Jestliže dojde k zániku výkonu exekutorského úřadu odvoláním exekutora, může exekuční činnost dále vykonávat zástupce exekutora – pokud byl ustanoven i pro tuto činnost. Jinak je třeba vyčkat rozhodnutí ministra o jmenování (nového) exekutora do tohoto exekutorského úřadu

U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Daniely Benešové a soudců JUDr. Zdeňka Stibrala a JUDr. Miroslava Stoklasy ve věci exekuce oprávněného D. M. 599, v likv., sídlem v P-4, M. 599/16, zastoupeného advokátem, proti povinným 1) J. J., bytem v P-4, M. 599, 2) Z. J., bytem tamtéž, pro vyklizení bytu, k odvolání povinných proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. října 2011, č.j. 13 Nc 25609/2006-203, t a k t o : Usnesení soudu I. stupně se z r u š u j e . O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením soud I. stupně pověřil provedením exekuce soudního exekutora JUDr. M. H. Původně pověřený exekutor Mgr. O. K. byl z funkce odvolán rozhodnutím ministryně spravedlnosti k 23.9.2009. Exekutorská komora sdělila, že právní úprava účinná ke dni odvolání exekutora neumožňovala ustanovit exekutoru zástupce pro případ zániku funkce (jak v dřívějším usnesení uváděl odvolací soud). Je ovšem třeba, aby exekuce mohla pokračovat, proto soud dle § 28 ex.ř. vyhověl návrhu oprávněného a pověřil provedením exekuce nového exekutora. Povinní ve včasném odvolání namítali, že soud byl nesprávně obsazen ( rozhodla asistentka soudce ) ačkoli jde o věc složitější. Soud nebyl oprávněn znovu takto rozhodnout, když odvolací soud ve výroku uvedl, že rozhodnutí se zrušuje, čímž bylo řízení skončeno. Názor odvolacího soudu nebyl respektován. Dále namítali, že soud měl exekuci již dříve zastavit, resp. v ní nepokračovat, když byla odložena. Žádali proto usnesení zrušit a celé řízení pro nezákonnost zastavit. Odvolací soud přezkoumal usnesení podle § 212a odst. 1, 6 zákona č. 99/63 Sb., občanský soudní řád, v platném znění ( dále jen „o.s.ř.“) aniž bylo třeba nařizovat jednání ( § 254 odst. 8 o.s.ř.) a shledal, že není správné. Důvodnými neshledal odvolací soud námitky, že soud byl nesprávně obsazen ani tvrzení o dřívějších nesprávných rozhodnutích, resp. postupu soudu. Asistentka soudce má v exekučních věcech stejné pravomoci, jako soudní tajemnice, které rozhodovala dříve ( a žalovaní proti tomu nebrojili ). Podstatné pro věc je, že daným způsobem neměl soud rozhodovat vůbec – jak bude uvedeno dále. Proto zde nemají význam ani další námitky povinných. Jak již odvolací soud uvedl v předchozím rozhodnutí, v daném případě nebylo možno rozhodovat o změně exekutora podle § 44b zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění ( dále jen „ex.ř.“ ) protože uvedený postup lze uplatnit jen při současném zproštění dosavadního exekutora výkonu funkce ve věci. To nepřipadá v úvahu, jestliže již byl exekutor z funkce odvolán a zanikl výkon exekutorského úřadu. V takovém případě by se měl výkonu funkce ujmout zástupce exekutora ustanovený Komorou dle § 16 odst. 1 ex.ř. Z vyjádření Komory však plyne, že odvolaný exekutor buď neměl ustanoveného žádného zástupce ( ač to zákon vyžadoval ), nebo jen pro případy zastupování v jiných dílčích případech ( nemoci, dovolená, pozastavení výkonu úřadu). Soudu I. stupně nutno dát za pravdu v tom, že možnost ustanovení zástupce exekutora i pro případy zániku funkce byla zavedena až novelizací exekučního řádu účinnou po odvolání exekutora. Odvolací soud proto musí korigovat své dřívější stanovisko v tom, že za takové situace Komora nemůže zástupce ustanovit. Nikoli proto, že to tehdejší znění zákona neumožňovalo ( ostatně ust. § 44b ex.ř., které soud původně aplikoval, také dříve neplatilo ), ale proto, že nepřipadá pojmově v úvahu ustanovovat zástupce exekutoru, který již exekutorem není, neboť byl odvolán. Při zániku výkonu exekutorského úřadu ( odvoláním exekutora ) je třeba jmenovat do úřadu nového exekutora, který dle § 15 odst. 5 ex.ř. převezme neukončené spisy a bude provádět dále exekuční činnost. Exekutora do exekutorského úřadu jmenuje dle § 10 a § 8 písm. a) ex.ř. ministr spravedlnosti. Teprve poté, co bude takto exekutorský úřad znovu obsazen, připadá v úvahu i podání žádosti o změnu exekutora ( § 15 odst. 5 věta druhá ex.ř.). Podle názoru odvolacího soudu bylo třeba stejně postupovat i v době po odvolání exekutora, kdy sice tehdejší znění exekučního řádu neobsahovalo § 15 odst. 5, nicméně povinnost jmenovat do uvolněného exekutorského úřadu nového exekutora plyne jak z logiky věci, tak např. z ust. § 101 odst. 1 ex.ř. Ust. § 28 ex.ř., na které odkázal soud I. stupně, na daný problém nedopadá, týká se pouze návrhu, jímž se zahajuje řízení. Jestliže tedy dojde k zániku výkonu exekutorského úřadu odvoláním exekutora, může exekuční činnost dále vykonávat zástupce exekutora - pokud byl ustanoven i pro tuto činnost. Jinak je třeba vyčkat rozhodnutí ministra o jmenování (nového) exekutora do tohoto exekutorského úřadu. Pravomoc soudů k jmenování exekutora dána není, a to ani do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl odvoláním původního exekutora. Soud I. stupně tedy rozhodl ve věci, v níž není dána pravomoc soudů. Odvolací soud proto dle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. usnesení zrušil. S ohledem na to, že nejde o řízení, jež by bylo možno zastavit, nebo o návrh, který by se měl ministerstvu postoupit, nebyl důvod k vrácení věci soudu k dalšímu řízení. Jelikož exekutor byl odvolán rozhodnutím ministryně spravedlnosti, je zřejmé, že ministerstvu (i Komoře) je neobsazení úřadu známo, je tudíž třeba vyčkat, až ministerstvo jmenuje do úřadu exekutora nového. Tím není dotčeno právo účastníků řízení žádat po ministerstvu urychlení takového rozhodnutí. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Praze dne 23. února 2012 JUDr. Daniela B e n e š o v á, v.r. předsedkyně senátu                                                                                                              U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Daniely Benešové a soudců JUDr. Zdeňka Stibrala a JUDr. Miroslava Stoklasy  ve věci exekuce oprávněného D. M.  599, v likv., sídlem v P-4, M. 599/16, zastoupeného  advokátem, proti povinným   1) J. J., bytem v P-4, M. 599, 2) Z. J., bytem tamtéž, pro vyklizení bytu, k odvolání povinných proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. října 2011, č.j. 13 Nc 25609/2006-203, t a k t o : Usnesení soudu I. stupně se  z r u š u j e . O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením soud I. stupně pověřil provedením exekuce soudního exekutora JUDr. M. H. Původně pověřený exekutor Mgr. O. K. byl z funkce odvolán rozhodnutím ministryně spravedlnosti k 23.9.2009. Exekutorská komora sdělila, že právní úprava účinná ke dni odvolání exekutora neumožňovala ustanovit exekutoru zástupce pro případ zániku funkce (jak v dřívějším usnesení uváděl odvolací soud). Je ovšem třeba, aby exekuce mohla pokračovat, proto soud dle § 28 ex.ř. vyhověl návrhu oprávněného a pověřil provedením exekuce nového exekutora. Povinní ve včasném odvolání namítali, že soud byl nesprávně obsazen ( rozhodla asistentka soudce ) ačkoli jde o věc složitější. Soud nebyl oprávněn znovu takto rozhodnout, když odvolací soud ve výroku uvedl, že rozhodnutí se zrušuje, čímž bylo řízení skončeno. Názor odvolacího soudu nebyl respektován. Dále namítali, že soud měl exekuci již dříve zastavit, resp. v ní nepokračovat, když byla odložena. Žádali proto usnesení zrušit a celé řízení pro nezákonnost zastavit. Odvolací soud přezkoumal usnesení podle § 212a odst. 1, 6 zákona č. 99/63 Sb., občanský soudní řád, v platném znění ( dále jen „o.s.ř.“)  aniž bylo třeba  nařizovat jednání              ( § 254 odst. 8 o.s.ř.) a shledal, že není správné. Důvodnými neshledal odvolací soud námitky, že soud byl nesprávně obsazen ani tvrzení o dřívějších nesprávných rozhodnutích, resp. postupu soudu. Asistentka soudce má v exekučních věcech stejné pravomoci, jako soudní tajemnice, které rozhodovala dříve               ( a žalovaní proti tomu nebrojili ). Podstatné pro věc je, že daným způsobem neměl soud rozhodovat vůbec – jak bude uvedeno dále. Proto zde nemají význam ani další námitky povinných. Jak již odvolací soud uvedl v předchozím rozhodnutí, v daném případě nebylo možno rozhodovat o změně exekutora podle § 44b zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění ( dále jen „ex.ř.“ ) protože uvedený postup lze uplatnit jen při současném zproštění dosavadního exekutora výkonu funkce ve věci. To nepřipadá v úvahu, jestliže již byl exekutor z funkce odvolán a zanikl výkon exekutorského úřadu. V takovém případě by se měl výkonu funkce ujmout zástupce exekutora ustanovený Komorou dle § 16 odst. 1 ex.ř. Z vyjádření Komory však plyne, že odvolaný exekutor buď neměl ustanoveného žádného zástupce            ( ač to zákon vyžadoval ), nebo jen pro případy zastupování v jiných dílčích případech                  ( nemoci, dovolená, pozastavení výkonu úřadu). Soudu I. stupně nutno dát za pravdu v tom, že možnost ustanovení zástupce exekutora i pro případy zániku funkce byla zavedena až novelizací exekučního řádu účinnou po odvolání exekutora. Odvolací soud proto musí korigovat své dřívější stanovisko v tom, že za takové situace  Komora nemůže zástupce ustanovit. Nikoli proto, že to tehdejší znění zákona neumožňovalo ( ostatně ust. § 44b ex.ř., které soud původně aplikoval, také dříve neplatilo ), ale proto, že nepřipadá pojmově v úvahu ustanovovat zástupce exekutoru, který již exekutorem není, neboť byl odvolán. Při zániku výkonu exekutorského úřadu ( odvoláním exekutora ) je třeba jmenovat do úřadu nového exekutora, který dle § 15 odst. 5 ex.ř. převezme neukončené spisy a bude provádět dále exekuční činnost. Exekutora do exekutorského úřadu jmenuje dle § 10 a § 8 písm. a) ex.ř. ministr spravedlnosti. Teprve poté, co bude takto exekutorský úřad znovu obsazen, připadá v úvahu i podání žádosti o změnu exekutora ( § 15 odst. 5 věta druhá              ex.ř.). Podle názoru odvolacího soudu bylo třeba stejně postupovat i v době po odvolání exekutora, kdy sice tehdejší znění exekučního řádu neobsahovalo § 15 odst. 5, nicméně povinnost jmenovat do uvolněného exekutorského úřadu nového exekutora plyne jak z logiky věci, tak např. z ust. § 101 odst. 1 ex.ř.   Ust. § 28 ex.ř., na které odkázal soud I. stupně, na daný problém nedopadá, týká se pouze návrhu, jímž se zahajuje řízení. Jestliže tedy dojde k zániku výkonu exekutorského úřadu odvoláním exekutora, může exekuční činnost dále vykonávat zástupce exekutora - pokud byl ustanoven i pro tuto činnost. Jinak je třeba vyčkat rozhodnutí ministra o jmenování (nového) exekutora do tohoto exekutorského úřadu. Pravomoc soudů k jmenování exekutora dána není, a to ani do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl odvoláním původního exekutora. Soud I. stupně tedy rozhodl ve věci, v níž není dána pravomoc soudů. Odvolací soud proto dle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř.  usnesení zrušil. S ohledem na to, že nejde o řízení, jež by bylo možno zastavit, nebo o návrh, který by se měl ministerstvu postoupit, nebyl důvod k vrácení věci soudu k dalšímu řízení. Jelikož exekutor byl odvolán rozhodnutím ministryně spravedlnosti, je zřejmé, že ministerstvu (i Komoře) je neobsazení úřadu známo, je tudíž třeba vyčkat, až ministerstvo jmenuje do úřadu exekutora nového. Tím není dotčeno právo účastníků řízení žádat po ministerstvu urychlení takového rozhodnutí.   P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení  n e n í  dovolání přípustné. V Praze dne 23. února 2012                                             JUDr. Daniela  B e n e š o v á, v.r. předsedkyně senátu                                                                                                               U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Daniely Benešové a soudců JUDr. Zdeňka Stibrala a JUDr. Miroslava Stoklasy  ve věci exekuce oprávněného D. M.  599, v likv., sídlem v P-4, M. 599/16, zastoupeného  advokátem, proti povinným   1) J. J., bytem v P-4, M. 599, 2) Z. J., bytem tamtéž, pro vyklizení bytu, k odvolání povinných proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. října 2011, č.j. 13 Nc 25609/2006-203, t a k t o : Usnesení soudu I. stupně se  z r u š u j e . O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením soud I. stupně pověřil provedením exekuce soudního exekutora JUDr. M. H. Původně pověřený exekutor Mgr. O. K. byl z funkce odvolán rozhodnutím ministryně spravedlnosti k 23.9.2009. Exekutorská komora sdělila, že právní úprava účinná ke dni odvolání exekutora neumožňovala ustanovit exekutoru zástupce pro případ zániku funkce (jak v dřívějším usnesení uváděl odvolací soud). Je ovšem třeba, aby exekuce mohla pokračovat, proto soud dle § 28 ex.ř. vyhověl návrhu oprávněného a pověřil provedením exekuce nového exekutora. Povinní ve včasném odvolání namítali, že soud byl nesprávně obsazen ( rozhodla asistentka soudce ) ačkoli jde o věc složitější. Soud nebyl oprávněn znovu takto rozhodnout, když odvolací soud ve výroku uvedl, že rozhodnutí se zrušuje, čímž bylo řízení skončeno. Názor odvolacího soudu nebyl respektován. Dále namítali, že soud měl exekuci již dříve zastavit, resp. v ní nepokračovat, když byla odložena. Žádali proto usnesení zrušit a celé řízení pro nezákonnost zastavit. Odvolací soud přezkoumal usnesení podle § 212a odst. 1, 6 zákona č. 99/63 Sb., občanský soudní řád, v platném znění ( dále jen „o.s.ř.“)  aniž bylo třeba  nařizovat jednání              ( § 254 odst. 8 o.s.ř.) a shledal, že není správné. Důvodnými neshledal odvolací soud námitky, že soud byl nesprávně obsazen ani tvrzení o dřívějších nesprávných rozhodnutích, resp. postupu soudu. Asistentka soudce má v exekučních věcech stejné pravomoci, jako soudní tajemnice, které rozhodovala dříve               ( a žalovaní proti tomu nebrojili ). Podstatné pro věc je, že daným způsobem neměl soud rozhodovat vůbec – jak bude uvedeno dále. Proto zde nemají význam ani další námitky povinných. Jak již odvolací soud uvedl v předchozím rozhodnutí, v daném případě nebylo možno rozhodovat o změně exekutora podle § 44b zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění ( dále jen „ex.ř.“ ) protože uvedený postup lze uplatnit jen při současném zproštění dosavadního exekutora výkonu funkce ve věci. To nepřipadá v úvahu, jestliže již byl exekutor z funkce odvolán a zanikl výkon exekutorského úřadu. V takovém případě by se měl výkonu funkce ujmout zástupce exekutora ustanovený Komorou dle § 16 odst. 1 ex.ř. Z vyjádření Komory však plyne, že odvolaný exekutor buď neměl ustanoveného žádného zástupce            ( ač to zákon vyžadoval ), nebo jen pro případy zastupování v jiných dílčích případech                  ( nemoci, dovolená, pozastavení výkonu úřadu). Soudu I. stupně nutno dát za pravdu v tom, že možnost ustanovení zástupce exekutora i pro případy zániku funkce byla zavedena až novelizací exekučního řádu účinnou po odvolání exekutora. Odvolací soud proto musí korigovat své dřívější stanovisko v tom, že za takové situace  Komora nemůže zástupce ustanovit. Nikoli proto, že to tehdejší znění zákona neumožňovalo ( ostatně ust. § 44b ex.ř., které soud původně aplikoval, také dříve neplatilo ), ale proto, že nepřipadá pojmově v úvahu ustanovovat zástupce exekutoru, který již exekutorem není, neboť byl odvolán. Při zániku výkonu exekutorského úřadu ( odvoláním exekutora ) je třeba jmenovat do úřadu nového exekutora, který dle § 15 odst. 5 ex.ř. převezme neukončené spisy a bude provádět dále exekuční činnost. Exekutora do exekutorského úřadu jmenuje dle § 10 a § 8 písm. a) ex.ř. ministr spravedlnosti. Teprve poté, co bude takto exekutorský úřad znovu obsazen, připadá v úvahu i podání žádosti o změnu exekutora ( § 15 odst. 5 věta druhá              ex.ř.). Podle názoru odvolacího soudu bylo třeba stejně postupovat i v době po odvolání exekutora, kdy sice tehdejší znění exekučního řádu neobsahovalo § 15 odst. 5, nicméně povinnost jmenovat do uvolněného exekutorského úřadu nového exekutora plyne jak z logiky věci, tak např. z ust. § 101 odst. 1 ex.ř.   Ust. § 28 ex.ř., na které odkázal soud I. stupně, na daný problém nedopadá, týká se pouze návrhu, jímž se zahajuje řízení. Jestliže tedy dojde k zániku výkonu exekutorského úřadu odvoláním exekutora, může exekuční činnost dále vykonávat zástupce exekutora - pokud byl ustanoven i pro tuto činnost. Jinak je třeba vyčkat rozhodnutí ministra o jmenování (nového) exekutora do tohoto exekutorského úřadu. Pravomoc soudů k jmenování exekutora dána není, a to ani do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl odvoláním původního exekutora. Soud I. stupně tedy rozhodl ve věci, v níž není dána pravomoc soudů. Odvolací soud proto dle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř.  usnesení zrušil. S ohledem na to, že nejde o řízení, jež by bylo možno zastavit, nebo o návrh, který by se měl ministerstvu postoupit, nebyl důvod k vrácení věci soudu k dalšímu řízení. Jelikož exekutor byl odvolán rozhodnutím ministryně spravedlnosti, je zřejmé, že ministerstvu (i Komoře) je neobsazení úřadu známo, je tudíž třeba vyčkat, až ministerstvo jmenuje do úřadu exekutora nového. Tím není dotčeno právo účastníků řízení žádat po ministerstvu urychlení takového rozhodnutí.   P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení  n e n í  dovolání přípustné. V Praze dne 23. února 2012                                             JUDr. Daniela  B e n e š o v á, v.r. předsedkyně senátu                                                                                                               U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Daniely Benešové a soudců JUDr. Zdeňka Stibrala a JUDr. Miroslava Stoklasy  ve věci exekuce oprávněného D. M.  599, v likv., sídlem v P-4, M. 599/16, zastoupeného  advokátem, proti povinným   1) J. J., bytem v P-4, M. 599, 2) Z. J., bytem tamtéž, pro vyklizení bytu, k odvolání povinných proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. října 2011, č.j. 13 Nc 25609/2006-203, t a k t o : Usnesení soudu I. stupně se  z r u š u j e . O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením soud I. stupně pověřil provedením exekuce soudního exekutora JUDr. M. H. Původně pověřený exekutor Mgr. O. K. byl z funkce odvolán rozhodnutím ministryně spravedlnosti k 23.9.2009. Exekutorská komora sdělila, že právní úprava účinná ke dni odvolání exekutora neumožňovala ustanovit exekutoru zástupce pro případ zániku funkce (jak v dřívějším usnesení uváděl odvolací soud). Je ovšem třeba, aby exekuce mohla pokračovat, proto soud dle § 28 ex.ř. vyhověl návrhu oprávněného a pověřil provedením exekuce nového exekutora. Povinní ve včasném odvolání namítali, že soud byl nesprávně obsazen ( rozhodla asistentka soudce ) ačkoli jde o věc složitější. Soud nebyl oprávněn znovu takto rozhodnout, když odvolací soud ve výroku uvedl, že rozhodnutí se zrušuje, čímž bylo řízení skončeno. Názor odvolacího soudu nebyl respektován. Dále namítali, že soud měl exekuci již dříve zastavit, resp. v ní nepokračovat, když byla odložena. Žádali proto usnesení zrušit a celé řízení pro nezákonnost zastavit. Odvolací soud přezkoumal usnesení podle § 212a odst. 1, 6 zákona č. 99/63 Sb., občanský soudní řád, v platném znění ( dále jen „o.s.ř.“)  aniž bylo třeba  nařizovat jednání              ( § 254 odst. 8 o.s.ř.) a shledal, že není správné. Důvodnými neshledal odvolací soud námitky, že soud byl nesprávně obsazen ani tvrzení o dřívějších nesprávných rozhodnutích, resp. postupu soudu. Asistentka soudce má v exekučních věcech stejné pravomoci, jako soudní tajemnice, které rozhodovala dříve               ( a žalovaní proti tomu nebrojili ). Podstatné pro věc je, že daným způsobem neměl soud rozhodovat vůbec – jak bude uvedeno dále. Proto zde nemají význam ani další námitky povinných. Jak již odvolací soud uvedl v předchozím rozhodnutí, v daném případě nebylo možno rozhodovat o změně exekutora podle § 44b zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění ( dále jen „ex.ř.“ ) protože uvedený postup lze uplatnit jen při současném zproštění dosavadního exekutora výkonu funkce ve věci. To nepřipadá v úvahu, jestliže již byl exekutor z funkce odvolán a zanikl výkon exekutorského úřadu. V takovém případě by se měl výkonu funkce ujmout zástupce exekutora ustanovený Komorou dle § 16 odst. 1 ex.ř. Z vyjádření Komory však plyne, že odvolaný exekutor buď neměl ustanoveného žádného zástupce            ( ač to zákon vyžadoval ), nebo jen pro případy zastupování v jiných dílčích případech                  ( nemoci, dovolená, pozastavení výkonu úřadu). Soudu I. stupně nutno dát za pravdu v tom, že možnost ustanovení zástupce exekutora i pro případy zániku funkce byla zavedena až novelizací exekučního řádu účinnou po odvolání exekutora. Odvolací soud proto musí korigovat své dřívější stanovisko v tom, že za takové situace  Komora nemůže zástupce ustanovit. Nikoli proto, že to tehdejší znění zákona neumožňovalo ( ostatně ust. § 44b ex.ř., které soud původně aplikoval, také dříve neplatilo ), ale proto, že nepřipadá pojmově v úvahu ustanovovat zástupce exekutoru, který již exekutorem není, neboť byl odvolán. Při zániku výkonu exekutorského úřadu ( odvoláním exekutora ) je třeba jmenovat do úřadu nového exekutora, který dle § 15 odst. 5 ex.ř. převezme neukončené spisy a bude provádět dále exekuční činnost. Exekutora do exekutorského úřadu jmenuje dle § 10 a § 8 písm. a) ex.ř. ministr spravedlnosti. Teprve poté, co bude takto exekutorský úřad znovu obsazen, připadá v úvahu i podání žádosti o změnu exekutora ( § 15 odst. 5 věta druhá              ex.ř.). Podle názoru odvolacího soudu bylo třeba stejně postupovat i v době po odvolání exekutora, kdy sice tehdejší znění exekučního řádu neobsahovalo § 15 odst. 5, nicméně povinnost jmenovat do uvolněného exekutorského úřadu nového exekutora plyne jak z logiky věci, tak např. z ust. § 101 odst. 1 ex.ř.   Ust. § 28 ex.ř., na které odkázal soud I. stupně, na daný problém nedopadá, týká se pouze návrhu, jímž se zahajuje řízení. Jestliže tedy dojde k zániku výkonu exekutorského úřadu odvoláním exekutora, může exekuční činnost dále vykonávat zástupce exekutora - pokud byl ustanoven i pro tuto činnost. Jinak je třeba vyčkat rozhodnutí ministra o jmenování (nového) exekutora do tohoto exekutorského úřadu. Pravomoc soudů k jmenování exekutora dána není, a to ani do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl odvoláním původního exekutora. Soud I. stupně tedy rozhodl ve věci, v níž není dána pravomoc soudů. Odvolací soud proto dle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř.  usnesení zrušil. S ohledem na to, že nejde o řízení, jež by bylo možno zastavit, nebo o návrh, který by se měl ministerstvu postoupit, nebyl důvod k vrácení věci soudu k dalšímu řízení. Jelikož exekutor byl odvolán rozhodnutím ministryně spravedlnosti, je zřejmé, že ministerstvu (i Komoře) je neobsazení úřadu známo, je tudíž třeba vyčkat, až ministerstvo jmenuje do úřadu exekutora nového. Tím není dotčeno právo účastníků řízení žádat po ministerstvu urychlení takového rozhodnutí.   P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení  n e n í  dovolání přípustné. V Praze dne 23. února 2012                                             JUDr. Daniela  B e n e š o v á, v.r. předsedkyně senátu