Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:MSPH:2012:11.Af.62.2011.41
Datum rozhodnutí22.08.2012
SoudMSPH
Spisová značka11 Af 62/2011
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
Ke staženíPDF

Odůvodnění

11Af 62/2011 - 41 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JM ÉNEM REP UB LIKY  Městský so ud v Pra ze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a so udc ů Mgr.Marka Bedřicha a JUDr.Jitky Hro udo vé v právní věci žalobce AT CAR, s.r.o., IČ: 25053582, se sídlem v K ladně, Ge nerá la K lapálka 2810, zas to upe né ho Mgr.Davidem Kroftou, advokátem se sídlem v Praze 1, Úje zd 450/40, proti ža lo va né mu Finančnímu ředitelství v Pra ze , se sídlem v Pra ze 2, Žitná 563/12, o žalobě proti rozhodnutím ža lo va né ho správního úřad u ze d ne 21.6.2011, č.j. 3318/11-1300-202512, č.j. 3320/11-1300-202512, č.j. 3321/11-1300-202512, č.j. 3322/11-1300-202512, č.j. 3323/11-1300-202512, č.j. 3324/11- 1300-202512 a č.j. 3325/11-1300-202512, t a k t o : I. Žaloba s e z a mí t á . II. Žá dný z účastníků n e má právo na náhradu nák la dů řízení. Odůvodnění  Ža lobc e se ža lobo u, podanou u Krajského soudu v Pra ze dne 17.8.2011, domáhal pře zko umá ní a zr uše ní celkem sedmi rozhodnutí F ina nč ního ředitelství v Pra ze (dá le též ža lo va né ho správního úřadu), jimiž b ylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti dodatečným platebním výmě r ům, vydaným Finančním úřadem v K ladně na daň z přidané hod noty za měs íce červen až p rosine c 2007.  Ža lobc e v podané žalobě po ukázal na to, že podal ve dnech 30.6.201 a 2.7.2010 u Finančního úřad u v K ladně (dále též správce daně) dodatečná da ňo vá přiznání k dani z přidané hod no ty za zda ňo vac í období červen až prosinec 2007, v nichž vykázal nárok na odpočet daně z p řidané hod noty na vstup u při nák up u osob níc h automobilů, určených pokračování 2 11 Af 62/2011  k hlavnímu předmětu podnikání žalobce, tj. k jejich pronájmu. Na základě pro vede né ho vytýk ac ího řízení vydal F inanční úřad v K ladně dne 24.11.2010 dodatečné p lateb ní výměry na daň z přidané hod not y, v nic hž u výše uvedených zda ňo vac ích obdobích čer vna až prosince 2007 neshledal d ůvod y k up la tně né mu odpočtu DPH a všechny položky vyčíslil jako nulové.  Ža lobc e v podané žalobě uvedl, že považuje rozhodnutí od vo lac ího ža lo va né ho správního úřadu za nesprávná, pod le je ho názoru měl ža lo va ný v odvolacím řízení napadená rozhodnutí F ina nč ního úřad u v K ladně změnit tak, aby odpovídala dodatečným daňovým přiznáním a měl připustit up latně ný odpočet DPH, popřípadě měl napadené platební výměry zrušit. Rozhodnutí ža lo va né ho, kterými potvrdil platební výměry F ina nč ního úřad u v K lad ně, spočívají na nesprávném právním posouzení věc i.  Ža lobc e namítl, že oba správní úřad y vyc há zejí při svém posouzení věci zej mé na z usta no ve ní článku 176 odst. 2 Smě r nice Rady č. 2006/112/ES, o společném systé mu da ně z přidané hod no ty, která umožňuje č le nsk ým státům zac ho va t veškerá vyloučení, obsažená ve vnitrostátních předpisech k datu 1.1.1979, respektive k datu jejich přistoupení do Evropské Unie až do doby, kdy Rada jednomyslně ro zhod ne o tom, z jakých výdajů nelze daň odečíst. Ža lo va ný dochází k zá věr u, že žalobcem napadené usta no ve ní § 75 odst.2 záko na č. 235/2004 Sb., o dani z p řidané hod no ty, ve znění účinném pro rok 2007 (dále též záko n o DPH), které vylučuje nák up osobního a uto mob ilu (s výjimkou situace, kdy je úče le m nák up u osobního auto mob ilu je ho další prodej) z mo žno sti odpočtu, je údajně zce la v so ulad u s mezinárodními normami, neboť b ylo obsahem příslušné právní normy ke dni přistoupení České rep ub lik y k Evropské Unii. Žalo vaný ro vně ž poukázal na skutečnost, že je ho pra vo moc je striktně vyme ze na záko ne m a ne ní mu do vo le no pře zko umá va t, zda zákonodárce správně provedl veškeré závazk y od vod ite lné pro Českou rep ub lik y z dikce Směrnice s tím, že toto posouzení ná le ží Soudnímu d voru Evropské Unie.  Ža lobc e v podané ža lobě namítl, že c ito va ná Směrnice č. 77/388/ES, o harmonizaci právních předp isů člensk ých států, týkajících se daní z obratu – spo leč ný s ysté m da ně z přidané hod noty (dále jen Šestá směrnice) předpokládá, že v jednotlivých člensk ých státech jsou up latňo vá ny právní předpisy o daních z obratu, které ne naruš ují podmínky hospodářské soutěže ani nebrání vo lné mu po hyb u zbo ží a služeb. Ža lobce se domnívá, že v rámci své ho před mětu pod nik ání je nepoc hyb ně osobou, která je na základě usta no ve ní článku 167 a násled ujíc íc h této směrnice oprávněna k odpočtu daně, neboť splňuje směrnicí stano vená krité ria, když nab ývá osobní automobily za úče le m jejich p ro nájmu třetím osobám a také poté, kdy vo zid lo již ne ní vhod né k pro ná jmu, za úče le m jejich nás led né ho prodeje. Na základě to ho to faktu by mě lo b ýt žalobci umo žně no odečíst DPH ze vstup u u osob níc h automobilů, které byly pořízeny pro účely hlavní ekonomické činnosti žalobce. Zákon o dani z přidané hod noty však v usta no ve ní § 75 odst.2 hovoří jinak, když neumožňuje odečíst DPH na vstup u u osobních a uto mob ilů pořízených k jiné mu úče lu, než je jen jejich další prodej, a to i v p řípadě jejich pořízení formo u finančního pro ná jmu. Je pra vdo u, že uvedená právní norma b yla obsahem právní normy již v době, kdy Česká republika k Evropské Unii přistupo va la, což vš ak ne zna me ná, že takové usta no ve ní po p řisto upení k Evropské Unii zůs ta lo platným a že je ho aplikace nebyla v d ůsledk u nep římé ho úč ink u Šesté smě rnice a dalších norem Evropské Unie fak tick y vylo uče na. Žalobce má za to, že při ap lik aci vnitrostátní normy, jakou je záko n o dani z přida né hod no ty, má správce daně - a tím spíše ža lo va ný od vo lací úřad - povinnost přijmo ut veškerá opatření k to mu, aby b ylo dosa že no výsledku, p řed vída né ho směrnicí a usta no ve ní § 75 odst.2 záko na o DPH z d ůvodu je ho rozporu se směrnicí neaplikovat. pokračování 3 11 Af 62/2011  Pokud jde o rozpor uved e né ho usta no ve ní se Šestou s měrnic í, první ro vino u je podle názoru žalobce protichůdnost s mys lu usta no ve ní § 75 odst.2 zákona o DPH a hlavní myš le nk y, mo tivu a cíle smě rnice s tím, že jestliže záko n o DPH připo uští, aby odpočet DPH na vstup u u oso b ních automobilů byl mo žný v případě, že jsou tyto auto mob ily předmětem da lš ího prodeje, pak se žalobce nutně domnívá, že zde v takovém p řípadě dochází k narušení trhu v oblasti prodeje a pronájmu osobních a uto mob ilů, když předmětem činnosti žalobce je nejen pro ná je m těchto vo zid e l, ale i jejich pozdější prodej. Takový zásah v rámci trhu lze jistě označit za diskriminační, neboť upřednostňuje jednu sk up inu účastníků, jejichž předmětem podnikání je prodej o sob ních a uto mob ilů před d ruho u, do které patří ti, jejichž předmětem podnikání je pronájem osobních automobilů.  Druho u ro vino u ro zpo ru je pak diskriminační charakter usta no ve ní § 75 odst.2 záko na o DPH na úrovni primárních svobod, za ruče nýc h S mlo uvo u o přistoupení k EU, zde konkrétně svobody vo lné ho po hyb u služeb. Jestliže subjekt, jakým je ža lob ce, se sídlem v České republice, p ro vo zuje činnost, spočívající v p ro nájmu o sob ních automobilů, mohou je ho služeb využívat - a také i využívají - nejen obča né České rep ub lik y, ale i občané ostatních členských států Evropské Unie. Pokud vnitrostátní norma, jakou je záko n o DPH, takovému subjektu neumožní u osobních a uto mob ilů, po říze nýc h za úče le m jejich pronájmu třetím osobá m, odpočíst DPH na vstup u, dopouští se zne výhod ně ní je ho postavení na trhu vůč i ostatním subjektům se shodným či podobným předmětem podnikání z jiných člensk ých států a tím jed no zna č ně porušuje smlo uvo u dek laro va no u svobodu vo lné ho po hyb u služeb.  Ža lobc e v podané ža lobě uza vře l, že výklade m záko na o DP H, up latňo va ným ža lo va ným i správcem daně, je tak významným zp ůsobe m na rušo vá na hospodářská soutěž a je brá ně no vo lné mu po hyb u služeb, neboť žalobce je povinen pod stupo va t znač no u konkurenční ne výhod u, která ne má v jiném členském státě Evropské Unie obdoby. Usnesením ze d ne 22.8.2011, č.j. 44 Af 15/2011 - 24, Krajský so ud v Pra ze po sto up il věc Městskému soudu v P raze jako soudu věc ně a místně příslušnému.  Z obsahu vyjádření ža lo va né ho správního úřad u k podané ža lobě ze dne 3.1.2012 vyplývá, že předmětem sporu v této věc i je právní názo r účastníků řízení na to, zda žalobce mo hl uplatnit nárok na odpočet da ně z přid ané hod no ty z nák up u osobního automobilu. Ža lobc e je ná zor u, že usta no ve ní § 75 odst.2 záko na o DP H, respektive usta no ve ní § 19 odst.4 až 6 záko na č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hod not y, ve znění úč inné m ke dni 30.4.2004, je v ro zpo ru s normami Evropské Unie a jud ika turo u Evropského so ud ního d vora (ESD). K jednotlivým žalo b ním námitkám žalo vaný uvedl:  Výluka odpočtu je v p řípadě nák up u osobního auto mob ilu v záko ně o dani z přidané hod not y, ve znění úč inné m do dne přisto upe ní České rep ub lik y k Evropské Unii dne 30.4.2004 totožná s výlukou, uvede no u v zákoně o dani z p řidané hod not y, ve znění, účinném od 1.5.2004 i ve znění, úč inné m pro rok 2007. V České republice vs to up ila Šestá s měr nice v platnost přis to upe ním k Evropské unii k datu 1.5.2004. Toto datum je rozhodné pro účely použití článku 17 odst.6 dr uhé ho pododstavce Šesté smě rnice, podle něho ž dokud uvedené pravidlo nevsto up í v p latnost, mohou č le nské státy zac ho va t veškerá vyně tí, obsa že ná ve svých vnitrostátních předpisech v době vstup u této směrnic e v p la tnost. Ze srovnání te xtu usta no ve ní § 19 odst.4 záko na č. 588/1992 Sb., o dani z p řidané hod not y, ve znění účinném do dne 30.4.2004, a usta no ve ní § 75 odst.2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z p řidané hod not y, ve znění úč inné m ode dne 1.5.2004 a ve znění účinném pro rok 2007 vyplývá, že obě pokračování 4 11 Af 62/2011 usta no ve ní vylučují z odpočtu da ně z přidané hod no ty osobní a uto mob ily, které ne jsou pořizo vá ny za účelem dalšího prodeje a nejsou určeny na vývo z.  Ža lo va ný má za to, že v daném p řípadě je zboží, u k teré ho je vylo učen odpočet, vnitrostátním zákonem dostatečně konkretizováno. Výluka odpočtu DPH ne ní obecně sta no ve na na pořízení všech osobních automobilů. Kritériem pro to, zda se odpočet DPH uplatní či nikoliv, je způsob použití osobního automobilu je ho poř izo vate le m. Žalo vaný dospěl k zá věr u, že záko n o dani z přidané hod noty je v otázce výluky odpočtu DPH u osobních a uto mob ilů v souladu s p ředp isy Evropské Unie a ne ní na místě použití princ ip u tzv. nepřímého úč ink u, tj. nelze uznat nárok na odpočet z nák up u osobních automobilů.  Na posuzo vaný p řípad nelze č lá nek 177 Směrnice č. 2006/112 či č lá nek 17 odst. 7 6. Smě r nice vztá hno ut, protože nejde o s ituac i, na kterou dopadá č lá nek 17 odst. 6, pododstavec druhý Šesté směrnice, ani č lá nek 176 pododstavec druhý této směrnice, když v době přisto up e ní České rep ub lik y ke Spo le če nství existovala ve vnitrostátních předpisech výluka odpočtu DP H. Výluka odpočtu DPH, která e xisto va la ve vnitrostátních předpisech v době přisto up e ní ke Spo leče nství, nemusela být konzultována s výborem pro DP H, pokud Rada na ná vrh komise rozhodne podle článku 17 odst. 6, první pododstavec Šesté s měr nice respektive. článku 176 odstavec první této smě rnice o to m, jaké výdaje nelze odečíst od daně z přidané hod not y, uko nč í se p la tnost výluky odpočtu DPH, obsa že ná ve vnitrostátních předpisech. Rada dosud žád né rozhodnutí nepřijala, a proto výluky odpočtu DPH ve vnitrostátních předpisech zůstávají v p latnos ti.  Ža lo va ný má za to, že vyloučení odpočtu DPH je v daném p řípadě up la tňo vá no v souladu se směrnic í Rad y, pokud smě rnice umožnila České republice zac ho va t vyloučení odpočtu ve vnitrostátních předp ise c h, které existo valy v době jejího přisto upe ní ke spo leče ns tví, proto nemůže up latňo váním so ulad né ho vnitrostátního předp isu docházet k narušení trhu v oblasti prodeje a pronájmu osobních auto mob ilů a k omezení vo lné ho pohybu služeb. Z obsahu sp iso vé ho ma ter iá lu, který byl soudu před lo že n ža lo va ným správním úřad e m, byly zjištěny ná sled ujíc í, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti:  Ža lobc e podal ve dnech 30.6.2010 a 2.7.2010 u F ina nč ního úřad u v K ladně dodatečná daňo vá přiznání k dani z p řidané hod no ty za zda ňo vac í období červen až prosinec 2007, v nichž vyká za l nárok na odpočet da ně z přidané hod no ty na vstup u při nák up u o sob ních automobilů, určených k hlavnímu předmětu podnikání žalobce, tj. k jejich pro ná jmu.  Na zák ladě výsledků vytýkacího řízení, popsaných ve Zp rá vě o vytýkacím řízení, č. j. 155019/10/030933205177, vymě řil F inanční úřad v K ladně ža lobc i dodatečně daň z přidané hod noty za zdaňovací období červen 2007 ve výš i 0 Kč oproti změ ně da ňo vé povinnosti při podání da ňo vé ho přiznání ve výš i -770.418,- Kč. Za období červenec 2007 vyměřil F inanční úřad v K ladně ža lobc i dodatečně daň z p řidané hod noty za zda ňo vac í období červenec 2007 ve výši 0 Kč oproti změ ně da ňo vé povinnosti při podání dodatečného přiznání ve výš i - 494.465,- Kč. Za zda ňo vac í období srpen 2007 vyměřil dodatečně F inanční úřad v K ladně žalobci daň z přidané hod noty ve výš i 0 Kč oproti změ ně da ňo vé povinnosti při podání dodatečného přiznání ve výš i -580.726,- Kč. Za zda ňo vac í období zář í 2007 vyměřil dodatečně F inanční úřad v K ladně ža lobc i daň z přida né hod noty za toto zda ňo vac í období ve výš i 0 Kč oproti změ ně daňové povinnosti při podání dodatečného přiznání ve výš i -422.494,- Kč. Za zda ňo vac í období říjen 2007 dodatečně vymě řil F inanční úřad v K ladně žalobci daň pokračování 5 11 Af 62/2011  z přidané hod noty za toto zda ňo vac í období ve výš i 0 Kč oproti změ ně daňo vé povinnosti při podání dodatečného přiznání ve výš i -626.651,- Kč. Za zda ňo vac í období listopad 2007 dodatečně vyměřil F inanční úřad v K ladně žalobci daň z přidané hodnoty za toto zda ňo vac í období ve výši 0 Kč oproti změ ně da ňo vé povinnosti při podání dodatečného přiznání ve výši -267.190,- Kč. Za zda ňo vac í období prosinec 2007 dodatečně vyměřil Finanční úřad v K ladně žalobci daň z přidané hod noty za toto zda ňo vac í období ve výš i 0 Kč oproti změ ně da ňo vé povinnosti při podání dodatečného přiznání ve výši -156.270,- Kč.  Správce daně v rámci vytýkacího řízení zjistil, že žalobce si v dodatečných přiznáních za zda ňo vac í období červen až prosinec 2007 uplatnil odpočet da ně na nák up o sob ních automobilů, které byly pořízeny za úče le m jejich pro ná jmu. Správce da ně dospěl k zá věr u, že uplatněním odpočtu daně z p řidané hod noty u nako upe nýc h osob níc h automobilů žalobce porušil usta no ve ní § 75 odst. 2 záko na č. 235/2004 Sb., o dani z přid ané hod no ty, ve znění účinném pro rok 2007.  Proti všem dodatečným p la teb ním výměrům F ina nč ního úřad u v K ladně podal žalobce dne 29.11.2010 včasné odvo lá ní, které ná sled ně doplnil podáním ze dne 24.1.2011, v nichž vyjádřil nesouhlas se závěry správce da ně a po žado va l, aby dodatečné p lateb ní výměry byly vyměřeny ve shod né výš i, jak žalobce p ůvod ně uvedl v dodatečných přiznáních k dani z přidané hod no ty za měs íc e červen až prosinec 2007 s faktickým snížením da ňo vé povinnosti žalobce.  O podaném od vo lání rozhodl ža lo va ný od vo lací správní úřad ža lobo u napadenými rozhodnutími, jimiž od vo lání zamítl a napadené dodatečné platební výmě ry na daň z přidané hod noty za zdaňovací období červen 2007 až p rosine c 2007 ze dne 24.11.2010 potvrdil se zá vě re m, že usta no ve ní § 75 odst. 2 záko na o dani z přidané hod no ty, stejně jako předchozí právní úp ra va, neumožňuje up latnění odpočtu da ně u nák up u osobního a uto mob ilu jako předchozí právní no rma, p latná před vs to upe ním České rep ub lik y k Evropskému společenství. Z uvedených d ůvod ů je Česká republika pod le článku 17 odst.6 Šesté směrnic e oprávněna si zac ho va t toto vynětí z ná rok u na odpočet. Právní no rmy komunitárního práva ne mají strik tní charakter a jednotlivým č le nsk ým státům zac ho vá vají určitý druh volnosti, záro veň je občanům jednotlivých člensk ých států umo žně no podnikat či vykonávat jino u výdě leč no u činnost v jiné m č le nské m státě. Pravomoc ža lo va né ho odvolacího správního úřadu je striktně vymezena zákonem a ne ní mu dovolenou p ře zko umá vat, zda zákonodárce správně provedl veškeré zá va zk y, odvoditelné pro Českou rep ub lik u z dikce Šesté smě rnice. Správce da ně hodnotil i usk uteč ně ná zdanitelná p lně ní, která b yla úzce spojena s nárokem na odpočet da ně, tj. s ná sled ným prodejem o sob ních a uto mob ilů, které byly zako up e ny za úče le m jejich pronájmu. S o hlede m na uvedené sk ute č nosti jde o prodej těchto osob níc h automobilů, při jejichž pořízení ne ní nárok na odpočet osvobozen od da ně a proto správce da ně op rá vně ně snížil daň za usk uteč ně ná zdanitelná p lně ní pod le jednotlivých zda ňo vac íc h období.  Městský so ud v Praze přezkoumal ža lobo u napadená rozhodnutí a jim předc há ze jíc í říze ní před správními úřad y obou stupňů z hlediska ža lob níc h námitek, up latně nýc h v podané žalobě, a při přezkoumání vyc há ze l ze sk utko vé ho a právního s ta vu, který tu byl v době vydání napade né ho rozhodnutí (usta no ve ní § 75 záko na č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění po zdějších předp isů – dá le jen s.ř.s.). Vzhledem k to mu, že žád ný z úča stník ů říze ní nepožádal výs lo vně o nařízení ústního jednání, vyjádřili tím žalobce i ža lo va ný správní úřad souhlas se zamýšleným postupem soudu ro zhod no ut ve věci samé bez nařízení ús t ního jednání. Z tohoto d ůvod u Městský so ud v Pra ze postupo va l pod le usta no ve ní pokračování 6 11 Af 62/2011 § 51 odst. 1 s.ř.s. a o podané ža lobě rozhodl, aniž ústní jednání nař izo va l. Věc so ud posoudil takto:  Ža lobc e se podanou ža lobo u domáhal přezkoumání a zrušení celkem sedmi rozhodnutí Finančního ředitelství v Pra ze (dá le též žalo vané ho správního úřadu), jimiž b ylo pra vo moc ně rozhodnuto o tom, že ža lobce m podaná dodatečná da ňo vá přiznání k dani z p řidané hod noty za zda ňo vac í období červen až prosinec 2007, v nichž vyká za l nárok na odpočet da ně z přidané hod noty na vstup u při nák up u osobních a uto mob ilů, urče nýc h k hlavnímu předmětu podnikání žalobce, tj. k jejich pronájmu, neodůvodňují up la tně né odpočty DP H.  Městský so ud v P raze se neztotožnil se ža lob ní argumentací ža lob ce a naopak př is vědč il názoru správních orgánů obou stupňů v tom, pro posouzení ža lobce m up latněných nároků na odpočet DPH v ro zhod nýc h zda ňo vac íc h obdobích je zá vě r, že z usta no ve ní článku 176 odst. 2 Směrnice Rady č. 2006/112/ES, o spo leč né m systému da ně z p řidané hod not y, vyplývá, že toto usta no ve ní umožňuje člensk ým státům zac ho va t veškerá vylo uče ní, ob sa že ná ve vnitrostátních předpisech, pokud v nic h byly ob saženy k datu přistoupení do Evropské Unie až do doby, kdy Rada jed no mys lně rozhodne o tom, z jak ýc h výdajů nelze daň odečíst.  V českém právním řádu je takovým us ta no ve ním usta no ve ní § 75 odst.2 záko na č. 235/2004 Sb., o dani z přid ané hod not y, ve znění účinném pro rok 2007 (dále též záko n o DPH), které vylučuje nák up osobního a uto mob ilu (s výjimkou s itua ce, kdy je úče le m nák up u osobního automobilu je ho další prodej) z mo žno sti odpočtu.  Městský so ud v Praze se ztotožnil s názo rem ža lo va né ho od vo lac ího správního úřadu v tom, že v pos uzo va né věci ne lze pominout skutečnost, že uvedené (a správními úřad y obou stupňů ap liko va né) usta no ve ní záko na o DPH je zce la v souladu s mezinárodními no rma mi, právě z to ho d ůvod u, že bylo obsahem příslušné právní normy ( záko na o DP H) ke dni přisto up e ní České republiky k Evropské Unii.  Nedůvodnou shledal so ud ža lob ní ná mitk u, ve které žalobce po ukazo val na to, že v rámci své ho předmětu podnikání je nepoc hyb ně osobou, která je na zák lad ě usta no ve ní článku 167 a násled ujíc íc h této s měr nice oprávněna k odpočtu daně, neboť splňuje směrnicí sta no ve ná kritéria, když nab ývá osobní a uto mob ily za úče le m jejich pronájmu třetím osobám a také poté, kdy vo zid lo již ne ní vhodné k pro ná jmu, za úče le m jejich nás led né ho prodeje. Na základě to ho to faktu by mě lo b ýt žalobci umo žně no odečíst DPH ze vstup u u osob níc h automobilů, které byly pořízeny pro účely hlavní ekonomické činnosti žalobce.  Z obsahu sp iso vé ho ma ter iá lu, který byl soudu před lo že n ža lo va ným správním úřad e m, vyplývá závěr o to m, že žalobce ne sp lňuje výše – Směrnicí č. 2006/112/ES – c ito va ná krité ria. Při pořízení osobního automobilu jako zbo ží má da ňo vý subjekt právo na odpočet DPH na vstup u, avšak v p řípadě žalobce byly a uto mob ily pořízeny jako d lo uhodob ý hmo tný majetek, neboť v daňově ro zhod né m okamžiku jejich pořízení nebyl úče le m je ho okamžitý prodej, ale žalobce automobily pořizoval za účelem dlouhodobého pronájmu, což je úče le m hla vní ekonomické činnosti ža lob ce. Ža lob ce v podané ža lob ě sám v článku IV uvád í, že až poté, kdy vo zid lo již ne ní vhodné k pro ná jmu, uskutečňuje je ho následný prodej. Ža lobc e se vš ak mýlí, domnívá-li se, že takovým postupem splňuje předpoklady přiznání nároku na odpočet DPH podle Směrnice č. 2006/112/ES, neboť takový závěr z usta no ve ní hlavy X této S měrnice bezprostředně nevyplývá. Podmínky nároku na odpočet jsou v případě českého záko na o DP H, tedy vnitrostátním záko ne m, dostatečně konkretizovány. Výluka odpočtu DPH ne ní obecně sta no ve na na pořízení všech o sob ních a uto mob ilů, ale kritériem pokračování 7 11 Af 62/2011  pro to, zda se odpočet DPH uplatní či nikoliv, je právě zp ůsob použití osobního a uto mob ilu je ho pořizo va te le m. Ža lo va ný dospěl podle názoru soudu zce la oprávněně k zá věru, že záko n o dani z p řidané hod no ty je v otázce výluky odpočtu DPH u osobních automobilů zcela v souladu s předpisy Evropské Unie a ne ní na místě použití princ ip u tzv. nepřímého úč ink u, tj. ne lze uznat nárok na odpočet z nák up u osob níc h automobilů v důsledk u ne sprá vné ho, ne úp lné ho či nedoko na lé ho procesu transformace právních předpisů EU do českého právního řádu.  Soud neshledal d ůvod no u ani ža lob ní ná mitk u, v níž žalobce po ukazo val na diskriminační charakter usta no ve ní § 75 odst.2 záko na o DPH na úrovni primárních svobod, za ruče nýc h S mlo uvo u o přistoupení k EU, ko nk rétně svobody vo lné ho po hyb u služeb. Ža lobc e namítal, že jestliže subjekt, jakým je žalobce, se sídlem v České republice, provozuje činnost, spočívající v pronájmu o sob ních automobilů, mohou je ho služeb využívat - a také i využívají - nejen občané České rep ub lik y, ale i obč a né ostatních člensk ých států Evropské Unie. Pokud vnitrostátní no rma, jakou je záko n o DPH, takovému subjektu neumožní u osobních a uto mob ilů, pořízených za úče le m jejich p ro nájmu třetím osobá m, odpočíst DPH na vstup u, dopouští se znevýhodnění je ho postavení na trhu vůč i ostatním subjektům se shodným či podobným předmětem podnikání z jiných člensk ých států a tím jed no znač ně porušuje smlo uvo u dek laro va no u svobodu vo lné ho pohybu služeb.  Soud se s uvedeným právním názo rem neztotožnil. Vzhledem k tomu, že v rámci intrakomunitárního obchodu v Evropské unii ne ní přímo mo nitoro vá n přechod zbo ží přes hranice me zi jednotlivými č le nsk ými státy, ne ní mo žné vylo uč it určité podnikatelské riziko, které ža lobce neprá ve m za mě ňuje za diskriminační charakter vnitrostátní právní úpravy. Je to totiž da ňo vý subjekt, koho v daňovém říze ní ve vztahu k charakteru daně z přidané hod noty tíží důkazní b řemeno, proto je na ně m, aby své obchodní aktivity přizpůsobil zcela konkrétním podmínkám tohoto rizika, zvláště pak při obchodování se značným finančním rozsa he m.  Dospěl-li žalo vaný od vo lací správní úřad k zá věr u, že usta no ve ní § 75 odstavec 2 záko na o DPH ne ní v ro zpor u, ale je naopak zce la v souladu s předpisy Evropské Unie, shledal so ud te nto závěr správným a ža lo va ný nepochybil, když za mítl od vo lání ža lobce proti dodatečnýmplatebním výměrům, vydanýmFinančním úřadem v K lad ně, jimiž nebylo žalobci přiznáno právo na snížení da ňo vé povinnosti na dani z přidané hod no ty v d ůsledk u up latně nýc h odpočtů a protože so ud neshle da l žád né d ůvod y, které by svědčily o ne záko nno sti postupu ža lo va né ho ve s mys lu žalobcem up latněných námitek, stejně jako neshledal, že by rozhodnutí trpě lo vad a mi, které by vyvo lá va ly je ho nicotnost, rozhodl o zamítnutí ža lob y pod le usta no ve ní § 78 odst. 7 s.ř.s., když z odůvodnění ža lobo u napade né ho rozhodnutí o od vo lání je patrno, že se správní orgány obou stupňů konkrétním jednáním žalobce podrobně zabývaly a toto jednání vyhodnotily z po hled u zákonem stano vených podmínek. So ud po provedeném říze ní na základě všech výše uvedených d ůvod ů dospěl k zá vě ru, že žaloba ne ní d ůvod ná.  O nák lade c h řízení rozhodl so ud pod le usta no ve ní § 60 odst.1 so ud ního řádu správního, pod le něho ž žalobce, který neměl ve věc i úspěch ne má právo na náhradu úč e lně vyna lo že nýc h nák lad ů v řízení a žalo vaný správní úřad, jemuž by právo na ná hrad u úč e lně vyna lo že nýc h nák lad ů řízení podle výs ledk u řízení ná le že lo, žádné nák lad y říze ní nad rámec běžných činností správního úřad u ne vyká za l ani ne up latňo va l. Z to ho to d ůvod u Městský so ud v Praze vys lo vil, že žádný z účas tník ů ne má právo na náhradu nák lad ů řízení. pokračování 8 11 Af 62/2011 P o u č e n í  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týd nů ode dne je ho doruč e ní. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soud u, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.  Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím d ne, který se svým o značením shoduje se d nem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). P řipad ne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže nás led ujíc í pracovní de n. Zme šká ní lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat po uze z d ůvod ů uvedených v usta no ve ní § 103 odst.1 s.ř.s. a kro mě obecných ná le žitos tí podání musí obsa ho vat označení rozhodnutí, proti němuž s měř uje, v jakém ro zsa hu a z jakých d ůvod ů jej stě žo vate l napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí do ruče no.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zas to upe n advokátem; to neplatí, má-li stě žo vate l, je ho za měs tna nec nebo člen, který za něj jed ná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdě lá ní, které je pod le zvláštních zákonů vyžado vá no pro výkon ad vok ac ie.  Soudní poplatek za kasační stížnost vyb írá Nejvyšší správní so ud. Variabilní symbo l pro zaplacení so ud ního poplatku na úče t Nejvyššího správního soudu lze získat na je ho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Pra ze dne 22.srpna 2012 JUDr. Ha na V e b e r o v á , předsedkyně senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky