7 Ca 278/2009-55                   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY               Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců  Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara ve věci žalobce: Občanské sdružení Záchrana krajiny, sídlem Praha 4, U Zeleného ptáka 12, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, sídlem Praha 10, Vršovická 65, za účasti: 1. SEMMELROCK Colorbeton a.s., sídlem Ledčice 235, zast. Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem, sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, 2. obec Ledčice, sídlem Ledčice 45, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7.8.2009, č.j. 5252/500/09,     t a k t o :   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí  Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 7.4.2009, č.j. 146369/2009/KUSK, o udělení výjimky dle § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. (dále jen zákon o ochraně přírody) ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvlášť chráněných živočichů  (koroptev polní, mravenec rodu Formica, čmelák rodu Bombus, prskavec) při výstavbě závodu na výrobu betonových výrobků zúčastněné osoby - SEMMELROCK Colorbeton a.s.   Žalobce namítá porušení § 36 s.ř., neboť neměl možnost se vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Orgán ochrany přírody obdržel přihlášku žalobce dne 20.3.2009, avšak následně nevyzval žalobce  dle § 36 odst. 3 s.ř. Orgán ochrany přírody  v oznámení o zahájení řízení dne 2.3.2009 poskytl žalobci možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí, avšak dle žalobce měl takto učinit samostatným oznámením s poučením dle § 36 odst. 3 s.ř. Orgán ochrany přírody přistoupil ihned k rozhodování, bez umožnění žalobci se seznámit v dostatečné lhůtě s podklady rozhodnutí. Návrhy žalobce na provedení místního šetření, zjištění dalších chráněných živočichů v lokalitě (ropucha, ještěrka), provedení biologického hodnocení a vypracování znaleckých posudků byly zamítnuty bez řádného odůvodnění.   Žalobce dále namítá nedostatečné přezkoumání a ignoraci jeho věcných argumentů, kdy žalobce považuje předložené biologické posouzení záměru za nedostatečné, přičemž žalovaný neuvedl, proč je dostatečné pouze biologické posouzení (§ 67 zákona o ochraně přírody). Tvrzení žalovaného o tom, že prvoinstační orgán se v dostatečném rozsahu zabýval podmínkami pro udělení výjimky je dle žalobce nepřezkoumatelné pro absenci úvah. Žalobce dále považuje za nepřezkoumatelný závěr správního orgánu o možnosti živočichů migrovat do jiného biotopu, který také považuje za nesprávný z důvodu zasažení celkové lokality plánovanou výstavbou a následným provozem. Závěr žalovaného o nevyhovění požadavku žalobce na zjištění existence dalších živočichů z důvodu návrhové povahy řízení považuje žalobce za nepřezkoumatelný.   Žalobce namítl, že rozhodnutí o výjimce časově nepředchází rozhodnutí o umístění stavby, které bylo vydáno o měsíc dříve. Dále že odůvodnění veřejného zájmu pro udělení výjimky z ochrany chráněných živočichů nebylo dostatečně odůvodněno.   Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, investor není povinen provést biologické hodnocení lokality, pokud je součástí jiného ekologického hodnocení (§ 67 odst. 2 zákona o ochraně přírody), jak bylo i v daném případě. Žalobce v odvolání i v žalobě neuvádí konkrétní důvody a důkazy o nedostatečnosti provedeného biologického posouzení, pouze konstatuje nedostatečnost. Tvrzení žalobce o nevhodnosti migrace dotčených živočichů není opřeno o konkrétní důkazy. Tvrzenou obvyklou praxí záchranných přenosů se žalobce nedomáhal v řízení před orgánem I.st., proto je takový odkaz bezpředmětný. Žalovaný připustil nesprávný závěr o tom, že udělení výjimky nemusí předcházet umístění stavby, avšak tato skutečnost nemá vliv na zákonnost rozhodnutí o udělení výjimky.   Osoby zúčastněné na řízení se k věci samotné nevyjádřily.   Ze správního spisu plyne následující.   Dne 3.10.2008 požádal stavebník SEMMELROCK Colorbeton a.s. o povolení výjimky dle § 56 odst. 1 zákona o ochraně přírody ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvlášť chráněných živočichů : koroptev polní, mravenec rodu Formica, čmelák, prskavec při výstavbě závodu na výrobu betonových výrobků na pozemku par.č. 1362/261 a 1362/263 v k.ú. Ledčice.   Oznámením ze dne 2.3.2009, sp.zn. SZ-146369/2009/KUSK/3, byl žalobce dne 19.3.2009 vyrozuměn o zahájení řízení  ve věci udělení výjimky dle § 56 odst. 1 zákona o ochraně přírody a dále poučen  dle § 36 odst. 3 s.ř. o možnosti se vyjádřit před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí do 8 dnů ode dne doručení v kanceláři č. 4019.   Dne 20.3.2009 učinil žalobce přihlášku do řízení, kdy navrhl místní šetření, provedení biologického hodnocení doloženého dlouhodobým pozorováním a znaleckými posudky a vedení řízení ohledně dalších živočichů (ropucha, ještěrka). Studii EIA považoval žalobce za nepřesvědčivou s ohledem na zjištěnou faunu, vlivy na životní prostředí, dopravní četnost.   Rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 7.4.2009, č.j. 146369/2009/KUSK, o udělení výjimky dle § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. (dále jen zákon o ochraně přírody) ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvlášť chráněných živočichů : koroptev polní, mravenec rodu Formica, čmelák rodu Bombus, prskavec při výstavbě závodu na výrobu betonových výrobků zúčastněné osoby - SEMMELROCK Colorbeton a.s. Převažující veřejný zájem byl spatřován v umístění záměru, neboť na sousedních pozemcích se nachází štěrkopískovna.               Odvolání žalobce bylo zamítnuto žalobou napadeným rozhodnutím rozhodnutí žalovaného ze dne 7.8.2009, č.j. 5252/500/09.   Jelikož účastníci souhlasili s postupem dle § 51 s.ř.s., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.   Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán, a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu    (§ 75 s. ř. s.). Věc posoudil následovně.   Jakkoli byl žalobce oznámením sp.zn. SZ-146369/2009/KUSK/3 dne 19.3.2009 poučen dle § 36 odst. 3 s.ř. o možnosti se vyjádřit před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí zároveň s vyrozuměním o probíhajícím jednáním, je třeba mít za to, že byl zcela v souladu s § 36 odst. 3 s.ř. poučen o svém právu, aniž by mu právo seznámit se s podklady a vyjádřit se k nim bylo upřeno. Žalobci byla stanovena lhůta 8 dnů od doručení oznámením ze dne 2.3.2009, sp.zn. SZ-146369/2009/KUSK/3. V této lhůtě žalobce nevyužil svého práva a neseznámil se s podklady, ani nepožádal o prodloužení lhůty k seznámení se s podklady resp. k vyjádření k nim. Pokud orgán ochrany přírody vydal rozhodnutí již dne 7.4.2009, nelze z takového postupu dovodit „překvapivost“ rozhodnutí, neboť pokud správnímu orgánu marně uplynula lhůta stanovená pro účastníky k vyjádření se k podkladům, nic mu nebránilo ve věci rozhodnout. Správní řád výslovně nestanoví postup správního orgánu, jak namítá žalobce. Tedy že nejdříve má být účastníkovi oznámeno zahájení řízení a poté následně samostatným správním aktem má být účastník vyrozuměn dle § 36 odst. 3 s.ř. Nehledě k tomu, že žalobce ve věci učinil dne 20.3.2009 úkon, byl si tak zcela vědom daného řízení a zjevně i jeho podstatou, když se k věci vyjadřoval z věcného hlediska. Nevyužití práva žalobce dle § 36 odst. 3 s.ř. nezakládá vadu řízení předcházející napadenému rozhodnutí, pokud byl žalobce řádně poučen i s uvedením lhůty i místa pro seznámení se s podklady.   Shodně je nedůvodný žalobní bod o vadě řízení založené umístěním stavby před vydáním výjimky. Řízení o udělení výjimky dle zákona o ochraně přírody a řízení o umístění stavby dle stavebního zákona jsou dvě samostatná správní řízení, jejichž vztah je dán tím, že rozhodnutí o udělení výjimky je podkladem pro umístění stavby. Z toho důvodu musí rozhodnutí o výjimce předcházet rozhodnutí o umístění stavby, jinak je dána vada řízení o umístění stavby, jež může založit zrušení rozhodnutí o umístění stavby soudem. Uvedený vztah však není oboustranný. Podmínkou řízení o žádosti o udělení výjimky není neexistence rozhodnutí o umístění stavby. Pokud v dané věci bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby dříve, než bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí o udělení výjimky, nemá tato skutečnost nijaký vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí o udělení výjimky, resp. nezakládá vady řízení o žádosti o udělení výjimky.   Žalobce věnuje značnou pozornost přezkoumatelnosti napadených správních rozhodnutí, závěry žaloby jsou však v rozporu s obsahem správních rozhodnutí nebo vycházejí z požadavku nepříhodného formalismu popírající rozhodnutí jako celek.   Nepřezkoumatelným (§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.) je takové správní rozhodnutí, u něhož absentují důvody, pro které správní úřad vydal žalobou napadené rozhodnutí, nebo úvahy a podklady, o něž své závěry opírá, nebo pokud se se správní orgán nevypořádal s námitkami účastníka.   Řízení o (ne)udělení výjimky ze zákazu dle zákona o ochraně přírody je návrhové řízení, ve kterém je správní orgán co do povahy i předmětu zásahu do přírody vázán právě návrhem žadatele. Pokud zúčastněná osoba požádala pouze o výjimku předmětných živočichů, nebyl správní orgán povinen k tvrzení žalobce provést zjištění za účelem změny předmětu řízení o udělení výjimky dle zákona o ochraně přírody, neboť, jak uvedeno, předmět řízení o udělení výjimky je zcela v rukou žadatele. Žalobce zaměňuje řízení v procesu výstavby. Pokud by stavbou mělo být zasaženo do ochrany dalších živočichů, aniž by jich ochrana nebyla vyloučena udělením výjimky, krom deliktní odpovědnosti by stavebníka stíhala absence podkladu pro udělení samotného umístění stavby. Tudíž také zamítnutí návrhů žalobce na provedení místního šetření, biologického hodnocení a znaleckých posudků bylo oprávněné, účelem řízení o udělení výjimky není zjišťování dalších živočichů v dotčené lokalitě. Správní orgán  I.st. se s návrhy žalobce vypořádal dostatečně odkazem na návrhovou povahu řízení a odkazem na ust. § 67 odst. 2 zákona o ochraně přírody. Zároveň žalobce v odvolání nikterak nenamítal, že nebylo vyhověno jeho návrhu, resp. že odůvodnění je nepřezkoumatelné, proto se žalovaný ve svém rozhodnutí k tomu blíže nevyjádřil. Předmětem soudního přezkumu dle s.ř.s. je prvotně správní rozhodnutí II.st., jemuž nelze vytknout nepřezkoumatelnost důvodů pro neprovedení navržených důkazů, jestliže žalobce takovou procesní otázku neučinil předmětem odvolacího řízení. Nehledě k tomu, že z obecného vymezení návrhu žalobce lze usuzovat, že takto navrhoval za účelem zjištění dalších druhů živočichů, kdy tato otázka byla seznatelně, viz výše, správními orgány odůvodněna.   Obdobně, namítal-li žalobce shodně jako v žalobě nedostatečnost biologického posouzení bez jakékoliv specifikace tvrzené nedostatečnosti, úměrně tvrzené obecnosti se vyjádřil správní orgán, kdy uvedl, že průzkum byl proveden v nejvhodnějším období. Takovou argumentaci považuje soud s ohledem na obecnost námitky žalobce za dostačující. Taktéž úvahy žalovaného o možnostech migrace živočichů s uvedením popisu lokality lze považovat za přezkoumatelné, je z nich zřejmé, na základě jakých místních poměrů a úvah žalobce dospěl ke svému závěru. Zároveň soud odůvodnění žalovaného v tomto rozsahu nepovažuje za projev svévole nebo rozporu s logikou, kdy soud připomíná žalobci, že dle judikatury mu náleží nikoli hmotná práva, nýbrž pouze procesní. Přezkum věcné správnosti rozhodnutí je v řízení o žalobě občanského sdružení omezen. Totéž platí v rozsahu posuzování převahy veřejného zájmu stavby. Žalovaný uvedl, že veřejný zájem je dán umístěním stavby v místě výrobní suroviny, kdy lokalita je již ovlivněna přítomností těžbou štěrkopísku, zároveň přihlédl k územnímu plánu lokality. Opět jde o úvahu odpovídající logickému vyvažování dotčených zájmů s ohledem na charakter chráněné lokality i populace živočichů a intenzitě zásahu. V daně věci je příhodné i stanovisko města Ledčice, jež ve vyjádření k odvolání žalobce upozornilo na umístění stavby u velkých komunikací, nehledě k umístění stavby v dobývacím prostoru Ledčice. Úvahy žalovaného o převaze veřejného zájmu stavby jsou přezkoumatelné, v souladu s pravidly logiky a nijak nevybočují z rámce správního uvážení daného povahou lokality a chráněných živočichů.   Žalobce nijak nespecifikuje, z čeho dovozuje nadlimitní zatížení území, jde o obecné tvrzení v rozporu s § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s.,  a proto není způsobilé soudního přezkumu. Desítky nových míst vzhledem k velikosti obce Ledčice nejsou pominutelnou skutečností pro zaměstnanost dané obce. Dále žalobce pomíjí umístění stavby, která je od obce oddělena dálnicí D8 a navazuje na těžební areál stavebníka, jak plyne z letecké mapy. Výskyt dotčených živočichů je natolik rozšířený na území České republiky, že nelze tvrdit, že z důvodu výskytu koroptve polní, mravence rodu Formica, čmeláka rodu Bombus, prskavce i žalobu tvrzené ještěrky obecné a strnada lučního jde o jedinečný ekosystém. Ochrana zákonem chráněných živočichů není absolutní (viz. řízení o udělení výjimek dle zákona o ochraně přírody). Jelikož se v blízkosti stavby nachází dálnice D8, nelze bez dalšího tvrdit, že dojde k významnému zhoršení rozptylových podmínek v dané lokalitě. Ke zvýšení dopravy přirozeně dojde, neboť stavba založí další dopravu spočívající s výrobou daného závodu, avšak tento nárůst nebude nijak významný, neboť doprava naopak bude omezena právě v rozsahu původní přepravy suroviny z lomu, jež mohla mít intenzivnější vliv na rozptylové podmínky než doprava hotového výrobku. Zároveň nelze odhlédnout při posuzování veřejného zájmu dle § 56 odst. 1 zákona o ochraně přírody vliv na prostředí i mimo dotčenou lokalitu, omezení přepravy dobývané suroviny bude mít příznivý vliv na životní prostředí dotčeného kraje jako celku.   Žalobci jako právnické osobě nesvědčí právo na příznivé životní prostředí, žalobce netvrdí, že je vlastníkem movité nebo nemovité věci, jež by měla být dotčena předmětnou stavbou, není tak dle § 65 odst. 1 s.ř.s. zkrácen na právu vlastnickém nebo na příznivé životní prostředí. Nehledě k obecnému vymezení daného žalobního bodu v rozporu s § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s.    Žalobní tvrzení o nedostatečnosti biologického posouzení záměru je natolik obecné, že nesplňuje podmínky pro žalobní bod dle § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s.,  a proto není způsobilé soudního přezkumu.   Z výše uvedených důvodů je žaloba nedůvodná a proto soud žalobu dle §  78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.   Žalovaný byl sice ve věci úspěšný, avšak žádné náklady mu nevznikly, proto soud o nákladech účastníků rozhodl dle § 60 odst. 1 s.ř.s. (výrok II rozsudku).   Osobám zúčastněným na řízení nevznikly náklady ve smyslu § 60 odst. 5 s.ř.s. (výrok III rozsudku).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 25.4.2013       JUDr. Ing. Viera Horčicová, v.r.                                                                                                               předsedkyně senátu