3A 202/2011-42   R o z s u d e k J m é n e m   r e p u b l i k y        Městský soud v  Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudců  JUDr. Ludmily Sandnerové a  Mgr. Milana Taubera v právní věci žalobce: D. R., nar. XXXXX , XXXX státní příslušnosti, s adresou P., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem v Praze 1, Václavské nám. 21, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky, Praha 7, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, t a k t o:   I. Žalovanému se ukládá vydat rozhodnutí v řízení o žádosti žalobce  ze dne 25.11.2010 o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, vedeném pod č.j. OAM-6902/DP-2011, a to do nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 6 320,- Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku do rukou právního zástupce žalobce.   O d ů v o d n ě n í        Žalobce se domáhá soudní ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu v řízení o žádosti ze dne 25.11.2010 o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, o níž žalovaný nerozhodl ve lhůtě stanové právními předpisy, ani do data podání žaloby. Zároveň žalobce sdělil, že bezvýsledně vyčerpal prostředky k ochraně před nečinností, které stanoví procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu. Navrhl proto, aby soud uložil žalovanému povinnost ve věci bezodkladně rozhodnout.        Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl, aby ji soud jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl. Žalobu považuje za neoprávněnou s tím, že ve věci nebyl a není nečinný a v řízení koná úkony, i když nebyla v tomto případě dodržena zákonem stanovená lhůta pro vydání  rozhodnutí. Pro účely řízení a prošetření, zda žalobce splňuje podmínky pro vyhovění  žádosti, ho žalovaný předvolal k výslechu na pracoviště odboru azylové a migrační politiky v termínech 16.8.2011, 4.10.2011 a 7.11.2011. Žalobce se k výslechu dostavil až dne 7.11.2011 a o výslechu byl proveden písemný protokol. K prodlení proto přispěl i samotný žalobce, neboť se nedostavoval k výslechům, na které byl předvolán a správní orgán tak nemohl provádět potřebné důkazy, které jsou nezbytné ke zjištění stavu věci v řízení o prodloužení doby platnosti dlouhodobého pobytu na území České republiky. Zároveň žalovaný soudu sdělil, že Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců jako nadřízený správní orgán dne 27.9.2011 pod č.j. MV-97635-4/SO-2011 vydala opatření proti nečinnosti, ve kterém přikázala žalovanému vydat rozhodnutí ve věci řízení o žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky do 30 dnů od doručení opatření.        Při jednání před soudem zástupce žalobce setrval na podané žalobě a uvedl, že k rozhodnutí nedošlo ani poté, kdy  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců vydala opatření proti nečinnosti správního orgánu, které bylo žalobci doručeno dne 4.10.2011. Připustil, že se žalobce nejprve z předvolaných termínů omlouval, avšak k žalovanému se dostavil dne 7.11.2011. Ani po tomto datu nebylo vydáno rozhodnutí. To, že advokátní kancelář zástupce žalobce, zastupující cizince, podává četné žaloby proti nečinnosti žalovaného, činí podle slov zástupce žalobce proto, že neví, jak jinak přimět žalovaného k vydání rozhodnutí.        Zástupkyně žalovaného při jednání před soudem uvedla, že věc již byla přidělena příslušnému pracovišti a rozhodnutí se očekává v nejbližší době. Souhlasila s tím, že v dané věci je dána šedesátidenní lhůta k rozhodnutí, avšak jde o lhůtu pořádkovou, a jsou-li zjištěny nedostatky v dokladech a v žádosti, musí být odstraňovány.        Soud projednal žalobu v řízení podle ust. § 79 a násl. s.ř.s. a shledal ji důvodnou.        Podle ust. § 81 odst.1 a 2 soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.        Podle ust. § 169 odst.1 zákona č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, správní orgán vydá rozhodnutí ve věcech týkajících se povolení k dlouhodobému pobytu, pokud je nelze vydat bezodkladně, ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti.        Z obsahu správního spisu, žaloby, vyjádření žalovaného k žalobě i vyjádření obou účastníků řízení při jednání soud zjistil nečinnost žalovaného správního orgánu v době po vydání výše uvedeného opatření  Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, když k nezbytnému výslechu žalobce, byť po opakovaném předvolání, došlo již dne  7.11.2011. Žalovanému se v řízení nepodařilo prokázat, jaké relevantní úkony, které by zdůvodňovaly skutečnost, že dosud nebylo rozhodnuto,  v současné době ve věci provádí. Soud vyzval žalovaného dne 11.4.2012 (výzva byla doručena žalovanému do datové schránky dne 12.4.2012), aby pro účely projednání věci předložil listiny a dokumenty, které doplňují správní spis a byly pořízeny  či vytvořeny v rámci správního řízení po dni předložení správního spisu soudu (po 23.11.2011) a týkají se průběhu předmětného správního řízení v období od 23.11.2011 do dubna t.r.  Do dne ústního jednání ani v jeho průběhu nebyla dána k této věci relevantní odpověď.        Přestože z obsahu správního spisu i vyjádření samotného žalobce je zřejmé, že na délce správního řízení, která přesáhla lhůtu stanovenou zákonem, se negativně svou nečinností a nedostavováním se bez závažného důvodu k výslechům na předvolání, podílel sám žalobce, nelze odhlédnout od skutečnosti, že opatření k rozhodnutí ve správním řízení vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců již v září 2011 a že výslech žalobce se podařilo uskutečnit již dne 7.11.2011, jak vyplývá i z protokolu založeného ve správním spise. Zjištěný skutkový stav k datu ústního jednání a rozhodnutí soudu proto odůvodňuje žalobě vyhovět a žalovanému uložit, aby ve věci dlouhodobého pobytu žalobce rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. Pro úplnost se připomíná,  že uložením povinnosti správnímu orgánu rozhodnout se neprejudikuje věcný obsah toho, jak správní orgán ve stanovené lhůtě  rozhodne.        Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst.1 s.ř.s. a o skutečnost, že žalobce měl ve věci úspěch. Její výši představuje zaplacený soudní poplatek v částce 2 000,- Kč a náklady na zastoupení advokátem za tři úkony právní služby, které  spočívaly v přípravě a převzetí zastoupení, podání žaloby a účasti na jednání, po 2 100 Kč včetně režijního paušálu ve výši 300,-  Kč připadajícího na jeden úkon právní služby (§ 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. f/, § 11 odst.1 písm. a/ a d/,  § 13 odst.3 vyhlášky č.177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto s ohledem na ust. § 57 odst.2 s.ř.s. se náhrada nákladů řízení zvýšila o částku odpovídající této dani. Zároveň však bylo podle ust. § 60 odst.7 s.ř.s. přihlédnuto ke skutečnosti, kterou lze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, totiž že právní zástupce žalobce se opakovaně se skutkově a  právně téměř shodnými a právně nenáročnými  žalobami obrací na soud opakovaně a přiznanou odměnu za   tři úkony právní služby snížil o polovinu, resp. v rozsahu 50% nepřiznal (toto snížení přiznané náhrady nákladů řízení se netýká zaplaceného soudního poplatku). Tvrzení  zástupce žalobce o nutnosti podávat četné žaloby proti žalovanému, aby ho přiměl  k vydávání rozhodnutí ve věcech cizinců, a to žaloby důvodné, zástupce žalobce za zmíněnou advokátní kancelář nijak relevantně nepodložil; soud je proto shledal nedůvodným a nepodloženým a o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.    P o u č e n í :        Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.      Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.      Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst.1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.      V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.      Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne  20.4.2012                                                                                  JUDr. Jan Ryba                                                                         předseda senátu