45 A 56/2013 - 32     U S N E S E N Í     Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci žalobkyně: M. R., bytem U S. L.2155, N., proti žalovanému: Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk, se sídlem Palackého třída 255, 288 37 Nymburk, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem,       t a k t o :     I. Žaloba  s e   o d m í t á.   II. Žádný z účastníků  n e m á   p r á v o  na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :     Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 6. 11. 2012 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované jednak povinnost zaplatit žalobkyni částku 53.000 Kč a příslušenství, a jednak povinnost bezodkladně žalobkyni umožnit nahlížení do spisů čj. Z-722/2008, Z-979/2008, Z-990/2008, Z-9839/2009, V-211/2008 a PD-13026/2011, včetně činění si výpisů a pořízení kopií.   Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 28. 11. 2012, čj. 12 C 252/2012-5, část návrhu (žaloby) týkající se povinnosti bezodkladně žalobkyni umožnit nahlížení do spisů čj. Z-722/2008, Z-979/2008, Z-990/2008, Z-9839/2009, V-211/2008 a PD-13026/2011, vyloučil k samostatnému projednání. Usnesením ze dne 5. 8. 2013, čj. 12 C 308/2012-24, pak tentýž soud věc postoupil Městskému soud v Praze jako soudu věcně příslušnému.    Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 10. 2013, čj. 5 A 157/2013-28, věc postoupil místně příslušnému Krajskému soudu v Praze.   Žalobkyně v rámci žaloby především uvedla, že dne 17. 2. 2012 podala u žalovaného žádost o umožnění nahlížení do shora označených spisů. Do dne podání žaloby jí však žalovaný do spisu nahlédnout neumožnil. Její žádost byla vyřízena jen přípisem žalovaného ze dne 21. 2. 2012, čj. PU-505/2012-208. V návaznosti na to proto žalobkyně uplatnila podáním ze dne 8. 3. 2012 u Českého úřadu zeměměřického a katastrálního nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkon veřejné moci.             Z kopií listin, jež žalobkyně k žalobě připojila, mimo jiné plyne, že podáním ze dne 14. 2. 2012 se obrátila na žalovaného se žádostí o umožnění nahlížení do spisů čj. Z - 722/2008, Z-979/2008, Z-990/2008, Z-9839/2009, V-211/2008 a PD-13026/2011 včetně pořízení výpisů a pořízení kopií; žádost byla žalovanému doručena dne 17. 2. 2012.  Podáním ze dne 8. 3. 2012 se pak žalobkyně obrátila na Český úřad zeměměřický a katastrální se „stížností na neumožnění nahlížení do spisů“ a „uplatněním nároku na náhradu škody“. Jak v rámci tohoto podání žalobkyně výslovně uvádí, „do dnešního dne mi nebylo ze strany Katastrálního pracoviště Nymburk umožněno nahlédnout do spisů. Moje žádost byla jen vyřízena přípisem Katastrálního pracoviště Nymburk čj. PU-505/2012-208 ze dne 21. 2. 2012.“   Pro další postup ve věci je třeba předně postavit na jisto, jakého druhu ochrany se žalobkyně u soudu domáhá, respektive o jaký žalobní typ v projednávané věci jde. Zatímco Obvodní soud pro Prahu 8 v usnesení o postoupení věci vycházel zjevně z toho, že se jedná o žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), Městský soud v Praze na předmětnou žalobu nahlížel jako na žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 a násl. téhož zákona. Pro posouzení typu podané žaloby je především podstatné přihlédnout k obsahu této žaloby a samozřejmě k samotnému žalobnímu návrhu. Tím se žalobkyně zcela zjevně domáhá toho, aby jí bylo umožněno nahlédnout do označených spisů žalovaného. Podstatou žaloby na ochranu proti nečinnosti však může být toliko uložení povinnosti správnímu orgánu vydat rozhodnutí (a stanovit k tomu přiměřenou lhůtu), nikoliv povinnosti vydat rozhodnutí s určitým konkrétním obsahem, jako tomu je v projednávané věci. I vzhledem k tomu, že žalovaný k žádosti žalobkyně o umožnění nahlédnutí do uvedených spisů nevydal rozhodnutí, ale její žádost vyřídil toliko přípisem, je zjevné, že podle obsahu je na podanou žalobu třeba nahlížet jako na žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 10. 2009, čj. 30 Ca 18/2009-25, č. 2003/2010 Sb. NSS).   V návaznosti na výše uvedený dílčí závěr přistoupil soud k hodnocení, zde je podaná žaloba včasná a přípustná (tedy věcně projednatelná), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.   Jednou z výchozích podmínek projednatelnosti žaloby ve správním soudnictví je totiž její včasnost, což platí i pro žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu. Podle ustanovení § 84 s. ř. s. žaloba na ochranu před nezákonným zásahem musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu (odst. 1), přičemž zmeškání lhůty nelze prominout (odst. 2).   Výkladem citovaného ustanovení § 84 s. ř. s. se již ve své judikatuře zabýval Nejvyšší správní soud, který v rozsudku ze dne 29. 6. 2011, čj. 5 Aps 5/2010-293, č. 2386/2011 Sb. NSS, mimo jiné vyslovil, že „§ 84 odst. 1 s. ř. s. je třeba vykládat v tom smyslu, že počátek běhu subjektivní dvouměsíční lhůty k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu je dán okamžikem, kdy se žalobce dozvěděl o skutečnostech, v nichž spatřuje nezákonný zásah. Rozhodující je přitom znalost žalobce o skutkových okolnostech, z nichž vyplývá konání či nekonání správního orgánu, v němž je spatřován nezákonný zásah. Okamžik, kdy žalobce nabyl přesvědčení o tom, že předmětné konání či nekonání správního orgánu naplňuje veškeré znaky nezákonného zásahu definované v § 82 s. ř. s., není pro běh této lhůty rozhodný.“       S ohledem na výše učiněné závěry a s přihlédnutím ke shora citovanému rozsudku Nejvyššího správního soudu je tak pro projednávanou věc podstatné, že skutkové okolnosti, v nichž žalobkyně spatřuje nezákonný zásah ze strany žalovaného (nevyhovění její žádosti o umožnění nahlédnout do spisu), jí byly známy nejpozději již na základě přípisu žalovaného ze dne 21. 2. 2012. O tom, že byl žalobkyni tento přípis doručen a že z něj bylo jasně seznatelné stanovisko žalovaného, že neumožní žalobkyni do spisu nahlédnout, nemá soud jakékoliv pochybnosti. V podání adresovaném Českému zeměměřickému a katastrálnímu úřadu ze dne 8. 3. 2012 totiž sama žalobkyně s odkazem na citovaný přípis mimo jiné konstatuje, že jí žalovaný nahlížení do předmětných spisů odepřel. Vzhledem k tomu, že projednávaná žaloba je až ze dne 6. 11. 2012 (téhož dne byla doručena Obvodnímu soudu pro Prahu 8), nemá soud pochybnosti o tom, že byla jednoznačně podána až po uplynutí lhůty předpokládané ustanovením § 84 odst. 1 s. ř. s. Za těchto okolností pak soudu nezbývá, než žalobu za užití § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout.    O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.   Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 11. listopadu 2013    JUDr. Milan Podhrázký, v. r.          předseda senátu Za správnost: Božena Kouřimová