokého napětí na pozemku na základě rozhodnutí vydaných dne  3.12.1999 a 7.6.2000 o omezení a odnětí plnění funkcí lesa/včetně parc.č. 4555/1 k.ú. Modřany, s nimiž byly žadatelé seznámeni.          V podaném odvolání k odkazu Magistrátu na zaslání kopie podkladů z katastrálního úřadu (rozhodnutí OKHZ č.j. 7633/79 ze dne 13.2.1980), na jehož základě byla u pozemku parc.  č. 4555/1 k.ú. Modřany zapsána změna využití, byla vznesena námitka, že toto rozhodnutí nemohlo nikdy nabýt právní moci (původní vlastník nebyl označen jako účastník, rozhodnutí z 13. 2. 1980 mu nebylo doručováno), v  soukromém vlastnictví pak nebyl jenom pozemek žalobců, ale více pozemků, ani ostatním vlastníkům nebyla  rozhodnutí  doručována, pozemek žalobců, jako i ostatní, nesplňoval  požadavky pozemku  určeného jako lesní půdní fond. Obdobně jako v předchozím odvolatelé   poukazují na to, že pozemek 4555/1 k.ú. Modřany byl veden v katastru nemovitostí pod PK č. 846 a  856 a na geometrický plán z roku 2006, kdy se stal pozemkem 4555/1,  přičemž pozemek nevykazuje žádný lesní porost, historicky se nikdy nejednalo o pozemek patřící do lesního půdního fondu, šlo stále o zemědělskou půdu s travním porostem, jak potvrzuje Pozemkový fond ve vyjádření  ze 9. 2. 2006 ve vztahu k pozemku  v těsném sousedství. Namítali rovněž vady uvedeného rozhodnutí z 13.2.1980, o které se Magistrát opírá s tím, že ohledně výměry pozemku 3,6ha by tak i jejich pozemek téhož čísla musel mít uvedenou výměru. Pakliže se Magistrát opírá o to, že žalobkyně byla seznámena s jinými dohledanými rozhodnutími o omezení či odnětí  plnění funkcí lesa, namítají, že mají  za to, že  jde o odnětí trvalé vzhledem k době umístění VVN na pozemku 45let, tudíž se nedá vůbec hovořit jakékoliv dočasnosti.            Žalobou napadeným rozhodnutím odvolání žalobců bylo zamítnuto a  rozhodnutí prvního stupně bylo potvrzeno. V odůvodnění žalovaný k námitce  stran kopie  rozhodnutí Národního výboru hlavního města Prahy, odboru komunálního hospodářství zemědělství č.j. OKHZ  7633/79- VK ze dne 13. 2. 1980 uvedl, že Magistrát nemůže přezkoumat uvedené rozhodnutí ani posoudit jeho platnost či účinnost či nicotnost, neboť veškeré lhůty stanovené právními předpisy pro  přezkoumání v rámci řádných i mimořádných opravných prostředků již uplynuly. Magistrát proto vycházel ze zásady správnosti správního  aktu, proto považoval  předmětný pozemek za pozemek lesní, jak je vedený v KN. Dále poukázal na to, že nebyla zpochybněna správnost vyhotovení geometrického plánu, na jehož základě byl pozemek parc. č. 4555/1 k.ú. Modřany zapsán do KN, rovněž nebylo zpochybněno, že se jedná o pozemek, který byl veden v KN pod PK č.846 a 856. Argumentace PK parcelami č. 846 a 856, že mělo jít o pole a role, nemůže podle žalovaného obstát, protože jak vyplývá z podkladů přiložených odvolatelem k „žádosti o stanovisko k oplocení a ke stavbám pro individuální rekreaci na pozemku PK 864,865,846,856“ ze dne  27. 12. 2005, a to podle „výkazu dosavadního a nového stavu  údajů katastru nemovitostí je patrné, že v případě  parc. č. 846 a 856 v k.ú. Modřany, byly tyto vedeny jako lesní pozemek.  K rozhodnutím o odnětí a omezení pozemků plnění funkcí lesa v souvislosti s vedením vysokého napětí (resp. námitce, že nejsou součástí  spisu) žalovaný uvedl, že Magistrát  v odůvodnění napadeného rozhodnutí vyjádřil, že předmětný pozemek  byl považován v roce 1999 a 2000 za pozemek určený k plnění funkce lesa, a proto bylo rozhodováno o odnětí. Založení uvedených rozhodnutí ve správním spisu však není pro posouzení věci nezbytné  a nelze podle žalovaného to považovat za skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že nebyl zjištěn stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti. Neuznal důvodnou ani další námitku odvolatelů v tom, že ostatní tvrzení Magistrátu v odůvodnění uvedená jsou irelevantní pro řízení v pochybnostech. Magistrát doplnil dokazování tak, aby byl zjištěn stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, jak byl žalovaným v předchozím rozhodnutí zavázán.  Posouzení předmětu řízení  bylo provedeno  v souladu s ust. § 3 odst. 3 lesního zákona, když bylo doloženo, že pozemek je veden v katastru nemovitostí jako lesní pozemek na základě pravomocného rozhodnutí Národního výboru hlavního města Prahy, odboru komunálního hospodářství zemědělství ze dne 13. 2. 1980. Ohledně faktického stavu žalovaný reprodukoval v podstatě závěry orgánu prvého stupně.   Městský soud  v Praze  přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení před správním úřadem z hlediska žalobních námitek uplatněných v podané žalobě, jimiž je vázán, a při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí podle ustanovení § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.) a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je  z části důvodná. Soud rozhodl o žalobě bez jednání rozsudkem, když obě strany sporu s tímto vyslovily souhlas (§ 51 s. ř. s., žalobci výslovně, žalovaný mlčky).              Soud  na úvod poznamenává, že nepřiznal opodstatnění návrhu žalovaného, aby soud nepřihlížel k žalobním námitkám v bodě 1) a 3) (že  rozhodnutím Národního výboru hl.m. Prahy, odboru komunálního hospodářství a zemědělství č.j. OKHZ 7633/79-VK ze dne 13.2.1980, ani rozhodnutím ze dne 20.12.1979 č.j. 7633/79 zem. není najisto postaveno, zda se vztahují na tu část zemského povrchu nyní označenou jako   pozemek parc.č. 4555/1 v k.ú. Modřany,který je ve vlastnictví žalobců, protože neobsahují specifikaci, na kterou část pozemku o výměře 3,6ha původní  parc. č. 4555 v k.ú. Modřany se vztahují), a to z důvodu, že   tato námitka nebyla v průběhu řízení  žalobci uplatněna. V daném případě byl městský soud povinen se zabývat těmito  žalobními body, přestože  výslovně takto nebyla argumentace žalobci vznesena  v rámci odvolacího řízení, neboť obecně platí, že posouzení důvodnosti žalobního bodu nebrání pouhá skutečnost, že tato námitka nebyla obsahem odvolání (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2008, čj. 7 Afs 54/2007 - 62, č. 1742/2009 Sb. NSS). Žalobce je oprávněn uplatnit v žalobě všechny důvody, pro které považuje napadené správní rozhodnutí za nezákonné, bez ohledu na skutečnost, že některé z nich neuplatnil v odvolacím řízení, ač tak učinit mohl. Jestliže by městský soud k této námitce nepřihlédl a neučinil ji předmětem přezkumu, vystavil by své rozhodnutí vadě nepřezkoumatelnosti.             Lze doplnit, že rozšířený senát se  v uvedeném usnesení především neztotožnil s názorem, že rozsah přezkumné činnosti soudu by mohl být jakkoliv určován ustanovením § 5 s. ř. s., neboť jde o  ustanovení  upravující pravomoc a příslušnost soudů, a je jím vyjádřena zásada subsidiarity soudního přezkumu, nicméně toto ustanovení má dopad na řešení otázky přístupu k soudu a přípustnost žaloby, nikoliv na stanovení mezí, ve kterých bude napadené správní rozhodnutí přezkoumáno. Nevyčerpání řádného opravného prostředku v řízení před správním orgánem má tedy s ohledem na ust. § 68 písm. a) s. ř. s. za následek vždy odmítnutí žaloby podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nikoliv zúžení mezí soudního přezkumu. Ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pak účastníku pro formulaci žalobních bodů předepisuje určité náležitosti, nestanoví mu však žádná omezení, stejně tak nelze omezení rozsahu přezkumné činnosti soudu ohledně některých žalobních bodů dovodit z ust. 75 odst. 2 s. ř. s., a to ani při použití restriktivního výkladu. Podklad pro úvahy o zúžení mezí přezkumu nelze nalézt ani v procesním předpisu pro správní řízení - starém správním řádu, kde ustanovení § 59 odst. 1 ukládá správnímu orgánu v odvolacím řízení povinnost přezkoumat rozhodnutí orgánu prvního stupně v celém rozsahu a kdy tedy tento při posouzení věci není vázán důvody uváděnými odvolatelem. Podle usnesení rozšířeného senátu  případné omezení rozsahu soudního přezkumu nemá oporu v zákoně a ve svém důsledku by bylo v rozporu s celkovou koncepcí správního soudnictví jakožto prostředku ochrany veřejných subjektivních práv fyzických i právnických osob. Rozšířený senát rovněž zvažoval, zda předchozí závěr platí i v případech, kdy procesní předpisy upravují zásadu koncentrace řízení, přičemž uzavřel, že je nutno rozlišit žalobní námitky procesně právního charakteru, jejichž uplatnění je limitováno ustanoveními o koncentraci správního řízení, od námitek hmotně právních, které nijak omezovat nelze. Žalobce tak  nemůže účinně zpochybňovat zákonnost postupu žalovaného správního orgánu a vytýkat mu jako procesní vadu, že se nevypořádal se skutečnostmi či právními námitkami, které ve správním řízení neuvedl nebo které uplatnil opožděně, může však bez omezení namítat nesprávné právní posouzení věci, k němuž žalovaný svým postupem dospěl. Obdobně to platí i pro případy, kdy odvolací řízení proběhlo již podle z. č. 500/2004 Sb., správní řád, který kombinuje zásadu koncentrace řízení podle § 81 odst. 4 se zásadou omezeného odvolacího přezkumu zakotvenou v ustanovení § 89 odst. 2. Podle posledně uvedeného ustanovení přezkoumá odvolací orgán soulad s právními předpisy, přičemž správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.                V nyní projednávaném případě žalobci  také nevytýkají žalovanému procesní pochybení, že by se nevypořádal s jejich námitkou, ale tvrdí, že pro skutkový závěr žalovaného, že právě jejich pozemek parc. č. 4555/1 v k.ú. Modřany (resp. část  zemského povrchu tomuto odpovídající) byl pravomocně vyňat  ze zemědělského půdního fondu, není dostatečnou oporou samotné rozhodnutí Odboru  komunálního hospodářství a zemědělství Národního výboru hl.m. Prahy ze dne 13.2.1980 č.j. OKHZ 7633/79, ani   v něm označené rozhodnutí ze dne 20.12.1979 č.j. 7633/79 zem.  Nadto, i když s jinou argumentací, žalobci v odvolání poukazovali  na vady  uvedeného rozhodnutí z 13.2.1980, o které se Magistrát opírá s tím, že ohledně výměry pozemku  3,6ha, pokud jde o totožný pozemek,  by tak i jejich pozemek téhož čísla musel mít uvedenou výměru.               Městský soud v Praze rovněž předesílá, že  napadené rozhodnutí stejně tak jako rozhodnutí prvního stupně se v odůvodnění opírá nejen o rozhodnutí  Národního výboru hl.m. Prahy, odboru komunálního hospodářství a zemědělství č.j. OKHZ 7633/79-VK ze dne 13.2.1980, které je  součástí spisu, ale i   o další  rozhodnutí správních úřadů, která nebyla součástí předloženého správního spisu. Vzhledem k tomu, že bylo lze předpokládat, že tato rozhodnutí byla správním orgánům ve věci rozhodujícím známa  z jejich  úřední činnosti  a žalobci výslovně nevznáší v žalobě  námitku zkrácení v procesních právech tím, že tato rozhodnutí nebyla součástí  spisu a nemohli se s nimi seznámit, soud  vyzval žalovaného k doplnění  spisu o rozhodnutí Ministerstva zemědělství - územní odbor Praha č.j. les 150/97 ze dne 11. 4. 1997 a č.j.  les 259/99 ze dne 6. 9. 1999, dále o rozhodnutí Odboru komunálního hospodářství a zemědělství Národního výboru hlavního města Prahy ze dne 20. 12. 1979, č.j. 7633/79, rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 3. 12. 1999 zn. OŽP/777763/ IV/948/R - 192/99/Se a rozhodnutí  téhož úřadu   ze dne 7. 6. 2000 č.j.  MHMP-58678/OŽP/IV-114/R-105/O1/Se. Výzvě bylo vyhověno, vyjma rozhodnutí č.j. les 259/99  ze  dne 6. 9. 1999, které nebylo v archivu nalezeno.             Na základě uvedených podkladů  soud o námitkách žaloby uvážil takto:             Klíčovou předběžnou otázkou, kterou bylo nutno podle žalovaného, a  to ve smyslu jeho závazného právního názoru vysloveného v rozhodnutí ze dne  3. 2. 2009 č.j. 2212/2009-16210 zodpovědět, byla otázka, zda  došlo k vyjmutí pozemku ve vlastnictví žalobců parc.č. 4555/1 v k.ú. Modřany o výměře 1,7797ha (který je v katastru zapsán jako druh pozemku: lesní pozemek) ze zemědělského půdního fondu. Magistrát hlavního města Prahy následně v rozhodnutí ze dne 4. 9. 2009 rozhodl v pochybnostech, že tento předmětný pozemek je určen k plnění funkcí lesa, přičemž vyšel z katastrálním úřadem zaslané kopie rozhodnutí Odboru komunálního hospodářství a zemědělství Národního výboru hlavního města Prahy ze dne 13. 2. 1980 č.j. OKHZ 7633/79 (uloženého ve Sbírce litin), na němž není vyznačena právní moc,  jímž  byla  dle § 2 odst. 2 zákona č. 61/1977Sb., o lesích prohlášena  „část pozemku p.č. 4555 v k.ú. Modřany o výměře 3 6000 ha za  součást lesního půdního  fondu“. V odůvodnění tohoto rozhodnutí se mimo jiné uvádí, že rozhodnutím téhož odboru č.j. 7633/79 zem. ze  dne  20. 12. 1979 byla tato část výše uvedeného pozemku  vyňata ze zemědělského půdního fondu (a že je určena k zalesnění). Žalobou napadené rozhodnutí bez dalšího závěr orgánu I. stupně s odvoláním na toto rozhodnutí  z 13.2.1980  akceptuje.            Soud  přisvědčil námitce žalobců, že není k dispozici jednoznačné rozhodnutí orgánu státní správy o  vynětí  právě té části zemského povrchu, kterou nyní vlastní a která je v katastru nemovitostí  na LV 1888 označena jako parc. č.  4555/1 o výměře  17797m2   k.ú. Modřany, ze zemědělského půdního fondu, neboť  rozhodnutí Národního výboru hlavního města Prahy ze dne  13. 2. 1980, na které se správní úřady odvolávají,  prohlašuje za součást lesního půdního fondu blíže nespecifikovanou součást pozemku č.  4555 v k.ú. Modřany. Podle vyjádření žalovaného jde o tu část, kterou tentýž odbor rozhodnutím předchozím  ze dne  20. 12. 1979 vyňal ze zemědělského půdního fondu. V tomto rozhodnutí (čl. 65 soudního spisu) ovšem  byla vyjmuta výrokem 1. rovněž za účelem zalesnění blíže nespecifikovaná „část parcely č. 4555 v rozsahu 3,60000ha v k.ú. Modřany, vedená v evidenci nemovitostí jako role“. Výrok 2. tohoto rozhodnutí podle § 4 „povoluje  změnu kultur z orné (slovo „současně“ je škrtnuto a nadepsáno „z orné“ rukou) na louku na části téže  parcely v rozsahu 3,8100 ha“.           Podle geometrického plánu vyhotoveného střediskem Geodézie n.p.  pro hl.m. Prahu  ze dne  10. 8. 1979 (připojeného k žalobě)  původní parc. č. 4555  o výměře 12, 1412 ha (stav PK) byla tímto geometrickým plánem rozdělena, na 2 parcely (nový stav) a to: parc.č. 4555/1 o  výměře 7,8515 ha (druh  role),  druhá část označená jako parc.č. 4555/2 o výměře 4,2897 ha (rovněž role), přičemž tato druhá  část  sestává z dílů označených v  PK 863, 861/3 až 861/20 a  840.           Rozhodnutí Národního výboru hl.m. Prahy, odboru komunálního hospodářství a zemědělství ze dne  20. 12. 1979 č.j. 7633/79 zem. na uvedený geometrický plán patrně přímo nenavazovalo, když  dle  výroku  1. vyjímá ze zemědělského půdního fondu za účelem zalesnění část parc. 4555 o  výměře 3, 6 ha , a dle výroku 2.  povoluje změnu kultury na louku  na části téže parcely č. 4555 o výměře 3,81 hektarů. Dle odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo dle usnesení  Rady NVP č. 143 ze dne 15.3.1977 provedeno šetření za účelem  využití zemědělské půdy na parc. č. 4555 s přihlédnutím k požadavkům orgánů a organizací a schválenému SÚP města Prahy atd.  přistoupeno k tomu, že  z celé parc. 4555 bylo  rozhodnuto část zalesnit, část vymezenou pro dopravní okruh H-1 převést do luk a na další části v rozsahu 4,7300 ha je uvedeno, že se buduje zahrádkářská osada. Konstatuje se, že celá parcela č. 4555 je vklíněna do lesního komplexu Modřanská rokle a okolních lesů. Je tedy zřejmé, že uvedené 3 části v souhrnu tvoří celkovou parcelu  označovanou jako parc. č. 4555. Její části 3,6ha a 3,81ha nejsou  uvedeny samostatnými parc. čísly, v součtu jen zhruba (7,41ha) odpovídají dle geometrického plánu shora vymezené parc. č. 4555/1 o výměře 7,8515ha.              Rozhodnutím navazujícím z 13. 2. 1980 č.j. OKHZ 7633/79-VK byla tak prohlášena „část pozemku parc. č. 4555 v k.ú. Modřany o výměře 3,6ha  za část lesního půdního fondu“, a to právě s odvoláním na rozhodnutí ze 20. 12. 1979, výrok 1. o vynětí této části ze zemědělského půdního fondu. Závěr správních orgánů se opírá jen o toto rozhodnutí, předložené katastrálním úřadem, s tím, že je nutno z něho vycházet jako z rozhodnutí závazného, které již není možno přezkoumávat/ač nenese doložku právní moci/.  Otázku, zda   tato „část parc. č. 4555 o výměře 3,6ha“ vyjmutá ze zemědělského půdního fondu a prohlášená  za část lesního půdního fondu v sobě zahrnuje i  část zemského povrchu, která tvoří  pozemek žalobců, označený parc.č. (rovněž) 4555/1 o výměře 1,7797ha podle geometrického plánu  č. 2179-197/2004 z 9.11.2004 správní úřady tak považovaly za dostatečně doloženou.          Následně (to však již při řešení  jiné námitky žalobců) se odvolávají na rozhodnutí ze 11. 4. 1997 č.j. 150/97, jímž byl vydán souhlas s vydáním územního rozhodnutí pro stavbu „Vedení 4x 110kV Chodov-Lhotka, Praha 4, z něhož se podává, že mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa v kategorii lesů zvláštního určení v kat. území Modřany č. parc. 4192,4277/1,4753?4751,1828/2 a 4749, a v kat. území Kamýk č. parc. 4555/4 a 4455/1. Jde tak o jiná čísla pozemků v k.ú. Modřany i Kamýk (č. 4555/4 a 4455/1). Další rozhodnutí ze dne 6.9.1999 č.j. Les 259/99 o vydání souhlasu s vydáním územního rozhodnutí(na které se rozhodnutí I. stupně odvolává s tím, že jím je dotčen pozemek. parc. č.4555/1 k.ú. Modřany), nebylo součástí spisu a k žádosti soudu ani dohledáno.           Ohledně staveb vysokého napětí došlo k  dočasnému  odnětí pozemků k plnění funkcí lesa, resp. i trvalému omezení  užívání  pozemků pro plnění funkce lesa rozhodnutím Odboru životního prostředí Magistrátu hl.m. Prahy  ze dne 3.12.1999 č.j. OŽP/777763/IV/948/R-192/99/Se u pozemků, mj. i označeného jako parc.č. 4555/1 k.ú.Modřany (trvalé odnětí uvádí parc.č. 455/1, asi jde o překlep/ s odkazem však na rozhodnutí č.j. les 150/97. Druhá část 2.etapy výstavby(úsek TR Chodov-Modřanská rokle) se opírala o rozhodnutí o dočasném  odnětí a dočasném omezení části pozemků plnění funkcí lesa ze dne 7.6.2000(resp. 2001) č.j. MHMP-58678/OŽP/IV-114/R-105/Ol/Se, které se týká mj. i pozemku označeného jako parc.č. 4555/1 v k.ú.Modřany (toto rozhodnutí se odvolává na předchozí vydaná rozhodnutí les 150/97 a Les 259/99).           Z geometrického plánu z 9.11.2004 č. 2179-197/2004,  výkazu dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí  vyplývá, že parc. č 846(o výměře 13 996 m²) a parc.č.  856 (o výměře 3864 m²), obě druh pozemku  lesní,  zaniká. Pokud jde o parcelu 4555/1 dle  dosavadního stavu a výměře 1,3779 lesní pozemek, nový stav  parcelu s tímtéž označením 4555/1 o výměřě 1,7797ha, uvádí se zde  druh pozemku trvalý travní porost, tvoří ji části původní parcely v katastru nemovitostí č.  1828/21 a  1828/22 a  dále části parcel /v dřívější pozemkové evidenci/ PK 846, označené písm. a, b, v navazující mapě, a  části parc. PK 856, označené písm.c,d,e,tamtéž (součástí je i původní -písm.e/ zaniklá parcela podle dosavadního stavu  4571/1 o výměře 150 m). Parcela nově vytvořená parc.č.  4555/1 je dle připojené mapy v poloze původních  parcel 856 a  846.             Z protokolu o ohledání místa z 15.1.2008 a jeho příloh vyplývá, že hranice pozemku č. parc. 4555/1, k.ú. Modřany je  v terénu vytyčená - vytyčovacími body, na většině pozemku je trvalý travní porost, ve východní části pozemku je několik stromů, pozemkem prochází několik vyšlapaných cest pro pěší. Přes JZ roh pozemku a  jižní cíp prochází vedení VN. Podle opravy tohoto protokolu protokolem z 23.1.2008 došlo  při ohledání místa dne 15.1.2008 k nepřesnému určení hranic z důvodů neaktuální katastrální mapy ve spise...při ohledání hranic byl upozorněn správní orgán na  změnu hranic žadatelkou, k tomu přihlédl, přesto došlo k nepřesnosti v místě jižního úzkého cípu původního pozemku parc.č. 4555/1 k.ú. Modřany, nyní vedeného v katastru nemovitostí jako samostatný pozemek parc.č. 4555/432 tamtéž. Byla doložena aktuální katastrální  mapa. Vedení vysokého napětí zde neprochází jižním cípem pozemku č. parc. 4555/1, jak je uvedeno v protokolu o ohledání z 15.1.2008, jinak zápis odpovídá.             Soud na základě uvedeného i po doplnění spisového materiálu o rozhodnutí, na která se správní orgány obou stupňů odvolávaly, dospěl k závěru, že  napadené rozhodnutí trpí vadou řízení, neboť pro skutkové zjištění,  že došlo k vyjmutí  pozemku žalobců č. parc. 4555/1 v k.ú.Modřany ze zemědělského půdního fondu, není samo o sobě  rozhodnutí z 13.2.1980  dostatečnou oporou, bez dalších upřesnění (soutisku map a pod.) jednoznačně neplyne ani z rozhodnutí dodatečně doložených.             Námitku žalobců pod bodem 2) soud neshledal důvodnou v části, týkající se  výkladu samotného ust. § 3 odst. 1 písm.b) lesního zákona. Podle ust.  § 3 jsou pozemky určené k plnění funkcí lesa a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen "lesní pozemky"),   b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu1) a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen "jiné pozemky"). U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa.               Žalobci argumentují toliko tím, že nemůže jít o tzv. „jiný pozemek“ dle výčtu uvedeného v písm.b) shora, který považují za konečný, a to s ohledem na  reálnou situaci zjištěnou ohledáním. Z  odůvodnění rozhodnutí orgánu I. stupně (str. 4-5) vyplývá, že přes  posuzovaný pozemek  prochází vedení vysokého napětí a  na větší části se nachází ochranné pásmo tohoto vedení, a proto s odkazem na § 46 odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb. a na rozhodnutí o omezení nebo odnětí části pozemku plnění funkcí lesa dle § 13 odst. 1 (resp. 14 odst. 2) lesního zákona (shora uvedená) uzavírá, že plnění funkcí lesa je omezeno, a proto není na většině pozemku lesní porost, ale bezlesí a nachází se zde travní porost, toto bezlesí z důvodů ochranného pásma a malá část porostů tak odpovídá  ust. § 3 odst. 1 písm.a) lesního zákona. Na menší část pozemku nezasahuje ochranné pásmo, nebylo zjištěno, že by zde byl odstraněn  lesní porost (je zde travnatý porost), za odpovídající shledal zařazení pod písm.b) uvedeného ustanovení z důvodů dále rozvedených. Soud neshledal aplikaci daného ustanovení nezákonnou. Podřazení hodnoceného pozemku s popisovanými charakteristikami  pod pojem „ostatní plochy“  související s lesem, a to ve smyslu  plnění funkce lesů zvláštního určení  ve smyslu ust. § 8 odst. 1 písm.c) lesního zákona, jak rozhodnutí I. stupně uvádí (nadto s odkazem na rozhodnutí  o zařazení  do lesů zvláštního určení, které není však obsahem spisu), nevybočuje z mezí  uvedeného ustanovení  písm. b).             Dílčí rozpor  lze tak shledat toliko v tom, že zatímco protokol o ohledání konstatuje, že vedení vysokého napětí prochází přes „JZ roh“ pozemku s opravou nepřesnosti v místě jižního úzkého cípu původního pozemku parc.č. 4555/1 k.ú. Modřany, nyní vedeného v katastru nemovitostí jako samostatný pozemek parc.č. 4555/432 tamtéž, s tím, že vedení vysokého napětí zde neprochází jižním cípem pozemku č. parc. 4555/1, jak je uvedeno v protokolu o ohledání z 15.1.2008, rozhodnutí I. stupně  konstatuje, že „přes  posuzovaný pozemek  prochází vedení vysokého napětí a  na větší části se nachází ochranné pásmo tohoto vedení ..... Na menší část pozemku nezasahuje ochranné pásmo...“.              Městský soud v Praze z důvodu předně uvedených  podle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil žalobou napadené rozhodnutí  pro vady řízení  a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.               O nákladech řízení  soud rozhodl  podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Úspěšným žalobcům soud přiznal  náhradu důvodně  vynaložených nákladů řízení  proti žalovanému, kterou tvoří náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 2000,-Kč a  náklady za zastoupení, a to za tři úkony 3 úkony právní služby při společném zastoupení dvou osob (převzetí, podání žaloby, podání repliky) po 2.100,-Kč, krácená na 80%,tj. 1680,-Kč za úkon, dále  3x paušál po 300,-Kč  (vše dle ust.§ 7, § 9 odst. 3 písm. f) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 276/2006 Sb. s účinností od 1.9.2006), s připočtením příslušné částky DPH 2.196,-Kč,  náhrada  nákladů za zastoupení včetně příslušné částky DPH tak činí 13.176,-Kč, celková náhrada nákladů řízení tak představuje výši 15 176,-Kč.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 10. srpna 2012  Mgr. Jana Brothánková, v.r. předsedkyně senátu