Číslo jednací:  3A 12/2011 - 39     U S N E S E N Í   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Milana Taubera a JUDr. Jana Ryby v právní věci žalobkyně: K. M., zastoupena matkou S. T. jako zákonnou zástupkyní, právně zastoupena Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra – Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 3. 12.  2010, č. j. CPR-12694-1/ČJ-2010-9CPR-C236, t a k t o : I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Praha, Inspektorátu cizinecké policie Praha, Oddělení povolování pobytu, o zamítnutí žádosti žalobkyně o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky podle § 87b odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Žaloba je podána opožděně. Ze správního spisu zdejší soud zjistil, že podle záznamu na  doručence převzal zástupce žalobkyně zásilku obsahující žalobou napadené rozhodnutí dne 8. 12. 2010. Podle § 72 odst. 1 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Zvláštním zákonem je v tomto případě zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Podle § 172 odst. 1 tohoto zákona žaloba proti správnímu rozhodnutí musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Podle věty druhé téhož ustanovení zmeškání lhůty nelze prominout. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání žaloby (dnem doručení), byla v projednávané věci středa 8. 12. 2010 a jednalo se o lhůtu třicetidenní, poslední den lhůty pro podání žaloby tak připadl na pátek 7. 1. 2011. Nejpozději v tento den mohlo být podání (žaloba) odesláno s účinky zachování lhůty. Podle otisku poštovního razítka na obálce obsahující žalobu, byla tato zásilka předána k poštovní přepravě dne 25. 1. 2011. Stalo se tak po marném uplynutí lhůty k podání žaloby, která skončila již 7. 1. 2011. Nezbývá tudíž než konstatovat, že lhůta pro podání žaloby byla zmeškána a Městský soud v Praze musel žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděně podanou odmítnout. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 věta první s. ř. s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. Vzhledem k tomu, že žaloba byla odmítnuta a v řízení ani neproběhlo jednání, má žalobkyně právo na vrácení soudního poplatku za žalobu podle § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Proto soud rozhodl o vrácení soudního poplatku zaplaceného ve výši 2 000 Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 27. září 2012   JUDr. Ludmila Sandnerová, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení:Jana Jeklová