Číslo jednací: 8A 137/2011 - 85-86                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY    Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka  a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: V. M., zastoupen Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou se sídlem Muchova 9/223, Praha 6, proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města  Prahy, Kongresová 1666/2, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí Policie České republiky, ředitele Správy hlavního města  Prahy ve věcech kázeňských číslo 12/2007 ze dne 21. 2. 2007,    t a k t o :    I. Rozhodnutí Policie České republiky, ředitele Správy hlavního města  Prahy ve věcech kázeňských číslo 12/2007 ze dne 21. 2. 2007,  se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.  II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 9800,- Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce, Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové, advokátky.   O d ů v o d n ě n í      Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Policie České republiky, ředitele Správy hlavního města  Prahy ve věcech kázeňských číslo 12/2007 ze dne 21. 2. 2007,  kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí ředitele Policie České republiky, obvodního ředitelství Praha I ve věcech kázeňských č. 1773/2006 ze dne  19. 10. 2006, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1  písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že  dne  5. 4. 2006  kolem 21. hodiny v H., ulice D., před domem č. 1222  úderem hřbetem ruky do pravé tváře napadl J. H. a dále opakovanými údery pěstí do hlavy jejího přítele R. K., za což mu byla podle § 33 písm. a) zákona o služebním poměru uložena písemná důtka. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že vyhodnocením  soustředěného spisového materiálu bylo zjištěno, že rozhodnutí služebního funkcionáře bylo vydáno při zachování lhůt a dodržení postupu stanoveného zákonem o služebním poměru a že viněné jednání žalobce, spočívající ve fyzickém napadení J. H. a R. K., popsané v rozhodnutí okresního státního zástupce, kvalifikované jako přestupek, je dostatečně prokázáno jednak přímými a nepřímými svědky a jednak lékařskými zprávami o ambulantním ošetření obou napadených.    Proti tomuto  rozhodnutí směřovala žaloba, v níž žalobce namítl, že s tímto rozhodnutím nesouhlasí, jelikož se žádného přestupku nedopustil. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil.    Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce své tvrzení žádnými důkazy nepodložil, a poukázal na to, že konflikty mezi žalobcem a matkou jeho syna přetrvávají nejméně od roku 2002 – viz pravomocné rozhodnutí ředitele Policie ČR obvodního ředitelství Praha I ve věcech kázeňských č. 21/2007 ze dne 1. 3. 2007. Není tedy důvod napadená rozhodnutí rušit.    Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že je nutno je zrušit z důvodu  nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů.    Žalobce uplatnil v žalobě jedinou žalobní námitku, spočívající v tvrzení, že se přestupku nedopustil. Soud tedy zkoumal, zda v napadeném rozhodnutí je dostatečně prokázáno, jak k tvrzenému přestupku došlo, že jej spáchal žalobce a jakými důkazy je doložen skutkový stav.    Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí ohledně prokázání skutkového stavu uvedl, že jednání žalobce, spočívající ve fyzickém napadení J. H. a R. K., popsané v rozhodnutí okresního státního zástupce, kvalifikované jako přestupek, je dostatečně prokázáno jednak přímými a nepřímými svědky B. S., synem H. P. C. a M. D. a jednak lékařskými zprávami o ambulantním ošetření obou napadených.    Soud z obsahu předloženého spisu zjistil, že není pochyb o tom, že mezi žalobcem na straně jedné a paní J. H. a panem R. K. došlo k fyzické konfrontaci, která měla za následek  zranění těchto osob, s různou mírou intenzity a následků. O tom svědčí lékařské zprávy o zraněních, které spis obsahuje. K věci byly formou podání vysvětlení podle ust. § 12 zákona o policii, resp. podle ust. § 158 odst. 5 trestního řádu vyslechnuty  jak uvedené osoby, tak osoby další, které se nacházely na místě konfliktu či poblíž. Soudu však nezbylo než konstatovat, že výpovědi všech vyslechnutých osob se významně rozcházejí v tom, co bylo příčinou konfliktu,  jak k němu došlo a zejména kdo jej započal.  Tyto skutečnosti však služební funkcionář nijak nereflektoval.    Výpovědi paní J. H.  a pana R. K. se shodují v tom, že fyzického násilí použil jako první žalobce vůči paní H. a že jak paní H., tak následně pan K. mu kladli pouze pasivní odpor. Naproti tomu žalobce výslovně uvedl, že jako první byl napaden právě on, a to ze strany pana K. Tuto jeho výpověď potvrdila paní M. H. Další osoby, které byly k věci slyšeny, nebyly přímými svědky počátku konfliktu a nemohly tedy uvést nic významného k tomu, kdo konflikt započal  a kdo jako první použil fyzického násilí. Za tohoto stavu dokazování tedy nebyly předpoklady k tomu, aby žalovaný skutkovou stránku věci uzavřel lakonickým konstatováním, že jednání žalobce je prokázáno. K takovému závěru by bylo možno dojít jen na základě zevrubného rozboru všech informací, zjištěných Policií ČR, jehož součástí by bylo zejména vyhodnocení vzájemně rozporných výpovědí výše označených osob. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je však zřejmé, že žalovaný žádný takový rozbor, resp. vyhodnocení neučinil a není tady nijak přezkoumatelné, jak se s rozpornými informacemi  vypořádal. Jestliže totiž žalovaný upřednostnil výpovědi těch svědků, kteří usvědčují žalobce ze spáchání přestupku, není zřejmé, proč tak učinil a proč naopak nevzal v úvahu výpovědi, které takový závěr nepodporují. Pokud by totiž předmětný konflikt proběhl tak, jak jej líčí žalobce, bylo by na místě zvážit, zda se z jeho strany nejednalo o nutnou obranu podle ust. § 2 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích, což by bylo podstatné pro úvahu o jeho vině. Jak uvedeno výše, žalovaný služební funkcionář se však hodnocením  jednotlivých důkazů vůbec nezabýval a jeho tvrzení, že jednání žalobce je prokázáno, je tedy nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.    Za tohoto stavu věci proto Městský soud v Praze napadené rozhodnutí zrušil bez nařízení jednání podle ust. § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního a podle ust. § 78 odst. 4 soudního řádu správního věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.    Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce měl ve věci úspěch a jeho náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 2000,- Kč a  ze zaplaceného soudního poplatku z kasační stížnosti  žaloby ve výši 3000,- Kč a jednak z odměny advokátce  za dva úkony právní služby po 2100,- Kč, a ze související náhrady hotových výdajů po 300,- Kč  podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění. Náhradu v celkové výši 9800,- Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové, advokátky.     Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       V Praze dne 15. srpna 2013                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   JUDr. Slavomír Novák, v.r.                                        předseda senátu       za správnost vyhotovení: Simona Štěpinová