11A 98/2012-24-25 U s n e s e n í  Městský soud v Praze rozhodl předsedkyní senátu JUDr.Hanou Veberovou v právní věci žalobce Alberta Ž., pobývajícího ve Věznici Mírov, proti žalované Vězeňské službě České republiky, se sídlem v Praze 4, Soudní 1672/1a, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného správního úřadu ze dne 21.5.2012, č.j.: VS 204/2012-50/St/133, k žádosti žalobce o přiznání osvobození od placení soudních poplatků a záloh   t a k t o :    Žádost žalobce o přiznání osvobození od placení soudních poplatků a záloh pro toto soudní řízení   s e   z a m í t á .   Odůvodnění   Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného správního orgánu, kterým byla vyřízena stížnost žalobce na nesprávné jednání a chování příslušníka vazební věznice v Ostravě, kterého se měl dopustit při prováděné eskortě vězněných osob dne 15.3.2012. Současně s podanou žalobou požádal žalobce o přiznání osvobození od placení soudních poplatků a záloh pro toto soudní řízení, což odůvodnil svými nepříznivými osobními a finančními poměry.    Soud vyzval žalobce k prokázání výdělkových a majetkových poměrů. Žalobce na doručenou výzvu reagoval předložením Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrů ze dne1.7.2012, z něhož soud zjistil, že žalobce pobírá dávku státní sociální podpory v částce 100,- Kč měsíčně, nevlastní žádný majetek větší hodnoty, ve výkonu trestu odnětí svobody není zaměstnán a má dluhy převyšující částku 220.000,- Kč.   Podle ustanovení § 36 odst.3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dálej jen s.ř.s.), může být účastník řízení na vlastní žádost osvobozen od soudních poplatků, pokud doloží, že nemá dostatečné prostředky. Dospěje-li však soud závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. V daném případě jsou splněny podmínky pro zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků, protože soud dospěl k závěru, že žaloba zjevně nemůže být úspěšná. Z tohoto důvodu soud žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků nevyhověl, aniž by blíže zkoumal dostatečnost jeho finančních prostředků.    Tento závěr vyplývá z následujících úvah :    Žalobou napadené „rozhodnutí“ není rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 odstavec 1 s.ř.s. Jak je patrno z definice pojmu „rozhodnutí“, jež je v tomto právním ustanovení upravena, aby šlo o úkon orgánu veřejné správy, který podléhá soudnímu přezkumu, musí jít o takový úkon, kterým se zakládají, mění, ruší či závazně určují práva a povinnosti určitého subjektu. O takový úkon nejde. Je zřejmé, že žalobce si podal stížnost na příslušníka vězeňské služby, tato stížnost byla vyřízena žalovaným. Ten však nerozhodoval o žádných právech ani povinnostech žalobce, pouze konstatoval, že nebylo prokázáno, že by stížnost byla oprávněná. Na právním postavení žalobce se nic nezměnilo.    Z výše uvedeného má soud za to, že žaloba je zjevně neúspěšná.   P o u č e n í    Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst.1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Podle ustanovení § 36 odst.3 s.ř.s. přiznané osvobození soud kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.         V Praze dne 17.září 2012                                                    JUDr. Hana   V e b e r o v á , v.r.                              předsedkyně senátu       Za správnost vyhotovení: Marcela Brabcová