Číslo jednací:  10A 97/2011 - 38-39   U s n e s e n í     Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Ing. Viery Horčicové a Mgr. Jana Kašpara v právní věci žalobce: CG HOLDING, s.r.o., IČ 24657344, se sídlem Anny Letenské 34/7, Praha 2 – Vinohrady, zast. JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem Vinohradská 30, Praha 2, proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9,  v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu v řízení o rozkladu žalobce ze dne 5.3.2011 proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu čj. 112 262/2010-637/IV. vyř.-Hol., ze dne 3.3.2011, o návrhu žalobce na zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 5.9.2011, č.j. 10 A 97/2011-23,        t a k t o :            Návrh  se  z a m í t á .   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se návrhem podaným u Městského soudu dne 29.9.2011 domáhal zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 5.9.2011, č.j. 10 A 97/2011-23.   Důvodem podaného návrhu je, dle žalobce, skutečnost, že podáním doručeným zdejšímu soudu dne 20.9.2011 vzal žalobce svou žalobu v plném rozsahu zpět poté, co žalovaný dne 31.6.2011 ukončil svou dlouhodobou nečinnost v rozkladovém řízení a konečné požadované rozhodnutí vydal. Žalobce dále uvedl, že dne 29.9.2011, tedy poté, co bylo elektronické podatelně zdejšího soudu doručeno zmíněné zpětvzetí žaloby ze dne 20.9.2011, byl žalobci doručen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5.9.2011, č.j. 10 A 97/2011-23. Vzhledem k tomu, že zpětvzetí žaloby bylo doručeno soudu poté, co ve věci rozhodl, ale v době, kdy ještě rozsudek nenabyl právní moci, žalobce s odkazem na ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. za použití § 64 s.ř.s. navrhuje, aby soud rozhodl o zrušení rozsudku ze dne 22.8.2011, a současně rozhodl o návrhu žalobce na zastavení řízení tak, jak jej žalobce uplatnil v bodě X. svého zpětvzetí žaloby ze dne 20.9.2011. Nad rámec obsahu podání žalobce soud upozornil, že žádná výzva k vyjádření případného nesouhlasu s projednáním věci bez jednání dle § 51 odst. 1  s.ř.s., nebyla žalobci zaslána.   Podle ust. § 37 odst. 4 s.ř.s., navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ust. § 64 s.ř.s., nestanoví-li zákon č. 150/2002 Sb. jinak, použije se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu.    Soudní řád správní je autonomním procesním předpisem, který jednotlivé instituty a postupy upravuje s ohledem na charakter řízení před správními soudy, a tak aplikace občanského soudního řádu je dle ust. § 64 s.ř.s. možná až tehdy, neupravuje-li danou situaci soudní řád správní, a to ještě za podmínky přiměřeného použití  občanského soudního řádu.   Jelikož soudní řád správní, postup při zpětvzetí upravuje v ust. § 37 odst. 4 s.ř.s., upravuje, neuplatní se ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu ( §  96 odst. 2 o.s.ř. ). Lhůta pro podání návrhu na zpětvzetí žaloby je v ust. § 37 odst. 4 s.ř.s. stanovena jednoznačně, a to tak, že zpětvzetí žaloby je možné pouze do okamžiku vydání rozhodnutí.   Ze soudního spisu vyplývá, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5.9.2011, č.j. 10 A 97/2011-23, byl vyhlášen dne 5.9.2011 vyvěšením na úřední desce soudu. Zpětvzetí žaloby bylo žalobcem podané dne 20.9.2011, to znamená, po vydání konečného rozhodnutí ve věci (rozsudku ze dne 5.9.2011), a  proto je dle ust. § 37 odst. 4 s.ř.s. zpětvzetím neúčinným.   Z judikatury Nejvyššího správního soudu je ve vztahu k návrhu žalobce na zrušení rozhodnutí možno odkázat na rozhodnutí ze dne 31.10.2011, 5 As 69/2010 – 112, v němž soud uvedl, že „Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. V takovém případě je povinností soudu řízení usnesením zastavit [§ 47 písm. a) s. ř. s.]. Jedná se o projev dispoziční zásady, jež se v soudním řízení správním široce uplatňuje. Z citovaného ustanovení však plyne, že návrh, resp. žalobu lze vzít účinně zpět pouze do chvíle, než o ní příslušný soud rozhodne. V daném případě krajský soud rozhodl o žalobě shora uvedeným rozsudkem, který byl vyhlášen dne 24. 8. 2010 vyvěšením na úřední desce soudu. Zpětvzetí žaloby, jež bylo krajskému soudu doručeno až dne 19. 10. 2010, proto bylo neúčinné. Z tohoto důvodu nemohlo mít zpětvzetí žaloby vliv na další postup krajského soudu a zákonnost kasační stížností napadeného rozsudku.“   K upozornění žalobce, že mu nebyla zaslána soudem výzva dle § 51 odst. 1 s.ř.s., dotazující se jej, zda-li souhlasí s projednáním věci bez jednání, soud považuje za potřebné uvést, že zaslání výzvy by bylo nadbytečné, vzhledem k tomu, že žalobce již v žalobě na str. 4 pod. bodem IV. výslovně uvedl, že „souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání“.   Z výše uvedených důvodů soud nemohl návrhu žalobce na zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 5.9.2011, č.j. 10 A 97/2011-23, vyhovět.   P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a  kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 25. října 2012         Mgr. Jana Brothánková, v.r.     předsedkyně senátu