Číslo jednací:  10A 137/2014 - 68         U s n e s e n í     Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové, soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara ve věci žalobce: Obec Nová Ves, IĆ 00237132, se sídlem 277 52 Nová Ves 154, zast. Mgr. Jakubem Kučerou, advokátem se sídlem Mírové nám. 3428/5a, 400 01 Ústí nad Labem, proti žalovanému:  Český báňský úřad, se sídlem Kozí 4, P.O. BOX 140, 110  01 Praha 1, za účasti osob na řízení zúčastněných: 1. P. G., nar. 8.2.1949, 277 52 Nová Ves 34, 2.Občanské sdružení MAXIMA, IČ 269 91 586, se sídlem Sportovní 3204, 276 01 Mělník, 3. Václav Maurer, IČ 463 60 646, s místem podnikání 1. máje 36, 277 06 Lužec nad Vltavou, 4. KÁMEN Zbraslav, a.s., IČ 01820460, se sídlem Žitavského 1178, Zbraslav, 156 00 Praha 5, 5. Lesy České republiky, Krajské ředitelství Brandýs nad Labem, s.p. IČ 42196451, se sídlem Nábřeží 120, 250 01 Brandýs nad Labem, 6. J. P., Kmetiněves 39, Hospozín, 7. Státní pozemkový úřad, IČ 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. června 2014, č.j. SBS 12038/2014/ČBÚ -22,   t a k t o :                                  Věc se postupuje Krajskému soudu v Praze.                 O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského ze dne 23.1.2014, čj. SBS/02860/2007/OBÚ-02/27, o stanovení dobývacího prostoru Nové Ouholice, ev. č. 7/1173. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“),  nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. V dané věci rozhodoval jako prvoinstanční orgán Obvodní báňský úřad pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského se sídlem Kozí 748/4, 110 00 Praha. Podle § 38 odst. 1 písm. b) a podle § 41 odst. 2 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, je  Obvodní báňský úřad pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského věcně a místně příslušný pro danou oblast rozhodovat jako orgán prvého stupně ve věci stanovení dobývacího prostoru. Z obsahu správního spisu je patrné, že rozhodnutí v prvním stupni vydal Obvodní báňský úřad pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského, jenž má sice sídlo v Praze, ale z rozhodnutí vyplývá, že správní orgán řešil problematiku týkající se středočeského kraje, když rozhodoval o stanovení dobývacího prostoru Nové Ouholice. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že správní orgán vykonával působnost na území středočeského kraje a ačkoli má správní orgán sídlo v Praze, platí dle citovaného ustanovení zákona, že má sídlo v obvodu Krajského soudu v Praze. Proto Městský soud v Praze rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Praze, který je k řízení věcně a místně příslušný.   Výše uvedený závěr je v souladu s usnesením Nejvyššího správního soudu č.j. Nad 34/2013-48 ze dne 25.7.2013, dle kterého : Ve skutečnosti totiž z ustanovení § 7 odst. 2 s. ř. s. plyne obecné pravidlo pro určení místní příslušnosti krajského soudu (sídlo správního orgánu I. stupně), a pravidlo zvláštní, podle něhož platí fikce, že má-li sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. V daném-značně atypickém-případě, kdy má správní orgán I. stupně územní působnost současně pro oba kraje (resp. územně samosprávné celky), je proto výklad, podle něhož rozhodujícím kritériem pro určení místní příslušnosti soudu je to, kde je působnost tohoto správního orgánu realizována, z hlediska citované zákonné úpravy určitě možný, argumentačně udržitelný a racionální. … smyslem změny místní příslušnosti krajských soudů (zákonem č. 311/2011 Sb.), je značná nerovnoměrnost rozložení agendy mezi správní úseky jednotlivých krajských soudů, což se mimo jiné mnohdy výrazně projevuje i v nežádoucí odlišné délce řízení u jednotlivých krajských soudů a přetíženosti některých jejich správních úseků. Lze tak shrnout, že řešení zvolené zdejším soudem v rozhodnutí č. j. Nad 126/2012-87 koresponduje se smyslem a účelem předmětné novely s.ř.s. Nejvyšší správní soud nesdílí ani obavy Krajského soudu v Praze, že tímto řešením dochází k jakémusi rozdělení správního orgánu, resp. že vzniká značná právní nejistota. Pokud totiž platí, že správní orgán I. stupně vykonává svoji pravomoc v rámci územní působnosti ve dvou krajích současně, je v každém konkrétním případě možno rozlišit, o který kraj se jedná a z toho dovodit následnou místní příslušnost krajského soudu. Jinak řečeno, stále se jedná o jediný prvostupňový správní orgán, byť jeho rozhodnutí budou (po vyčerpání opravných prostředků v rámci správního řízení) přezkoumávána dvěma správními soudy v závislosti na jejich místní příslušnosti.      P o u č e n í : Proti rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne  7. října 2014 JUDr. Ing. Viera Horčicová, v.r.                                                                                           předsedkyně senátu           Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková