Je-li počet práv k využívání rádiových kmitočtů omezen plánem využití rádiového spektra, je možné obdržet příděl rádiových kmitočtů jedině v rámci výběrového řízení.

8Ca 86/2009 - 144                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z  předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobce: Vodafone Czech Republic, a. s., se sídlem Praha 10, Vinohradská 167, IČ: 257 88 001, proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, se sídlem Praha 9, Sokolovská 219, za účasti osob na řízení zúčastněných: 1) Telefónica Czech Republic, a.s., se sídlem Praha 4, Za Brumlovkou 266/2, IČ 601 93 336, 2) T-Mobile Czech Republic, a.s., se sídlem Praha 4, Tomíčkova 2144/1, IČ 649 49 681, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 27.1.2009, č.j.: 86 543/2008-603,   t a k t o :   I. Žaloba  s e  z a m í t á.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :      Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „žalovaný“), kterým byl zamítnut jeho rozklad a potvrzeno rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru správy kmitočtového spektra (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 27.3.2008, č.j.: 74 365/2008-613, ve věci udělení individuálního oprávnění podle § 17 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“).    V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný zrekapituloval průběh předmětného správního řízení a mimo jiné uvedl, že žalobce podal dne 20.8.2008 „žádost o přidělení dodatečných kmitočtových kanálů v pásmu E-GSM podle § 17 zákona o elektronických komunikacích“. V žádosti žalobce konkretizoval, že jejím předmětem je udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v rozsahu 27 duplexních kanálů v pásmu GSM 900 (úsek 882,6-887,8/927,6-932,8 MHz). Svou žádost odůvodnil tím, že přídělem rádiových kmitočtů ze dne 1.8.2005 č.j. 26 824/2005-613/II. bylo převzato právo uvedené v předchozí GSM licenci (č.j. 5 379/2002-610 ze dne 17.7.2002) v bodu B. 6, tj. právo žádat o dodatečné kmitočty (pro využití systémem GSM 900). Uvedl, že v současné době je počet práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmu GSM 900 omezen na tři, takže pouze subjektu, který je držitelem přídělu v tomto úseku, mohou být přiděleny kmitočty v tomto úseku formou individuálního oprávnění.  Po projednání žádosti a zhodnocení všech skutečností vydal Český telekomunikační úřad, odbor správy kmitočtového spektra dne 27.8.2008 rozhodnutí č.j. 74 365/2008-613, kterým žádost žalobce zamítl a individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neudělil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, o němž žalovaný dospěl k závěru, že není důvodný.  Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí poukázal na ust. § 15 odst. 1, 2, § 16 odst. 2, 4, § 17 odst. 1, 11 a 12 zákona o elektronických komunikacích. Konstatoval, že Český telekomunikační úřad s účinností od 1.6.2008 vydal nový  plán využití rádiového spektra (dále jen „PVRS“) č. PV-P/10/05.2008-5, nerozdělující pásmo GSM 900 již na E-GSM a GSM, ale hovořící již jen o pásmu GSM 900 o rozsahu 880-915/925-960 MHz a stanovící v něm omezení počtu práv na tři. Pásmo GSM 900 MHz bylo podle žalovaného tedy rozšířeno o kmitočtový úsek 880-890/925-935 MHz dříve označovaný jako E-GSM. O tento nově uvolněný kmitočtový úsek (882-888/927-933 MHz) čítající 32 kanálů projevili zájem všichni stávající GSM operátoři. Současné znění PVRS tedy stanoví omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v celém pásmu GSM (včetně bývalého E-GSM) na tři, ale pro posouzení věci je podle žalovaného rozhodující skutečností, že v kmitočtovém přídělu společnosti Vodafone Czech Republic a.s. není žádný úsek z uvolňované části (v pásmu dříve označovaném E-GSM) vyznačen.  Podle žalovaného je možné využívat rádiové kmitočty obsažené v uvolněném pásmu pouze tehdy, jsou-li tyto kmitočty součástí přídělu rádiových kmitočtů.  Je-li počet těchto práv k využívání rádiových kmitočtů omezen plánem využití rádiového spektra, jako je tomu v daném případě, je možné obdržet příděl rádiových kmitočtů jedině v rámci výběrového řízení vyhlášeného Českým telekomunikačním úřadem v souladu s § 21  zákona o elektrotechnických komunikacích. Tímto přídělem se podle § 22 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou držiteli přídělu stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Vydání individuálního oprávnění na kmitočty, které nejsou vyznačeny v žádném přídělu rádiových kmitočtů, by tedy bylo v rozporu s PVRS a se zákonem o elektronických komunikacích. Podle žalovaného pak lze ve shodě se správním orgánem I. stupně shrnout, že nebyly splněny veškeré podmínky vyžadované příslušnými ustanoveními zákona o elektronických komunikacích k vydání individuálního oprávnění, resp., že v řízení o žádosti ze dne 20.8.2008 o přidělení dodatečných rádiových kmitočtů v pásmu E-GSM byl zjištěn zákonný důvod (§ 17 odst. 1 písm. c) zákona o elektronických komunikacích), pro který takové individuální oprávnění k využívání kmitočtů nelze udělit. Vydáním individuálního oprávnění na předmětné kmitočty netvořící součást přídělu rádiových kmitočtů by též vznikla neoprávněná výhoda jednomu provozovateli GSM, když žalobce a i ostatní provozovatelé GSM žádali opakovaně, a zatím neúspěšně, o přidělení kmitočtů v daném úseku.       Žalovaný se shodl se správním orgánem I. stupně v tom, že žádosti žalobce nemohlo být vyhověno, neboť to zákon resp. stávající PVRS č. PV-P/10/05.2008-5 neumožňuje. Podle zákona o elektronických komunikacích lze nové kmitočty do přídělu přidělit pouze v rámci výběrového řízení.      V žalobě žalobce uvedl, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech, neboť předmětným rozhodnutím došlo k porušení jak zákona o elektronických komunikacích, tak správního řádu.  Pro věcné osvětlení žalobce uvedl, jaký rozdíl činí zákon o elektronických komunikacích mezi využíváním kmitočtů na základě individuálního oprávnění (§17) a na základě přídělu rádiových kmitočtů (§22), který je v zásadě vydáván po omezení počtu práv k využití rádiových kmitočtů a následném výběrovém řízení (§ 20 a násl.). Podle názoru žalobce žalovaný vůbec nedoložil, že novým kmitočtovým plánem došlo k omezení počtu práv tak, jak to předpokládá § 20 a násl. zákona o elektronických komunikacích.  Podle žalobce jsou z hlediska věcného posouzení jeho žádosti podstatnými dvě otázky: 1) zda žalobce měl právo žádat o dodatečné kmitočty (bez ohledu na to, zda má rozsah, o který žádá, uveden v přídělu radiových kmitočtů) a 2) zda počet práv k využití těchto kanálů byl či nebyl omezen ve smyslu § 20 zákona o elektronických komunikacích. Žalobce namítal také nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť dle jeho tvrzení není zřejmé, jakou právní úvahu správní orgán provedl. Rovněž není zřejmé, proč bylo potvrzeno zamítnutí žalobcovy žádosti správním orgánem I. stupně právě na základě § 17 odst. 11 písm. c) zákona o elektronických komunikacích. Podle žalobce pak již vůbec není zřejmé, v čem by mělo spočívat v napadeném rozhodnutí uváděné „zvýhodnění jednoho podnikatele na úkor jiného“.    Ve  vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že žalobce v ní neuvádí žádné nové právně relevantní skutečnosti a žalobní body jsou tedy prakticky shodné s argumentací uvedenou v rozkladu proti prvostupňovému rozhodnutí. S touto argumentací se pak žalovaný již vypořádal v žalobou napadeném rozhodnutí. Z tohoto důvodu žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Navrhl žalobu zamítnout.                     Ze správního spisu zjistil soud následující pro rozhodnutí podstatné skutečnosti:    Dne 7.5.2008 vydal Český telekomunikační úřad na základě výsledků veřejné konzultace opatření obecné povahy – část plánu využití radiového spektra č.PV-P/10/05.2008 -5 pro kmitočtové pásmo 470-960 MHz. V oddílu 2 čl. 5 bodu 19 je uvedeno, že úseky 880,1-914,9 / 925,1-959,9 MHz jsou v souladu s rozhodnutím CEPT určeny pro využití technologií ve standardu GSM. Počet práv k využívání rádiových kmitočtů je omezen na tři. Úseky lze držiteli přídělů využít pro provozování celoplošných pohyblivých sítí poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.  Dne 20.8.2008 podal žalobce u Českého telekomunikačního úřadu žádost o přidělení dodatečných kmitočtových kanálů v pásmu E-GSM podle § 17 zákona o elektronických komunikacích. V žádosti mimo jiné uvedl, že přídělem rádiových kmitočtů č.j. 26824/2005-613/II.vyř. z 1.8.2005 bylo převzato právo uvedené v předchozí GSM licenci (z 17.7.2002 č.j. 5379/2002-610) pod bodem B.6., tj. právo žádat o dodatečné kmitočty (pro využití systémem GSM 900). V současné době je počet práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmu GSM 900 omezen na tři, z čehož vyplývá, že pouze subjektu, který je držitelem přídělu v tomto úseku, mohou být formou individuálního oprávnění přiděleny kmitočty v tomto úseku. Žalobce je držitelem přídělu v tomto úseku a v souladu s kmitočtovým plánem pro předmětné pásmo je oprávněn obdržet dodatečné kmitočty. Žalobce žádá o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v rozsahu 27 duplexních kanálů v pásmu GSM 900, konkrétně úsek 882,6-887,8/927,6-932,8 MHz.  Dne 27.8.2008 vydal správní úřad I. stupně rozhodnutí č.j. 74 365/2008-613, jímž rozhodl podle § 17 odst. 11 písm. c) zákona o elektronických komunikacích tak, že žádost se zamítá a individuální oprávnění k využívání radiových kmitočtů se neuděluje. V odůvodnění správní orgán I. stupně konstatoval, že podmínky k využívání radiových kmitočtů v požadovaném úseku stanoví čl. 5 odst. 19 PVRS, v němž je stanoveno, že počet práv k využívání radiových kmitočtů je omezen na tři a úseky v pásmu 880,1-914,9 / 925,1-959,9 MHz mohou užívat držitelé přídělů pro provozování celoplošných pohyblivých sítí poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Žadatel však není v tomto úseku držitelem přídělu radiových kmitočtů. Protože předložená žádost o vydání individuálního oprávnění v úseku 880-890/925-935 MHz není v souladu s platným zněním plánu k využití radiového spektra, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku.  Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce rozklad ze dne 22.9.2008, v němž namítal, že výrok rozhodnutí není řádně odůvodněn a rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné a že výrok rozhodnutí vychází z nesprávného právního posouzení věci.  Dne 27.1.2009 vydal správní orgán II. stupně rozhodnutí, jímž rozklad žalobce zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, jak bylo soudem podáno výše.    Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti namítaných v žalobě, kterými je vázán (ust. § 75 odst. 2 věta 1. s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.      Městský soud v Praze posoudil předmětnou věc takto:    Podle § 15 (označeném Povinnosti Úřadu)  odst. 1 zákona o elektronických komunikacích Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) vykonává k zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtů správu rádiového spektra, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropských společenství (dále jen "Společenství"). Rádiovým spektrem se rozumí elektromagnetické vlny o kmitočtu od 9 kHz do 3 000 GHz šířené prostorem bez zvláštního vedení. Podle odst. 2 tohoto ustanovení správou rádiového spektra se rozumí sestavování návrhu plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a jeho změn, sestavování plánu využití rádiového spektra, udělování individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, udělování přídělu rádiových kmitočtů, udělování souhlasu k převodu práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů, přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů, koordinace rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání rádiového spektra. Úřad v rámci správy rádiového spektra odpovídá za jeho optimální využití.   Podle § 16 (označeném Kmitočtové plány) odst. 1 zákona o elektronických komunikacích plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) stanoví Ministerstvo vyhláškou. Podle odst. 2 tohoto ustanovení plán využití rádiového spektra, popřípadě jeho části, Úřad  vydává jako opatření obecné povahy. Podle odst. 4 tohoto ustanovení Úřad v plánu využití rádiového spektra stanoví technické parametry a podmínky využití rádiového spektra radiokomunikačními službami.   Podle § 17 (označeném Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů) odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rádiové kmitočty lze využívat jen na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (dále jen "oprávnění k využívání rádiových kmitočtů"), nestanoví-li tento zákon jinak. Není-li k využívání rádiových kmitočtů nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad stanoví podmínky k jejich využívání ve všeobecném oprávnění. Podle odst. 11 písm. c) tohoto ustanovení Úřad neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže využívání požadovaných rádiových kmitočtů neumožňuje plán přidělení kmitočtových pásem nebo plán využití rádiového spektra.    Podle § 20 (označeném Omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů) odst. 1 zákona o elektronických komunikacích Úřad může omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů oproti plánu využití rádiového spektra pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů. Podle odst. 2 věty prvé tohoto ustanovení je Úřad povinen svůj záměr omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů konzultovat s dotčenými subjekty podle § 130. Podle odst. 3 tohoto ustanovení současně s uveřejněním výsledků konzultace podle odstavce 2 Úřad uveřejní oznámení o omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů, je-li toto omezení nezbytné z důvodů zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů a není-li to v rozporu se zájmem uživatelů nebo zájmem na rozvíjení hospodářské soutěže. Na udělení omezeného počtu práv Úřad vyhlásí výběrové řízení do 1 měsíce od uveřejnění oznámení o omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů. Podle odst. 4 tohoto ustanovení hodlá-li Úřad udělit další práva k využívání rádiových kmitočtů v pásmu, jehož využívání Úřad omezil podle odstavce 3, vyhlásí dodatečné výběrové řízení podle § 21. Při dodatečném výběrovém řízení musí být stanoveny stejné podmínky, práva a povinnosti spojené s využíváním rádiových kmitočtů jako u výběrového řízení podle odstavce 3.    Podle § 21 (označeném Výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů) odst. 1 zákona o elektronických komunikacích výběrové řízení Úřad vyhlásí za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, je-li počet těchto práv omezen plánem využití rádiového spektra nebo omezil-li počet práv Úřad podle § 20.    Podle § 22 odst. 1 věta prvá přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou držiteli přídělu stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.   Podle § 124 (označeném Opatření obecné povahy) odst. 1 zákona o elektronických komunikacích opatření obecné povahy jsou závazná pro právnické a fyzické osoby vykonávající komunikační činnosti podle § 7. Součástí odůvodnění opatření obecné povahy je vypořádání připomínek vzešlých z konzultace podle § 130 a 131.    Podle § 130 (označeném Konzultace s dotčenými subjekty) odst. 1 písm. a) elektronických komunikacích Úřad je  povinen při výkonu své působnosti konzultovat  návrhy opatření obecné povahy a rozhodnutí o ceně.   Podle § 136 (označeném Přechodná ustanovení) odst. 6 o elektronických komunikacích Úřad je povinen udělit příděl rádiových kmitočtů, obsahující ve stejném rozsahu stejná práva a povinnosti, které se vztahují k těmto rádiovým kmitočtům a jsou uvedené v platných telekomunikačních licencích vydaných na základě dřívějších právních předpisů, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.      V předmětné věci o žádosti žalobce, která byla podána dne 20.8.2008, bylo rozhodováno správními orgány za účinnosti opatření obecné povahy – části plánu využití radiového spektra č. PV-P/10/05.2008-5 pro kmitočtové pásmo 470-960 MHz. Podle čl. 5 odst. 19 tohoto opatření obecné povahy jsou úseky 880,1-914,9/925,1-959,9 MHz v souladu s rozhodnutím CEPT určeny pro využití technologií standardu GSM. Počet práv k využívání rádiových kmitočtů je omezen na tři. Úseky lze držiteli přídělů využít pro provozování celoplošných pohyblivých sítí poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Předseda Rady v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že nový plán využití rádiového spektra nerozděluje pásmo GSM 900 již na E-GSM a GSM, ale hovoří již jen o pásmu GSM 900 o rozsahu 880-915/925-960 MHz a stanoví v něm omezení počtu práv na tři. Pásmo GSM 900 MHz bylo tedy rozšířeno o kmitočtový úsek 880-890/925-935 MHz dříve označovaný jako E-GSM. Podle předsedy Rady tedy o tento nově uvolněný kmitočtový úsek (882-888/927-933 MHz) čítající 32 kanálů projevili zájem všichni stávající GSM operátoři.     Žalobce ve své žádosti o přidělení dodatečných kmitočtových kanálů v pásmu E-GSM podle § 17 zákona o elektronických komunikacích uvedl, že přídělem rádiových kmitočtů č.j. 26824/2005-613/II.vyř. z 1.8.2005 bylo, na základě přechodného ustanovení § 136 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích), převzato právo uvedené v předchozí GSM licenci (č.j. 5379/2002-610 z 17.7.2002) pod bodem B.6, tj. právo žádat o dodatečné kmitočty (pro využití systémem GSM 900). Podle žalobce je počet práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmu GSM 900 omezen na tři, z čehož dovozuje, že pouze subjektu, který je držitelem přídělu v tomto úseku, mohou být formou individuálního oprávnění přiděleny kmitočty v tomto úseku. Konstatuje, že je držitelem přídělu v tomto úseku (č.j. 26824/2005-613/II.vyř.) a v souladu s kmitočtovým lánem pro předmětné pásmo je tak oprávněn obdržet dodatečné kmitočty. Podle obou správních orgánů však žalobce není držitelem přídělu v požadovaném kmitočtovém úseku 882,6-887,8/927,6-932,8 MHz. Požadované kmitočty nejsou obsaženy v kmitočtech uvedených v bodě b odst. 1 rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů č.j. 26 824/2005-613/II.vyř. ze dne 1.8.2005. Z přídělu je pak jednoznačné, k jakým rádiovým kmitočtům se práva k využívání vztahují. Pokud pak jde o žalobcem namítané rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru správy kmitočtového spektra ze dne 28.3.2008 č.j. 15 663/2008-613 a rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 8.8.2008 č.j. 38 925/2008-603 (soudu známa ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 10 Ca 239/2008), v těchto rozhodnutích bylo uvedeno, že žalobce není držitelem přídělu rádiových kmitočtů v tomto úseku.    Vzhledem ke shora uvedené právní úpravě je soud nucen shodně se správním orgánem konstatovat, že zákon o elektronických komunikacích neumožňuje změnit již vydaný příděl rádiových kmitočtů, ale v § 20 a § 21 stanoví povinnost Českého telekomunikačního úřadu vyhlásit výběrové řízení na udělení přídělu rádiových kmitočtů, tedy na udělení jakýchkoli práv k využívání rádiových kmitočtů, které nejsou pokryty stávajícím přídělem. Je-li tedy počet práv k využívání rádiových kmitočtů omezen plánem využití rádiového spektra, je možné obdržet příděl rádiových kmitočtů jedině v rámci výběrového řízení. Toto výběrové řízení vyhlásí Český telekomunikační úřad (§ 21 zákona o elektronických komunikacích). Co je myšleno přídělem pak stanoví ust. § 22 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. I dle názoru soudu vydání individuálního oprávnění na kmitočty, které nejsou vyznačeny v žádném přídělu rádiových kmitočtů, by bylo v rozporu s opatřením obecné povahy-částí plánu využití rádiového spektra č. PV-P/10/05.2008-5 pro kmitočtové pásmo 470-960 MHz a se zákonem o elektronických komunikacích. Soud má tedy za to, že správní orgány postupovaly v souladu se zákonem, když podle 17 odst. 11 písm. c) zákona o elektronických komunikacích zamítly žalobcovu žádost a individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neudělily. Pokud tedy žalobce nebyl dosud držitelem přídělu radiových kmitočtů v předmětném úseku, bylo třeba postupovat v souladu s ust. § 20, potažmo ust. § 21 zákona o elektronických komunikacích a vyhlásit výběrové řízení pro příděly radiových kmitočtů.   Pokud žalobce v žalobě namítal, zda počet práv k využití předmětných kanálů byl či nebyl omezen ve smyslu § 20 zákona o elektronických komunikacích, je zřejmé, že tyto výtky měly být uplatněny v rámci konzultačního procesu ve smyslu § 130 zákona o elektronických komunikacích. Soud pak neshledal důvodnou ani námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, i když lze žalobci přisvědčit, že žalovaný ne zcela pregnantně odůvodnil napadené rozhodnutí.    Soud tedy uzavírá, že žádná z námitek žalobce není důvodná, a proto podanou žalobu podle § 78 odst. 7 jako nedůvodnou zamítl.   Městský soud v Praze rozhodl v dané věci bez nařízení jednání, neboť žalobce ani žalovaný nesdělili soudu ve lhůtě, která jim byla dána, nesouhlas s takovým projednáním věci (ust. § 51 s. ř. s.).   Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Za situace, kdy žalobce neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho běžných činností nevznikly.     P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.                          Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       V Praze dne 28. února 2013                        JUDr. Slavomír Novák, v.r.                                                                                                                 předseda senátu Za správnost vyhotovení: Brabcová