Číslo jednací: 8A 60/2013 - 30-33                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY    Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: Czech Outdoor s.r.o., IČ: 241 99 427, se sídlem Praha 4, Štětkova 1638/18, zastoupen Mgr. Ing. Markétou Tvrdou, advokátkou v Praze 1, Husova 5, za účasti: BONUSS-CZ, s.r.o., IČ: 256 76 636, se sídlem Praha 3, Jeseniova 25, proti žalovanému: Městská část Praha 9, Úřad městské části, se sídlem Praha 9, Sokolovská 14/324, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu,                                                     t a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í:   Žalobce se podáním žaloby dne 17. 4. 2013 domáhal u Městského soudu v Praze ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu, který měl spočívat ve vydání územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavby pro reklamu ze dne 9. 11. 2012, č. j. P09 052267/201, S P09 052267/2012/2, jehož zrušení žádal.   V namítaném územním souhlasu a souhlasu s ohlášením stavby pro reklamu ze dne 9. 11. 2012, č. j. P09 052267/201, S P09 052267/2012/2, jež byl vydán Úřadem městské části Praha 9, získala společnost BONUSS-CZ, s.r.o., IČ: 256 76 636, souhlas podle § 96 odst. 4 a § 106 odst. 1 zákona č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, s provedením stavby pro reklamu typu „bigboard“ osazenou LED obrazovkou o velikosti 10,45 m x 4,26 m a spodní hranou 8m nad okolním terénem, na parcele č. 14/2 k. ú. Hloubětín, Praha 9, včetně připojení NN vedené po pozemcích č. parc. 14/1, 14/2, 14/3, 21/1, vše v k. ú. Hloubětín, v délce cca 10 m.     Žalobce se domáhal zrušení tohoto územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavby pro reklamu ze dne 9. 11. 2012 s tím, že se jedná nezákonný zásah do jeho vlastnických práv. Uváděl, že efektivita reklamního zařízení, resp. významný zásah společnosti BONUSS podstatně omezuje řádný provoz jeho reklamního zařízení, že došlo k výraznému zásahu do pokojného výkonu jeho vlastnického práva stíněním, které je způsobeno nevhodnou instalací reklamního zařízení společnosti BONUSS ve vztahu k potenciálním adresátům jeho reklamního zařízení. Instalací reklamního zařízení této společnosti došlo tedy ke stínění jeho reklamního zařízení.   Žalobce dále namítal, že v době rozhodování o vydání inkriminovaného souhlasu nebyl o probíhajícím správním řízení vyrozuměn, ač je dotčeným subjektem, a žadatel, resp. stavebník měl být povinen doložit i jeho souhlas. Z tohoto potom dovozoval, že souhlas a řízení, které mu předcházelo, trpí neodstranitelnou vadou, která ho činí nezákonným.     Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 24. 7. 2013 se vyjádřil pouze k režimu nahlížení do předloženého správního, resp. stavebního spisu s tím, že žádost o nahlížení do projektové dokumentace se neřídí režimem zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci namítaného nezákonného zásahu se nevyjádřil.      Městský soud v Praze ve věci rozhodl bez jednání, neboť k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 soudního řádu správního se žalobce ani žalovaný nevyjádřili.     Městský soud v Praze posoudil věc takto:      Městský soud v Praze rozhodoval podle § 87 odst. 1 soudního řádu správního na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.      Podle § 82 soudního řádu správního každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.   Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu čj. 2 As 86/2010-76 souhlasy vydávané dle stavebního zákona z roku 2006, zejména dle § 96, § 106, § 122 a § 127, které stavební úřad výslovně či mlčky činí k ohlášení či oznámení, jsou jinými úkony dle části čtvrté správního řádu z roku 2004. Tyto souhlasy nejsou rozhodnutími ve smyslu § 65 soudního řádu správního; soudní ochrana práv třetích osob je zaručena žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 soudního řádu správního. Žadatel o vydání souhlasu či oznamovatel může být v soudním řízení správním, vedeném na základě žaloby třetí osoby napadající tento souhlas, v postavení osoby zúčastněné na řízení dle § 34 soudního řádu správního.       Městský soud v Praze poté, kdy zjistil, že žaloba byla podána včas, se zabýval otázkou žalobní legitimace.   Žalobce tvrdil, že byl namítaným územním souhlasem a souhlasem s ohlášením stavby pro reklamu přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem žalovaného. Namítaný územní souhlas a souhlas s ohlášením stavby pro reklamu není ve smyslu citované judikatury Nejvyššího správního soudu rozhodnutím ve smyslu § 65 soudního řádu správního, nebylo tedy možno postupovat podle tohoto zákonného ustanovení, a proto bylo na místě podání žaloby podle § 82 soudního řádu správního.   Nicméně namítaný územní souhlas a souhlas s ohlášením stavby pro reklamu nebyl zaměřen přímo proti žalobci, rovněž se nepodařilo zjistit, že by v jeho důsledku bylo proti žalobci přímo zasaženo, a proto také nemohl Městský soud v Praze dospět k závěru, že namítaný územní souhlas a souhlas s ohlášením stavby pro reklamu ze dne 9. 11. 2012 byl zásahem nezákonným.     Z namítaného územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavby pro reklamu ze dne 9. 11. 2012, č. j. P09 052267/201, S P09 052267/2012/2, vyplývá, že se jedná o stavbu pro reklamu dočasnou se lhůtou trvání do 31. 12. 2017. Stavebníku, tj. společnosti  BONUSS-CZ, byla uložena povinnost dbát na povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb dle § 152 stavebního zákona, zejména na řádnou přípravu provádění stavby. Mít na zřeteli ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. O zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené.   Z namítaného územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavby pro reklamu je tedy nutno mít za nesporné, že žalovaný správní orgán vydáním tohoto správního aktu nepostupoval nezákonně, stavebníku uložil povinnosti, jejichž řádně splnění však není předmětem tohoto řízení.   Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (publikovaného SJS 987/19) všeobecná pravidla, vydaná stavebním úřadem pro způsob zastavení určitého území, jsou - dokud nebyla odvolána neb jinými pravidly nahrazena - závazná pro provádění staveb v tomto území; stavební úřad nesmí se od nich odchýliti a zakládají pravidla ta též subjektivní práva sousedů. Posouzení naplnění těchto subjektivních práv sousedů však není předmětem tohoto řízení.     Městský soud v Praze s ohledem na shora uvedená zjištění podané žalobě nevyhověl a podle § 87 odst. 3 soudního řádu správního jí zamítl jako nedůvodnou tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.     Výrok o náhradě nákladů řízení soud opřel o ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního a contrario, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady řízení nevznikly.     P o u č e n í:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 5. listopadu 2013     JUDr. Slavomír Novák,v.r. předseda senátu   za správnost vyhotovení: Simona Štěpinová