Číslo jednací:  3A 121/2013 – 20 – 21     USNESENÍ   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerová a soudců Mgr. Milana Taubera a JUDr. Jana Ryby v právní věci žalobce: Artesa, spořitelní družstvo, Škrétova 490/12, Praha 2, zastoupeného JUDr. Ondřejem Čechem, Ph.D., advokátem, náměstí Republiky 1079/1a, Praha 1 proti žalovaným: 1) Městské státní zastupitelství v Praze, náměstí 14. října 2188/9, Praha 5,  2) Policie České republiky, Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Strojnická 27, Praha 7, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu,   takto:   I.                    Žaloba se odmítá.   II.                 Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III.              Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.     Odůvodnění:   Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaných. Konkrétně žádal, aby soud zakázal žalovaným pokračovat v porušování práva žalobce tím, že bude po žalobci požadovat vydání informací specifikovaných ve výzvách žalovaného ad 1) z 12.9.2013, sp.zn. 1 KNZ 209/2012 a žalovaného ad 2) z 15.10.2013, č. j. OKFK-2392/TČ-2012-251202. Dále se domáhal určení, že obě uvedené výzvy jsou nezákonné. Žalovaný ad 1) svou výzvou vyzval žalobce k poskytnutí informací o šesti běžných účtech, konkrétně žádal úplné výpisy z účtů a doložení dispozičních práv k účtům. Výzva žalovaného ad 2) směřovala k témuž účelu.   Žalobce v žalobě uvádí, že proti výzvám není přípustný žádný opravný prostředek. Takovou situaci však žalobce považuje v právním státě za nepřípustnou, vůči každému donucujícímu aktu veřejné moci musí existovat možnost žádat o přezkoumání jeho zákonnosti a oprávněnosti. Z tohoto důvodu se žalobce obrátil na správní soud s žalobou ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“). Dále pak žalobce podává argumenty k naplnění jednotlivých podmínek přípustnosti a důvodnosti jeho žaloby podle § 82 s.ř.s. Žalobce k žalobě připojil též návrh na vydání předběžného opatření.   Městský soud v Praze se před věcným posouzením obsahu podané žaloby musel zabývat tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Soud tedy nejprve zabýval otázkou, zda „výzvy“ žalovaných, v nichž žalobce spatřuje nezákonný zásah, lze pojmově podřadit pod „zásah“ ve smyslu § 82 s.ř.s. a lze mu tedy před tímto zásahem poskytnou ochranu ve správním soudnictví.   Z předložených výzev je zřejmé, že žalobce se domáhá ochrany před úkony žalovaných, které byly učiněny v rámci trestního řízení a žalovaní tedy vystupují z pozice orgánů činných v trestním řízení.   Správní soudy již ve své rozhodovací činnosti dovodily, že soudní kontrola, tedy i kontrola zákonnosti zásahu správního orgánu ve smyslu ustanovení § 82 a násl. s. ř. s., se pohybuje jen v hranicích veřejné správy a proto napadnutelnými jsou pouze takové zásahy orgánů, které patří do působnosti ve veřejné správě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 28.4.2005, č. j. 2 Aps 2/2004 – 69, publikován pod č. 623/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).   Do rozsahu působnosti veřejné správy pak rozhodně nelze zařadit úkony orgánů činných v trestním řízení. K této otázce se obsáhle vyjadřoval Nejvyšší správní soud v rozsudku z 18.2.2010, č. j. 7 Aps 1/2010 - 53, v němž uvedl následující: „ze soudního řádu správního ani z žádného jiného zákona nevyplývá, že by […] byla založena jakákoli kompetence rozhodovat ve věci samé v soudně trestních věcech […]. Stejně tak ale není v pravomoci […] přezkoumávat postup orgánů činných v trestním řízení, ani prošetřovat a vyřizovat stížnosti na tvrzený nesprávný postup správního orgánu. Soud na sebe nemůže vztáhnout pravomoci kontrolní nebo dozorčí, protože mu je zákon nesvěřil. ‚Prošetření případu‘ a zjednání nápravy jinou formou, než kterou by připouštěl zákon, tedy správnímu soudu nepřísluší. Podobný závěr, byť ve vztahu ke státnímu zastupitelství, nikoliv k Policii České republiky, učinil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 10. 2005, č.j. 6 As 58/2004 – 45, který byl uveřejněn pod č. 1407/2007 Sbírky rozhodnutí. Nejvyššího správního soudu, a na půdorysu řízení o ochraně před nezákonným zásahem také v rozsudku […] č.j. 2 Aps 2/2004 – 69 […]“   Městský soud v Praze s uvedenými názory Nejvyššího správního soudu zcela souhlasí a nevidí důvod, proč by se od nich měl v posuzované věci odchýlit. Žalobce ostatně proto nepřinesl žádné argumenty.   Z uvedeného důvodu soud žalobu odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť v projednávané věci není dána pravomoc soudů ve správním soudnictví a tento nedostatek podmínky řízení je neodstranitelný.   Výrok o náhradě nákladů je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, je-li žaloba odmítnuta.   Soud rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona č.  549/1991 Sb., o soudních poplatcích, též o vrácení zaplaceného soudního poplatku v plné výši žalobci, neboť žaloba byla odmítnuta.       P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 5. prosince 2013     JUDr. Ludmila Sandnerová, v.r.  předsedkyně senátu   Za správnost vyhotovení: Jana Jeklová