Číslo jednací: 7Ca 323/2009 - 54-56                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců Mgr. Jana Kašpara a JUDr. Ing. Viery Horčicové v právní věci žalobce: H.K., pobytem Komenského nám. 1, Kostelec nad Labem, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Praze, se sídlem Žitná 12, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 9. 2009 čj. 4704/09-1400-202098,   t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti platebnímu výměru na úrok z prodlení vydanému Finančním úřadem v Neratovicích dne 14.7.2009 pod čj. 29794/09/045960202442, kterým byla žalobkyně podle ustanovení § 63 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o správě daní a poplatků) vyrozuměna o předpisu úroku z prodlení úhrady daně z převodu nemovitostí v celkové výši 18.067,- Kč.   Žalobkyně v žalobě uvádí, že daň z převodu nemovitostí byla vyměřena na základě kupní smlouvy ze dne 6.12. 2007, která je podle jejího názoru absolutně neplatná. Jedná se o tzv. propadnou zástavu a kupní smlouva je taktéž v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyni nebyla uhrazena ani část kupní ceny ve výši 1,500.000,- Kč, ačkoli je v předmětné kupní smlouvě uvedeno, že cena byla uhrazena již před podpisem smlouvy. Toto ustanovení smlouvy neodpovídá skutečnosti. Vzhledem k tomu, že k úplatnému převodu, resp. přechodu vlastnického práva předmětných nemovitostí nikdy nedošlo, není žalobkyně povinna uhradit nejen daň z převodu nemovitostí, ale ani úrok z prodlení za pozdní úhradu daně. Vzhledem k tomu, že u Okresního soudu v Mělníku probíhá řízení o určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, má žalobkyně za to, že bylo předčasné vydávat platební výměr na požadovanou daň. Žalovaný se měl námitkami žalobkyně zabývat nebo vyčkat rozhodnutí soudu, neboť není oprávněn řešit otázku platnosti či neplatnosti kupní smlouvy.   Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že žalobní důvody nemohou mít vliv na zákonnost rozhodnutí. Daň z převodu nemovitostí, která byla žalobkyni vyměřena, žalobkyně neuhradila a byla tudíž s placením této daně v prodlení. Proto jí podle ustanovení § 63 zákona o správě daní a poplatků vznikla povinnost uhradit úrok z prodlení, který je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik a který správce daně na osobním daňovém účtu předepisuje do evidence obligatorně měsíčně vždy do desátého dne po skončení každého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uplynul den jeho splatnosti.   Ze správního spisu byly zjištěny následující pro rozhodnutí soudu podstatné skutečnosti: Žalobkyně dne 6.12. 2007 uzavřela kupní smlouvu, na jímž základě převedla své vlastnické právo ke specifikovaným nemovitostem za celkovou kupní cenu 1,500.000,- Kč s tím, že žalobkyně potvrdila, že převzala v hotovosti celou kupní cenu před podpisem kupní smlouvy. Finanční úřad v Neratovicích výzvou ze dne 3.6. 2008 žalobkyni vyzval k podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitosti. Přípisem ze dne 23.1. 2009 byla žalobkyně urgována k tomu, aby podala daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí. Protože žalobkyně přes opakovanou výzvu daňové přiznání nepodala, vyměřil jí Finanční úřad v Neratovicích platebním výměrem ze dne 28.5. 2009 č.j. 26012/09/045960202442 daň z převodu nemovitostí v celkové výši 88.755,- Kč. Tento platební výměr byl žalobkyni doručen dne 1.6. 2009. Protože žalobkyně nepodala proti tomuto platebnímu výměru odvolání, nabyl právní moci dne 3. 7. 2009. Platebním výměrem ze dne 14.7. 2009 č.j. 29794/09/045960202442 byla žalobkyně vyrozuměna o předpisu úroku z prodlení na dani z převodu nemovitostí v celkové výši 18.067,- Kč. Žalobkyně podala proti tomuto platebnímu výměru odvolání, ve kterém namítla obdobně jako v žalobě, že kupní smlouva, na jejímž základě jí byla daň z převodu nemovitostí vyměřena, je absolutně neplatná. Poukázala na to, že u Okresního soudu v Mělníku probíhá řízení o určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Rozhodnutím napadeným žalobou ze dne 9.9. 2009 čj. 4704/09-1400-202098 Finanční ředitelství v Praze odvolání žalobkyně zamítlo. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný uvedl, že podle § 21 odst. 2 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, je poplatník povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani z převodu nemovitostí nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po dni, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí. V této lhůtě byla splatná i daň. K námitce žalobkyně, že kupní smlouva je neplatná a v rozporu s dobrými mravy, žalovaný odkázal na to, že příslušný katastrální úřad převod zapsal pod čj. V-6212/2007-206. Podle § 63 odst. 1, odst. 2 a odst. 7 zákona o správě daní a poplatků je daňový dlužník v prodlení, nezaplatí-li splatnou daň nejpozději ke dni splatnosti. Daňovému dlužníku vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Výše úroku z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení. Správce může dlužníka vyrozumět o předpisu úroku z prodlení platebním výměrem kdykoliv, vyžaduje-li to stav osobního účtu daňového dlužníka. V případě žalobkyně byl dnem splatnosti den 30.4. 2008. V souladu s ustanovením § 63 zákona o správě dní a poplatků byla žalobkyně správcem daně vyrozuměna napadeným platebním výměrem o předpisu úroku z prodlení úhrady její povinnosti na dani z převodu nemovitostí, a proto žalovaný podané odvolání zamítl.   Při ústním jednání žalovaný setrval na důvodech uvedených v žalobou napadeném rozhodnutí a navrhl, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Poukázal rovněž na to, že občanskoprávní spor o určení neplatnosti předmětné kupní smlouvy skončil pravomocným zamítnutím žaloby, a to rozsudkem Okresního soudu v Mělníce ze dne 30. 11. 2009 čj. 12C 413/2009-152 a navazujícím rozsudkem Krajského soudu v Praze o odvolání ze dne 29. 3. 2011 čj. 31Co 93/2011-174. Žalobkyně se k ústnímu jednání před soudem nedostavila.   Městský soud v Praze žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán, a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Předmětnou žalobou napadá žalobkyně rozhodnutí žalovaného o odvolání proti platebnímu výměru na úrok z prodlení na dani z převodu nemovitostí. Tímto žalobkyně vymezila rozsah soudního přezkumu pouze na rozhodnutí, jímž jí správce daně sdělil předpis penále ve výši 18.067,- Kč. Z obsahu žaloby je ovšem zřejmé, že žalobkyně veškeré své námitky směřuje do průběhu daňového řízení, tj. namítá, že daň z převodu nemovitostí jí byla vyměřena neprávem.  Lze konstatovat, že námitky, jimiž žalobkyně míří do průběhu daňového řízení mohou být soudem shledány úspěšnými právě toliko při přezkumu řízení, jenž předcházelo a bylo podkladem vydání platebního výměru čj. 26012/09/045960202442 ze dne 28. 5. 2009 na daň z převodu nemovitostí, nelze však jimi úspěšně napadat rozhodnutí, kterým správce daně sdělil žalobkyni výši úroku z prodlení. V souzené věci je podstatné pouze to, zda v době vydání napadeného rozhodnutí byly splněny zákonem stanovené podmínky pro sdělení předpisu penále ve výši 18.067,- Kč. Z tohoto pohledu se jako rozhodující jeví existence platebního výměru čj. 26012/09/045960202442 ze dne 28. 5. 2009 na daň z převodu nemovitostí, proti kterému se žalobkyně neodvolala.   Vzhledem k tomu, že platební výměr čj. 26012/09/045960202442 ze dne 28. 5. 2009 založil povinnost žalobkyně zaplatit daň z převodu nemovitostí, správce daně byl povinen předepsat penále za porušení rozpočtové kázně, k čemuž došlo dne 14. 7. 2009 platebním výměrem čj. 29794/09/045960202442. Podle § 63 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků daňový dlužník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.  Podle § 63 odst. 2 zákona o správě daní poplatků daňovému dlužníku vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.  Podle § 63 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik a na osobním účtu se předepisuje do evidence do desátého dne po skončení měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uplynul den jeho splatnosti. Před tímto dnem se předepíše na osobním účtu zejména v případě, že je daňový nedoplatek, ze kterého vzniká úrok z prodlení, vymáhán, nebo pokud byl tento úrok uhrazen, nebo pro zjištění vratitelnosti přeplatku. Úrok z prodlení tak nabíhá ze zákona denně příslušnou sazbou nezávisle na vůli daňového subjektu a bez přičinění správce daně, a to jakmile jsou splněny zákonem stanovené předpoklady. Úrok z prodlení sděluje správce daně daňovému subjektu formou platebního výměru, přičemž tento platební výměr je pouze deklaratorním správním aktem. Při výpočtu úroku z prodlení se již nezjišťují (opakovaně) skutečnosti rozhodné pro určení výše původní daňové povinnosti (tak jak je tomu u daně např. při vyměřovacím řízení, vytýkacím řízení či daňové kontrole), neboť v každém okamžiku daňového řízení nastalém po splatnosti daně lze úrok z prodlení vypočíst na základě již učiněného rozhodnutí o daňové povinnosti. Při výpočtu úroku z prodlení se tedy nezkoumá, zda bylo při stanovení výše daně řádně vedeno dokazování, zda navržené důkazní prostředky v daňovém řízení byly daňovými orgány řádně hodnoceny či zda nebyly účelově zamítnuty apod. Ve smyslu § 58 daňového řádu je úrok z prodlení příslušenstvím daně, přičemž příslušenství daně sleduje osud daně. Změní-li se v průběhu času výše vyměřené daně (je vyměřena nižší či vyšší daňová povinnost, daň je prominuta či odepsána), změní se úměrně tomu i výše úroku z prodlení. K takové změně však dosud nedošlo. Závěrem soud konstatuje, že námitky uplatněné žalobkyní v žalobě nemají v daném řízení místo, neboť žalobkyně jimi míří do daňového řízení, které skončilo vydáním platebního výměru čj. 26012/09/045960202442 ze dne 28. 5. 2009 na daň z převodu nemovitostí, proti němuž žalobkyně odvolání nepodala a který je v právní moci.   Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.         V Praze dne 15. května 2012     Mgr. Jana Brothánková, v.r. předsedkyně senátu