Číslo je dnací: 4Ca 23/2009 - 43 ČES KÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY  Městský so ud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Dano u Černo vskou v právní věc i žalobce: P. H., zast. JUDr. Pavlem Pokorným, advokátem AK Veverkova 1343/1, 500 02 Hradec Králové, proti ža lo va né mu: Kra jský úřa d Stře dočeského kra je , Zborovská 11, 150 21 Praha 5, o ža lobě proti rozhodnutí ža lo va né ho ze dne 22.5.2009 č.j. 062294/2009/KUSK, t a k t o : I. Ža loba s e z a m í t á . II. Žádný z účas tník ů ne má právo na ná hrad u nák lad ů řízení. O d ů v o d n ě n í :  Ža lobc e se vča s podanou ža lobo u domáhal u soudu pře zko umá ní rozhodnutí ža lo va né ho Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 22.5.2009 č.j. 062294/2009/KUSK, kterým b ylo zamítnuto je ho od vo lání a potvr ze no rozhodnutí Městského úřadu Kut ná Hora, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 1.4.2009, č.j. MKH/063123/2008/HAH, jímž byl žalobce uznán vinným z přestupku proti be zpeč no sti a plynulosti provozu na pozemních ko munika c íc h podle § 22 odst. 1 p ísm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o p řestup c íc h, ve znění po zd ějšíc h předpisů, jeho ž skutkovou podstatu naplnil porušením us t. § 4 pís m. a) a b) a us t. § 21 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách něk terýc h zákonů, ( dále záko n o silničním provozu ), a za uvedené jednání mu byla podle § 22 odst. 9 pře stupko vé ho zákona ulo že na pokuta ve výš i 1.500,- Kč a ulo že na povinnost uhr ad it nák lad y p řestupko vé ho říze ní ve výš i 1.000,- Kč.  Ža lobc e v podané žalobě uved l, že d le napade né ho rozhodnutí se měl přestupku dopustit t ím, že dne 12.9.2008 ve 14.50 hod in řídil osobní motorové vo zid lo Škoda Octavia r.z. 3S8 6646 ze směru od centra Malešova a v mírném stoupání chtěl odbo č it vlevo a sledo va l pro vo z před sebou. Před samo tným odbočováním vle vo malou rychlostí zajížděl pokračování 2 4Ca 23/2009  k pravému okraji vo zo vk y. V tu dobu byl již předjížděn motocyklem to v. zn. S uzuk i r. z. 5S 4179, který řídil pan J. J., a v okamžiku, kdy vo zid lo začalo odbočovat vlevo, nebylo mo žno již zabránit střetu a došlo tak ke střetu přední části motocyk lu s levo u přední částí vo zid la. Následně řid ič moto cyk l přepadl přes vo zid lo na obrubník a byl jed no rá zo vě ošetřen v ne moc nic i v Kutné Hoře. Vznik la hmotná škoda na vo zid lec h me nší než 50.000,- Kč.  Ža lobc e s rozhodnutím, jímž byl uznán vinným ze spáchání shora uvede né ho přestupku, nesouhlasí. Nechal vypracovat znalecký posudek z oboru městské a silniční dopravy, z něho ž vyplývá, že motocykl se po hybo va l rychlostí 58,2-61,1 km/hod. Znalec uvedl, že skutečné místo první reakce motocyklisty je 21,4 metru před místem střetu. Dále uvedl, že kdyby řid ič mo toc yk lu rea go va l na počínající změnu směru jízd y ža lobce m říze né ho vo zid la, musel by zač ít s reakcí cca 39,6 me tru před místem střetu. Znalec uved l, že mo žno st odvrácení střetu b yla na straně řidiče mo toc yk lu a kdyby rea go va l včas, pak by i při vyšší rychlosti oko lo 60 k m/hod. stačil zastavit před místem střetu. Ze znaleckého posudku lze učinit spolehlivý zá vě r, že jednak motocyklista překročil povolenou rychlost, neboť místo dopravní ne hod y le ží v obci, kde je povo le na ryc hlost 50 k m/hod., a dá le že motoc yk lis ta rea go va l na před ním jedoucí vo zid lo teprve ve vzdá le no sti 21, 4 metru před střetem, ač na počínající změnu směru jízd y ža lobco va vo zid la měl zač ít rea go va t již 39,6 metru před stře te m. Kdyby reagoval včas, mohl střetu zabránit. Správní orgá n I. stup ně ani od vo lací správní orgá n nevyhodnotily situaci na místě dopravní ne hod y, kde předjíždění s ohledem na tvar komunikace je nejeno m nevhodné, ale i nebezpečné. Nevzal v úvahu ža lobco vo tvrze ní, že v době, než začal dávat zna me ní o změ ně směru jízd y vlevo, se přesvědčil o situaci v silničním provozu za ním a žád né ho moto c yk listu ne vid ě l. Poté, co dal zna me ní o změ ně směru jízd y, se věno val situaci před sebou, aby neo hro zil nebo neomezil případná protijedoucí vo zid la, která mo hla vyjet ze zatáčky nac há zejíc í se před ním. Spo léhal na to, že ostatní účas tníc i silničního provozu budou respektovat je ho pravidla, a tedy že se jej neb ude nikdo s na žit předjíždět vlevo, jestliže má zapnutý uka za te l směru jízdy vle vo, neboť to pravidla silničního provozu zakazují. V napad e né m rozhodnutí na s tra ně 5 ža lo va ný hovoří o to m, že od vo lací správní orgán nemůže akceptovat úvahy znalce, že měl motocyklista rea go vat 39,6 me tru před místem střetu, neboť ne ní nepoc hyb ně p roká zá no, zda a v jaké skutečné vzdálenosti před křižovatkou žalobce skutečně uvedl v činnost le vý uk a zate l směru jízd y. Zna le c ale ve svém posudku hovoří o to m, že uved e ná vzdá le no st 39.6 metru je vzdálenost, kdy řid ič moto c yk lu mo hl rea go va t na počátečná změ nu směru jízd y ža lobco va vo zid la. Ža lobce uved l, že předjíždění je jed no u z nejčastějších příč in dopravních ne hod, stejně tak jako nepřiměřená ryc hlo st. Žalobce je přesvědčen, že on zac ho vá va l ná le žito u opatrnost při odbočování vlevo a naopak motocyklista nedbal pravidel provozu na po ze mníc h komunikacích. Je tomu tak proto, že jednak v místě jel rychlostí cca o 20 % vyšší, než b yla rychlost po vo le ná, a předjížděl na místě, které neb ylo zcela přehledné, a v době, kdy vo zid lo před ním jedoucí již dá va lo znamení o změ ně směru jízd y vlevo. Ža lob ce je přesvědčen, že ne mo hl udělat víc, aby zabránil stře tu, než co udě la l. Tvrze ní správního or gá nu, že nelze prokázat, že motoc yk l jel vyšší ryc hlo stí, jak je uvedeno ve zna le cké m pos udk u, a to proto,že rychlost mu neb yla změřena schváleným měřicím zařízením, ne lze přijmout, neboť je zcela běžné, že při dopravních ne hodá c h zna lec vypočítává rychlost zúč astně nýc h vozidel na základě za nec ha nýc h stop a tyto závěry znalce jsou běžně akceptovány. Žalobce dále uved l, že i když ža lovaný se vyjádřil k je ho námitkám, které se týkají předjíždění motocyklisty na křižovatce a i když předjíždění na křižovatce a v její blízkosti ne ní zaká zá no, je zcela sa mo zře jmé, že křižovatka silnic je místem, kde je nutno dbát zvýšené opatrnosti a ohled up lnos ti, což v daném p řípadě ze strany mo toc yk listy dodr že no neb ylo. Žalobce z uvedených d ůvod ů na vr hl, aby so ud zr uš il napadené rozhodnutí a věc vrátil ža lo va né mu k da lš ímu ř íze ní. Záro ve ň žádal přiznání ná hrad y nák lad ů ř íze ní. pokračování 3 4Ca 23/2009  Ža lo va ný se k podané ža lobě vyjádřil a se trva l na sta no visk u, které b ylo za uja to v napadeném rozhodnutí. Odkázal na sp iso vo u dokumentaci i na od ůvod ně ní napade né ho rozhodnutí.  Ža lo va ný k ná mitk á m, které vznesl ža lobc e v podané žalobě uvedl, že ze znaleckého posudku vyplývá, že řid ič mo toc yk lu jel před dopravní ne hodo u rychlo stí 58,2 – 61,1 km/hod. Zno vu z tohoto posudku c ito va l, pokud jde o reakci motocyklisty i zá věr, že i při vyšší rychlosti oko lo 60 km/hod. by stačil zastavit před místem stře tu. Ža lo va ný k tomu uvedl, že o něk terýc h zá věre c h uvedených ve zna le cké m posudku ne lze ho voř it jako o závěrech jed no znač nýc h, např. u brzd né dráhy je v obou případech jed no znač ně uvedeno, že by ke střetu nedošlo, kdyby řid ič mo toc yk lu rea go va l podle zde uvedených výpočtů, a s uvedením té měř pře s né vzd álenosti me zi osobním a uto mob ile m žalobce a motoc yk le m, ačkoli vzdálenosti použité pro výpočet jsou uváděny v alternativních č íslec h, např. 10,35 – 13,0 metru. Z běžně dostupných údajů ( http ://www. ibe s ip.c z/Ryc hlos t/Dra ha-pro-za sta ve ni- vo zidla ) je pro rychlost 60 km/hod. vypočtena dráha potřebná k za sta ve ní 37 metrů a pro rychlost 50 km/hod. pak 28 me tr ů. Tyto úd aje jsou sice ve lmi podobné výpočtům uvedeným ve znaleckém po sudk u, ale pokud b ude me vyc há ze t z variantních výpočtů, které jsou v něk terýc h případech brány jako podklad pro tento posudek, zas tá vá žalo vaný ná zor, že nelze zce la jed no znač ně so uhla sit se zá věry zna lc e uvedenými na s tra ně 15, kde se u obou rychlostí uvádí, že kdyby řid ič mo toc yk lu rea go va l tak, jak zna lec předpokládá, ke střetu vozidel by nedošlo. Ža lo va ný uved l, že vyc há zí ze znaleckého pos udk u, kdy zna lec na s tra ně 10 v popisu přílo hy č. 4 zj išť uje okamžik první reakce řid iče mo toc yk lu na odbočovací ma né vr žalobce, kdy byl mo tocyk l 10,35 metru za zad ní částí osobního vozid la, což zobrazuje první modrá pozice č. 2 dole přílohy č. 4. Z této přílohy je pak zřejmé, že i přes vě tší reakční dobu, kterou znalec motocyklistovi stanovil, byl moto c yk lista v době je ho první reakce plně roven v protis měr né m jízdním pruhu na předjíždění a osobní mo toro vé vo zid lo ža lobce předjížděl. Zna le c na straně 14 znaleckého posudku uvádí, že žalobce vypo vědě l, že ve vzdá le no sti cca 15 – 20 metrů před křižovatkou uvedl le vý uka za te l směru jízd y v činnost, tedy započal odbočování. Na straně č. 16 zna lecké ho posudku pak znalec na otá zk u č. 4 odpovídá, že kdyby řid ič motocyklu rea go va l skutečně vč as na počínající odbočovací ma né vr žalobce, musel by rea go va t již cca 2,5 sekundy před okamžikem b udo uc ího střetu. Znalec ale vyc há ze l v této úva ze výhradně z nep roka zate lné ho tvrzení žalobce, že dal znamení o změ ně směru jízd y vlevo 15 – 20 metrů před křižovatkou. Ža lobce dá le ve své žalobě uvádí, že než začal dávat znamení o změ ně směru jízd y vle vo, přesvědčil se o situaci v jízdním provozu za ním a žád né ho motocyklistu ne vidě l. V protokolu o ústním jednání ze dne 2.2.2009 mimo jiné uvedl, že „asi 15 – 20 me trů před odbočením jsem začal blikat doleva, zpo ma lil jsem a sledo va l silnici před sebo u, kde je zatáčka. Když jsem začal odbočovat, rá na a....“ Z této výpo věd i je zře jmé, že se ža lobce nec ho va l v souladu s povinnostmi, které mu jako řidiči mo toro vé ho vo zid la uk ládá záko n č. 361/2000 Sb. Jak uvádí žalobce ve svém od vo lání z 10.4.2009, před vlastním úko ne m odbočení věděl o moto c yk listo vi jedoucím za ním, ale nepředpokládal, že se ro zhod ne jej předjíždět vle vo, když měl zap nutý uk a zate l směru jízd y. Zde je pak o tázko u, jakým zp ůsob em se žalobce zhostil povinnosti uvedené v § 30 odst. 2 záko na č. 361/2000 Sb., kde se uvádí, že znamení o změ ně směru jízdy mus í řid ič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na po ze mníc h ko munika c íc h, ze jmé na řid iče jedoucí za ním a na po va hu jízdního úko nu. K tvr ze ní znalce uvedenému na straně 14 znaleckého pos udk u, že žalobce neměl důvod reagovat na řid iče motocyklu, pro to že podle výpo věd i žalobce dal zna me ní o změ ně směru jízd y cca 15 – 20 metrů před kř ižo vatko u, je třeba uvést, že takové chování je zce la v rozporu s § 21 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., kde se uvád í, že při odbočování na k řižo va tce nebo na místo le žíc í mimo pokračování 4 4Ca 23/2009 pozemní komunikaci musí řid ič dávat zna me ní o změ ně směru jízd y; při odbočování nesmí ohrozit řid iče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opa trno sti. Ža lo va ný z uved e nýc h důvodů proto na vr hl, aby so ud ža lob u jako ned ůvod no u v celém ro zsa hu zamítl.  Městský so ud v Pra ze na základě podané žalob y přezkoumal napadené rozhodnutí v me zíc h ža lob níc h bodů a vyc há ze l při tom ze sk utko vé ho a právního s ta vu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( § 75 odst. 1 a 2 záko na č. 150/2002 Sb., so ud ní řád správní, dále s.ř.s. ). Soud ve věci rozhodl bez jed ná ní, p roto že s tímto postupem vyslovili so uhla s oba účas tníc i pod le ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.  Městský so ud v Pra ze při rozhodování v této věc i vyc há ze l z obsahu správního sp is u, z od ůvod ně ní napade né ho rozhodnutí ža lo va né ho i rozhodnutí správního orgánu I. stup ně.  Správní orgá n I. stupně ve věc i rozhodl dne 1.4.2009 pod č.j. MKH/063123/2008/HAH tak, že žalobce uznal vinným z uvedeného přestupku jeho ž se měl dopustit shora uvedeným jednáním. Správní orgá n vyšel ze svědecké výpo věd i poško ze né ho pana J J. i z výpo věd i žalobce. Podkladem byl i zna leck ý posudek I ng. Hanuše Hrabánka, znalce z oboru doprava, ze dne 4.2.2009 č. 1837-03-09, který si nec ha l v této věci žalobce vypracovat. Správní orgá n I. stup ně vyhodnotil i p lánek místa ne hod y a ko nstato va l, že nevyplývá z podkladů, t.j. ze šetření p ro vede né ho správním orgánem, že by se jed na lo o nepře hled no u za táčk u. Správní orgá n z vlastního šetření dospěl k zá věr u, že v daném úsek u ne ní nutné z d ůvod u odbočení vlevo za jet co ne jvíce k p ravému okraji vo zo vk y. Byla vyhodnocena výpo vě ď žalobce, který sám uved l, že zpo ma lil asi 15 – 20 metrů před odbočením, začal blikat a sledoval silnici před sebou z d ůvod u zatá čk y. V úředním zá zna mu, který byl sepsán d ne 12.9.2008, je uvedeno, že žalobce měl uvést, že si všiml, že za ním jede ně jak ý mo toc yk l. Při samotném odbočování sledoval pro vo z před vo zid lem a přitom se nepodíval do zpět né ho zrcátka. Asi 50 me trů před t ím, než chtěl odbočit, dal zna mení o změ ně směru jízdy vle vo, a najel vozidlem blíže ke středu vo zo vk y.  V odporu, který žalobce podal proti příkazu Městského úřad u Kutná Hora ze dne 11.11.2008 č.j. MKH/063123/2008/HAH popřel, že by uved l, že motoc yk l vidě l. Uvedl, že když chtěl dát zna me ní o změ ně směru jízdy vlevo, podíval se do zpě tnýc h zrcátek a žád né vo zid lo za sebou jet ne vidě l. Dal znamení o změ ně směru jízd y vlevo a sledoval vozovku před sebou, začal odbočovat. Ža lob ce vyhodnotil místo jako nepřehlednou zatáčku, tak že musel s ledo vat, zda se v této zatáčce neobjeví vo zid lo, jemuž by byl povinen dát přednost v jízdě při odbočování do le va. Žalobce toto své tvrze ní uvedl i do protokolu o ústním jednání.  Svědek J. J., který jel na moto c yk lu, uvedl, že vidě l, že p. H. ( žalobce ) jede krokovou rychlostí při pravé kra jnic i a rozhodl se, že když jede po ma lu, tak že ho předjede. Dal znamení o změ ně směru jízd y a započal předjíždět. Když byl na je ho úrovni, tak žalobce začal odbočovat do le va, svědek neviděl blinkr. Svědek se s na žil střetu zabránit tím, že začal brzd it a jel ještě více vlevo, přesto do vo zid la ža lob ce narazil.  Ze znaleckého pos udk u, který byl vypracován na žádost žalobce, bylo zjiš tě no, že žalobce jel rychlostí asi 12 km/hod. a po hybo va l se při pravém okraji vo zo vk y. pokračování 5 4Ca 23/2009  Správní orgá n I. stup ně se proto zab ýva l úva ho u, že poškozený motocyklista z to ho to ma né vru ne mo hl usoudit, že žalobce c hce odbočovat vle vo, neboť dle § 21 odst. 3 záko na o silničním provozu se musí řid ič před odbočením vlevo za řad it co nejd á le vle vo v části vozovky určené pro je ho směr jízd y. Správní orgá n I. stup ně vyhodnotil i znalcem stanovenou rychlost jízd y motocyklu, kdy b ylo uvedeno, že motocyklista jel asi 58 – 59,2 km/hod. Správní orgán nepo va žo va l toto hodnocení provedené znalcem za průkazné, neboť vyc há ze l z to ho, že ryc hlost lze měřit po uze laserovým rychlo měrem, který splňuje všechny požado va né me tro lo gické parametry. Mimoto došel k zá věr u, že i kdyby b yla rychlost řád ně prokázána d le zákona, nebyl by to důvod k jed no znač né vině mo toc yk listy. Správní orgá n uvedl, že mo toc yk lista byl potrestán pouze za přestupek, a to překročení rychlo sti v obc i, která je stano vena na 50 km/hod. Správní orgán I. stup ně se také zab ýva l úva ho u, že mo toc yk lis ta z manévru žalobce mo hl uso ud it, pokud by viděl zapnutý le vý uka za te l směru jízd y, že řid ič, který je u pra vé ho okraje vo zo vk y, se c hce zařadit zpět do své ho jízdního pruhu a pokračovat v jízdě. V tomto případě musí řid ič dát vžd y přednost vše m vo zid lům jedoucím v daném směru jízd y. Z úkonu žalobce dle správního orgánu žádným způsobem ne vyp lýva lo, že hod lá odbočit doleva, neboť v tomto případě je povinen d le záko na o silničním provozu se při odbočování vle vo zařadit co ne jdá le vlevo v části vozovky určené pro je ho s měr jízd y. Správní orgá n I. stup ně vyhodnotil všechny podklady, které měl k dispozici, a dospěl k zá věr u, že se žalobce dopustil porušení povinnosti sta no ve né zákonem o silničním provozu a dopustil se tedy přestupku proti be zpeč no sti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.  V od vo lání proti p rvo insta nč nímu rozhodnutí ža lobc e uved l, že ne ní pra vdo u, že by za jíždě l k p ravému okraji vo zo vk y. Drže l se ve středu své ho jízdního pruhu. Uved l, že je ho vina je postavena na tvrzení řidiče motoc yk lu. Žalobce v od vo lání uved l, že o za ním jedoucím motocyklistovi věděl, ale v žád né m případě nepředpokládal, že se ro zhod ne jej předjíždět vlevo, když měl zap nutý ukazatel změ ny směru jízd y.  Ža lobc e znovu po ukázal na závěry znaleckého pos udk u, na ryc hlo st, která byla sta no ve na motocyklistovi tímto znaleckým posudkem. Ža lobc e vyšel z to ho to závěru posudku a kons tato va l, že v p řípadě nepřekročení rychlosti motocyklistou mo hl mo toc yk lista střetu zabránit. Ža lobc e po ukázal na tvrzení uvedené v odůvodnění p rvostup ňo vého ro zhod nutí, že mo hl za mě nit mo toc yk lista jednání ža lobce za zařa zo vá ní se do své ho jízdního pruhu, za spekulativní.  O odvo lá ní bylo rozhodnuto rozhodnutím, které je napadeno ža lobo u. Ža lo va ný provedl znovu hodnocení podkladů, které jsou obsahem správního sp is u. Žalo vaný vyšel i ze znaleckého pos udk u, v němž znalec na straně 10 posudku v popisu přílohy č. 4 zjistil okamžik první reakce mo toc yk lu na odbočovací ma né vr žalobce, kdy byl motocykl 10,35 metru za zad ní částí osobního vo zid la, což bylo zobrazeno první modro u po zicí č. 2 dole přílohy č. 4. Z této přílohy je pak nepochybné, že i přes větší reakční dobu, kterou znalec motocyklistovi stanovil, byl mo toc yk lista v době je ho první reakce plně v levém protisměrném jízdním pruhu na předjíždění a osobní motorové vo zid lo žalobce předjížděl. Ža lo va ný správní orgá n k odpovědi znalce na otá zk u č. 4, kdy odpovídal, že kdyby řid ič mo toc yk lu rea go va l skutečně včas na počínající odbočovací ma né vr ža lobce, musel by reagovat již cca 2,5 sekundy před okamžikem b udo uc ího stře tu. Dle ná zoru ža lo va né ho správního orgánu znalec ale vyc há ze l v této úva ze výhradně z nep roka zate lné ho tvrzení žalobce, že dal znamení o změ ně směru jízd y vle vo 10 – 20 me trů před křižo va tko u. Sám zna le c uvedl na straně č. 11 pos udk u, že je technicky neprůkazné, zda měl ža lob ce v činnosti levý uka za te l směru jízd y. Nebylo proto mo žno akceptovat úvahy znalce, že měl motocyklista rea go va t pod le přílohy č. 9, když se pokračování 6 4Ca 23/2009  nac há ze l 39,6 me tru před místem stře tu, a 29,6 me tru za zád í vo zid la žalobce, neboť ne ní nepoc hyb ně p roká zá no, zda a v jaké sk uteč né vzdá le no sti před křižovatkou uvedl žalobce v činnost levý uk a zate l směru jízd y. Správní orgá n proto vyhodnotil situaci tak, že pokud žalobce dal zna me ní o změ ně směru jízd y, učinil tak v rozporu s ust. § 30 odst. 2 záko na o silničním pro vo zu, tedy nedal zna me ní vča s před započetím úkonu s o hlede m na okolnosti provozu, zejména na řid iče jedoucí za ním. Ro vně ž tak hodnotil jako nesprávný postup žalobce, že se při jízdě před křižovatkou držel ve středu svého jízdního pruhu (ža lobco vo tvrzení v od vo lá ní). Žalo vaný ro vně ž zhodnotil jednotlivé výpo věd i žalobce po dopravní ne hodě a ko nsta to va l, že si vzájemně odpo rují. Ža lo va ný považoval proto ža lobco va tvrzení za ne vě ro hod ná. Vyše l z to ho, že je nepoc hyb ně prokázána skutečnost, že ža lobc e odbočoval vlevo z hlavní po ze mní komunikace na vedlejší po ze mní komunikaci v době, kdy byl již levým protisměrným jízdním pruhem předjížděn mo toc yk listo u, čímž zp ůsob il kolizní situaci a nás led ně dopravní ne hod u. Městský so ud v Pra ze věc po so ud il takto:  Z podk lad ů, které jsou obsahem správního sp is u, b ylo nepoc hyb ně zjiš tě no, že doš lo k dopravní ne hodě na k řižo va tce tvaru T při odbočování ža lobco va vo zid la vlevo, a to srá žko u s motoc yk le m, který v době odbočování žalobce vle vo žalobce předjížděl.  Podle us t. § 21 odst. 1 záko na o silničním provozu při odbočování na kř ižo va tce nebo na místo le žíc í mimo po ze mní komunikaci mus í řid ič dávat zna me ní o změ ně směru jízd y; při odbočování nesmí o hro zit řid iče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opa trnos ti.  Soud dospěl ke shod né mu závěru jako správní orgány obou stup ňů, že žalobce svým jednáním toto usta no ve ní záko na o silničním provozu porušil. Je nepochybné, že o hro zil řid iče jedo uc ího za ním. Jak z průběhu ne hod y, která b yla popsána v protokolu o šetření po této nehodě, i ze zna le cké ho pos udk u, vyplývá, jed na lo se v místě dopravní ne hod y o přehledný úsek vo zo vk y. Nelze tedy dát ža lobc i za pra vd u v je ho tvrze ní, které učinil v průběhu správního ř íze ní, že je tento úsek nepř e hled ný. Žalobce do protokolu o podání vysvě tle ní v den dopravní ne hod y uved l, že za sebou motocykl vid ě l. Tuto sk ute č nost však již ne uved l v odporu proti příkazu Městského úřad u Kutná Hora, kdy uvedl, že sledo va l vozovku před sebou, začal odbočovat a za sebou pohledem do zpě tnýc h zrcátek žád né vo zid lo jet ne vidě l. Pop ře l, že by tuto skutečnost byl uved l. V od vo lání proti prvostup ňo vé mu rozhodnutí žalobce uvedl poté, že o za ním jedoucím motocyklistovi věděl, ale nepředpokládal, že se jej rozhodne vlevo předjíždět. Popřel, že by jel rychlostí až po uze 12 km/hod., uved l, že ne za jíždě l k pravému okraji vo zo vk y, ale držel se ve středu svého jízdního pruhu, který ne ní v místě nijak š irok ý. Nepředpokládal, že jej mo toc yk lis ta b ude předjíždět, když měl zapnutý uka za te l směru jízdy vle vo. Z uvede né ho je patrno, že ža lobce své výpo věd i v průběhu řízení mě nil. Jeví se proto jako ne zce la věro hod né. Lze tak přisvědčit svědecké výpo věd i řid iče mo toc yk lu i znaleckému posudk u, z nichž je zře jmé, že žalobce jel v pravé části své ho j ízd ního pruhu a ne zaje l k je ho části le vé, jak je povinen pod le usta no ve ní § 21 odst. 3 záko na o silničním pro vo zu.  Soud souhlasí se závěrem ža lo va né ho, že překročení rychlosti mo toc yk listo u nebylo nijak výrazné a ne mě lo vliv na vznik předmětné dopravní ne hod y. Ne lze řidiči mo toc yk lu vytk no ut, že předjížděl ža lobco vo vo zid lo, neboť v místě nebyl zákaz před jížd ě ní. Je pra vdo u, že předjíždění je jed no u z nejčastějších příč in dopravních ne hod, jak zmínil žalobce v podané žalobě. Je proto pra vdo u, že zvýše no u opatrnost při tomto úkonu měl dod ržo vat i žalobce, pokračování 7 4Ca 23/2009  neboť se chystal te nto úko n provést. V případě ne hod y nelze vyc há zet ze stanoviska znalce, že měl moto c yk lista rea go vat 39,6 me tru před místem stře tu, neboť nebylo nepoc hyb ně prokázáno, kolik metrů před započetím odbočování dal ža lobce znamení o změ ně směru jízd y vlevo. Z výpo věd i ža lobc e je zře jmé, že poté, co dal zna me ní o změ ně směru jízd y vle vo, sledo va l pro vo z před sebou. Pod le us t. § 21 odst. 5 záko na o silničním provozu řid ič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vo zid lům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím o rga nizo va ným útvarům c hodc ů a průvodcům hna nýc h zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhra ze né m jízdním pruhu, pro něž je tento jízd ní pruh vyhrazen. Zna me ná to ted y, že je třeba, aby řid ič odbočující vlevo sledo va l pro vo z v protisměru. Nezna me ná to však, že ne ní vázán povinností stanovenou v § 21 odst. 1 záko na o silničním pro vo zu, kdy musí dbát zvýšení opatrnosti a nesmí ohrozit ani řid iče jedoucí za ním.  Z pro vede né ho doka zo vá ní vyplývá, že ža lobc e nerespektoval usta no ve ní zákona o silničním pro vo zu, neboť svým jednáním ohrozil řidiče jed o uc ího za ním. Z žalobcových výpo věd í je zře jmé, že se dostatečně nevěno val říze ní vo zid la, neboť nes ledo va l provoz i za sebou. Po uze p ředpok lád a l, poté co dal uka za te l směru jízdy vle vo, že budou řidiči za ním jedoucí toto respektovat. Pokud ža lobce po uze spo léhal na to, že ostatní účastníci silničního provozu budou respektovat pravidla, a tedy že se neb ude nikdo s na žit jej předjíždět vle vo v případě, že má zap nutý ukazatel změny směru jízd y vlevo, dopustil se porušení ust. § 21 odst. 1 záko na o silničním pro vo zu, neboť to mu uk lád á povinnost neo hro zit řid iče jedoucí za ním. Soud neshledal v postupu ža lo va né ho správního orgánu žád né pochybení, pokud jde o vyhodnocení zjiště né ho sk utko vé ho stavu věci, ani po c hybe ní, pokud jde o právní poso uze ní.  Soud měl k d ispo zic i správní spis a z podkladů v něm uvedených vyc há ze l. Pokud žalobce navrho val výslech znalce I ng. Hanuše Hrabánka, který podával v této věc i znalecký posudek, neshledal so ud důvod pro je ho výs lec h. Zna leck ý posudek je obsahem správního spisu a so ud nepředpokládal, že by zna le c ve výpo věd i, kterou by učinil před so ude m, uvedl jiné sk uteč no sti, než které byly ve znaleckém posudku uvedeny. Soud proto pova žo va l výslech znalce za nadbytečný.  Pokud žalobce v doplňku ža lob y, který byl podán dne 28.12.2009, tedy po lhůtě k podání ža lob y, po ukazo val na stanovisko, které za uja l Krajský so ud v Hradci Krá lo vé v rozsudku ze d ne 25.9.2009 č.j. 51 Ca 10/2008-27, kdy názo r soudu zněl, že zavinění je třeba posuzo va t i s o hlede m na tzv. princ ip omezené důvě r y, pod le něho ž po účastníkovi silničního provozu ne lze spravedlivě po žado va t, aby bez dalšího předpokládal mo žné porušení pravidel tohoto provozu jinými účastníky a aby tomu přizpůsobil své počínání, po uk a zuje so ud na to, že v p řípadě dopravní ne hod y a přestupku žalobce so ud nedovodil, že by bylo mo žno z tohoto princ ip u vyc há ze t už s odkazem na usta no ve ní § 21 odst. 1 záko na o silničním pro vo zu. Pokud se s nad ža lobc e domnívá, že v je ho p řípadě zavinění ne za hr nuje všechny znaky objektivní stránk y přestupku, tedy příčinný vztah mezi jednáním přestupce a následkem přestupku, so ud tento názor nesdílí. Ne lze souhlasit se ža lobce m, že v tomto případě se ne jed na lo o nepředvídatelný příčinný průb ěh, který ne ní v ža lob co vě zavinění obsažen, a za takové situace by tedy ne mo hl odpovídat za ná s ledek, který takto vzejde. Pod le znaleckého posudku b yla rychlost mo toc yk lu, t.j. výc ho zí rychlost jízd y, minimálně 58 – 59,2 km/hod. Jednalo se tedy o vyšší ryc hlos t, než je rychlost po vo le ná v daném místě. Nejed na lo se však o extrémní překročení ne jvyšš í po vo le né ryc hlosti. So ud v této souvislosti odkazuje i na sta no visko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 7 T 637/2008.V tomto p řípadě se nejednalo o pokračování 8 4Ca 23/2009 extrémní překročení po vo le né rychlosti a so ud má tedy za to, že se ne jed na lo o nepředvídatelný příčinný p růběh. So ud mimo jiné ještě poukazuje na to, že ná mitk y, které byly žalobcem dodatečně vzneseny, byly podány po lhůtě pro podání ža lob y a nebylo k nim třeba přihlížet. Soud s o hlede m na shora uvedené skutečnosti ža lob u jako ned ůvod no u za mítl pod le § 78 odst. 7 s.ř.s.  O náhradě nák lad ů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce neměl ve věc i úspěch, proto mu nebyla přiznána náhrada nák lad ů řízení, a ža lo va ný ná hrad u ne žáda l. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týd nů ode dne je ho do ruče ní. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního so ud u, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti ro zhod uje Nejvyšší správní so ud.  Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím d ne, který se svým označením s hod uje se d nem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, ned ě li nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže násled ující pracovní de n. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat po uze z d ůvod ů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kro mě obecných náležitostí podání musí ob sa ho vat označení ro zhod nutí, proti ně muž směřuje, v jakém rozsahu a z jak ýc h d ůvod ů jej stě žo va te l napadá, a úda j o to m, kdy mu b ylo rozhodnutí doručeno.  V říze ní o kasační stížnosti mus í být stě žo va te l za sto upe n ad vokáte m; to neplatí, má-li stě žo vate l, je ho zaměstnanec nebo člen, který za něj jed ná nebo jej zas tup uje, vysokoškolské p rá vnické vzdě lá ní, které je pod le zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní pop la tek za kasační stížnost vyb írá Nejvyšší správní so ud. Va riab iln í symbol pro zaplacení soudního pop latk u na úč et Nejvyššího správního soudu lze získ at na je ho internetových stránkách: www. ns so ud.c z. V Pra ze dne 31. října 2012 Mgr. Da na Č e r n o v s k á v. r. sa moso udk yně Za správnost vyho to ve ní: He le na Barto ňo vá