Odůvodnění
Číslo jednací: 10A 190/2013 - 16
U s n e s e n í
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců Mgr. Jana Kašpara a Mgr. Kamila Tojnera v právní věci žalobce: V.R., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/0AM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16.7.2013 č.j. OAM-5806- 8/DV-2013,
t a k t o :
I. Žaloba se o d m í t á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í
Žalobce se předmětnou žalobou, po odstranění vad podání, zejména označení konkrétního žalobou napadeného rozhodnutí, domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného specifikovaného v záhlaví tohoto usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žádosti žalobce o udělení dlouhodobého víza a žalobci podána Informace o důvodech neudělení dlouhodobého víza podle ust. § 56 odst. 1 písm.h) zákona č. 326/1999Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Městský soud v Praze se nejprve musel zabývat otázkou, zda jsou splněny zákonné podmínky pro postup podle § 65 a násl. s.ř.s.
Ustanovením čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod je garantováno právo na ochranu před zásahem do subjektivního práva mocenským aktem státu, tedy aktem vydaným ve veřejnoprávní sféře příslušným orgánem vůči adresátům takového aktu. Stanoví se, že ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Obecně se tak lze dovolat ochrany svých práv (nikoli cizích), a to zákonem stanoveným postupem. Postup, jakým se lze dovolat ochrany svých veřejných subjektivních práv, do nichž bylo zasaženo rozhodnutím orgánu veřejné správy stanoví ustanovení § 65 a násl. s.ř.s. Podle § 65 odst. 1 s.ř.s. může (je legitimován k podání žaloby) ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti(dále jen „rozhodnutí“) žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
Podle ust. § 68 písm.e) s.ř.s. je však žaloba nepřípustná, domáhá-li se žalobce přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto zákona nebo zvláštního zákona vyloučeno.
Podle ust. § 171 písm.a) zákona č. 326/1999Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, který je zvláštním zákonem, jsou z přezkoumání soudem vyloučena rozhodnutí o neudělení víza; to neplatí, jde li o neudělení víza rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie.
Z žalobou napadeného rozhodnutí o neudělení víza žalobci a současně i kopie žádosti o vízum předložené žalobcem v přílohách plyne, že žalobce je občanem Ruské federace a rovněž jeho manželka je občanem Ruské federace; ani ohledně ostatních příbuzných z žádosti neplyne jiná státní příslušnost. Žalobce tak není rodinným příslušníkem občana Evropské unie. Dopadá proto na rozhodnutí o neudělení víza v případě, že jde o žadatele, který není rodinným příslušníkem občana Evropské unie, výluka ze soudního přezkumu shora uvedená v ust. § 171 písm.a) zákona o pobytu cizinců.
Je nutno dodat, že žalobce byl v rozhodnutí ze dne 16.7.2013, které napadá žalobou u soudu řádně poučen, že lze do 15 dnů od doručení Informace o neudělení dlouhodobého víza požádat o nové posouzení důvodů, a to písemně u Ministerstva vnitra. I kdyby postupoval podle uvedeného poučení a bylo rozhodnuto o jeho žádosti o nové posouzení důvodů, ač toto žalobce ani netvrdí, v důsledku uvedené zákonné výluky by soud nemohl žalobu projednat. Z podkladů předložených žalobcem nadto ani neplyne, že by využil práva požádat o nové posouzení důvodů žalovaného, a jen pro doplnění soud dodává, že obecně je soudní přezkum postaven na principu subsidiarity, a tedy ochranu soud poskytuje až poté, kdy žalobce vyčerpá řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem; nevyčerpá–li žalobce opravné prostředky, které zákon stanoví, je žaloba rovněž nepřípustná ve smyslu ust. § 68 písm.a) s.ř.s.
Vzhledem k výše uvedenému nezbylo soudu než žalobu, která směřuje proti rozhodnutí, které je zvláštním zákonem vyloučeno ze soudního přezkumu podle § 46 odst. 1, písm. d) s.ř.s. odmítnout pro nepřípustnost.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 60, odst. 3, věta prvá s.ř.s.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 15. října 2013
Mgr. Jana Brothánková, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky