8 A 81/2010-94                     ČESKÁ REPUBLIKA       ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY          Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka  a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobkyně:  Česká televize, Kavčí hory, Praha 4, proti žalované:  Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,  Škrétova 44/6, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalované č.j. FOL/58/2010 ze dne 15. prosince 2009,   t a k t o :    I. Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání  č.j. FOL/58/2010 ze dne 15. prosince 2009 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.  II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5000,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.       O d ů v o d n ě n í        Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalované č.j. FOL/58/2010 ze dne 15. prosince 2009, kterým  jí byla uložena pokuta ve výši 50 000,- Kč za porušení ust. § 48 odst. 4 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť označením sponzora Fortuna (sponzor pořadu, mutace 90), který vyzývá diváky ke konzumaci služeb sponzora na internetových stránkách, s premiérou dne 7. června 2009 v 16:59:36 hod na programu ČT4 Sport, porušila povinnost zajistit, aby reklamy a teleshopping byly rozeznatelné, u  provozovatele  televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově či zvukově-obrazově oddělené od ostatních částí programu. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná popsala obsah předmětného spotu („Basketbalový míč se otáčí na jasně žlutém pozadí, střídají jej tři krátké pohyblivé záběry z basketbalového zápasu, v závěru je na žlutém pozadí logo Fortuna sázková kancelář a odkaz www.ifortuna.cz.Ve zvuku rytmická hudba a slova: Vzrušující okamžiky při sledování přenosu a širokou nabídku sázeknyní i na internetu vám přináší Fortuna - sponzor pořadu“),  ocitovala vyjádření žalobkyně jako účastníka řízení, a dále uvedla své úvahy, vycházející z ustanovení norem zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a judikatury Nejvyššího  správního soudu se závěrem, že předmětný sponzorský vzkaz má prvky reklamy a že tedy žalobkyně  jeho odvysíláním porušila svou povinnost podle ust. § 48 odst. 4 písm. a) zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Výše pokuty pak byla v závislosti na kritériích podle ust. § 60 a odst. 2 a 3 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání stanovena na 50 000,- Kč.    Proti tomuto rozhodnutí směřovala žaloba, v níž žalobkyně namítla, že celkové vyznění spotu svědčí názoru, že se jedná o sponzorský vzkaz, neboť obsahuje jen zcela obecné informace, a pro který sponzor zvolil standardní způsob prezentace vlastní existence,  bez přímé výzvy k využití předmětné služby.    Žalovaná  ve vyjádření k žalobě odmítla žalobní námitky s tím, že vydáním napadeného rozhodnutí nebyl porušen zákon.    Při jednání dne 18. 1 2010 setrvali účastníci na svých skutkových i právních závěrech. Zástupkyně žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, zástupkyně žalované navrhla žalobu zamítnout.    Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu uplatněných žalobních námitek, a rozsudkem ze dne 18. 1. 2011, č.j. 8A 81/2010-36, žalobu jako  nedůvodnou zamítl.    Na základě kasační stížnosti žalobkyně ve věci rozhodoval Nejvyšší správní soud, který rozsudkem č.j. 7 As 51/2011-62 ze dne 24. 11. 2011 zrušil shora označený rozsudek Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení.    Nejvyšší správní soud s odkazem na závěry, k nimiž dospěl ve svém rozsudku  ze dne  9. 11. 2006, č.j. 7 As 81/2005-79, konstatoval, že v projednávané věci je zřejmé, že předmětné obchodní sdělení z mezí sponzorského vzkazu nevybočilo. Skutečnost, že jím je propagována služba sponzora na internetu, sama o sobě o jeho charakteru nic neříká. Vytváří povědomí o činnosti sponzora a odkazuje obecně na jeho webové stránky. Spíše nepřímé upozornění na dostupnost služeb sponzora přes internet lze považovat za součást upozornění na relevantní vlastnost sponzora a jako takové součástí sponzorského vzkazu být může. Hlavním smyslem předmětného obchodního sdělení je upozornit na novou dimenzi služeb sponzora, a sice to, že jsou nyní dostupné i přes internetové rozhraní. Dynamika obchodního sdělení v daném případě nemění jeho základní charakter, neboť pouze dokresluje hlavní pole působnosti sponzora, jímž jsou sázky na výsledky sportovních utkání. Sport nepochybně může být zobrazen jako dramatická a dynamická aktivita nepostrádající různá překvapení. Skutečnost, že v závěru obchodního sdělení je uvedena internetová adresa sponzora spolu se jménem a charakteristikou jeho činnosti, nemá sama o sobě ani spolu s jinými vlastnostmi obchodního sdělení charakter jasné a přímé pobídky ke konzumaci sponzorových služeb. Celkové vyznění obchodního sdělení je takové, že upozorňuje na existenci sponzora, charakterizuje jeho základní obor činnosti a prezentuje nový komunikační kanál diváka ke sponzorovi, jímž je internet. Takový obsah obchodního sdělení se pohybuje v intencích obvyklého účelu sponzorského vzkazu, tedy prezentovat sponzora divácké veřejnosti a posílit její povědomí o jeho existenci a činnosti. Obchodní sdělení má stopáž několik sekund, jedná se tedy ještě o adekvátně krátké reklamní sdělení, a je zřetelně označeno jako sponzorský vzkaz výrazným a dobře srozumitelným hlasovým sdělením, že sponzorem pořadu je Fortuna. Ze všech uvedených aspektů posuzovaného obchodního sdělení, hodnocené ve svém celku, tedy nasvědčují tomu, že se jedná o sponzorský vzkaz propagující určitou entitu poskytující určitou službu. Jeho dynamika, ani způsob a obsah informace o sponzorem poskytovaných službách nevybočuje z obvyklých mezí sponzorských vzkazů. S ohledem na svůj obsah má povahu zvláštního, zákonem povoleného, typu reklamního sdělení. Hranice mezi vzkazem a dalšími částmi programu je zřetelně vytýčena sdělením, že se jedná o sponzorský vzkaz.    Městský soud v Praze byl v dalším řízení podle ust. § 110 odst. 3 soudního řádu správního vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku Nejvyššího správního soudu, a proto konstatoval, že Rada  pro rozhlasové a televizní vysílání posoudila nesprávně právní otázku, zda předmětné obchodní sdělení bylo neoddělenou reklamou ve smyslu § 48 odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, neboť ve věci se jednalo o sponzorský vzkaz. Rada tedy postupovala v rozporu se zákonem, jestliže žalobkyni uložila pokutu za porušení ust.  § 48 odst. 4 písm. a)  zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, neboť jednání  žalobkyně nebylo způsobilé tuto normu porušit. V podrobnostech Městský soud v Praze  odkazuje na odůvodnění výše citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu, jímž byl ve svém rozhodování vázán.    Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, když oba účastníci s takovým postupem výslovně souhlasili.    Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobkyně měla ve věci úspěch a její náklady řízení spočívají v zaplacených soudních poplatcích jednak z podané žaloby ve výši 2000,- Kč a jednak z podané kasační stížnosti ve výši 3000,- Kč.         P o u č e n í: proti tomuto rozsudku není  kasační stížnost přípustná [ust. § 104 odst. 3                        písm. a) soudního řádu správního]       V Praze dne  10. září 2012             JUDr. Slavomír Novák                       předseda senátu